Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Medové koláče bez práce. Inovace, která hořkne na jazyku

26. 3. 2015
 6 752
7 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

S "cítěním" je ta potíž, že u složitějších problémů selhává.

Opravdu včelám vadí umělohmotná plástev nebo je problém v autorovi, který touží po Starém Bělidle? Nic proti tomu. Střední a vyšší třída západní společnosti si luxus mléka od kravičky z biochovu může dovolit a utrácí peníze kolikrát i za horší věci. Problém nastává až ve chvíli, kdy se "cítění" začne montovat do oblastí jako očkování proti spalničkám. Nebo právě třeba vámi zmíněné geneticky modifikované potraviny, kde navzdory XX studiím stále neexistuje vědecky podložený argument o jejich škodlivosti. (Ostatně mezi šlechtitelské praktiky dříve patřilo vytváření mutací naslepo - ozařováním, a na tyto se žádná regulace nevztahuje).

Je pochopitelně důležité, aby se jako med neprodával nažluto nabarvený cukerný roztok. Ale med bez bio certifikátu produkovaný pro zisk a hromada nahnilé zeleniny v Kauflandu zaručuje, že se k těmto komoditám dostanou i lidé s nižším příjmem. Když se pro ně stane nedostupnou, budou se - jako zde v USA - živit polotovary, časem zapomenou vařit a pak už ani nebudou mít na čem. Budou mít totiž doma jenom mikrovlnku.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
2
+

Nejméně oblíbený příspěvek

Proč to vyhrocovat do černobílého spektra typu šťastná organická zvířátka vs chemie a velkochovy. Přece existuje nějaké spektrum. Mezi šlechtěním nové odrůdy - rasy která má více požadovaných vlastností a genetickou modifikací typu Monsato vidím hodně velký rozdíl. Totéž třeba hnojení mrvou a postřik proti škůdcům versus tudy dusíkatých hnojiv pro maximální výnosy z hektaru. To, že fast foody považuji za špatné přece neznamená otočit do extrému a jít lovit syrové maso a sbírat oříšky pro paleo životní styl

Autor přece nikde nechce aby včelař četl před úlem pohádky a sám uvádí, že i u včel proběhlo šlechtění a technické inovace. Jenom varuje před snahou o maximalizaci výtěžnosti bez uvažování o dopadu. V pracovně právních vztazích je to pak něco jako rozdíl mezi normální kanceláří a prodavačkami v supermarketu, které mají na minutu odměřenu délku přestávek s postihy za přetažení. Většina lidí cítí ten rozdíl, kdy se z produktivních zaměsnanců stávají čísla v Excelu a nákladová položka.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
-1
+

Diskuze

Proč se musí označovat olej z geneticky modifikované sóji? Čím se liší od toho z geneticky nemodifikované? Máme začít věřit v uřknutí? Nebo v pozitivní a negativní vibrace?

Nahlásit

-
0
+

Víte jak se dnes šlechtí nové odrůdy "přírodním způsobem" bez cílených genetických modifikací? Semena se ponoří do karcinogenní látky nebo vystaví radioaktivitě, aby se narušila genetická informace. Vysejou se a pak se čeká, jestli z některého semínka náhodou nevyroste něco zajímavého. A takto vyšlechtěné nové odrudy nepodléhají žádným testům, jako by podléhaly ty získané přímou cílenou úpravou genomu. Neprotestují pro ním žádné zelené mozky, protože jde přece o "přirozeně získané" nové odrudy.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

S "cítěním" je ta potíž, že u složitějších problémů selhává.

Opravdu včelám vadí umělohmotná plástev nebo je problém v autorovi, který touží po Starém Bělidle? Nic proti tomu. Střední a vyšší třída západní společnosti si luxus mléka od kravičky z biochovu může dovolit a utrácí peníze kolikrát i za horší věci. Problém nastává až ve chvíli, kdy se "cítění" začne montovat do oblastí jako očkování proti spalničkám. Nebo právě třeba vámi zmíněné geneticky modifikované potraviny, kde navzdory XX studiím stále neexistuje vědecky podložený argument o jejich škodlivosti. (Ostatně mezi šlechtitelské praktiky dříve patřilo vytváření mutací naslepo - ozařováním, a na tyto se žádná regulace nevztahuje).

Je pochopitelně důležité, aby se jako med neprodával nažluto nabarvený cukerný roztok. Ale med bez bio certifikátu produkovaný pro zisk a hromada nahnilé zeleniny v Kauflandu zaručuje, že se k těmto komoditám dostanou i lidé s nižším příjmem. Když se pro ně stane nedostupnou, budou se - jako zde v USA - živit polotovary, časem zapomenou vařit a pak už ani nebudou mít na čem. Budou mít totiž doma jenom mikrovlnku.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Proč to vyhrocovat do černobílého spektra typu šťastná organická zvířátka vs chemie a velkochovy. Přece existuje nějaké spektrum. Mezi šlechtěním nové odrůdy - rasy která má více požadovaných vlastností a genetickou modifikací typu Monsato vidím hodně velký rozdíl. Totéž třeba hnojení mrvou a postřik proti škůdcům versus tudy dusíkatých hnojiv pro maximální výnosy z hektaru. To, že fast foody považuji za špatné přece neznamená otočit do extrému a jít lovit syrové maso a sbírat oříšky pro paleo životní styl

Autor přece nikde nechce aby včelař četl před úlem pohádky a sám uvádí, že i u včel proběhlo šlechtění a technické inovace. Jenom varuje před snahou o maximalizaci výtěžnosti bez uvažování o dopadu. V pracovně právních vztazích je to pak něco jako rozdíl mezi normální kanceláří a prodavačkami v supermarketu, které mají na minutu odměřenu délku přestávek s postihy za přetažení. Většina lidí cítí ten rozdíl, kdy se z produktivních zaměsnanců stávají čísla v Excelu a nákladová položka.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

A mimochodem, víte o vztahu mravenců a mšic?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Směs konzervativismu a humanismu.

Potíž je v tom, že odebírání vajec slepicím je stejně problematické, jako zavírání do klecí. A o šlechtění na produkci ani nemluvě.

Takže budeme jen polovičatí, nebo důslední? Pojídání semen je totéž jako pojídání vajec. Příroda je přece živý organizmus včetně flóry. Jaký je rozdíl mezi včelou a obilím? Proč rozlišovat? Jednou jsou to živí tvorové, organismy.

A nemají také právo na život různě mikroorganismy, třeba ty co nám způsobují černý kašel?

Nahlásit

-
1
+

Výborný článek. Děkuji autorovi za nejeden námět k zamyšlení.

Nahlásit

-
0
+