Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Připraveni na Jackpot?

| 25. 10. 2008 | Vstoupit do diskuze

Pravidelné sázení dvakrát týdně stojí za rok kolem sedmnácti tisíc, které lze na první pohled využít efektivněji – třeba k pravidelným investicím. Proč ale brát těm, kteří jsou hraví, naději, která jak známo umírá poslední?

Připraveni na Jackpot?

Pravděpodobnost, že vyhrajete Jackpot ve Sportce a stanete se rentiérem, je zhruba jedna ku čtrnácti milionům. Kdybyste ale vyhráli aktuálních 121,10 milionu korun, nerozhodí vás podobná výhra?

Snadno nabyl, ale i pozbyl. Polistopadová historie je plná historek o tom, jak nejeden bohatý restituent k majetku rychle přišel, a pak ho v relativně krátké době pozbyl. Stačilo například, aby si kupoval stále nové a nové automobily, odjel na pár luxusních dovolených a vedl rozmařilý život, aniž by si připustil, že mu balík peněz uložený v bance k bezstarostnému životu rentiéra rozhodně nevystačí. Úročení peněz v bankách totiž v ČR prudce klesalo a nejeden rentiér se tak časem musel pokorně vrátit k původní profesi.

Počet Čechů, kteří se díky restitucím stali milionáři, je relativně omezený. Mnozí se navíc s nástrahami spojenými s nečekaným bohatstvím vyrovnali a dokázali zděděný majetek rozmnožit. Kolik jich uspělo, zahaluje rouška tajemství.

Rozhodně jich ale bylo víc než těch, kteří se zařadili mezi pomyslných horních deset tisíc díky výhře tučného Jackpotu ve Sportce. Jedno přitom obě skupiny těchto bohatých lidí spojuje: zjištění, že když nechtějí o „tento dar z nebes“ přijít, měli by s ním umět hospodařit. A také poznání, že není snadné se s nečekaně nabytým bohatstvím vyrovnat.

Na rozdíl od restituentů, kteří se dostali k majetku předků a mají (alespoň zpočátku) své jisté, je šance na výhru ve Sportce či jiných podobných soutěžích velice malá. Teorii pravděpodobnosti (přesněji řečeno spíše nepravděpodobnosti) výhry nelze ošidit.

Pravidelné sázení dvakrát týdně navíc stojí (bez výher) za rok kolem sedmnácti tisíc, které lze na první pohled využít efektivněji – třeba k pravidelným investicím. Proč ale brát těm, kteří jsou (zdravě) hraví, naději, která jak známo umírá poslední?

Kdyby se jim ale splnil sen o velkém balíku peněz, věděli by, co si počít s výhrou a jak se zachovat, aby nakonec – i když to na první pohled působí směšně – nelitovali dne, kdy vyhráli?

Těžký život rentiéra

Základní otázka zní: kolik peněz je vlastně potřeba k bezstarostnému životu? Skromnější a zejména lidé v předdůchodovém či důchodovém věku, kteří si nemusí koupit byt, auto nebo chatu, by teoreticky mohli vystačit i s pěti miliony, pokud si nebudou příliš vyskakovat. Pohodlnou rentu by pak mohlo jistit zhruba deset milionů korun.

Proč právě deset milionů? Podobné úvahy vycházejí z měsíční útraty a průměrného pětiprocentního ročního zhodnocení investovaných peněz, které snad není (při dlouhodobě předpokládané dvou až tříprocentní inflaci a tomu odpovídajících úrokových sazbách) tak nereálné.

Přesněji řečeno může jít i o čistý pětiprocentní zisk, který má k dispozici investor, jenž svěřil peníze správci majetku, k dispozici po odečtení správcovských poplatků, pokud se nebude chtít jako správný rentiér o své peníze v podstatě starat a nechá si je někým obhospodařovat. Podobné průměrné zhodnocení za rok sice nikdo investorovi negarantuje, jak již ale bylo řečeno, není dlouhodobě tak nereálné.

Při pětiprocentním čistém výnosu z pěti milionů má tedy rentiér k dispozici roční výdělek 250 tisíc korun. Rozpočteme-li tuto částku na jednotlivé měsíce, dospějeme k měsíční apanáži 20 833 korun. Existují samozřejmě i ti skromnější, kteří s podobnou částkou v pohodě vystačí. Nemá si ale smysl namlouvat, že ke skutečně pohodlnému životu (byť ve vlastním bytě či domě) nejspíš stačit nebude.

Stačí sedm milionů?

Ve výhodě jsou lidé v důchodovém nebo předdůchodovém věku. Pokud se rozhodnou odejít po získání Jackpotu do předčasného důchodu, může se jejich pravidelná měsíční „renta“ zvýšit právě o penzi. Pak by jim mohla vystačit i pětimilionová výhra, která by se po přičtení důchodu přiblížila nebo překročila hranici třiceti tisíc korun měsíčně, což je klasické představě sladkého rentiérského života přece jen o něco blíže.

O předčasný důchod mohou samozřejmě „k velké radosti“ těch, kteří se zabývají penzijní reformou, požádat i mladší výherci. Je ovšem otázkou, jak velkou penzi by jim pak stát při dřívějším odchodu do důchodu vyplácel.

Bez tohoto „penzijního“přilepšení vystačí těm skromnějším výhra a následné zhodnocení sedmi, ale spíše deseti milionů korun. Z těch by totiž při fiktivním pětiprocentním výnosu za rok bylo již 41 666 Kč měsíčně, což by snad mohlo v současných podmínkách stačit na slušné živobytí i těm náročnějším.

Je samozřejmě možné uvažovat o vyšším průměrném ročním zhodnocení výhry ve Sportce, tedy o šest nebo i více procent za rok (záleží samozřejmě i na inflaci a ceně peněz), pro jistotu však zůstaňme u konzervativnějšího odhadu a zmíněných pětiprocentních výnosů.

Spálit, či nespálit mosty?

Příklady restituentů, kteří o nenadále nabyté bohatství nakonec přišli, ukazuje, že vyrovnat se s na první pohled velmi příjemným zásadním zásahem do života není snadné. Volba ideální investiční strategie přitom představuje jen poloviční řešení výhercovy situace a odpovědi na otázku, jak dál. Pro slabší povahy může dokonce výhra představovat útok na jejich duševní zdraví. Zásadní roli hraje již jen fakt, komu a jak o výhře vlastně říci.

Zatímco v USA se ti největší výherci svou výhrou k velké radosti médií zpravidla pochlubí, Evropa, což platí i pro Českou republiku, bývá diskrétnější. Kromě obav, že výherce připraví o peníze mafie, jsou tu i příbuzní a známí. Podle zlých jazyků je přitom někdy obtížné posoudit, kdo z nich je nakonec větší hrozbou.

Výherce se samozřejmě může odstěhovat, emigrovat, v krajním případě i změnit identitu. Příbuzné, přátele a známé ale tak snadno nevyměníte. Pokud tedy chcete změnit životní styl a užívat si, s historkou o nečekaném dědictví od bohatého strýčka z Ameriky asi těžko vystačíte.

Kdo nechce žít životem utajeného milionáře a neměnit měnit životní styl, musí si tedy vymyslet něco již na první pohled daleko smysluplnějšího. Nehledě k nadhozené otázce, co tedy vlastně nyní jako rentiér dělat?

Výhercova představa, jak bude chodit za kulturou, cestovat, vzdělávat se a věnovat koníčkům, je chvályhodná, neomrzí se mu ale časem a nezačne dokonce – třeba ze sportu – znovu chodit do práce?

Tuto odvrácenou stranu podobné výhry si při vyplňování tiketu Sportky nebo dalších her, založených na podobném principu, patrně připustí jen málokdo. Zlomyslnost života nebo snad přesněji řečeno ironie osudu přitom spočívá v tom, že pokud je někdo na podobnou výhru a život rentiéra skutečně připraven, štěstěna mu ji nedopřeje a nejspíš tedy nevyhraje.

Pozor na nové daně!

Od ledna roku 2010 to přitom mohou mít sázející ve Sportce či dalších podobných hrách obtížnější. Pokud projde chystaná změna daňového zákona, bude třeba veškeré výhry zdaňovat. Chystaná změna navíc počítá se zrušením tzv. šestiměsíčního časového testu, nově tak bude třeba zdaňovat i zisky z investic do cenných papírů delší než půl roku.

Od daně bude každý rok možné odečíst předem stanovenou částku. Spekuluje se, že půjde o šedesát tisíc či ještě vyšší sumu. Kolik to skutečně bude, není zatím jasné, jisté je jediné: ke skutečně pohodlnému životu rentiéra nemusí leckomu (při uvažovaném průměrném pětiprocentním zhodnocení peněz) stačit ani deset milionů.

Pravděpodobnost, že trefíte Jackpot, je skutečně nízká – činí zmiňovaných přibližně jedna ke čtrnácti milionům. Výše uvedené úvahy na téma „co a jak s výhrou ve Sportce“ mají tedy pro většinu Čechů spíše teoretickou hodnotu. Říká se nicméně, že štěstí přeje připraveným. Proč byste jimi nemohli být třeba právě vy?

Pokud by se na vás skutečně usmálo štěstí, vezměte si příklad z onoho rentiéra-restituenta zmiňovaného v úvodu tohoto článku, který se musel po prošustrování snadno získaných peněz vrátit k původní profesi údržbáře. Když dnes u piva vzpomíná na milionářský život, bere sice svou současnou situaci s nadhledem, ale také s poněkud hořkokyselým úsměvem. Někdy pak s větším počtem vypitých sklenic piva i se slzou v oku.

Není snad tedy ani třeba na závěr dodávat klasické mravoučné poučení i pro většinu těch, kterým se Jackpot permanentě vyhýbá: bez ohledu na současné dění na trzích nic nebrání tomu, aby se na důchod zaopatřili sami dlouhodobými a pravidelnými investicemi.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK