Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Diskuze: Mýtus o neefektivním státu

21. 9. 2016
 7 951
45 komentářů

Přihlášení do diskuze

Nejoblíbenější příspěvek

Ano, tak nějak to popisuje učebnice občanské nauky.

Má to ale mnoho háčků:

# Lidi podvědomě chápou, že jejich hlas je relativně hodně bezvýznamný (jedna pětimiliontina?, v rozashu EU ještě řádově méně). Proto se jim jednoduše nevyplatí použít svůj vzácný čas na studium volebních programů. Váha našeho hlasu je tak "velká", že lidem nestojí za víc obětovaného času, než maximálně na přečtení hesla z billboardu a posouzení, kdo na něm vypadá "upřímněji".

# Volební programy si jsou dost podobné a nová partaj to má s průnikem na scénu velmi těžké: čelí dilematu zahozeného hlasu u 5% hranice, nemá sponzory, nemá vliv na média, přístup do nich.

# Nemůžeme se vyjadřovat ke konkrétním jednotlivostem. Partaje nám předloží 6 různých "programů", které buď jsou zcela vágní, nebo naopak nabízejí "řešení" ve všech oblastech. Nemohu říct: chci bod A, nechci B a D si chci dělat sám po svém. To by muselo existovat limitně nekonečno partají, abych si našel tu svou.

# Člověk se zcela jinak rozhoduje v situaci, kdy se rozhoduje sám za sebe, sám nese náklady, sám nese důsledky svých rozhodnutí. A ZÁSADNĚ zcela jinak se chová v situaci, kdy náklady a důsledky rozhodnutí nesou všichni. A ještě zásadně jinak se chová, když náklady nesou ostatní a on ne.
Myslím, že není složité pochopit, s jakou mírou zodpovědnosti či naopak hazardu k tomu bude kdo v jakém případě přistupovat.

# Ve volbách zkrátka říkám: bylo by prima, kdyby nikdo nebyl nemocný a ten co je, byl ošetřen. Bylo by prima, kdyby stále svítilo sluníčko, MHD bylo zdarma a někdo se nějak postaral o úklid na ulici. A je to pravda, bylo by to skvělé! Ale ve volbách neřeším náklady! A pak je takové rozhodování zcela ekonomicky (a tedy i celospolečensky) iracionální.

# 99% procent lidí není odborníkem například na ekonomii. Ve vašem systému by jím ale měli být, jinak přeci nemohou posoudit ten nejzásadnější aspekt volebních programů! A tak nutně ta většina hlasuje z pohledu ekonomie zcela nesmyslně, klidně i pro 2 zcela neslučitelné programové body (zvedneme penze/zastropujeme věk odchodu do důchodu - a teď mi řekněte, za jak dlouho se provalí důsledky a voliči potrestají třeba již dávno neexistující partaj). Kdežto v tržním systému se i ten pologramot rozhoduje víceméně racionálně: co kolik stojí, jakou kvalitu za to dostanu, jak moc to potřebuju, co jiného (možná užitečnějšího) bych si za ty peníze mohl koupit. A pokud se rozhodne špatně, důsledek si nese sám (tzn. ostatním to může být jedno + on má motivaci se poučit). To je zásadní rozdíl od systému kolektivní nezodpovědnosti.
Stejně tak ve vašem systému musí být odborníkem na dopravu, na ochranu zdraví a majetku, na vzdělávání, atd... V tržním systému by mu například cena pojistek proti vykradení bytu sama dala jasně najevo, kde je nebezpečno, čili kde je bezpečnost potřeba posílit, nebo kde se nevyskytovat. Poptávky po dopravním spojení by se ujal podnikatel a vybudoval by ho. Lidi by nemuseli řešit, zda je za dané rozpočtové prostředky lepší postavit dálnici mezi Kladnem a Neratovicemi, nebo přehradu na Berounce. I kdyby lidé byli odborníky na všechny potřebné oblasti, pozorně četli a pečlivě porovnávali volební programy, tak tato dilemata hlasováním stejně nemohou ekonomicky správně nevyřešit.

# No a důležitý je test systému praxí: politici zjevně hledí především na své zájmy a na voliče se moc neohlížejí (snad čtete noviny, ne?). Maximálně nějaký svůj korupční přešlap vykompenzují pastelkovným (z cizích peněz), přestřižením pásky u nového kilometru (předražené) dálnice či třeba protiromským výrokem. Ve většině případů je za to voliči nevytrestají - jednak vědí, že ty konkurenční partaje jsou minimálně stejní zločinci a jednak 4 roky je dlouhá doba a mnoho skandálů je přebito novějšími a/nebo většími. A pokud přesto dojde k výměně politiků, zcela zjevně (sledujete politiku?) se nic nezmění, resp. leda k horšímu. A tak to jde stále, celou historii. Až do řeckých či argentinských konců. Což už skoro vnucuje myšlenku, zda to je špatnými voliči, nebo spíše systémem.

# A samozřejmě je tu ten zásadní morální bod, který já vždy akcentuji a vy jej z principu přehlížíte: když 55% zúčastněných voličů hlasuje například pro pořádání Olympiády v Praze, tak jak z toho plyne právo donutit to financovat i někoho, koho Olympiáda nezajímá, nebo ji dokonce považuje za megalomanské zlo?
Podle mne se zkrátka ten systém příčí jak ekonomické racionalitě, tak morálce.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu
-
23
+

Nejméně oblíbený příspěvek

"Co je to vlastně efektivita? Zajisté je to schopnost zpracovat vstupní faktory a přetvořit je ve statky, které následně poslouží k uspokojení preferencí zákazníků."

Autor si vycucal z palce jakousi imaginární definici efektivity a pak z toho prapodivného pomyslu dál vycucává svůj článek.

Effectiveness is the capability of producing a desired result. Efektivita je schopnost vytvořit požadovaný výsledek. V češtině se také používá slovo úspěšnost nebo účelnost.

Efektivita (effectiveness) se v odborném kontextu důsledně odlišuje od účinnosti (efficiency), což je schopnost optimalizovat využití zdrojů pro tvorbu výstupu. Neboli, autor v prvním případě (tzv. "ekonomické efektivity", což je pojmový nesmysl, jedná se o ekonomickou efektivnost) píše o účinnosti, a srovnává to s údajnou "mocenskou efektivitou", kterou definuje jako cosi, co vzdáleně připomíná vymezení efektivity (úspěšnosti, účelnosti).

Nahlásit
-
-7
+

Diskuze

Ještě efektivnější by asi bylo nepožadovat bezpodmínečnou kapitulaci a přijmout nabídky na mír, které Japonsko nabízelo (pět nabídek jen přes Vatikán a Sovětský svaz před shozením atomových bomb). Roosevelt ale řekl "bezpodmínečně", jakože si to Japonci musí vyžrat (a američtí vojáci zřejmě také). Koncem ledna 1945 poslal generál MacArthur Rooseveltovi zprávu o tom, za jakých podmínek byli Japonci ochotní se vzdát. Tyto se shodovaly s podmínkami kapitulace, které Japonsko nakonec přijalo o více než půl roku později. 23. března 1945 přišla další nabídka míru přes japonské vyslance ve Švýcarsku a Švédsku. Absolutně žádná reakce. V posledních měsících války se nabídky na kapitulaci stupňovaly. Ještě několikrát byly pro nabídky využity Švédsko, Portugalsko či Sovětský svaz. Japonci byli ochotní přijmout jakékoliv podmínky snad jen s tím, že jejich císař nebude sesazen, či dokonce uvězněn, souzen a popraven. To jen proto, že v Bílém domě vystřídalo jedno hovado druhé, došlo k použití atomových bomb a prodloužení války. Pro nás to mělo ještě ten důsledek, že díky dřívějšímu konci bojů v Pacifiku mohli Spojenci postoupit dále v Evropě a poválečné uspořádání mohlo vypadat jinak.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
3
+

Pane Březina ne každý je mentálně v době plánování pětiletek a pojmů jako "zdraví národa". Cíle jsou subjektivní pro každé individuum. Vaše otázka na konci má smysl pouze v centrálně plánované ekonomice.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
5
+

Ano, asi taky dělám chybu, pokud používám sekundu i vteřinu.

Ale nesouhlasím s tím, co píšete dál:
"My, co to v běžné mluvě volně zaměňujeme, protože nám to stačí k bezvadnému dorozumění."

Jenže případě tohoto článku právě ona chyba nestačí k bezvadnému dorozumění, protože efektivitu a efektivnost zaplétá, a to tak, že je to dost obtížné rozmotat Jednou píše o efektivitě (a nazývá je ekonomickou efektivitou, což je pro mne neznámé slovní spojení), v další větě o co nejnižších ztrátách a co nejvyšších výkonech, což je hledisko efektivnosti. Pak vymezuje nějakou mocenskou efektivitu, která je nějakou svéráznou autorskou intepretací efektivity ve smyslu effectiveness. Právě ten problém je v tom, že pokud to budeme zaplétat, tak se dorozumět nemůžeme, protože myslíme různé věci.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
0
+

Za našeho mládí se lidem jako Vy říkalo hnidopich. Definice hnidopicha zní: nic zásadního nepřinese, ale vrtá do všeho.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Já vám rozumím. Ale máte to jako se sekundou a vteřinou, kolokviálněse používá obou slov a není v tom žádný problém. Fyzici a další akademici se durdí, pro ně v tom rozdíl je. Kdo má pravdu? Všichni. My, co to v běžné mluvě volně zaměňujeme, protože nám to stačí k bezvadnému dorozumění. Fyzikové taky, protože pro své účely musí rozlišovat, aby se mezisebou bezvadně dorozuměli. Text, pod kterým debatujeme, není akademický a reflektuje právě to, jak se určitá slova běžně používají.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

To, že tento nesmysl rozšiřuje i akademický slovník, je sice ostuda, ale nic to na chybě nemění. Je snad naším cílem pokračovat v používání nesprávných pojmů tím, že budeme chyby omlouvat tím, že je dělají mnozí?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Ne pane Březino. Vy jste definici: "Efektivita je schopnost zpracovat vstupní faktory a přetvořit je ve statky, které následně poslouží k uspokojení preferencí zákazníků." označil za "vycucanou z prstu a imaginárí" a nahradil jste ji, podle vás správnou definicí: "Efektivita je schopnost vytvořit požadovaný výsledek."

A teď najednou říkáte, že mezi nimi není rozdíl? Je tedy definice pana Tětka také správně nebo je ta vaše také vycucaná z prstu a imaginární?

A neříkejte mně, že nechápu smysl vašeho příspěvku. Jenom jsem použil váš způsob "diskuse" na váš vlastní příspěvek.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
2
+

Pane Brezino, třeba Nový akademický slovník cizích slov zná jen slovo efektivita. Netvrdím, že slovo efektivnost neexistuje, ale jsem přesvědčený, že slovo efektivita se používá v tom významu, v jakém ho použil pan Tětek zcela běžně, v takovém rozsahu, že lze bez pochyby říct, že ten význam má. To, že angličtina má efectiveness a efficiency znamená pro českou efektivitu pramálo.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
1
+

Ale abych se kromě výtek k pojmovému zmatení vrátil k meritu věci, tedy k efektivitě jako schopnosti vytvořit požadovaný výsledek. Existují v zásadě dva modely, jak zjistit, co má být tím požadovaným výsledkem. Cenový mechanismus nebo politický proces. Pan Tětek dává zjevně přednost cenovému modelu. Dobře.

Například máme požadovaný výsledek zajištění zdravotní péče pro co nejvíce obyvatel dané země.
Výsledkem (většinově) cenového mechanismu v USA bylo 18 % nepojištěných obyvatel. (http://www.gallup.com/poll/19 0484/uninsured-rate-lowest-eig ht-year-trend.aspx)
Výsledkem politicky procesované (nedůsledné) Obamacare je v současnosti 11 % nepojištěných.

Který z těchto mechanismu je v daném případě efektivnější?

Anebo jinak, co je oním požadovaným výsledkem v případě zdravotní péče pokud to není zajištění zdravotní péče pro co nejvíce obyvatel?

Nahlásit

-
-6
+

Ale jistě, že ty statky mohou být oním požadovaným výsledkem. Můj komentář se týkal celé definice, resp. celého výkladu domnělé "ekonomické efektivity". Je buď efektivita nebo ekonomická efektivnost. Autorův výklad se týká ekonomické efektivnosti, takže je chaotické spojovat to s efektivitou.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Ano, svrhnout atomovou bombu bylo neskonale efektivnější než těch sto tisíc civilistů zabíjet v boji muže proti muži. Pokud by nebyla k dispozici A-bomba, zvolila by se pravděpodobně jiná metoda (třeba Drážďany?). Jinak s článkem souhlas.

Nahlásit

-
2
+

Na to si zvyknete :-( Pan Březina má dost často problém s pochopením podstaty článků, tak se vyžívá ve slovíčkaření.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
8
+

Vy vidíte nějaký rozdíl mezi " statky, které následně poslouží k uspokojení preferencí zákazníků" a "požadovaný výsledek"? V čem ten rozdíl spočívá?

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-1
+

Pane Březino, Vaše akademické definice jsou nudné, nic neříkající, a těžko někoho zaujmou. Ti, co umí číst mezi řádky (i když článek je velmi srozumitelný), ví, co chtěl pan Tětek sdělit.

Nahlásit|Zobrazit komentovanou zprávu

-
-2
+

"Co je to vlastně efektivita? Zajisté je to schopnost zpracovat vstupní faktory a přetvořit je ve statky, které následně poslouží k uspokojení preferencí zákazníků."

Autor si vycucal z palce jakousi imaginární definici efektivity a pak z toho prapodivného pomyslu dál vycucává svůj článek.

Effectiveness is the capability of producing a desired result. Efektivita je schopnost vytvořit požadovaný výsledek. V češtině se také používá slovo úspěšnost nebo účelnost.

Efektivita (effectiveness) se v odborném kontextu důsledně odlišuje od účinnosti (efficiency), což je schopnost optimalizovat využití zdrojů pro tvorbu výstupu. Neboli, autor v prvním případě (tzv. "ekonomické efektivity", což je pojmový nesmysl, jedná se o ekonomickou efektivnost) píše o účinnosti, a srovnává to s údajnou "mocenskou efektivitou", kterou definuje jako cosi, co vzdáleně připomíná vymezení efektivity (úspěšnosti, účelnosti).

Nahlásit

-
-7
+
2/2