Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Medové koláče bez práce. Inovace, která hořkne na jazyku

Samuel Titěra
Samuel Titěra
26. 3. 2015
 6 747

Pokud plánujete změnu v postupu pečení rohlíků, přinejhorším zkazíte pár dávek těsta a vždycky se můžete vrátit k původnímu způsobu. Mnohem složitější je to ve chvíli, kdy máte na starost procesy, jejichž úspěch závisí na lidském faktoru. Nebo naopak, jejichž průběh se někomu podepíše na kvalitě života.

Medové koláče bez práce. Inovace, která hořkne na jazyku

Zabývám se informačními systémy pro finanční instituce. Když připravujeme nějakou změnu (nebo dokonce novinku či inovaci), děláme to proto, aby nám – tedy zejména našemu zákazníkovi – něco přinesla. Jenomže i v tom jsou často skryta čertova kopýtka.

Naučil jsem se při tom několik věcí. Například: to, co říkáme, že od inovace chceme, ještě nemusí odpovídat naší skutečné motivaci. A už vůbec to nemusí být v souladu s tím, co skutečně potřebujeme. Pozor, pokud navrhujeme změnu, ovšem ne pro sebe. Když oddělení zodpovědné za rizika vymýšlí zlepšení, které se má primárně týkat chování obchodníků, „potřeby“ jedněch a druhých už předem nejsou ve vzájemném souladu. 

Leckterá změna přináší užitek, zároveň má ale i vedlejší účinky. Ty ne vždycky dokážeme předem odhadnout. Některé se projeví hned, některé později, některých si po dlouhou dobu vůbec nemusíme všimnout. Těch méně bezprostředních si místo nás všimne někdo jiný. Dokonce to většinou bývá někdo jiný.

A konečně: čím méně systému rozumíme a máme ho zdokumentovaný, tím větší průšvih nás po nasazení změny čeká. Téměř automaticky.

Sladkost bez práce

Technologický pokrok se ani v dospělém světě netýká jen softwaru. Díky několika kamarádům jsem se nedávno dozvěděl o projektu Flow™ Hive. Vynálezci revolučního systému na získávání medu se snaží získat prostředky na další vývoj pomocí crowd-fundingu. Hned na první pohled se mi na věci něco nelíbilo. Švagr na mé výhrady reagoval pěkným bonmotem: „Kdysi jsem četl, že vynálezy, se kterými se člověk setká do deseti let svého života, považuje za samozřejmosti. Vynálezy se kterými se setká mezi desátým a třicátým rokem, považuje za fascinující. A o vynálezech, se kterými se setká po třicítce, říká, že jsou proti přírodě.“

Novinka: Nezavčelařivší si včelař

Rozhodně nemám nic principiálně proti vynalézání nových usnadnění. Ale jsem zvyklý analyzovat rizika a myslím si, že inovaci, jejíž přínos nedokáže vyvážit negativa, je nedobré rozvíjet. Tak se na to pojďme podívat. Projekt Flow™ Hive má podle slov svých tvůrců usnadnit získávání medu ze včelstev. Jak se dozvíte ve výše odkazovaném videu, dosavadní postupy jsou velmi namáhavé. Vznikl proto nápad, jak „těžbu medu“ maximálně automatizovat: necháme včely nosit nektar a vytvářet med do připravených plastových buněk. Ty lze pomocí páky a převodů v určitou chvíli najednou „rozloupnout či "„rozevřít“, nechat med vytéct, a pak je opět vrátit do původní polohy. Prý i hromadně pro celý včelín!

Druhým přínosem má být „větší šetrnost“ ke včelám. Nelezete jim pro med dovnitř do úlu, a tedy je prý zbytečně nerušíte.

Na deset tisíc procent

Nápad na plastové plástve se líbí. Autoři projektu si na crowdfundingovém webu indeigogo.com řekli o sedmdesát tisíc dolarů na další vývoj. Ke včerejšímu dni – a kampaň končí až pátého dubna – jim nadšení podporovatelé poslali víc než stonásobek.

Společenstva hmyzí a lidská

Základní otázkou je: komu je určen první přínos? Včelaři? Ale jakému? Včelaři, kterému jde primárně o produkci medu. Námaha k dobré péči o včely (jakékoli živé tvory) patří. Při standardní kontrole včelstva a péči o ně se stejně otevírání úlu a vyjímání rámků nevyhneme. Vyhneme-li se, nestaráme se o své svěřence dobře.

Druhá otázka: k čemu vede možnost získat cenný produkt snadno a bez námahy? Povede k lepší péči o včely? Povede k většímu porozumění fascinujícímu živému organismu, jakým je včelstvo? Co tato dostupnost udělá s námi?

Třetí otázka se opět týká přínosu: chceme-li být šetrnější, vadí včelám více, když jim úl čas od času otevřeme, nebo když je nutíme bydlet a pracovat v plastových kotcích, které jim pravidelně rozlomíme a pak zase zavřeme?

Čtvrtá otázka se ptá zeširoka: poptávka po medu je prý stále větší a větší; je nutné odpovídat na libovolně vysokou poptávku nabídkou? A je to dobré? Existuje něco jako nezdravě vysoká poptávka?

Další otázky by mohly následovat.

Ještě šetrněji?

Inovace nejsou ve včelařství nic nového – jednou z prvních je vůbec nápad uměle včelám vytvářet dutinu, ve které se jim bude chtít bydlet. Proutěné či slaměné úly míň vydržely, dalo se s nimi ale (narozdíl od vydlabaných kmenů) snadno manipulovat.

Včely se jako každé domácí zvířectvo cíleně šlechtí (a inseminují!). Včela medonosná kraňská je v našich zemích díky tomu nejen celkem pilná, ale většinou také hodná. Stačí trocha dýmu, aby si včely myslely, že jde požár a ne medvěd – a nemusíte si brát ani čepici a můžete se s včelami téměř mazlit.

Kromě zdroje obživy bylo včelaření už před sto lety věcí vášně, vědeckého studia – ale zjevně také životního stylu. Je mi skoro líto, že do kostela si tatínek oblek bral, ale na včelíně jsem ho v něm nikdy neviděl.

Když jsem svou první kritickou reakci na tento „fantastický vynález“ poslal mezi kamarády, vrátila se mi odpověď, že reaguju příliš emotivně. Přiznám se, že nejsem biolog, ale jednak jsem prožil dvacet let života doslova obklopen včelami, jednak pracuji už třináct let v různých korporacích. A vždycky mě velice zajímalo, jak se v nich zachází s lidmi. Nemohu si pomoci občas díky tomu nevidět všelijaké paralely.

Usnadnění vztahů

Poté, co mého prvního fajn IT zaměstnavatele pohltila izraelsko-mezinárodní korporace, jedním z prvních kroků po sloučení bylo zavedení celosvětově unifikovaných loginů. Najednou jsme se ve všech interních systémech identifikovali nikoli zkratkou jména, ale číslem. Už jsem nebyl s.titera, ale něco jako P650876. Platilo to i pro přihlašování do osobních počítačů. Dělali jsme smutné žerty na téma, že se tím Abrahamovi dědicové mstí světu za čísla vytetovaná na předloktích. Personální oddělení se záhy změnilo na human resources, lidské zdroje. Pak přestalo platit pravidlo, že přesčasy nařizují jen špatní manažeři (přesčasy ale zároveň přestaly existovat, nutné věci jsme asi měli bez řečí dodělávat „ve volném čase“). Z lidí-kamarádů a kolegů se během několika měsíců staly regulérní výrobní prostředky.

Jsem dávno angažován jinde. Ale každou chvíli narazím na to, že by nějaký manažer chtěl řídit lidi skrz detailní cifry ( například „vykazujte každý měsíc po desíti minutách, na jakých úkolech pracujete"), raději než tím, že si s nimi bude pracně pravidelně povídat a zjišťovat, co, jak intenzivně a proč zrovna dělají. „Kéž bych mohl získávat výsledek práce jen na dálku, aniž bych se musel tahat s těžkými nástavky, vyhýbat se žihadlům, být v kontaktu.“ Jen otočit kohoutkem…

Zpozorním vždycky, když chce někdo vynalézat automatizaci či jiné usnadnění, které se týká vztahu (a zejména vztahu k živým tvorům). Je zvláštní, že u slepic a krav to dnes už leckomu dochází – pobytem v kotci, strojovým krmením, kydáním a odběrem produktů taky „snížíme vyrušování“. Přesto už kupodivu víme, že kravám je lépe venku na pastvě a slepicím ve výběhu. A jsme dokonce občas ochotni si připlatit za produkty od zemědělců, kteří to respektují. U lidí a asi i hmyzu to s tím uvědoměním zřejmě bude těžší.

A co řekneme dětem?

Neprozraďte to na mě nikde, ale vždycky mě těší, když některé z mých dětí dostane žihadlo od včely. Žihadla člověka učí úctě k přírodě, respektu k živým tvorům, opatrnosti, statečnosti. Takové statečnosti, o které se pak dá ještě dlouho povídat. Naopak moc bych se bál svěřit dětem do rukou automatizovaný úl, ze kterého teče med po otočení kohoutkem. Co kdyby z něj získaly dojem, že živého tvora lze proměnit v bezkontaktní výrobní prostředek? Strašlivá představa!


Všechny fotografie pocházejí z autorova archivu
Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
Samuel Titěra

Samuel Titěra

Má rád lidi a umí přimět techniku, aby jim sloužila a pomáhala. Čte, píše a překládá a snaží se přispívat k tomu, aby si porozuměli lidé různých profesí, zájmů a dovedností. Je přesvědčen, že sdílení příběhů... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo