Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ukrajina bude drahá, ale stojí za to

| 26. 2. 2014

Opožděné vítězství prozápadních sil na Ukrajině znamená pro Evropskou unii a Spojené státy závazek zachránit tuto zemi před ekonomickou katastrofou. Jinak o Ukrajinu – nebo o její část – zase přijdou. Je to ovšem podobně obtížný a finančně náročný úkol, jako bylo připojení východního Německa k Spolkové republice.

Ukrajina bude drahá, ale stojí za to

Pokud se odhodláte k zásadnímu geopolitickému kroku, který změní budoucnost milionů lidí na mnoho desítek let, nemůžete úplně počítat, kolik to nakonec bude stát. Je pravděpodobné, že kdyby občanům Spolkové republiky v roce 1990 někdo dopředu řekl, že náklady na sjednocení, placené z jejich kapes, přesáhnou 1,5 bilionu eur, tedy kolem 40 bilionů korun (což navíc není zdaleka konečná částka), tak by si možná velká část západních Němců sjednocení chtěla rozmyslet.

Žádná katastrofa by se možná nestala, východní Německo by bylo součástí nové Evropy, bylo by členem NATO a Evropské unie, byť by v něm byli zřejmě u moci asi převážně bývalí komunisté. Ale možná také ne, nepřevlečení východoněmečtí komunisté by se po hospodářském kolapsu, který by přišel nejpozději v roce 1991, vrátili k moci. V zemi by zůstaly ruské vojenské základny, po obnovení masivního vývozu do Ruska by východní Německo začalo znovu hospodářsky prosperovat, plynovodem Nordstream by si východní Němci zajistili levný ruský plyn, který by redistribuovali do střední Evropy. Berlín by zůstal rozděleným městem a východní Německo by jako jediná země vstoupila do Putinova Euroasijského svazu. Východní Berlín by také zrušil smlouvu o hranicích s Polskem a požadoval by bývalá německá území na východ od Odry a Nisy, v čemž by měl podporu Moskvy. Nic z toho by se samozřejmě stát nemuselo – ale také mohlo.

Jiné oči

Z docela opačných pozic se na Ukrajinu na Finmagu dívá Luboš Palata:

Ukrajina je Rusko bez plynu a ropy

Ukrajina je pro Evropskou unii případ východního Německa, jen o dvacet pět let posunutý. Z hlediska budoucnosti Evropské unie se jedná o zcela klíčovou zemi, což není dáno zdaleka jen skoro padesáti miliony obyvatel, kteří tam žijí a z nichž by se až osmdesát procent chtělo stát Evropany. Na rozdíl od muslimského Turecka se jedná o křesťanskou zemi, kde více než polovina věřících podléhá v rámci řecko-katolické církve nepřímo Vatikánu. Přičlenění Ukrajiny k Evropské unii budí výrazně menší odpor než v případě Ankary.

Problém je, že na rozdíl od ekonomicky se rychle zvedajícího Turecka je Ukrajina poměrně hospodářsky chudou zemí, takovým Ruskem bez nafty a zemního plynu. Na druhé straně mnoho ekonomických expertů říká, že právě nezávislost na vývozu přírodních zdrojů dělá Ukrajinu potenciálně ekonomicky zdravější.

Přísněji vzato je dnešní Ukrajina dokonce ekonomicky méně funkční stát než Rusko. Má negativní obchodní bilanci, na kterých se minulý rok výrazně podepsala různá embarga a obchodní překážky ze strany Ruska. To je pro Ukrajinu přibližně stejně významným obchodním partnerem, jako Evropská unie.

Především nejvyspělejší části ukrajinského hospodářství, raketový průmysl, výroba letadel, lokomotiv či železničních vagonů, se neobejdou bez kooperace s Ruskem. Velká část významného hutního a chemického průmyslu by bez odbytu v Rusku mohla zavřít řadu výrobních závodů.

Zcela tragická je na Ukrajině i dostupnost práva, a to i v podnikatelské sféře, podíl na tom má právní chaos, ale také korupce prostupující všechny úrovně soudů a prokuratury. Také daňová disciplína je na velice nízké úrovni, diplomaticky řečeno.

Bankrot je reálný

Z toho všeho vyplývá velice složitá finanční situace země, která je prakticky před finančním bankrotem. Finanční půjčka Ruska, která spočívala v nákupu jinak neprodejných ukrajinských dluhopisů za 15 miliard dolarů (Moskva zatím koupila v prvním kole jen za tři miliardy dolarů), je nyní pozastavena a nová kyjevská vláda se stane cílem nátlaku z Kremlu. Rating země je aktuálně na stupni CCC a může se ještě zhoršovat. Hrozba finančního kolapsu je reálná v řádu týdnů.

To Evropská unie, která může a musí velmi rychle podepsat asociační dohodu s Ukrajinou, nesmí připustit. Je obtížné říci, kolik nás společně se Spojenými státy bude Ukrajina stát, ale rozhodně to bude mnoho desítek miliard dolarů. Tyto peníze musí být investovány o vybudování Ukrajiny jako hospodářsky, administrativně i politicky funkčního demokratického státu.

Je to určitě rozsáhlý, dlouhodobý a velmi náročný úkol. Pokud se ale zdaří, mohl by být příkladem i pro sílící prozápadní část Rusů, že i na východě Evropy může existovat jiný systém než putinovská státní diktatura. Šance, kterou jsme my, my Západ, na Ukrajině dostali, se nemusí opakovat. Podobně Helmut Kohl v roce 1989 věděl, že šance sjednotit Německo může být možná poslední. Ekonomům se to nebude líbit, ale teď opravdu musí jít i v případě Ukrajiny počty stranou.

Autor je redaktor MF DNES a LN

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

alex krutov | 7. 3. 2014 22:52

Jasne, ze stoji zato...prv necha Putin vyplatit vsetky dlhy ukrajiny spojencami EU a USA....nasledne Putin obsadi po vzore Krymu celu juhovychodnu Ukrajinu(maj, alebo trochu neskor), cize juzny prud bude mat pod kontrolou a do ukrajiny nepojde ani kvapka ropy/plynu....

rusko teda ziska produktivnu cast Ukrajiny a bude mat pod kontrolou potrebubia juzneho prudu a Bruselu ostane zbedaceny a chaoticky Zapad plny nastvanych extremistov, ktory sa pripoja k 25% radikalov-fasistov, ktory budu po najblizsich volbach sediet v EU parlamente..

Fakt take schizofrenicke kroky EU mozu byt motivovane, iba cudzimi zaujmami, ako je USA, ktore cely puc riadilo a malo na Ukrajine jeden hlavny zamer a to vytvorit studenu vojnu - vrazit klin medzi nemecko a rusko, lebo spojenectvo medzi nimi je nepredstavitelne pre USA. Vojensky komlex sa presuva z vycerpaneho Blizkeho Vychodu vo viere krasnych ziskov na novom trhu a ukrajinci sa mozu tesit, ako ich zem zasvini brydlicou CHEVRON.

Palata a EU su geniusi :))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 28. 2. 2014 16:41

Zcela souhlasím s p.Altmanem.
Milý pane Palato, možná je to dobrá investice, o tom se s vámi nebudu přít. Ale za svoje, Palato, za svoje. Dejte se s kámoši dohromady, založte si společný účet a kupte si co chcete. Ale nestrkejte pracky do cizích kapes.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

alex krutov | 27. 2. 2014 01:17

Palata trochu zavadza v tvrdeni, ze Ukrajina nema plyn, lebo Chevron nedavno podpisal zmluvy na tazbu plynu brydlicovou metodou, kedze sa nasli velke loziska na Ukrajine..okrem toho napriec Ukrajinou sa tiahnu plynove a ropovodne ruri, ktore este kleptokrati nestihli sprivatizovat :((.
Priame ekonomicke imperialne hry nad Ukrajinou nechajme stranou a pozrime sa na vacsi obrazok, ze co sa nad Ukrajinou odohrava :

Cely ten puc zorganizovalo CIA. USA sa obava, aby nedoslo k spojeniu Ruska a EU - zona volneho obchodu, ktoru nedavno navrhol Putin, tak je tu zamer zasadit klin medzi Nemecko a Rusko a obnovit studenu vojnu. USA sa obava otvoreneho Ruska, lebo imperium sa da prevadzkovat, len v atmosfere strachu. Rusko je most a brana do Azie, ak sa premosti Azia s Europou ako zona volneho obchodu, tak USA by bolo vysachovane zo svetovej areny a to je pointa zatahu na Ukrajine. Napadne vas asi, ved na strane USA je aj EU, ale ano to je pravda, ale EU neni plne nezavisla a svoju nezavislost musi bojovat, aby sa nenechala zatahovat do schizofrenickych hier, ktore vytvara tzv. spojenec USA. USA v tejto hre odidu, ako porazeny a v nasledujucich 4 rokoch kompletne stratia vsetky pozicie tvoriace svetoveho hegemona = katalyzatorom tohto padu je E. Snowden, ktory otvoril svetu oci a napr. zobral USA poziciu mecci IT, ktora sama o sebe znamena stamiliardove straty pre Yankiov, kedze serveri budu presuvane do Brazilie, Europy, Ciny, Ruska, tak USA strati svoj monopol.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 26. 2. 2014 19:14

"Pokud se odhodláte k zásadnímu geopolitickému kroku, který změní budoucnost milionů lidí na mnoho desítek let, nemůžete úplně počítat, kolik to nakonec bude stát."

KDO SE ODHODLAL? JÁ NE! ANI MOJE BABIČKA NE. NEZNÁM NIKOHO TAKOVÉHO, USPOŘÁDEJTE SBÍRKU!
A SAMOZŘEJMĚ ŽE NEBUDETE HLEDĚT NA CENU - ZVLÁŠŤ KDYŽ TO NEBUDETE PLATIT VY, ALE DAŇOVÍ NEVOLNÍCI

"Je pravděpodobné, že kdyby občanům Spolkové republiky v roce 1990 někdo dopředu řekl, že náklady na sjednocení, placené z jejich kapes, přesáhnou 1,5 bilionu eur, tedy kolem 40 bilionů korun (což navíc není zdaleka konečná částka), tak by si možná velká část západních Němců sjednocení chtěla rozmyslet."

TAKŽE JE VLASTNĚ OK SE LIDÍ NA NIC NEPTAT, PŘÍPADNĚ JIM LHÁT, PROTOŽE SVOBODNĚ SE ROZHODUJÍCÍ INFORMOVANÁ VEŘEJNOST JE NEJVĚTŠÍ HROZBOU PRO PSEUDOINTELEKTUÁLNÍ VYKONAVAČE "DOBRA". ASPOŇ ŽE TO AUTOR PŘIZNÁ...

A proč by samostatné východní Německo mělo zbankrotovat, proč by tam měla zůstat cizí vojska, proč by se mělo připojit k Putinově obdobě EU? Stalo se to snad nám, či jiným středoveropanům?

Ano, Ukrajina je před bankrotem. Před bankrotem je i Španělsko, Portugalsko, Itálie a nakonec i Francie. Řecko je dokonce již po několikanásobném bankrotu. Odmysleme si nemorální a dost možná i nelegální podporu nesplatitelných státních dluhů ze strany ECB a máme před sebou řetězový bankrot celé EU. A tento spolek chce (za peníze ukradené občanům a bez jejich souhlasu) zachraňovat Ukrajinu. Považuji to za velmi pozitivní zprávu, protože má potenciál zkrátit agónii eurosocialismu a uspíšit nevyhnutelné. Jen se musíme modlit, aby spadla cena ropy - protože pak zbankrotuje i Rusko a nebude si moct koupit celou zbankrotovanou Evropu.

Každopádně ukrajinští oligarchové a korupčníci už nedočkavě čekají na "pomoc" od EU či MMF. To zas přibude nových paláců a jachet.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tom Novak | 26. 2. 2014 22:43
reakce na Jan Altman | 26. 2. 2014 19:14

Naprostý souhlas. Přeji Vám hodně sil v tomto nekonečném boji. Hlavně se nevzdávat a nepolevit.
Obzvlášť tímto jste mé myšlenky vystihl dokonale:
„A tento spolek chce (za peníze ukradené občanům a bez jejich souhlasu) zachraňovat Ukrajinu. Považuji to za velmi pozitivní zprávu, protože má potenciál zkrátit agónii eurosocialismu a uspíšit nevyhnutelné.“
Ten bulvár a mainstream nás vlastně zachrání.
Proč sbírku, jen to ne.., cenu tu nikdo neřeší ani u státních zakázek, natož když jde o záchranu „demokratického státu“. Ne nadarmo se říká, že z cizího krev neteče. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Hampl | 26. 2. 2014 21:07
reakce na Jan Altman | 26. 2. 2014 19:14

Nebojte se, nebudou to jen jachty pro korupčníky. Především vzniknou tisíce pracovních míst pro nové euroúředníky, co budou mít na starosti pomoc Ukrajině. A s nimi také zakázky pro konzultanty, právníky, konzultanty rovnosti příležitostí, ale i ajťáky (což takhle česko-ukrajinský koordinační systém za tři miliardy korun?), developery (někde ti úředníci musí sedět), prodejce luxusních aut a spoustu dalších.

Je to vlastně docela normální situace. Když imperium nedokáže vyřešit vlastní problémy, vyvolává dobyvačné války a doufá, že tím rozběhne vlastní ekonomiku. O nic jiného tady nejde.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 27. 2. 2014 08:17
reakce na Petr Hampl | 26. 2. 2014 21:07

Je to tak. Vnitřně zakódovaná tendence státu/byrokracie bobtnat - rozšiřovat jak úroveň moci na "vlastním" území, tak rozšiřovat plochu onoho území.

A pokud to narazí na ostrý odpor jiného státu (teritoriálního monopolu na porušování vlastnických práv), v tomto případě Rusko, tak jen dobře - stát/byrokracie má rád vyhrocenou situaci, nepřítele a zastrašené vlastní obyvatelstvo - umožní mu to odvést pozornost od problému způsobených ekonomickou impotencí státokracie a také dále utáhnout regulatorní šrouby.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Luboš PalataLuboš Palata
Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!