Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Cena ropy poroste. Až zbankrotují „břidliční těžaři“

Ropa. Nahoru, dolů, nikam – ať už se cena ropy chová jakkoli, ovlivňuje naše investice – a život – asi víc než cena libovolné jiné komodity. Proto také o ropě i její ceně hodně lidí píše, i když jen málo z nich jí opravdu rozumí.

Mluvívá se o ropě, ale ve skutečnosti není žádná „jedna ropa“. Když někdo říká „ropa“, myslí většinou buď WTI (což znamená West Texas Intermediate), nebo Brent. To jsou dva nejznámější standardy (mezi další patří třeba standard Dubai nebo Tapis – malajská ropa), ani jeden z nich ale není surová ropa, jaká teče z vrtné věže. Kdysi dávno byl sice Brent opravdu ropou z pole Brent, dnes je to referenční mix patnácti druhů ropy ze Severního moře. Každé ropné pole má totiž specifické vlastnosti (dvě základní jsou hustota a obsah síry), které určují, jak snadné je ropu zpracovat na další deriváty. Standardy jako WTI a Brent umožňují ropu z nějakého pole srovnávat a poslat do té správné rafinérie – ropu s vysokým obsahem síry z Perského zálivu nemůžete zpracovat stejně jako Brent a Brent nemůžete zpracovat stejně jako WTI.

Ceny ropy (WTI)

Zdroj: Peníze.cz

Břidlice: Nová karta ve hře

V první řadě tedy ovlivňuje cenu ropy to, kde a jak ji můžete zpracovat. V další řadě má na cenu ropy zásadní vliv politika. Nejenom ta velká, geopolitika, ale také malá, domácí. Například Spojené státy mají už delší dobu zákon, který zakazuje vývoz ropy (což je jeden z důvodů, proč se jako standard používá častěji evropský Brent než americký WTI). Před několika lety to nikomu nevadilo, Spojené státy byly dovozcem, ne vývozcem ropy. Když se ale v Americe rozmohla těžba z břidlic, situace se začala pomalu měnit. Spojené státy pořád zůstávaji největším spotřebitelem ropy, ale velkou část spotřeby pokryje domácí těžba. Dokonce se začalo mluvit o energetické soběstačnosti a dopadu nové situace na podporu politických systémů na Blízkém východě.

Nejdříve Spojené státy a potom celý svět zachvátila horečka pro těžbu ropy (a plynu) z břidlic.

Ostatně pád ceny ropy, který začal loni v létě, se spojuje s nadprodukcí ropy, spojenou právě s težbou s břidlic.

Těžba z břidlic je ale podstatně technologicky, a tudíž i nákladově náročnější než těžba ropy v píscích Saúdské Arábie (kde opravdu stačilo kopnout a tekla ropa). Současná cena ropy je těmto nákladům víceméně rovna, možná je dokonce pod nimi. V zásadě by teď měly firmy, které ropu z břidlic dobývají, zavírat krám a věšet na dveře zámek. Do doby, než se cena zvedne a jim se těžba bude zase vyplácet.

Teoreticky ovšem. Praxe je trochu jiná, krám se nezavírá, zámek nezapadl, těží se dál.

Břidlice: Prorostlá dluhy

Vraťme se k břidlicovému boomu. V podstatě všichni se shodnou na tom, že výrazně přispěl k pádu ceny ropy. Ten ostatně pro docela dost lidí nebyl moc překvapivý (i když jako obvykle, předvídat, kdy přesně nastane, byl problém, na druhou stranu shortovat ropu při relativně stabilní ceně kolem sta dolarů za barel nebylo až tak moc riskantní).

Teď ale většina analytiků předpokládá, že cena ropy už spíš poroste, než aby klesala. Důvodem pro to jsou náklady „břidlicových těžařů“. Odhadují se na 50 až 60 dolarů za barel – to je přibližně cena, za kterou se teď ropa prodává. Někteří analytici ale náklady na těžbu břidlicové ropy odhadují ještě vyšší, kolem 80 až 90 dolarů za barel. Celkem správně si totiž uvědomují, že jen zhruba polovina toho, co se z břidlic vytěží, je ropa, zbytek jsou zemní plyn a koncentráty (obojí podstatně levnější než ropa). Řekněme ale pracovně, že bod, kde se rozhoduje o ziskovosti nebo ztrátovosti těžby z břidlic je 60 dolarů.

Analytici, kteří předpovídají růst cen, ovšem ignorují fakt, že těžba ropy z břidlic je jedno z nejzadluženějších průmyslových odvětví USA. Velkou část „odpadních (junk)“ dluhopisů posledních několika let vydaly právě firmy, podnikající v tomto oboru; a odhaduje se, že přes 75 procent investic v oboru se financovalo právě „vysokovýnosovými“ dluhopisy.

Anketa

Myslíte, že se brzy promítne změna ceny ropy do cen na beznínkách?

Břidlice: Vydělat aspoň na splátky

Co to má společného s cenou ropy? Když za 60 dolarů vytěžíte barel a za šedesát dolarů ho prodáte, jste na nule: nemáte na splácení dluhů a na nové vrty. A nové vrty potřebujete, zatímco klasické ložisko ropy těžíte desetiletí nebo aspoň roky, produkce břidlicového je nejpodstatnější v prvních měsících, pak strmě klesá. Pokud se podíváte na odvětví jako celek, David Einhorn z Greenlight Capital odhaduje, že jen za poslední rok těžaři spotřebovali o 80 miliard dolarů víc, než jim přinesly prodeje.

Cashflow je velice důležitý. Proto těžíte, i když se vám vrt finančně nevyplatí. Pokud ho zavřete, odstraníte část nákladů souvisejících s provozem – ale držitelé dluhopisů nezmizí, chtějí své kupony – a vy jste v bankrotu. Pokud těžíte dál, máte šanci, že to nějak přežijete, když se dočkáte vyšší ceny ropy. Ovšem dočkáte se jí těžko, pokud těží všichni a dál zaplavují trh ropou.

Podívate-li se na produkci amerických břidlicových polí (Bakken, Permian nebo Eagle Ford jsou z hlediska těžby ropy ta hlavní), moc se nepropadla i když byla ropa za 40 dolarů barel. Těžba ropy dokonce od léta 2014 do ledna 2015 stoupala, ačkoli cena ropy padala jako kámen. Samozřejmě, produkce byla zahedgeovaná, ale ne u všech, ne všude, ne všechna. Těžilo se ostošest hlavně proto, že těžaři potřebovali peníze na splácení dluhů.

Až to praskne

Proto očekávám, že ropa do konce roku spíše spadne, než poroste. Její cenu teď podržel OPEC závazkem netěžit víc než 30 milionů barelů denně, ale závazky OPEC jsou většinou jen cár papíru, členské země se jimi řídí jen málokdy. Obvykle byla Saúdská Arábie ochotna modulovat produkci, ale teď to tak nevypadá, naopak, agresivně se snaží udržet i zvýšit podíl na trhu. Což samozřejmě znamená produkci nesnižovat, možná dokonce zvyšovat.

Předpokládám sice, že cena ropy bude za několik let podstatně vyšši než teď (i když možná poklesne spotřeba), ale nemyslím si, že to přijde dřív, než praskne bublina s dluhopisovým odpadem břidlicových těžařů a než si obor projde sérií bankrotů a konsolidací.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Aleš Müller | 22. 6. 2015 15:45

To je to poslední čeho bych se bál, že si v USA neporadí s dluhopisy. Buď je neproplatí, firma zbankrotuje a její zbytek (vrty) koupí nějaký nový vlastník. Anebo spíše, př vědomí že limitelm je cenová válka především se Saudskou Arábií, budou dluhopisy rolovat před sebou - prodlouží se splatnost, sníží kupón, přeměn na akcie. Limitem není finanční stránka, ale technologická a ekologická. Prachů v USA je spousta a stejně tak znalostí jak na to.
V jiných zemích by to byl téměř státní krach, jednaly by vlády, diskutovali odboráři, žádalo by se o dotace. USA je jiný svět.

+2
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK