Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Diskuze k článku: ČNB se bojí přehřátí trhu s nemovitostmi: Dejte nám bič na hypotéky

Ondřej Tůma | 4. 8. 2016 | Celkem 11 komentářů v diskuzi

Vložit komentář

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jiří Hemzal | 5. 8. 2016 11:17

ČNB je plná "dobráků", kteří vám nejprve zlomí nohu, pak vám ji zasádrují, podají berle a všude začnou roztrubovat, že bez nich byste nemohl chodit...

+13
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 5. 8. 2016 12:59

Pokud dáte do indexu spotřebitelských cen (tak se tuším jmenuje) i nemovitosti, pak tam můžete přidat i akcie, komodity, technické areály, ... :-)

Nájem jako spotřebitelská cena je v daném ohledu vhodnou položkou, která odráží náklady na zajištění bydlení. Pokud si někdo chce pořídit dům nebo byt jde o investici, nikoliv spotřebu. Jediné co by možná ještě dávalo smysl by bylo zahrnout to indexu spotřebitelských cen nikoli cenu nemovitosti ale výši jakési průměrné splátky hypotéky na průměrnou nemovitost (v průměrné délce splácení hypotéky), jejíž váha by byla stanovena podle poměru bydlení nájemního a vlastního bydlení financovaného hypotékou.

Pokud ČNB omezí technickou úrokovou míru na 1,3% p.a. a současně cíluje inflaci na 2% p.a., pak toto neznamená, že musí automaticky dojít ke znehodnocení úspor, když inflace nakonec dosáhne např. pouze 0,1% p.a. To by mělo být zřejmé, že? Svědčí to spíše o tom, že ČNB dbá na to, aby se klientům neslibovalo zhodnocení, které převýší inflaci o více, něž 1%, protože skutečný odhad inflace ze strany ČNB je např. právě 0,3%.

-5
+
-

Všech 11 komentářů v diskuzi.

Jiří Hemzal | 5. 8. 2016 11:17

ČNB je plná "dobráků", kteří vám nejprve zlomí nohu, pak vám ji zasádrují, podají berle a všude začnou roztrubovat, že bez nich byste nemohl chodit...

Nahlásit

+13
+
-

Vladislav Kruták | 4. 8. 2016 14:32

Pokud se ČNB opravdu bojí přehřátí realitního trhu (což samo o sobě stejně znamená, že už tu s námi realitní bublina nejméně rok je), možná by stačilo, kdyby ona sama přestala přitápět...

Nahlásit

+6
+
-

Petr Síla | 4. 8. 2016 14:21

Růst hypoték je daný nízkými sazbami. Výši sazeb určuje ČNB. Proč potřebuje ČNB další instrumenty na ovlivnění množství poskytnutých hypoték?

Nahlásit

+4
+
-

Richard Fuld | 5. 8. 2016 12:32 | reakce na Petr Síla - 4. 8. 2016 14:21

Protože kdyby zvedla úrokové sazby, tak sice omezí hypotéční boom, ale zbytek ekonomiky pošle do kopru.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-3
+
-

Tomáš Macháček | 4. 8. 2016 17:33 | reakce na Petr Síla - 4. 8. 2016 14:21

A vy byste to za ty prachy dělat nechtěl? :-)
Už jen čekám až si Babiš začne stěžovat na vysoké daně, rostoucí deficity a šikanu "ne-Anofert" byznysu...

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

foxy | 4. 8. 2016 09:02

Protože hypotéky nejsou součástí spotřebního koše, zatímco nájmy ano, nemůžete se divit, že inflace papírově neroste.

Nahlásit

+2
+
-

Vladislav Kruták | 4. 8. 2016 14:19 | reakce na foxy - 4. 8. 2016 09:02

Soudím, že se mýlíte. Součástí spotřebního koše je tzv. imputované nájemné, což je ukazatel, který ceny nemovitostí zohledňuje

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

0
+
-

Jan Amos | 5. 8. 2016 10:04 | reakce na Vladislav Kruták - 4. 8. 2016 14:19

Kdysi v indexu spotřebitelských cen byly obsaženy ceny nemovitostí. Nyní jsou nahrazeny ceny bytů a domů takzvaným imputovaným nájemným: fiktivní částkou, kterou by majitel bytu či domu platil, kdyby jej nevlastnil, ale najímal. Vzhledem k váze této položky lze jejím manipulativním stanovením významně ovlivnit výpočet výše inflace.

Každý, kdo někdy analyzoval ceny nemovitostí a nájmy, ví, že při poklesu úrokových sazeb klesají i nájemní výnosy, podobně jako klesají úrokové výnosy u dluhopisů. Snížení sazeb má za těchto okolností – zcela paradoxně – protiinflační efekt (ve smyslu indexu spotřebitelských cen). A to dokonce i v situaci, kdy ceny nemovitostí rostou jako zběsilé. Ekonomika může prožívat realitní horečku, byty a domy mohou růst o deset nebo patnáct procent ročně, ale inflace měřená indexem spotřebitelských cen zůstává nízká, nebo dokonce klesá.

Zdroj: http://finmag.penize.cz/ekonomika/288091-pavel-kohout-jak-nemerit-inflaci

K otázce působnosti ČNB - nevěřím jejím proklamativním tvrzením, že cílem činnosti je stabilita cen a makroekonomického prostředí. Skutečným cílem je zajištění odbytu hladových listů vlády (státních dluhopisů) a vytvoření tržního a právního rámce tak, aby bylo možné legálně splácet dluhy vlády z majetku občanů ČR.

ČNB k tomu využívá řadu nástrojů, od mediálně propíraných nastavovaní úrokových hladin, navyšování peněžní zásoby (jejíž hodnotu mimochodem je velmi obtížné zjistit) a snižování kurzu koruny až po postupy, které jsou pod rozlišovací schopností řady ekonomických novinářů. Například vyhlašování maximální hodnoty TUM (technické úrokové míry), kterou se zhodnocují prostředky občanů v životním pojištění. ČNB nyní hlídá, aby žádná pojišťovna nenabízela pro nově uzavírané smlouvy více než 1,3% tohoto garantovaného zhodnocení a zároveň cíluje inflaci na 2% - čili snahou ČNB je zajistit snížení reálného majetku občanů ČR nejen na běžných účtech(úroky nižší než inflace), penzijním spoření (kontrola, zda penzijní fondy nakupují státní dluhopisy se zhodnocením nižším než správcovský poplatek), životním pojištění (kontrola, aby garantované zhodnocení bylo nižší než inflace), hotovosti (navyšování peněžní zásoby vytvářením nových peněz pro potřeby kurzové intervence).

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+7
+
-

Richard Fuld | 5. 8. 2016 12:59 | reakce na Jan Amos - 5. 8. 2016 10:04

Pokud dáte do indexu spotřebitelských cen (tak se tuším jmenuje) i nemovitosti, pak tam můžete přidat i akcie, komodity, technické areály, ... :-)

Nájem jako spotřebitelská cena je v daném ohledu vhodnou položkou, která odráží náklady na zajištění bydlení. Pokud si někdo chce pořídit dům nebo byt jde o investici, nikoliv spotřebu. Jediné co by možná ještě dávalo smysl by bylo zahrnout to indexu spotřebitelských cen nikoli cenu nemovitosti ale výši jakési průměrné splátky hypotéky na průměrnou nemovitost (v průměrné délce splácení hypotéky), jejíž váha by byla stanovena podle poměru bydlení nájemního a vlastního bydlení financovaného hypotékou.

Pokud ČNB omezí technickou úrokovou míru na 1,3% p.a. a současně cíluje inflaci na 2% p.a., pak toto neznamená, že musí automaticky dojít ke znehodnocení úspor, když inflace nakonec dosáhne např. pouze 0,1% p.a. To by mělo být zřejmé, že? Svědčí to spíše o tom, že ČNB dbá na to, aby se klientům neslibovalo zhodnocení, které převýší inflaci o více, něž 1%, protože skutečný odhad inflace ze strany ČNB je např. právě 0,3%.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

-5
+
-

Jan Amos | 5. 8. 2016 13:27 | reakce na Richard Fuld - 5. 8. 2016 12:59

"Pokud si někdo chce pořídit dům nebo byt jde o investici, nikoliv spotřebu." Tak o toto se přou národní ekonomové v té sjednocené Evropě docela vehementně. A nejde jen o akademickou diskuzi - podle přístupu se odvíjí nejen výpočet inflace, ale i daňový systém. Například v Nizozemí je imputované nájemné považované za investici a je také zdaňováno vlastníkům. Na druhou stranu tam pak nemají tak rozšířenou daň z nemovitostí, kterou zde musí platit každý majitel zahrádky, bytu, domu nebo pole. A až se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podaří "nastrkat" bezcenné pozemky nic netušícím lidem a doměřit jim daň z této "vrácené" nemovitosti, zaznamená zřejmě Google zvýšený zájem o vyhledávání spojení "imputované nájemné vs daň z nemovitosti".
Co se týče výpočtu inflace, trvám si na svém přesvědčení, že imputované nájemné je především manipulativní položka využívaná pro dosažení hodnoty tzv. oficiální inflace.

"Jediné co by možná ještě dávalo smysl by bylo zahrnout to indexu spotřebitelských cen nikoli cenu nemovitosti ale výši jakési průměrné splátky hypotéky na průměrnou nemovitost" - zde se shodneme.

"Svědčí to spíše o tom, že ČNB dbá na to, aby se klientům neslibovalo zhodnocení, které převýší inflaci o více, něž 1%, protože skutečný odhad inflace ze strany ČNB je např. právě 0,3%. " - souhlasil bych s vámi až ve chvíli, kdy ČNB dosáhne cíle 2% inflace a zároveň TUM zvedne nad tuto úroveň společně s doporučením přepojistit životní pojistky uzavřené v minulosti s nižší TUM. Zdůraznil bych slovo "doporučení". To že ČNB v současné době zakazuje pojišťovnám sjednávat TUM vyšší než v jimi stanovenou výší , nepovažuji za žádnou ochranu spotřebitele, ale za přístup "nedovolíme ostatním okrádat občany příliš okatě - k tomu jsme tady my."

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+5
+
-

Richard Fuld | 5. 8. 2016 14:52 | reakce na Jan Amos - 5. 8. 2016 13:27

Nejsem si jist jestli jsem Vás pochopil dobře. Je třeba rozlišovat mezi nájmem placeným uživatelem bytu (to je nepochybně nákladová položka, která do spotřebního koše patří) a nájmem inkasovaným majitelem bytu, který v bytě nebydlí, kdy jde zjevně o investici do nemovitosti a splátkou hypotéky majitelem bytu, ve kterém tento bydlí (opět jde spíše o úhradu nákladů na bydlení - postupný nákup vlastní nemovitosti kousek po kousku, než že by šlo o investici).

Pro rozlišení, zda je nákup investicí nebo není by bylo tedy rozhodující, jestli majitel nemovitost využívá k vlastnímu bydlení, nebo ji pronajímá někomu jinému.

Pokud jde o tu ČNB, tak se přiznám, že mi není moc jasné, proč je ČNB reguluje výši TUM.

Ano souhlasím, že daň z nemovitostí a rovněž z převodu nemovitostí, je produktem spíše ideologického, než ekonomického uvažování. V tomto smyslu by mělo jít o zdroj peněz ze zdanění majetných subjektů k přerozdělování k těm nemajetným a nízkopříjmovým, či jiným bohulibým způsobem. V tomto ohledu by od daně z nemovitosti i z převodu nemovitosti měly být osvobozeny nemajetné rodiny, které se za účelem nabytí nemovitosti k vlastnímu bydlení zadluží na desítky let. Na druhé straně, těmto rodinám je prakticky celá částka daně z nemovitosti pravidelně vracena prostřednictvím "státní dotace úroků z hypoték", kterou považuji zase za nešťastně nasměřovanou podporu, protože ve státě existuje hromady daleko potřebnějších lidí, než ti, co si mohou dovolit pořízení vlastního bydlení na hypotéku a v konečném důsledku jde o opatření zesilující současný hypotéční boom. Jinými slovy zrušením těchto dotací na úroky z hypoték, by mohlo dojít k částečnému ochlazení nemovitostního trhu a současně ke zrušení státní podpory lidí, kteří podporu nepotřebují.

Nahlásit | Zobrazit komentovanou zprávu

+3
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK