Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Medové koláče bez práce. Inovace, která hořkne na jazyku

Samuel Titěra | 26. 3. 2015 | Celkem 7 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Michal Hatlapatka | 26. 3. 2015 20:01

S "cítěním" je ta potíž, že u složitějších problémů selhává.

Opravdu včelám vadí umělohmotná plástev nebo je problém v autorovi, který touží po Starém Bělidle? Nic proti tomu. Střední a vyšší třída západní společnosti si luxus mléka od kravičky z biochovu může dovolit a utrácí peníze kolikrát i za horší věci. Problém nastává až ve chvíli, kdy se "cítění" začne montovat do oblastí jako očkování proti spalničkám. Nebo právě třeba vámi zmíněné geneticky modifikované potraviny, kde navzdory XX studiím stále neexistuje vědecky podložený argument o jejich škodlivosti. (Ostatně mezi šlechtitelské praktiky dříve patřilo vytváření mutací naslepo - ozařováním, a na tyto se žádná regulace nevztahuje).

Je pochopitelně důležité, aby se jako med neprodával nažluto nabarvený cukerný roztok. Ale med bez bio certifikátu produkovaný pro zisk a hromada nahnilé zeleniny v Kauflandu zaručuje, že se k těmto komoditám dostanou i lidé s nižším příjmem. Když se pro ně stane nedostupnou, budou se - jako zde v USA - živit polotovary, časem zapomenou vařit a pak už ani nebudou mít na čem. Budou mít totiž doma jenom mikrovlnku.

+1
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Petr Molik | 26. 3. 2015 10:04

Proč to vyhrocovat do černobílého spektra typu šťastná organická zvířátka vs chemie a velkochovy. Přece existuje nějaké spektrum. Mezi šlechtěním nové odrůdy - rasy která má více požadovaných vlastností a genetickou modifikací typu Monsato vidím hodně velký rozdíl. Totéž třeba hnojení mrvou a postřik proti škůdcům versus tudy dusíkatých hnojiv pro maximální výnosy z hektaru. To, že fast foody považuji za špatné přece neznamená otočit do extrému a jít lovit syrové maso a sbírat oříšky pro paleo životní styl

Autor přece nikde nechce aby včelař četl před úlem pohádky a sám uvádí, že i u včel proběhlo šlechtění a technické inovace. Jenom varuje před snahou o maximalizaci výtěžnosti bez uvažování o dopadu. V pracovně právních vztazích je to pak něco jako rozdíl mezi normální kanceláří a prodavačkami v supermarketu, které mají na minutu odměřenu délku přestávek s postihy za přetažení. Většina lidí cítí ten rozdíl, kdy se z produktivních zaměsnanců stávají čísla v Excelu a nákladová položka.

-1
+
-

Dalších 7 komentářů v diskuzi.

foxy | 27. 3. 2015 10:23

Proč se musí označovat olej z geneticky modifikované sóji? Čím se liší od toho z geneticky nemodifikované? Máme začít věřit v uřknutí? Nebo v pozitivní a negativní vibrace?

Nahlásit

0
+
-

Michal Weinfurtner | 26. 3. 2015 09:15

Směs konzervativismu a humanismu.

Potíž je v tom, že odebírání vajec slepicím je stejně problematické, jako zavírání do klecí. A o šlechtění na produkci ani nemluvě.

Takže budeme jen polovičatí, nebo důslední? Pojídání semen je totéž jako pojídání vajec. Příroda je přece živý organizmus včetně flóry. Jaký je rozdíl mezi včelou a obilím? Proč rozlišovat? Jednou jsou to živí tvorové, organismy.

A nemají také právo na život různě mikroorganismy, třeba ty co nám způsobují černý kašel?

Nahlásit

+1
+
-

Petr Molik | 26. 3. 2015 10:04 | reakce na Michal Weinfurtner - 26. 3. 2015 09:15

Proč to vyhrocovat do černobílého spektra typu šťastná organická zvířátka vs chemie a velkochovy. Přece existuje nějaké spektrum. Mezi šlechtěním nové odrůdy - rasy která má více požadovaných vlastností a genetickou modifikací typu Monsato vidím hodně velký rozdíl. Totéž třeba hnojení mrvou a postřik proti škůdcům versus tudy dusíkatých hnojiv pro maximální výnosy z hektaru. To, že fast foody považuji za špatné přece neznamená otočit do extrému a jít lovit syrové maso a sbírat oříšky pro paleo životní styl

Autor přece nikde nechce aby včelař četl před úlem pohádky a sám uvádí, že i u včel proběhlo šlechtění a technické inovace. Jenom varuje před snahou o maximalizaci výtěžnosti bez uvažování o dopadu. V pracovně právních vztazích je to pak něco jako rozdíl mezi normální kanceláří a prodavačkami v supermarketu, které mají na minutu odměřenu délku přestávek s postihy za přetažení. Většina lidí cítí ten rozdíl, kdy se z produktivních zaměsnanců stávají čísla v Excelu a nákladová položka.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-1
+
-

foxy | 27. 3. 2015 10:21 | reakce na Petr Molik - 26. 3. 2015 10:04

Víte jak se dnes šlechtí nové odrůdy "přírodním způsobem" bez cílených genetických modifikací? Semena se ponoří do karcinogenní látky nebo vystaví radioaktivitě, aby se narušila genetická informace. Vysejou se a pak se čeká, jestli z některého semínka náhodou nevyroste něco zajímavého. A takto vyšlechtěné nové odrudy nepodléhají žádným testům, jako by podléhaly ty získané přímou cílenou úpravou genomu. Neprotestují pro ním žádné zelené mozky, protože jde přece o "přirozeně získané" nové odrudy.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Michal Hatlapatka | 26. 3. 2015 20:01 | reakce na Petr Molik - 26. 3. 2015 10:04

S "cítěním" je ta potíž, že u složitějších problémů selhává.

Opravdu včelám vadí umělohmotná plástev nebo je problém v autorovi, který touží po Starém Bělidle? Nic proti tomu. Střední a vyšší třída západní společnosti si luxus mléka od kravičky z biochovu může dovolit a utrácí peníze kolikrát i za horší věci. Problém nastává až ve chvíli, kdy se "cítění" začne montovat do oblastí jako očkování proti spalničkám. Nebo právě třeba vámi zmíněné geneticky modifikované potraviny, kde navzdory XX studiím stále neexistuje vědecky podložený argument o jejich škodlivosti. (Ostatně mezi šlechtitelské praktiky dříve patřilo vytváření mutací naslepo - ozařováním, a na tyto se žádná regulace nevztahuje).

Je pochopitelně důležité, aby se jako med neprodával nažluto nabarvený cukerný roztok. Ale med bez bio certifikátu produkovaný pro zisk a hromada nahnilé zeleniny v Kauflandu zaručuje, že se k těmto komoditám dostanou i lidé s nižším příjmem. Když se pro ně stane nedostupnou, budou se - jako zde v USA - živit polotovary, časem zapomenou vařit a pak už ani nebudou mít na čem. Budou mít totiž doma jenom mikrovlnku.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Michal Weinfurtner | 26. 3. 2015 09:16 | reakce na Michal Weinfurtner - 26. 3. 2015 09:15

A mimochodem, víte o vztahu mravenců a mšic?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Petr Molik | 26. 3. 2015 06:28

Výborný článek. Děkuji autorovi za nejeden námět k zamyšlení.

Nahlásit

0
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK