Diskuze: Náš stát jako firma nehospodaří

Adam Čabla|17. 10. 2016 18:40| reakce na Richard Fuld - 17. 10. 2016 15:02

V tom pripade otevrene lzete, kdyz rikate, ze tu moznost ma kazda firma ci jedinec. Nema.

Stanislav Brabec|17. 10. 2016 17:38

„A snad každý chápe, že to přece nejde financovat na dluh na úkor budoucích generací.“

Tak odvážný bych nebyl. Dělaly to všechny vlády, které nám zde posledních 63 let vládly.

Jan Altman|17. 10. 2016 15:17| reakce na Jan Altman - 17. 10. 2016 15:06

A ne, nejsou to TI SAMÍ lidé, nejde o půjčku nás sobě samým, jak tady JF s chutí šíří.
Když si stát půjčí na dotaci na Čapí hnízdo, na dávky, na sociální bydlení, na Pandury, na Blanku, na integraci, na OpenCard, atd... tak příjemce a nedobrovolný plátce zkrátka NENÍ tou samou osobou.

Jan Altman|17. 10. 2016 15:14| reakce na Richard Fuld - 17. 10. 2016 14:58

Aha, to je fakt prima názor.
Takže systém je OK, pitomí jsou jen lidi, co ho nechápou a nechovaj se podle návodu, kterej jste možná někde někdy sepsal. Nádhera.
Jako bych to už jednou zažil...

Jan Altman|17. 10. 2016 15:06| reakce na Richard Fuld - 17. 10. 2016 15:00

Splatí jej za něj ostatní, bohužel.
- Budoucí plátci daní
- Zodpovědní střadatelé ztrátou kupní síly jejich úspor
- Lidé s fixním, či o (oficiální, uměle nízkou) inflaci se spožděním valorizovaným příjmem
- Držitelé dluhopisů v případě haircutu, defaultu, záporného reálného výnosu

Žádný oběd zdarma neexistuje. Jen stát má tu sílu to hodit na jiné.

Richard Fuld|17. 10. 2016 15:02| reakce na Adam Čabla - 17. 10. 2016 13:54

No ale od toho ty banky jsou, aby půjčovali jen těm, kteří jsou své závazky schopni splatit a né každému nýmandovi, co si myslí, že by mohl banku bez následků podvést. Právě proto, že banka nedovolí "tisknout" peníze každému Joudovi, je ten systém funkční.

Richard Fuld|17. 10. 2016 15:00| reakce na Jan Altman - 17. 10. 2016 14:07

No ale to je přece to, co vy celou dobu tady popíráte, když tvrdíte, že stát svůj dluh dříve či později musí splatit. Nebo to je jinak? :-)

Richard Fuld|17. 10. 2016 14:58| reakce na Jan Altman - 17. 10. 2016 14:13

No, kam. Přesně tak, kam to nasměřují ti, co si ty peníze svobodně a dobrovolně půjčili. Tady Vám svoboda jednotlivce nevoní? Tady byste reguloval? :-)

Jan Altman|17. 10. 2016 14:13| reakce na Richard Fuld - 17. 10. 2016 13:08

A kam ten tisk vede, o tom pojednává ten link...

Jan Altman|17. 10. 2016 14:10| reakce na Adam Čabla - 17. 10. 2016 13:54

To tam musíte přijít a říct:
Já jsem Julda Státovič, tady jsem si vytiskl dluhopis na 10M s NULOVÝM úrokem (nebo třeba záporným), koukejte ho ode mne koupit, nacpěte ho třeba vašim klientům důchodcům do 3.pilíře a já vám ho za 10 let možná splatím (měnou s poloviční kupní silou), respektive ty peníze na splátky někomu ukradnu, nebo si je natisknu.

Jan Altman|17. 10. 2016 14:07| reakce na Richard Fuld - 17. 10. 2016 13:08

No a to je právě ten rozdíl mezi firmou a státem.
Protože jak sám jinde píšete, stát na rozdíl od firmy splatit nemusí.

Adam Čabla|17. 10. 2016 13:54| reakce na Richard Fuld - 17. 10. 2016 13:08

No byl jsem se zeptat na mistni pobocku Komercky, jestli by mi natisklo deset milionu ze jim je do 30 let splatmi... a hadejte co, odmitli me:-( tak pekne prosim, kam mam jit, aby mi natiskli ty penize?

Richard Fuld|17. 10. 2016 13:08| reakce na Jan Altman - 17. 10. 2016 10:03

"Kdyby Agrofert (či jakákoli jiná firma) měl možnost tisknout si peníze, tak se chová také tak."

Kdy si konečně uvědomíte, že možnost "tisknout" si peníze má každá firma i jednotlivec? Stačí, když se bance zavážete, že ty "natištěné" peníze do předem určeného dne splatíte.

Richard Fuld|17. 10. 2016 13:05

"Kdyby se alespoň jednalo o mimořádné vyšší kapitálové náklady, tedy mimořádné výdaje na investice do infrastruktury a podobně, ještě bych to chápal. Jsou to jednorázové výdaje, které zpravidla mají návratnost v podobě vyššího ekonomického růstu v budoucnu."

Jednorázové? Opravdu? A co ty následné opravy a údržba? To budou každoroční pálky. Snad se aspoň část těch nákladů zaplatí mýtným a tím chimérickým příspěvkem k růstu ekonomiky.

"Nové dálnice, rychlovlaky, datové sítě – to má alespoň ekonomický smysl. ...Jeho výdaje bobtnají zejména na straně sociálních a režijních nákladů."

To ale přece dává ekonomický smysl. V situaci slabé kupní síly dokonce větší smysl, než předražené investice do infrastruktury, které posílí pouze úspory několika vyvolených jedinců. Fráze, že z krize způsobené slabou kupní silou poptávky se lze proinvestovat, jsou v podstatě směšné a předem odsouzené k neúspěchu a ve výsledku povedou jen k horšímu stavu ekonomiky. Stejně tak je nesmysl chtít se z krize prospořit. To vede k ještě horšímu výsledku, než snaha proinvestovat se.

No a stejně hloupé, je snažit se fiskálními restrikcemi udusit i ten chatrný růst, kterého jsme svědky. Nakonec se ukazuje, že signál, že vláda nehodlá šetřit ani vyhazovat peníze na předražené "investice" funguje, když se již stalo pravidlem, že výsledný schodek rozpočtu je vždy výrazně nižší, než plánovaný.

Tyhle sebemrskačské tendence k plánování přebytkového rozpočtu mi přijdou zbytečné. Nakonec ty přebytkové rozpočty přijdou samy, po té co se adekvátně posílí kupní síla poptávky a ekonomika se dostane do rovnovážného stavu, a to bez ohledu na to jaký schodek bude naplánován. Jediné, co nás může z této trajektorie svést, je negativní vývoj v Evropě (hlavně Německu) nebo nástup nové "rozpočtově zodpovědné" vlády, která současnou ekonomickou prosperitu zadusí ve jménu nutnosti být nejlépe první evropskou zemí (vyjma snad jen Norska), která svůj státní dluh splatí.

Jan Altman|17. 10. 2016 10:03

Kdyby Agrofert (či jakákoli jiná firma) měl možnost tisknout si peníze, tak se chová také tak.
A kdyby měl právo lidem "prodat" své služby za cenu, jakou si určí a nikdo by je nesměl odmítnout, tak také.

Žijeme v určitém systému. Úspěšnou strategií může být buď jej změnit, nebo se mu přizpůsobit (odstínit se od jeho negativ a vymáčknout z něj maximum). Ale je potřeba mít na mysli, že systém se přirozeně vyvíjí (podle mne k rudohnědé diktatuře) podle zákonitostí v něm obsažených a zítra nebude situace stejná, jako dnes:

http://roklen24.cz/a/wSLGJ/kam-s-penezi-az-splasknou-tri-hlavni-trzni-bubliny

Michal Mrozek|17. 10. 2016 07:55

Pan ministr tak ale skutečně svou firmu řídí. Počítá s tím, že na dotacích utrží hodně a bude to významným číslem v jeho výkazech. Podobným způsobem počítá s tím, že budeme ve vztahu k EU v přebytku, čili více budeme čerpat než do EU odvádět. To je základ jeho řízení, který likviduje samou podstatu podnikání. Už dlouho se na úrovni řízení firem počítá s dotacemi a málo je těch, kteří si toto uvažování odepřou spolu s projekty typu Čapích hnízd.

Zeptejte se svého známého podnikatele, zda rozjede ten či onen plánovaný projekt. Odpověď ve většině případů bude znít: "Zadám to za úkol poradenské firmě - pokud na to dostaneme dotaci, rozjedeme to."