https://www.finmag.cz/finance/261747-rozdel-penize-a-panuj
Rozděl peníze a panuj
Krize v USA stále nabírá na intenzitě a projevuje se i na jednotlivých makroekonomických datech. Nezaměstnanost vzrostla od září do října o 0,4 % na výsledných 6,5 %, a tím překonala odhady analytiků, kteří očekávali, že nezaměstnaných bude o 40–70 000 méně
Ve víru finanční krize pravděpodobně v brzké době ubude dalších 70 000 pracovních míst ve finančním sektoru. Spojené státy v příštím roce míří do recese, o které se zatím neví, jak dlouhé bude mít trvání.
Velké ryby polykají malé
V souvislosti s krizí vznikají velké bankovní kolosy a pravděpodobně i nejvýznamnější společnosti na světě jako JP Morgan nebo Bank of America, které požírají své neúspěšné konkurenty. Tento stav však zdaleka není konečný.
Ke „zkrachovancům“ se nedávno přidaly Franklin Bank a Security Pacific Bank, které doplatily na prohlubující se krizi a pokles cen domů. V případě Franklin Bank hodnota spravovaných aktiv převyšovala 5 miliard dolarů a její krach tak představuje třetí největší pád banky během současné krize.
Problém v sektoru bank stále pokračuje; různé vládní balíčky bankám de facto vůbec nepomohly. Je nabíledni, že makroekonomické výhledy se budou muset pravděpodobně ještě několikrát přehodnotit.
V zajetí domněnek
V souvislosti s tím se očekává, že se FED nezastaví a bude i nadále snižovat sazby. Server Patria finance dokonce spekuluje o možnosti nulových sazeb, podobně jako tomu bylo 6 let v Japonsku. Server Bloomberg naopak píše o výrazném deflačním nebezpečí a připomíná období Velké deprese.
Další snižování sazeb by však nepomohlo, především kvůli stále neklesajícím bankovním sazbám a nedůvěře panující mezi bankami. Jasným důkazem je fakt, že od té doby, co FED snižoval sazby z 5,25 na 1 %, mezibankovní sazby stále narůstaly. V případě brzkého překonaní krize si však tak nízkými sazbami zaděláváme na další bublinu.
Počítačové bankovky?
Je tak dokonce možné, že se přistoupí i k velice riskantnímu kroku a budou se snižovat povinné minimální bankovní rezervy. Stát by převzal funkci ručitele téměř na veškeré vklady, což by pravděpodobně uklidnilo i vkladatele. Došlo by k nárůstu peněžní zásoby a odvrácení deflace. Ovšem do rukou bank by se tak dostala obrovská moc.
Výše jmenované banky by mohly nakládat s několikrát větším objemem peněz, než mají k dispozici dnes. Banky by tak začaly upřednostňovat bezhotovostní transakce. Peníze by nevznikaly v tiskárnách, ale v ústředích jednotlivých bank na počítačových monitorech. Toto nové zřízení by se dost možná podobalo diktatuře, jelikož samotné banky by rozhodovaly o našem bytí či nebytí.
Foto: Profimedia.cz
Nejnovější podcasty