Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: Očima expertů: Hledáme obor budoucnosti. Na jakou práci se chystat

Ondřej Tůma | 21. 10. 2016 | Celkem 12 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 21. 10. 2016 14:22

- Pokud by si to (zbytečné) studium platili sami, tak by to bylo OK
- Pokud by se pak nesnažili nacpat se do státní správy či státem placených neziskovek a vydupávat si nově vytvořená místa, také by to bylo OK

+12
+
-

Dalších 12 komentářů v diskuzi.

Jan Altman | 21. 10. 2016 14:45

Ondřej Šteffl: "Sázka na jistotu jsou služby pro staré lidi, těch určitě přibude."

Shodou okolností mám zkušenosti a informace z jedné takové země, která je v demografickém vývoji o něco před námi.
Péče o staré je samozřejmě žádaná. Problém je, že na ni je čím dál méně peněz a i samotní penzisté jsou čím dál chudší.
Založit si tedy živnost na poskytování služeb lidem, kteří za 20 let budou mít penzi (v dnešních cenách) 6500Kč nemusí být nejšťastnější. Samozřejmě pro někoho je omývání a přebalování devadesátníků za sotva minimální mzdu posláním a náplní, ale je dobré si to předem ujasnit.

Jistě bude i určité procento zajištěných seniorů či seniorů s dobře vychovanými dětmi. A ti mohou představovat určitý trh s potenciálem - ale opět je potřeba přemýšlet, jaké služby budou poptávat a jaké vzdělání mne k nim nasměruje.

Já třeba ohromný potenciál vidím v samořiditelných autech pronajímaných na "uber principu". Seniorům bez auta/řidičáku to vrátí mobilitu, sebedůvěru a nezávislost. Tedy pokud na to budou mít - což pokud se do toho nenamontuje stát a taxikářská lobby, tak by i mohli (vozidlo bude daleko efektivněji vytížené než dnes, ušetří se za odměnu řidiči, ...).

Nahlásit

+4
+
-

Jaroslav B. Kořínek | 21. 10. 2016 14:51 | reakce na Jan Altman - 21. 10. 2016 14:45

"Péče o staré je samozřejmě žádaná. Problém je, že na ni je čím dál méně peněz a i samotní penzisté jsou čím dál chudší."

Čas na to státi se geriatrem tedy nadešel!

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 21. 10. 2016 15:57 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 21. 10. 2016 14:51

No to je otázka, zda stále není výnosnější být plastickým chirurgem pro solidně vydělávající střední generaci... (a případně trvat na platbách v alternativní měně státem neznehodnocované, ke které se penzisti nedostanou VŮBEC)

Protože tak, jak dojdou peníze na penze, tak dojdou i ve státním rozpočtu i v systému zdravotního "pojištění" - jsou to spojené nádoby.
Stárnutí populace jen nerozšíří počty penzistů. Také sníží počty plátců do rozpočtu. Sníží objem odvedeného zdravotního "pojištění" a jeho výdaje naopak zvýší (starší lidé potřebují častější a nákladnější péči). Zdroje zkrátka dojdou. A to v situaci, kdy státní dluh bude daleko vyšší, než dnes a kdy stát bude řešit dilema, zda zvednout úrokové sazby (tedy platit daleko větší úrokové platby), nebo připustit pádivou inflaci.

Já bych se tedy ve výběru povolání raději zaměřil na služby pro (vysoce) produktivní jedince - ti si zajistí příjmy i v situaci bankrotujícího státu a pádivé inflace.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+2
+
-

Josef Tětek | 21. 10. 2016 10:20

Bitcoin a blockchain. Seznámit se s touto novou technologií co nejdřív a hrát si s ní, může být jako učit se programovat v 70. a 80. letech. Obří náskok v době, kdy o tom nikdo moc neví a většina lidí se tomu směje.
Zde dobrý rozhovor o významu do budoucna:
https://www.youtube.com/watch?v=JulE7xM2CgY

Nahlásit

+3
+
-

Martin Brezina | 21. 10. 2016 09:33

Já bych se tolik nedivil, že mladí se do studia technických oborů netlačí. Na některých oborech dostuduje zhruba polovina nebo i méně z těch, co do studia nastoupili. Pro ty, co odpadnou, je takové studium stejnou ztrátou času, jako byla před lety povinná vojna. Na vině je hlavně problematická výuka matematiky na zš a sš, kterou většina žáků nenávidí. To se pak nelze divit, že si na studium techniky nevěří nebo při studiu vyhoří.

A čísla uplatnění absolventů společenských věd jsou nakonec skoro stejná, jako u vš techniků. Samozřejmě, je otázka, kde vlastně pracují:-)

Nahlásit

+5
+
-

Jan Kohout | 21. 10. 2016 09:53 | reakce na Martin Brezina - 21. 10. 2016 09:33

Standardně se na ZŠ a SŠ žádná MATEMATIKA neučí. Učí se POČÍTÁNÍ.
Nemusíte pochopit, nemusíte vědět, co to znamená, jaký to má význam a k čemu je to dobré. Třeba derivace. Kolik lidí ví, co znamená a jaký má význam (např sklon tečny ke křivce), jak se odvozuje (např. z limit) a k čemu se hodí (hledání minim, maxim křivky, to k řešení rovnic, vzdálenost ze zryclení, ....)
Stačí, když použijete vzorečky. Spočítat derivaci by asi někteří (vzorečky) zvládli. Tak deset ztracených let výuky, na to, co umí lepší kalkulačka rychleji (to uměly už v mém dětství !).
Jak za R-U.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+11
+
-

Jan Altman | 21. 10. 2016 14:20 | reakce na Jan Kohout - 21. 10. 2016 09:53

Bohužel takto se to opravdu často učí.
Ne každý má to štěstí, že derivace pochopí zároveň s jejich praktickým uplatněním (tedy že je nemá o X let napřed v matice a až mnohem později v něčem praktickém) a to třeba hned dvojmo (mezní sklony v ekonomii, harmonická analýza v elektru) :)

Na druhou stranu dnes s derivacemi často člověk nepřijde do styku ani do 4.ročníku gymnázia, kdežto bývaly doby, kdy student elektroprůmyslovky s nimi pomalu začínal první hodinu prvního ročníku (kvůli PCM a harmonické analýze).

Bohužel ale mám zkušenost takovou, že drtivá většina populace preferuje studium v podobě, kdy je jasné, co se mají naučit nazpaměť (malá míra nejistoty) a jen malá část populace preferuje pochopení (a vzorečky si třeba odvozuje až na místě u zkoušky) - dokonce jí to přijde lehčí.

Ti první mají jasnou výhodu na oborech jako právo či medicína, které fungují tak, že je stoh skript, které se musí nadrtit. Otázka je, zda to v těchto oborech tak je z nějakého umělého důvodu, nebo to tak principiálně být musí. Samozřejmě pokud by se tam vyučovalo "přirozené právo", byla by to metoda nevhodná. Na "legislativu" je asi přiměřená.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

foxy | 21. 10. 2016 13:55 | reakce na Jan Kohout - 21. 10. 2016 09:53

Kupecky pocet je stejnou soucasti matematiky, jako treba diferencialni.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+4
+
-

Jan Krejčí | 21. 10. 2016 08:59

Prouza: "Zaměstnavatelé často upřednostní bakalářský stupeň vzdělání před magisterským, i z hlediska mzdových úspor."

Tak to je výborná rada ohledně úspěchu v kariéře. Nestudujte moc, aby Vám nemuseli tolik platit!

Nahlásit

+7
+
-

foxy | 21. 10. 2016 07:59

Do naších fastfoodu budem potřebovat spousty absolventů humanitních oborů.

Nahlásit

+3
+
-

Jaroslav B. Kořínek | 21. 10. 2016 10:42 | reakce na foxy - 21. 10. 2016 07:59

A je to problém? Statisticky nejnižší nezaměstnanost napříč absolventy mají právě humanitní obory, protože najdou práci vždycky - třeba i jako pomocná síla. Důležité je, že chtějí a hodlají pracovat, i když ne v oboru.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+1
+
-

Jan Altman | 21. 10. 2016 14:22 | reakce na Jaroslav B. Kořínek - 21. 10. 2016 10:42

- Pokud by si to (zbytečné) studium platili sami, tak by to bylo OK
- Pokud by se pak nesnažili nacpat se do státní správy či státem placených neziskovek a vydupávat si nově vytvořená místa, také by to bylo OK

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+12
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK