Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ukrajina bude drahá, ale stojí za to

Opožděné vítězství prozápadních sil na Ukrajině znamená pro Evropskou unii a Spojené státy závazek zachránit tuto zemi před ekonomickou katastrofou. Jinak o Ukrajinu – nebo o její část – zase přijdou. Je to ovšem podobně obtížný a finančně náročný úkol, jako bylo připojení východního Německa k Spolkové republice.

Pokud se odhodláte k zásadnímu geopolitickému kroku, který změní budoucnost milionů lidí na mnoho desítek let, nemůžete úplně počítat, kolik to nakonec bude stát. Je pravděpodobné, že kdyby občanům Spolkové republiky v roce 1990 někdo dopředu řekl, že náklady na sjednocení, placené z jejich kapes, přesáhnou 1,5 bilionu eur, tedy kolem 40 bilionů korun (což navíc není zdaleka konečná částka), tak by si možná velká část západních Němců sjednocení chtěla rozmyslet.

Žádná katastrofa by se možná nestala, východní Německo by bylo součástí nové Evropy, bylo by členem NATO a Evropské unie, byť by v něm byli zřejmě u moci asi převážně bývalí komunisté. Ale možná také ne, nepřevlečení východoněmečtí komunisté by se po hospodářském kolapsu, který by přišel nejpozději v roce 1991, vrátili k moci. V zemi by zůstaly ruské vojenské základny, po obnovení masivního vývozu do Ruska by východní Německo začalo znovu hospodářsky prosperovat, plynovodem Nordstream by si východní Němci zajistili levný ruský plyn, který by redistribuovali do střední Evropy. Berlín by zůstal rozděleným městem a východní Německo by jako jediná země vstoupila do Putinova Euroasijského svazu. Východní Berlín by také zrušil smlouvu o hranicích s Polskem a požadoval by bývalá německá území na východ od Odry a Nisy, v čemž by měl podporu Moskvy. Nic z toho by se samozřejmě stát nemuselo – ale také mohlo.

Jiné oči

Z docela opačných pozic se na Ukrajinu na Finmagu dívá Luboš Palata:

Ukrajina je Rusko bez plynu a ropy

Ukrajina je pro Evropskou unii případ východního Německa, jen o dvacet pět let posunutý. Z hlediska budoucnosti Evropské unie se jedná o zcela klíčovou zemi, což není dáno zdaleka jen skoro padesáti miliony obyvatel, kteří tam žijí a z nichž by se až osmdesát procent chtělo stát Evropany. Na rozdíl od muslimského Turecka se jedná o křesťanskou zemi, kde více než polovina věřících podléhá v rámci řecko-katolické církve nepřímo Vatikánu. Přičlenění Ukrajiny k Evropské unii budí výrazně menší odpor než v případě Ankary.

Problém je, že na rozdíl od ekonomicky se rychle zvedajícího Turecka je Ukrajina poměrně hospodářsky chudou zemí, takovým Ruskem bez nafty a zemního plynu. Na druhé straně mnoho ekonomických expertů říká, že právě nezávislost na vývozu přírodních zdrojů dělá Ukrajinu potenciálně ekonomicky zdravější.

Přísněji vzato je dnešní Ukrajina dokonce ekonomicky méně funkční stát než Rusko. Má negativní obchodní bilanci, na kterých se minulý rok výrazně podepsala různá embarga a obchodní překážky ze strany Ruska. To je pro Ukrajinu přibližně stejně významným obchodním partnerem, jako Evropská unie.

Především nejvyspělejší části ukrajinského hospodářství, raketový průmysl, výroba letadel, lokomotiv či železničních vagonů, se neobejdou bez kooperace s Ruskem. Velká část významného hutního a chemického průmyslu by bez odbytu v Rusku mohla zavřít řadu výrobních závodů.

Zcela tragická je na Ukrajině i dostupnost práva, a to i v podnikatelské sféře, podíl na tom má právní chaos, ale také korupce prostupující všechny úrovně soudů a prokuratury. Také daňová disciplína je na velice nízké úrovni, diplomaticky řečeno.

Bankrot je reálný

Z toho všeho vyplývá velice složitá finanční situace země, která je prakticky před finančním bankrotem. Finanční půjčka Ruska, která spočívala v nákupu jinak neprodejných ukrajinských dluhopisů za 15 miliard dolarů (Moskva zatím koupila v prvním kole jen za tři miliardy dolarů), je nyní pozastavena a nová kyjevská vláda se stane cílem nátlaku z Kremlu. Rating země je aktuálně na stupni CCC a může se ještě zhoršovat. Hrozba finančního kolapsu je reálná v řádu týdnů.

To Evropská unie, která může a musí velmi rychle podepsat asociační dohodu s Ukrajinou, nesmí připustit. Je obtížné říci, kolik nás společně se Spojenými státy bude Ukrajina stát, ale rozhodně to bude mnoho desítek miliard dolarů. Tyto peníze musí být investovány o vybudování Ukrajiny jako hospodářsky, administrativně i politicky funkčního demokratického státu.

Je to určitě rozsáhlý, dlouhodobý a velmi náročný úkol. Pokud se ale zdaří, mohl by být příkladem i pro sílící prozápadní část Rusů, že i na východě Evropy může existovat jiný systém než putinovská státní diktatura. Šance, kterou jsme my, my Západ, na Ukrajině dostali, se nemusí opakovat. Podobně Helmut Kohl v roce 1989 věděl, že šance sjednotit Německo může být možná poslední. Ekonomům se to nebude líbit, ale teď opravdu musí jít i v případě Ukrajiny počty stranou.

Autor je redaktor MF DNES a LN

Luboš Palata

Luboš Palata

Narodil se v roce 1967 a vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově. Je nositelem několika ocenění, mimo jiné novinářské ceny Ferdinanda Peroutky. Byl rovněž nominován na Cenu Evropského parlamentu.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 7 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK