Diskuze: Mýtus o neefektivním státu

Tomáš Macháček|21. 9. 2016 10:13| reakce na Ivo Schlägel - 21. 9. 2016 08:43

Ještě efektivnější by asi bylo nepožadovat bezpodmínečnou kapitulaci a přijmout nabídky na mír, které Japonsko nabízelo (pět nabídek jen přes Vatikán a Sovětský svaz před shozením atomových bomb). Roosevelt ale řekl "bezpodmínečně", jakože si to Japonci musí vyžrat (a američtí vojáci zřejmě také). Koncem ledna 1945 poslal generál MacArthur Rooseveltovi zprávu o tom, za jakých podmínek byli Japonci ochotní se vzdát. Tyto se shodovaly s podmínkami kapitulace, které Japonsko nakonec přijalo o více než půl roku později. 23. března 1945 přišla další nabídka míru přes japonské vyslance ve Švýcarsku a Švédsku. Absolutně žádná reakce. V posledních měsících války se nabídky na kapitulaci stupňovaly. Ještě několikrát byly pro nabídky využity Švédsko, Portugalsko či Sovětský svaz. Japonci byli ochotní přijmout jakékoliv podmínky snad jen s tím, že jejich císař nebude sesazen, či dokonce uvězněn, souzen a popraven. To jen proto, že v Bílém domě vystřídalo jedno hovado druhé, došlo k použití atomových bomb a prodloužení války. Pro nás to mělo ještě ten důsledek, že díky dřívějšímu konci bojů v Pacifiku mohli Spojenci postoupit dále v Evropě a poválečné uspořádání mohlo vypadat jinak.

Josef Fraj|21. 9. 2016 10:02| reakce na Martin Brezina - 21. 9. 2016 08:58

Pane Březina ne každý je mentálně v době plánování pětiletek a pojmů jako "zdraví národa". Cíle jsou subjektivní pro každé individuum. Vaše otázka na konci má smysl pouze v centrálně plánované ekonomice.

Martin Brezina|21. 9. 2016 09:57| reakce na Gabriel Pleska - 21. 9. 2016 09:35

Ano, asi taky dělám chybu, pokud používám sekundu i vteřinu.

Ale nesouhlasím s tím, co píšete dál:
"My, co to v běžné mluvě volně zaměňujeme, protože nám to stačí k bezvadnému dorozumění."

Jenže případě tohoto článku právě ona chyba nestačí k bezvadnému dorozumění, protože efektivitu a efektivnost zaplétá, a to tak, že je to dost obtížné rozmotat Jednou píše o efektivitě (a nazývá je ekonomickou efektivitou, což je pro mne neznámé slovní spojení), v další větě o co nejnižších ztrátách a co nejvyšších výkonech, což je hledisko efektivnosti. Pak vymezuje nějakou mocenskou efektivitu, která je nějakou svéráznou autorskou intepretací efektivity ve smyslu effectiveness. Právě ten problém je v tom, že pokud to budeme zaplétat, tak se dorozumět nemůžeme, protože myslíme různé věci.

Miroslav Mucha|21. 9. 2016 09:48| reakce na Martin Brezina - 21. 9. 2016 08:45

Za našeho mládí se lidem jako Vy říkalo hnidopich. Definice hnidopicha zní: nic zásadního nepřinese, ale vrtá do všeho.

Gabriel Pleska|21. 9. 2016 09:35| reakce na Martin Brezina - 21. 9. 2016 09:24

Já vám rozumím. Ale máte to jako se sekundou a vteřinou, kolokviálněse používá obou slov a není v tom žádný problém. Fyzici a další akademici se durdí, pro ně v tom rozdíl je. Kdo má pravdu? Všichni. My, co to v běžné mluvě volně zaměňujeme, protože nám to stačí k bezvadnému dorozumění. Fyzikové taky, protože pro své účely musí rozlišovat, aby se mezisebou bezvadně dorozuměli. Text, pod kterým debatujeme, není akademický a reflektuje právě to, jak se určitá slova běžně používají.

Martin Brezina|21. 9. 2016 09:24| reakce na Gabriel Pleska - 21. 9. 2016 09:16

To, že tento nesmysl rozšiřuje i akademický slovník, je sice ostuda, ale nic to na chybě nemění. Je snad naším cílem pokračovat v používání nesprávných pojmů tím, že budeme chyby omlouvat tím, že je dělají mnozí?

Josef Fraj|21. 9. 2016 09:20| reakce na Martin Brezina - 21. 9. 2016 08:45

Ne pane Březino. Vy jste definici: "Efektivita je schopnost zpracovat vstupní faktory a přetvořit je ve statky, které následně poslouží k uspokojení preferencí zákazníků." označil za "vycucanou z prstu a imaginárí" a nahradil jste ji, podle vás správnou definicí: "Efektivita je schopnost vytvořit požadovaný výsledek."

A teď najednou říkáte, že mezi nimi není rozdíl? Je tedy definice pana Tětka také správně nebo je ta vaše také vycucaná z prstu a imaginární?

A neříkejte mně, že nechápu smysl vašeho příspěvku. Jenom jsem použil váš způsob "diskuse" na váš vlastní příspěvek.

Gabriel Pleska|21. 9. 2016 09:16| reakce na Martin Brezina - 21. 9. 2016 06:49

Pane Brezino, třeba Nový akademický slovník cizích slov zná jen slovo efektivita. Netvrdím, že slovo efektivnost neexistuje, ale jsem přesvědčený, že slovo efektivita se používá v tom významu, v jakém ho použil pan Tětek zcela běžně, v takovém rozsahu, že lze bez pochyby říct, že ten význam má. To, že angličtina má efectiveness a efficiency znamená pro českou efektivitu pramálo.

Martin Brezina|21. 9. 2016 08:58

Ale abych se kromě výtek k pojmovému zmatení vrátil k meritu věci, tedy k efektivitě jako schopnosti vytvořit požadovaný výsledek. Existují v zásadě dva modely, jak zjistit, co má být tím požadovaným výsledkem. Cenový mechanismus nebo politický proces. Pan Tětek dává zjevně přednost cenovému modelu. Dobře.

Například máme požadovaný výsledek zajištění zdravotní péče pro co nejvíce obyvatel dané země.
Výsledkem (většinově) cenového mechanismu v USA bylo 18 % nepojištěných obyvatel. (http://www.gallup.com/poll/19 0484/uninsured-rate-lowest-eig ht-year-trend.aspx)
Výsledkem politicky procesované (nedůsledné) Obamacare je v současnosti 11 % nepojištěných.

Který z těchto mechanismu je v daném případě efektivnější?

Anebo jinak, co je oním požadovaným výsledkem v případě zdravotní péče pokud to není zajištění zdravotní péče pro co nejvíce obyvatel?

Martin Brezina|21. 9. 2016 08:45| reakce na Josef Fraj - 21. 9. 2016 08:01

Ale jistě, že ty statky mohou být oním požadovaným výsledkem. Můj komentář se týkal celé definice, resp. celého výkladu domnělé "ekonomické efektivity". Je buď efektivita nebo ekonomická efektivnost. Autorův výklad se týká ekonomické efektivnosti, takže je chaotické spojovat to s efektivitou.

Ivo Schlägel|21. 9. 2016 08:43

Ano, svrhnout atomovou bombu bylo neskonale efektivnější než těch sto tisíc civilistů zabíjet v boji muže proti muži. Pokud by nebyla k dispozici A-bomba, zvolila by se pravděpodobně jiná metoda (třeba Drážďany?). Jinak s článkem souhlas.

Josef Fraj|21. 9. 2016 08:06| reakce na Miroslav Mucha - 21. 9. 2016 08:00

Na to si zvyknete :-( Pan Březina má dost často problém s pochopením podstaty článků, tak se vyžívá ve slovíčkaření.

Josef Fraj|21. 9. 2016 08:01| reakce na Martin Brezina - 21. 9. 2016 06:49

Vy vidíte nějaký rozdíl mezi " statky, které následně poslouží k uspokojení preferencí zákazníků" a "požadovaný výsledek"? V čem ten rozdíl spočívá?

Miroslav Mucha|21. 9. 2016 08:00| reakce na Martin Brezina - 21. 9. 2016 06:49

Pane Březino, Vaše akademické definice jsou nudné, nic neříkající, a těžko někoho zaujmou. Ti, co umí číst mezi řádky (i když článek je velmi srozumitelný), ví, co chtěl pan Tětek sdělit.

Martin Brezina|21. 9. 2016 06:49

"Co je to vlastně efektivita? Zajisté je to schopnost zpracovat vstupní faktory a přetvořit je ve statky, které následně poslouží k uspokojení preferencí zákazníků."

Autor si vycucal z palce jakousi imaginární definici efektivity a pak z toho prapodivného pomyslu dál vycucává svůj článek.

Effectiveness is the capability of producing a desired result. Efektivita je schopnost vytvořit požadovaný výsledek. V češtině se také používá slovo úspěšnost nebo účelnost.

Efektivita (effectiveness) se v odborném kontextu důsledně odlišuje od účinnosti (efficiency), což je schopnost optimalizovat využití zdrojů pro tvorbu výstupu. Neboli, autor v prvním případě (tzv. "ekonomické efektivity", což je pojmový nesmysl, jedná se o ekonomickou efektivnost) píše o účinnosti, a srovnává to s údajnou "mocenskou efektivitou", kterou definuje jako cosi, co vzdáleně připomíná vymezení efektivity (úspěšnosti, účelnosti).