Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Inflace a problémy evropských bank

| 11. 3. 2008 | Vstoupit do diskuze

Inflace opět překvapila ekonomy i obyčejné spotřebitele. A opět nepříjemně. Stejně jako v lednu, také v únoru 2008 vzrostl index spotřebitelských cen meziročně o 7,5 procenta. Co z tohoto čísla vyplývá?

Inflace a problémy evropských bank
Předně je nutno konstatovat, že zdaleka ne celá veřejnost věří číslům, která publikuje Český statistický úřad. „Dal jsem si v lednu práci a napsal ceny celkem 26 základních potravinových položek a pak porovnal s cenami v říjnu 2007, píše ing. Karel Havlíček, čtenář z Plzně, v souvislosti s cenovým růstem začátkem roku 2008. „Celkové zvýšení představovalo 23,7%. A to včetně ‘akčních‘ slev, které se u některých položek v lednu vyskytly.“

Nicméně je zajímavé, že lednová pozorování pana Havlíčka se celkem dobře shodují s některými oficiálními čísly ČSÚ za únor. „Přes mírné zpomalení cenového růstu potravin a nealkoholických nápojů byly ceny chleba vyšší o 33,3 %, běžného pečiva o 30,8 %, mouky o 51,3 %, vajec o 30,7 %, mléka o 29,5 %, sýrů o 23,5 %, čerstvého másla o 18,3 %, jedlých olejů o 28,0 %,“ uvádí tisková zpráva ČSÚ.

Ceny potravin tvoří ve spotřebitelském koši jen asi 15 procent. Z toho základní potraviny tvoří jen část: pekárenské výrobky 2,5 %, maso 3,9 %, mléko, sýry a vejce 2,9 %. Jenomže základní potraviny lidé kupují často a těžko se bez nich obejdou. Proto jsou na jejich ceny citlivější než na ceny jiných položek, například domácích spotřebičů a automobilů, jejichž ceny meziročně klesly.

Kdo si dnes kupuje televizor nebo digitální fotoaparát, pořídí jej výrazně levněji než loni. Jenže tyto položky lidé nekupují tak často, proto i jejich váha ve spotřebitelském koši je nižší.

Kromě potravin vzrostly i ceny regulovaného nájemného (o 29 %; tržní nájemné jen o 1,4 %), dále ceny zemního plynu o 16,5 %, elektřiny o 9,5 %, tepla a teplé vody o 11,0 %, tuhých paliv o 20,5 %. Růst cen regulovaného nájemného je česká domácí záležitost; energie a suroviny však odrážejí světové trendy.

V dnešním světě je totiž rekordně drahé téměř vše, co se těží ze země, ať už je to ropa, plyn, uhlí, zlato nebo palladium. Proč? Protože surovin v zemi postupně ubývá, kdežto peněz v oběhu globální ekonomiky naopak přibývá. Částečně to platí i pro zemědělské komodity: i zde roste objem peněz rychleji než produktivita. Peněz přibývá rychleji než zboží.

Ale proč tedy centrální banky uvolňují do oběhu tolik peněz? Není snad politickým cílem všech moderních centrálních bank pečovat o cenovou stabilitu? Ano, je – ale je tu jedno velké ALE.

Háček je v současné nepříliš povzbudivé situace komerčních bank v EU a v USA. Problémy začaly u substandardních hypoték v USA; během několika měsíců se však rozšířily do Evropy a některých jiných částí světa. Česká republika je bankovní krize tentokrát ušetřena, což však neznamená, že jsme úplně „v pohodě.“

Když má moderní centrální bankéř na vybranou mezi dodržováním inflačního cíle a prevencí systémové bankovní krize, pustí k vodě inflaci a jde zachraňovat banky. Hrozba bankovní krize v rámci eurozóny během posledního čtvrtletí 2007 znamenala, že Evropská centrální banka napumpovala do systému několik stovek miliard euro likvidity v podobě převážně krátkodobých úvěrů.

Během října 2007 vzrostl objem krátkodobých úvěrů finančním společnostem o 46,4 % meziročně. Stav celkového objemu úvěrů poskytnutých centrálními bankami v rámci Eurozóny (Eurosystémem) komerčním bankám v prosinci 2007 meziročně vzrostl o šokujících 50,0 %.

Měnová expanze zaměřená na posílení likvidity bank by se čistě teoreticky mohly obejít bez inflačních dozvuků. V praxi se ovšem peníze půjčené centrálními bankami komerčním bankám mohou přelít do „reálné“ ekonomiky.

Globální měnová expanze je dnes patrně hlavním faktorem, který žene vzhůru ceny komodit. A protože Česká republika je malá otevřená ekonomika, tento efekt se může projevit na zdejších maloobchodních cenách dokonce ještě více než v Německu nebo ve Francii.

Pavel Kohout je ředitel pro strategii Partners. Psáno pro deník MF Dnes.
Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem...

Komentáře

Celkem 4 komentáře v diskuzi

Nepřehlédněte

Bojkotovat Ameriku?

Bojkotovat Ameriku?

Teď už je jasné, že výsledek prezidentských voleb v USA je katastrofa. Lhostejnost prezidenta Trumpa vůči riziku klimatických...

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK