Super, ale na prd? Babiš má s podporou inovací pravdu

| 4. 10. 2013

Kvalifikovaná pracovní místa najdete spíš v koncernech než pidifirmách – a podpora inovací má v Česku zatím jen mlhavé výsledky.

Super, ale na prd? Babiš má s podporou inovací pravdu

Stačilo pět sekund, aby se Andrej Babiš odepsal před podstatnou částí svých příznivců. „Ten, který maká,“ se totiž otřel o drobné podnikatele:

„Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici. Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd.“

Úryvek ze setkání lídra ANO s šéfem Jihomoravského inovačního centra Jiřím Hudečkem přinesla pondělní MF Dnes, o den později jej vypíchl na Facebooku Miroslav Motejlek. „Po tomhle ANOfert nevolím.“ Status se dočkal 250 sdílení jen za první den a Facebook i Twitter byl plný radosti nad tím, že se pan „bude líp“ vyautoval jako neomalený monopolista.

Nevolil bych ANO ani před tím, ani potom, ale Babiš si zaslouží zastání. Tentokrát jsou zaslepení jeho hejtři.

Nikdo neříká: zařízněte je

I záporáka se sluší citovat co nejpřesněji. Novinová reportáž pokračovala tímhle důležitým odstavcem:

Viditelně zaskočený Hudeček se pak Babiše ptá, jaké konkrétní kroky tedy chce v té politice udělat. S odpovědí, která příliš konkrétní není a obsahuje popis státu se stabilním prostředím, nízkými daněmi a vedeného lidmi, kteří už něco dokázali, se však spokojí a popřeje mu úspěch.

Má někdo z malých a středních podnikatelů mezi čtenáři něco proti stabilnímu prostředí? Nebo proti nízkým daním? Ne, dobře, děkuji. Vidí v tom někdo tak jako Miroslav Kalousek návrh na záměrnou likvidaci drobné konkurence Agrofertu? Znovu ne, výborně. (Snad tam zato rozeznáváte populismus v podobě obecných pozitivních keců, ale to je teď vedlejší.)

Kontext je nutné doplnit i o to, to v původním článku není. Babiš neřekl, že jsou „super, ale na prd“ samotné malé inovátorské firmy (i když si to možná myslí). Komentoval skutečnost, že je pomáhá zakládat Jihomoravské inovační centrum.

Mimobrněnští čtenáři možná nevědí, že je to v podstatě státní podnik – patří kraji, městu Brnu a čtyřem vysokým školám. Velmi hrubě lze ten díl fungování Jihomoravského inovačního centra, o kterém mluvil Babiš, popsat takhle: 1. Úspěšné firmy platí státu daně. 2. Stát je skrz své instituce posílá Jihomoravskému inovačnímu centru. 3. Jihomoravské informační centrum je poskytuje firmám (nyní) neúspěšným, a to nepřímo: dotuje jim nájem, nabízí péči lektorů a mentorů. Proč? Velké zpuchřelé firmy podle odborníků na inovace jen opatrně vylepšují to, co už funguje – odvážné vynálezy proto čekejte od mladých svěžích mozků.

Opravdu jste si tak jistí, že to není „super, ale na prd“? Vysvětlí mi někdo konečně, proč brát peníze Škodovce, která očividně ví, jak z nich udělat další peníze, a posílat je dvacetiletým uchoňům na jejich pokusy? Proč nenechat víc peněz soukromým investorům, kteří budou mít „kůži ve hře“, rozuměj vlastní peníze ve firmě, a tedy citlivější radar na talenty i tlučhuby? Proč by měla podnikání rozjíždět státní instituce, když svou úspěšnost neumí vyjádřit jinak než nesmyslnou „kumulovanou tržbou“ inkubovaných firem? Proč podporovat „kreativní průmysly“ ve městech s nízkou nezaměstnaností, a nad vyloučenými oblastmi ohrnovat nos, že se tam mají líp učit? – Na odpovědi čekám tři roky, co si ze státní podpory inovací a kreativity dělám dobrý den.

Malé firmy jsou spíš sociální polštář než národní stříbro

Pak tu je to Babišovo plácnutí o „klíšé a kecech“. Chápu, co je na něm pro majitele malých a středních podniků tak iritujícího: termín DPH za rohem, faktury zatím nikde a z novin se vám posmívá miliardář. Studie Českého statistického úřadu Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003 a 2010 mu ale dává částečně za pravdu, alespoň s těmi malými firmami. Hrubě řečeno: „vysoce kvalifikovaná pracovní místa“, o kterých ve své rozhořčené reakci píše třeba vsetínský podnikatel a politik Michal Berg, v nich moc nenajdete. Podniky do devíti zaměstnanců „vyplácí jen necelou pětinu (19,4 %) celkových mzdových prostředků segmentu malých a středních firem a průměrná nominální mzda netvoří ani tři čtvrtiny průměrné mzdy tohoto segmentu, ale jen 73 %.“

Samozřejmě: každý živnostník nebo vlastník eseróčka si namísto ohrnování nosu zaslouží odznáček za iniciativu. Důchodový systém a veřejné zdravotnictví nebo školství ale na stavebních firmách o pěti zednících prostě nestojí. Podstatná část lidí v téhle sféře se protlouká, jak může a doufá, že se začne dařit velkým firmám, které je pak zaměstnají: „Analýza ukázala, že zcela neplatí teze o tom, že počty těchto firem narůstají s růstem ekonomické aktivity. Naopak: skutečnost, kdy zejména lidé ze skupiny sebezaměstnávajících zanechávali svého podnikání, byla v ČR spojena s nástupem konjunktury – segment velkých a zčásti i středních firem byl nastartováním silného růstu ekonomiky schopen absorbovat pracovníky formou zaměstnaneckého poměru.“ Dodejme, že hranice mezi střední a velkou firmou je podle Českého statistického úřadu 250 zaměstnanců. Za „korporát“ bychom přitom mohli považovat i podniky o 150 hlavách, což by ve srovnání ještě o něco víc ublížilo těm středním a menším.

Až se přestanou prodávat auta…

V naštvaných reakcích se kupodivu neobjevil jeden důležitý argument. Když národní ekonomika stojí na pár gigantických podnicích a podstatná část z nich vyrábí auta nebo jejich součástky, je křehká. Jenže odolnosti vůči otřesům nepomáhají ani inkubátory a další adresná státní podpora malých firem a start-upů, protože drží podnikatele ve skleníku.

Taky sním o tom, že technologické nebo medicínské start-upy udělají z Česka druhé Finsko. Nějak se ale nelíhnou, a když už se to povede, jako Seznamu nebo Avastu, pak spíš mimo inkubátory a programy na podporu inovací. Proto nezbývá, než přiznat význam Škodě, Hyundai nebo Siemensu. Právě v nich jsou kvalifikovaná a dobře placená, i když ne sexy, pracovní místa. Právě ony v Česku drží absolventy. Právě z nich tečou peníze na veřejné služby: ostatně nebýt jich, nemají v Jihomoravském inovačním centru za co inovovat. Andrej Babiš napovídá ledasjaké táraniny, jenže i rozbité hodiny ukazují dvakrát za den přesný čas.

Úvodní foto: isifa/MAFRA/Tomáš Krist

Vložit komentář

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla férové a slušné diskuse. Vítáme střet názorů, snažme se je ale vždy vést v rámci slušné a kultivované debaty. Pokud se budete chovat jako sprostý rasistický nevychovanec, budete urážet ostatní komentující nebo nám zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, vaše příspěvky smažeme. My vám na oplátku slibujeme, že vaše příspěvky nebudeme editovat, ani mazat, pokud neporušíte pravidla zmíněná výše.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (27 komentářů)

Miroslav Hnilička | 11. 10. 2013 07:06

1)Netvrdím, že mám úplný přehled a pravdu. Ale asi 15 let jsem pracoval v základní výzkumu v ČSAV, pak asi 15 let v aplikovaném ve strojírenství, pak jsem se "živil" jako OSVČ ve stavebnictví a v podstatě vlastním výzkumem. A s touto zkušeností, a s přirozenou minimální dávkou empatie k panu Babišovi, plně souhlasím s článkem pana Kašpárka.
2)A trochu mi vadí, že se vedou tak rozsáhlé a hluboké úvahy jen o několika slovech, případně jediné větě pana Babiše (případně kohokoliv jiného). S dost velkou pravděpodobností byť i částečně vytržených z kontextu. Kdyby se alespoň pan Babiš účastnil této diskuze a mohl své představy upřesnit. Ale to bych toho už chěl asi moc. Zdravím vespolek.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Karel S | 7. 10. 2013 14:28

samozřejmě male střední firmy to je taková iluze. problém je už v te definici. co je to malí podnik ?i když je u nás třeba nějaká filiálka o +- 300 zaměstnancích je to většinou nějaká akciovka ( samozřejmě ta mateřská firma ), zde je potom důležitý jiný termín prumyslově-hospodářský komplex. třeba velké německo jich bude mít několik , země velikosti švícarska mají jeden. myslím že definice hospodářství nebo výroby musí začít základním rozdělením - primární sektor sekundární sektor . dám příklad když budete mít cirkulárku můžete když bude šikovnej vyrobit v garáži třeba skřín atd. ale nikdy tam nevyrobýte tu cirkulárku , těžko vyrobíte flexkou ložisko nebo pilovej kotouč s destičkama . definice malého podniku nemůže být podle administrativně vykazovaných pseudoekonomických čísel ale podle druhu činnosti. myslím že malí podnik by měl fungovat nějak regionálně. dám příklad opaku : Podnik s 10 zaměstnanci - majitel musel pro jeho zřízení1) " umět vyřídit " ruzná povolení ( rozumej měl známí ) byrokratické prostředí u nás není regionálnínemá volený stupně , ( třeba okres )2) vyřídit si ůvěrfiliálky západních bank mají ustředí v praze3) vyřídit si dotace s eu .
tyto 3 body ukazují že nic není třeba dělat místně .Samozřejmě že strojní vybavení do tohoto podniku dodá průmyslověhospodářský komplex ( hlavně německo ), stejně jako používaný materiál ( zde arcelor ) . princip je standartní konečný vývoz do číny samozřejmě jako subdodavatel pro západní firmu která má know-how.
ještě k tomu " inovačnímu centru "myslím že hlavní funkce je odbytište pro průmyslověhospodářský komlex , nějaký vybavení se bude kupovat kde? konečně kdo to bude stavět ? ještě jedna poznámka ke slovu inovace versus vynález" inovací svíčky nevytvoříte žárovku " , a žádný vynález nevznikne s dotací , ty naše byrokraticky rozdávané nevytvoří ani inovaci .
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jaroslav Šnajdr | 4. 10. 2013 20:55

"Super, ale naprd" - tato jednoduchá věta je něco jako Rorschachův test. O jejím autorovi a jeho programu nám neříká skoro nic, nikdo neví, co tím bylo vlastně myšleno, zato se dozvíme hodně o těch, kteří na ni reagují. Nějak se k tomu postaví Motejlek, jinak Kalousek, k něčemu jinému inspiruje pana Kašpárka. S Babišem to nemá vlastně nic společného.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Kaniok | 4. 10. 2013 17:31

Pane Kašpárku, zkratku "Mimobrněnští čtenáři možná nevědí, že je to v podstatě státní podnik – patří kraji, městu Brnu a čtyřem vysokým školám. Velmi hrubě lze ten díl fungování Jihomoravského inovačního centra, o kterém mluvil Babiš, popsat takhle: 1. Úspěšné firmy platí státu daně. 2. Stát je skrz své instituce posílá Jihomoravskému inovačnímu centru. 3. Jihomoravské informační centrum je poskytuje firmám..." by nezvládla ani TV NOVA. Jednak, kraj, město a univerzita nejsou státní instituce, pletete hrušky a jablka. Za druhé, jedním kliknutím se dá zjistit, že třeba v roce 2012 tvořila přibližně polovinu příjmů JIC jeho vlastní činnost a projekty. Tvrdit tedy, že JIC distribuuje daně úspěšných firem, je buď lež, nebo diletanství - pominu-li, že peníze státu a kraje nejsou totéž jako peníze státu.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Šimeček | 4. 10. 2013 14:57

Michal zapomíná, že státem dotované akcelerátory typu JIC dost kultivují způsob, jakým startupy vznikají a učí mladé podnikatele (řada z nich nad 30 let), jak podnikat efektivně. Propojuje, dává kontakty, tlačí na univerzity, aby zařadily příbuznou látku do svých výukových plánů. Podpora startupů je pouze nepřímá, nedostávají žádnou dotaci na inovace, narozdíl od EU programů pro větší firmy. Srážet podporu startupů podobnými články mi přijde trochu hloupé. Viz http://blog.pavelsimecek.cz/ceske-startupy-myty-a-zavist/
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Daniel | 4. 10. 2013 14:26

Rozbité hodiny jdou možná 2x denně správně, ale v tomto případě jen napůl.
Státní podpora SME je sice opravdu na prd (nejlepší podporou by bylo nebránit podnikatelům v podnikání), avšak druhá část citovaného výroku je vysloveně hrůzostrašná. Řepkobaron si nepokrytě řekl o peníze daňových poplatníků. Komu takové upřímné přiznání účelu, proč jde vlastně do politiky, nestačí, je zaslepený mnohem více než milovník státních inkubátorů.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Weinfurtner | 4. 10. 2013 12:41

Faktem je, že malé a střední podniky zaměstnávají v EU dvě třetinyzaměstnanců a vytvářejí asi polovinu přidané hodnoty.Zatímco velké korporace tvoří jen třetinu pracovních míst a necelou polovinu přidané hodnoty.

Jinými slovy, více vydělají ale méně lidí zaměstnají.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Blaha | 4. 10. 2013 11:50

Pane Kasparku
argumentujete ucelove
1) 90% inkubarotu, akceleratoru jsou soukrome, nedotovane. Placene a delane lidmi zcela mimo stat, z jejich vlastnich penez.
2) kazda velka firma byla na zacatku mala.
3) vy volate po davani podpory velkym firmam namisto malym("proč brát peníze Škodovce, která očividně ví, jak z nich udělat další peníze").
Tim zpusobite vetsi a vetsi nerovnovahu na trhu, navic VZNIKLOU NETRZNIMI PROSTREDKY.

4) zeptejte se napr. v tiskarskem prumyslu, jaky chaoz, zcela netrzni prostredi a ztratu pracovnich mist tam zpusobily dotaze a podpora z EU.

Venujte tomu vice nez 10 minut, promluvte si s lidmi uvnitr i vne, v ruznych oborech.
Az takovy clanek si od vas s radosti prectu.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal355 | 4. 10. 2013 14:12
reakce na Michal Blaha | 4. 10. 2013 11:50

1) souhlasím, ale Kašpárek se tu opírá především do státního inkubátoru. A stát není vhodný investor. Tzn pravdu máte oba

2) to nikdo nerozporuje

3) Pokud jsem Kašpárka dobře pochopil (a to není jisté), musím se ho tady zastat - neříká "dotujme Škodu", říká "nedotujme malé podniky"
A s tím souhlasím. Jakákoliv forma dotací - ať dotace pro malé podniky nebo daňové prázdniny pro velké podniky (Hyundai) křiví trh a jsou špatné.

4) souhlasím, ale Kašpárek nikde dotace neobhajuje. Dotace a netržní prostředí je vždy špatně

Myslím, že tohle napsal Kašpárek velmi dobře.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 4. 10. 2013 13:03
reakce na Michal Blaha | 4. 10. 2013 11:50

Podle mého názoru jste ten článek nečetl příliš pozorně:
Ad 1) V textu je kritika státem placených inkubátorů. Naopak těm soukromým vyjadřuje autor podporu ("Proč nenechat víc peněz soukromým investorům, kteří budou mít „kůži ve hře“, rozuměj vlastní peníze ve firmě, a tedy citlivější radar na talenty i tlučhuby?").
Ad 2) To nikdo nepopírá, jde jen o to, že není vhodné každou malou firmu podporovat ze státních peněz.
Ad 3) Není řeč o podpoře, autor mluví o tom, k čemu se využijí daně, které Škoda zaplatí.
Ad 4) Zřejmě souvisí s bodem 3). Pokud ale nesouhlasíte se státní podporou soukromým subjektům, pak jste ale spíš v souladu s autorem, nikoliv v rozporu.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Nikola Rafaj | 4. 10. 2013 12:33
reakce na Michal Blaha | 4. 10. 2013 11:50

Tento článek je skutečně nejasně napsaný, takže nevím, komu dát za pravdu ... Není mi z něj jasné, zda myšlenka je "státní inovace jsou na prd" nebo "inovace jsou na prd"? A to se týká Michala Kašpárka i Andreje Babiše (je někde k dohledání celý článek)?

V případě státních budu argumentovat, že JIC jako jediný státní má výsledky (tj. Y Softy a další). V případě soukromých neumím odpovědět, jsme na trhu od 2011 ...
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Bárta | 4. 10. 2013 09:27

Pane Kašpárku, podle mne je základní větou v tom citovaném prohlášení ta druhá - tedy "My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici.". Pokud budete podporovat velký průmysl, znamená to že nepodporujete střední a malý, a tím ho stavíte do horší pozice než v jaké je ten velký - no a tím ho efektivně dusíte...
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 4. 10. 2013 07:17

Autor zapomíná na nejdůležitější aspekt korporátního podnikání - monopol. Korporace si mohou dovolit platit "vysoce kvalifikovaná místa" (ze kterých by v malých firmách zázračně byla nekvalifikovaná), protože mají monopol garantovaný státní regulací. Banka neplatí dobře, protože je nejlepší podnikatel, ale protože neexistuje volný trh bank a banky Vám prodávají něco, co dostanou od státu zdarma. Podobně výrobci aut, léků, auditorské firmy, atd. Všude je míra regulace jiná, ale korporací v neregulovaném prostředí je málo.
Tím samozřejmě nechci obhajovat inkubátory - je to klasické státní řešení problému, který stát sám vytvořil.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Milan Bureš | 4. 10. 2013 10:07
reakce na Jan Krejčí | 4. 10. 2013 07:17

Člověče, přečtěte si, co jste napsal.
1. volný trh bank sice není (je třeba dostat bankovní licenci), ale konkurenční prostředí je v ČR dostatečně rozvinuté.
2. co dostane banka od státu zdarma, co mi pak prodává? To jsem vážně zvědavý, co z Vás vyleze.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas K | 4. 10. 2013 13:41
reakce na Milan Bureš | 4. 10. 2013 10:07

Pane Bureš, banka dostává od státu peníze za úrok blížící se limitně k nule a pak ho půjčuje dál lidem za x procent.alespoň tak se to jeví na venek.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Milan Bureš | 4. 10. 2013 16:32
reakce na Tomas K | 4. 10. 2013 13:41

hmm a konkrétně která česká banka dostává peníze od státu, které pak půjčuje dál? Chtěl bych to říci všem ostatním bankám a záložnám, že si této možnosti nevšimly a nabízejí spořící produkty pro občany.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 5. 10. 2013 01:33
reakce na Milan Bureš | 4. 10. 2013 16:32

Úplně všechny. Je to téma asi tak první přednášky na téma bankovnictví :-P
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ctirad Beránek | 5. 10. 2013 09:35
reakce na Jan Pozner | 5. 10. 2013 01:33

Řek bych, že na té přednášce jste asi chyběl vy. Banky jod státu (asi myslíte ČNB) peníze nedostávají, banky je vytvářejí multiplikací.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 5. 10. 2013 12:51
reakce na Ctirad Beránek | 5. 10. 2013 09:35

Máte pravdu, nebyl:-)
Odpovídám jednoduše na provokativní otázku, fakticky tomu totiž tak je. Technické a implementační detaily jsou z hlediska principu věci bezvýznamné.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Milan Bureš | 6. 10. 2013 22:07
reakce na Jan Pozner | 5. 10. 2013 12:51

Pokud dostávají od státu peníze všechny banky, tak jistě např. ČS. Podívám-li se do její bilance, tak vidím celkové cizí zdroje ve výši 827 091 mil Kč. a z toho je pouze 44 344 mil. (tj. 5.36%) závazků vůči bankám. Kolik z toho jsou úvěry od ČNB už vidět není. Nicméně uvádět tento směšný podíl jako argument, že banky dostávají od státu peníze, které pak půjčují dál? A i kdyby. Tak co to je za argument?
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 7. 10. 2013 15:19
reakce na Milan Bureš | 6. 10. 2013 22:07

To jsme u těch technikálií. Banky technicky vzato nedostávají peníze, ale oprávnění je vytvářet (ačkoli to je defacto totéž). Banka když poskytuje úvěr, tak navyšuje svoji bilanční sumu, tj. vytváří peníze. Na straně aktiv navyšuje pohledávky za klienty (úvěry) a u pasiv navýší o stejnou sumu závazky za klienty (běžný účet klienta). K tomu sice potřebuje jiné peníze (odkudkoli, třeba od vkladatelů nebo třeba půjčku od jiné banky), které tvoří povinné minimální rezervy a ukládá je na účtu u ČNB, u nás 2%. Když půjčuje peníze kdokoli jiný, tak přitom nenavyšuje svoji bilanční sumu!
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Milan Bureš | 7. 10. 2013 20:03
reakce na Jan Pozner | 7. 10. 2013 15:19

Proti tomuto výkladu samozřejmě nic nemám, ale mám několik poznámek.

1. Svoji bilanční sumu si banka úvěrem navýší pouze v případě, že má příjemce půjčené částky (prodejce) účet u stejné banky, u které si dlužník bere úvěr. V opačném případě dojde u banky na straně aktiv pouze k náhradě půjčených peněz pohledávkou. A peníze musí z banky odejít přes CERTIS.

2. A i kdyby byla pouze jedna banka a docházelo by vždy k tomu scénáři, který popisujete, tak budou mít pro banku depozita klientů vždy nějaké náklady. A ta depozita jsou klientů, nikoli ČNB (státu).


Suma sumárum: pořád trváte na tom, že banky dostávají od státu levné peníze, které pak půjčují dál? Multiplikační efekt pouze zvyšuje bilanční sumu bankovního sektoru, ale to vůbec neznamená, že mají banky od státu levné peníze. Levné peníze mají banky v ČR od pasivních a líných klientů, nikoli od státu. A neberu argument, že dvakrát tolik peněz v oběhu znamená levné peníze. Dvakrát větší M1 neznamená ani 100% inflaci, jak se tady snaží vytrubovat do světa překupníci zlatých slitků a stříbrných mincí.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 9. 10. 2013 08:48
reakce na Milan Bureš | 7. 10. 2013 20:03

To jsme zase na začátku, "stát peníze netiskne, ale pouze kvantitativně uvolňuje". Banky nevytvářejí peníze, jen si zvyšují bilanční sumu...
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Krejčí | 5. 10. 2013 11:02
reakce na Ctirad Beránek | 5. 10. 2013 09:35

Jistě, a stát peníze netiskne, ale pouze kvantitativně uvolňuje. Na přednášce jste byl, ale smysl sdělení Vám možná utekl. Vzhledem k tomu, jak moc se většinou přednášející snaží ten smysl zastřít, tak Vás ani nemůžu vinit.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ctirad Beránek | 6. 10. 2013 15:57
reakce na Jan Krejčí | 5. 10. 2013 11:02

Stát netiskne peníze, ale oběživo. To jsou ty papírky a kovová kolečka, co nosíte po kapsách.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jaroslav Krátký | 4. 10. 2013 00:54

Problémem nejsou táraniny, spíš mlhavost až rozplizlost Babišova programu.
"Stabil níprostředí s nízkými daněmi a vedení státu lidmi, kteří už něco dokázali?"
Tak tohle chce kromě něj příkladmo: ODS, ČSSD, TOP09, KSČM, Bobo, Úsvit, VV, a chtěli asi i Gottwald a Ceaušescu.
Co kdyby Velký ANO prozradil, co hodlá udělat třeba s důchodci, eurem nebo Romy?
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Hnilička | 11. 10. 2013 06:40
reakce na Jaroslav Krátký | 4. 10. 2013 00:54

Oni to také chtějí. No dobrá. Ale ""komu to teď máme znovu věřit"", že to jsou schopni udělat, že to udělají?
Osobně to naprosto nevěřím skoro všem od ODS po Čaušeska. Tak to je ten problém. Papír s programem (i ústa s řečmi) snesou všechno. Je třeba poznat uchazeče hlouběji, hodnotit co mají za sebou.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 a 2007 novinář v MF DNES a Metropolisu, v letech...více o autorovi.

Diskuze

Richard Fuld | 23. 5. 2015 08:46

Je rozdíl mezi primárním a sekundárním kapitálovým trhem. Peníze vyvedené na sekundární trh v reálné ekonomice chybí. Nakup kapitálových aktiv na primárním trhu ponechává peníze v reálné ekonomice.

Americké Řecko a jeho bondy s vůní rumu Bacardi

Satai | 23. 5. 2015 07:38

Ne není to extrém ani zlatá střední cesta.
Proč se ptáš na očividné věci?

Nový chodník? To už ta Únie přehání!

Jaroslav Wagner | 23. 5. 2015 03:10

Ne všichni se dostali do americké okupační zóny ze severních Čech se většina z nich dostala i do sovětské okupační zóny do východního Německa.Např.z Ústí nad Labem ti kteří se dostali na loď tak se do americké zóny po Labi......více

Na odsun a vyhnání tří milionů sudetských Němců doplácí česká ekonomika ještě dnes

Jan Daniel | 23. 5. 2015 00:24

Jakože eurokolchoz není extrém, ale nějaká zlatá střední cesta?

Nový chodník? To už ta Únie přehání!

Milton | 23. 5. 2015 00:23

Á další dobrokakáč. Zkusil jste za socíku bojovat proti jednotné národní frontě? A vo tom to je. Sorry, ale kapři si fakt rybník nevypustí. Proč máme 3x víc celníků než srovnatelné Rakousko? Když jsme vstupovali do EU, tak......více

Nový chodník? To už ta Únie přehání!

Milton | 23. 5. 2015 00:06

Dobrý matroš, kde to kupujete? :) Zrodil se další pan Richard Fuld? Prostě jste se rozhodl, že celý svět donutíte ke štěstí. A co kdybyste dali lidem na výběr? Děsivá představa, že? Jestli jste rockeři (sám nejsem) tak uvedete......více

Nový chodník? To už ta Únie přehání!

Facebook

Přihlášení

Nemáte regstraci? Zaregistrujte se zde!