Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Programování není žádná zábava

Walter Vannini | 29. 3. 2017 | Celkem 12 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Mirek Tomoransky | 29. 3. 2017 08:04

Jako programátor napíšu pár postřěhů:

1. programování samo o sobě není složité a nevyžaduje jakýsi nadlidský stav mysli
2. složité jsou matematické algoritmy, které programátor musí implementovat
3. ne každý programátor musí vyvíjet umělou inteligenci a samořídící auto
4. jsou programátoři, kteří jsou na úrovní chirurgů a jsou programátoři, kteří jsou na úrovni zdravotních sester (tím nemyslím nic špatného, jen chci poukázat na to, že sestry nemusí mít vzdělání a praxi chirurga)
5. už dobrých 10 let, možná i více, programují i děti a puberťáci vyvíjí počítačové hry
6. jediný, kdo by se měl bát o práci, jsou lidi, kteří studují obory, co by měly být koníčkem a ne akreditovaným studiem - třeba historie umění, historie hudby, filozofie a podobně

S jediným, s čím se dá v článku do velké míry souhlasit, je komentář ohledně toho, že programátoři jsou bílí chlapi. To je pravda pro nějakých 95% programátorů. Asi stejně, jako že hráči NBA jsou černoši.

+31
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Martin Brezina | 29. 3. 2017 11:14

Takže, každý, kdo se dnes pustí do studia programování, má podle vás za 20 let jisto, že bude zaměstnaný?

-2
+
-

Všech 12 komentářů v diskuzi.

Luděk Zdražil | 29. 3. 2017 12:12

K programování by se toho dalo napsat spoustu. Redukovat celou oblast SW v souvislostech na programátorskou triviální erudici a schopnost chrlit software, je zavádějící.

Zmíním jeden fenomén. Je stále více lidí, kteří si provoz svého života stačili ještě postavit na IT (bankovnictví, info o zdravotním stavu, komunikace, informační zdroje, daňe, administraci s úřady, turistiku, legální záležitosti atd.). Bezelstně to zvládli a nyní, když jim dochází schopnost to ještě nějak zvládat, přicházejí mladí progresivní programátoři, kteří říkají: zahoďte to všechno a přejděte na nové technologie, celé si to z cloudujte a vše bude fungovat - vždyť je to jednoduché klik sem, klik tam.

To bude nešťastná generace lidí, která přichází, ještě se stačila adaptovat na IT podporu svého života a nyní jim dochází dech. Bohužel práci programátorů formuje generace mladší nebo vrstevníci, nikoli generace starších uživatelů, kteří už žádné nové verze a progresivní technologie nechcou ani vidět. Nikdo je však neslyší.

Nahlásit

+3
+
-

foxy | 29. 3. 2017 10:38

Proč je tak málo čínských softwarových firem a čínských softwarových produktů? Programátorů tam je dost, vím že tam jsou haly, ve kterých sedí v řadách a programují na směny.
Totéž se týká Indie.
Proč je v Evropě, konkrétně v Německu tak málo známých softwarových firem, je tam vlastně jen jediná, SAP, což je (ach Bože, jak německé) účetnictví.

Nahlásit

+1
+
-

Mirek Tomoransky | 29. 3. 2017 19:21 | reakce na foxy - 29. 3. 2017 10:38

Z Vašeho příspěvku jde vidět, že nemáte nejmenší ponětí o čem píšete. Hlavně ale něco napsat, že? Co na tom, že o tom nic nevím.

Indie a Čína jsou plné softwarových firem, jen tak namátkou Alibaba, Baidu, Infosys, Xiaomi (nenechte se zmást, není to jen hardware). Dále jsou jak v Indii, tak v Číně, firmy jako Microsoft, Amazon a další. Západní firmy otevírají nejen továrny, ale i vývojová centra a to už nejméně jedno desetiletí. Třeba Beijing má své Silicon Valley a stejně tak i Bangalore.

K německým softwarovým firmám: třeba Siemens, nebo počítačové hry jako Far Cry, Anno, FIFA Manager. Ale třeba i sociální síť XING.

Momentálně nejznámější firmy jsou Facebook, Google, Apple. Ale to neznamená, že jiné země nemají úspěšné softwarové firmy. Východ už dávno není jen továrna na levnou pracovní sílu.

Jen tak mimochodem, když koukáte na hollywoodský film, šance, že speciální efekty dělali v Číně nebo Indii jsou dost velké. Viz. třeba Kong: Skull Island, Pacific Rim nebo Mission: Impossible – Ghost Protocol.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Jan Kohout | 30. 3. 2017 09:54 | reakce na Mirek Tomoransky - 29. 3. 2017 19:21

Jo, naše firma taky zkusila přesunout část vývoje do Indie. Jednu méně důležitou komponentu. Nebylo ji potřeba opravit. Bylo potřeba ji kompletně přepsat od začátku včetně elementárních komponent (ne, nechtějte vědět, jak se spojují dva řetězce v C).

Vtipný byl přesun účetnictví. Máme klasické zaměstnance bez nějakých vedlejšáků, plné úvazky. Přesto došlo k chybnému výpočtu mzdy u 40% (!) z nich.

Jistě tam jsou dobří vývojáři. Bohužel to procento těch špatných je neuvěřitelně vyskoké. Jsou prima na velmi "skoro-mechanické" postupy, které jsou jednoznačně popsané. Ideální na první linii podpory (však na to se často zaměstnávají).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

foxy | 30. 3. 2017 09:54 | reakce na Mirek Tomoransky - 29. 3. 2017 19:21

Ale o tom píšu. Že v Číně jsou haly plné programátorů, kteří pracují na směny. Ale na cizích produktech. Amazon a MS jsou americké firmy a není podstatné že otevírají pobočky v Číně. Xiami a pod taky jen přizpůsobují americký Android na své železo, nic víc. Prostě a jasně, na to že je jich miliarda jsou zoufale neúspěšní.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Mirek Tomoransky | 29. 3. 2017 08:04

Jako programátor napíšu pár postřěhů:

1. programování samo o sobě není složité a nevyžaduje jakýsi nadlidský stav mysli
2. složité jsou matematické algoritmy, které programátor musí implementovat
3. ne každý programátor musí vyvíjet umělou inteligenci a samořídící auto
4. jsou programátoři, kteří jsou na úrovní chirurgů a jsou programátoři, kteří jsou na úrovni zdravotních sester (tím nemyslím nic špatného, jen chci poukázat na to, že sestry nemusí mít vzdělání a praxi chirurga)
5. už dobrých 10 let, možná i více, programují i děti a puberťáci vyvíjí počítačové hry
6. jediný, kdo by se měl bát o práci, jsou lidi, kteří studují obory, co by měly být koníčkem a ne akreditovaným studiem - třeba historie umění, historie hudby, filozofie a podobně

S jediným, s čím se dá v článku do velké míry souhlasit, je komentář ohledně toho, že programátoři jsou bílí chlapi. To je pravda pro nějakých 95% programátorů. Asi stejně, jako že hráči NBA jsou černoši.

Nahlásit

+31
+
-

Lukáš Pokorný | 30. 3. 2017 21:46 | reakce na Mirek Tomoransky - 29. 3. 2017 08:04

Také pracuji jako programátor a myslím, že článek o naší práci referuje z jednoho extrému, ale vy jdete zase do druhého. Lepší přirovnání je podle mě k stavitelským oborům. Jsou potřeba lidé co dokončí stavební průmku a pracují např. jako rozpočtáři, stavbyvedoucí. Stejně tak jsou potřeba projektanti nebo architekti. Projekt zahradního altánu si zvládne nakreslit i lajk se základní znalostí technického zobrazování, ale mrakodrap asi nikdo bez patřičné kvalifikace navyprojektuje. Rozdíl existuje pouze v tom, že tvorba SW je mladý obor, který není zatížený pozůstatky středověké cechovní kultury. Viz všemožná razítka a osvědčení pro lidi, co se zabývají stavitelstvím. Otázkou zůstává, jestli je dobře, že programátorem se může stát prakticky kdokoliv. Osobně si myslím, že spíše ano.

Btw bod č. 6 mě vždy rozpálí do běla. Víte, že např. TGM vystudoval filozofii a sociologii?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Jan Altman | 29. 3. 2017 11:28 | reakce na Mirek Tomoransky - 29. 3. 2017 08:04

Programování především člověka změní v tom smyslu, že nevěří na hejkaly, vnuknutí, náhodu, nadpřirozeno, mystično, věci dané shůry. Programátor více než kdo jiný uvažuje deterministicky, v rovině příčina => následek.

K článku. "Jestli budete chtít být aktivním občanem, budete během několika málo let nezbytně potřebovat vidět do programování." To je podle mne naprosto nereálné. Respektive by to znamenalo, že "aktivním občanem" s přimhouřením všech očí je fyzicky schopno být maximálně tak 15% populace.

Zároveň by to alespoň pro ČR byla katastrofa. Protože dnes na našich středních školách doopravdy nenaučí programovat nikoho. Do 18ti let se naučí programovat jen ten, pro koho to je i koníčkem. Přes veškerou snahu a řeči se toto za 30 let prakticky nezměnilo. Programovat se tedy naučí jen nadšenec a do značné míry samouk, nebo ten, kdo jde na specializovanou VŠ (ČVUT-FEL, MFF UK, ...). Je to podobné jako např. se středoškolskou výukou němčiny. Kdo nemá zájem a motivaci, nějak to proleze a 3 roky po škole si nepamatuje nic.

Jistě, svět se stává prorostlý softwarem. Ale zároveň se i tvorba softwaru stává pohodlnější a rychlejší. Představa, že významná část populace bude umět programovat, je podle mne mimo. Ani k tomu není důvod, protože naprosté většině lidí bude stačit být uživatelem čím dál intuitivnějších a inteligentnějších aplikací.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Martin Brezina | 29. 3. 2017 11:14 | reakce na Mirek Tomoransky - 29. 3. 2017 08:04

Takže, každý, kdo se dnes pustí do studia programování, má podle vás za 20 let jisto, že bude zaměstnaný?

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 29. 3. 2017 11:43 | reakce na Martin Brezina - 29. 3. 2017 11:14

Jisté nemá nikdo nic. Ani programátor. Dokonce ani lékař, i když lze předpokládat, že nemoci&úrazy budou stále, stejně jako bude existovat od lidí poptávka je nějak řešit.

Na druhou stranu ten, kdo studuje koníček (historie umění) či parazitismus (pozice, které lidí nepoptávají a neplatí dobrovolně a nikdy nebudou - od celníka po energetického auditora), jistotu zaměstnání nemá, závisí na schopnosti eráru ostatní násilím donutit je živit. A lze jen doufat, že ta schopnost bude uvadat. Pro dobro nás všech.

Dobře se to ukáže v případě, že je člověk nucen emigrovat (což se v našich končinách děje s děsivou pravidelností). Když totiž přijdete do cizí země, ochota váš živit jako parazita, je velmi nízká. Místní politická +byrokratická klika rozdává parazitická místa svým známým a příbuzným, případně svým soukmenovcům výměnou za loajalitu. Motivace nabídnout místo kulturního antropologa, státního úředníka, genderového analytika, atd... někomu přivandrovalému, je docela malá.
Masový dovoz takových profesí nikdo nepodporuje (docela důkaz jejich "hodnoty", ne?), kdežto dělníky, doktory a programátory se snaží lákat kde kdo (že by přeci jen byli užitečnější, než paraziti?).

Kdežto dobrý chirurg, programátor, truhlář, instalatér, strojní inženýr, ... ten problém většinou nemá. Práci mu nenabízejí ani z politických, ani ze strategických, ani z kámošovských důvodů, ale protože jim přinese více, než kolik je stojí.
A i kdyby náhodou nebylo v dalších 50ti letech nutné emigrovat (perioda zajímavá pro ty, kteří si dnes volí, co studovat), ty politické/strategické/kámošovs kévazby může rozemlít i nějaká místní změna - státní bankrot, revoluce, převrat, demografický zlom, kolaps měny, ...

Ale opravdu by mne zajímal příklad země, která hodlá organizovat masový nábor a masové udílení pracovních víz kulturním antropologům, sociálním ekologům, gender expertům, udělovačům razítek a povolení, atd... :-)

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+15
+
-

Bug MeNot | 29. 3. 2017 10:26 | reakce na Mirek Tomoransky - 29. 3. 2017 08:04

Jako programator musim k bodu 6 napsat: Tohle zni dost divne. Mel byste svou skolskou reformu definovat podrobneji.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-2
+
-

Jan Altman | 29. 3. 2017 11:44 | reakce na Bug MeNot - 29. 3. 2017 10:26

viz moje reakce na p.Březinu výše

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK