Diskuze: Římané, bolševici a záporné sazby

foxy|9. 6. 2016 14:41| reakce na Richard Fuld - 9. 6. 2016 11:35

Centrální banky peníze nevytvářejí? QE je co? Současný výkup už nejen stáních, ale i komerčních dluhopisá ECB je co? Neměl bych nic proti fiat penězům, kdyby je směly vytvářet jen komerční banky a centrální by jenom dohlížely. Ale takhle si státy tisknou peníze výkupem dluhopisů.

foxy|9. 6. 2016 14:37

Draghiho uvolněná politika selhala. OECD už nevěří, že centrální banka dokáže dokáže stimulovat ekonomiku

http://www.welt.de/wirtschaft/article156084463/Draghis-ultralockere-Geldpolitik-ist-gescheitert.html

Namísto nízkých sazeb musí přijít krach nemocných firem.

Josef Fraj|9. 6. 2016 12:59| reakce na Radek Zelený - 9. 6. 2016 09:22

Nijak vás nechci připravit o potěšení z konverzace s panem Fuldem, pokud vás těší. Možná by vás ale mohlo zajímat, že nyní diskutované témata tu s panem Fuldou jiní (včetně mne) probírali už před více než rokem. Doporučuji vám podívat se na diskusi pod článkem "Pět let řecké krize" z 24.2.2015 případně pod následujícími články na podobná témata. Z předchozích diskusí lze získat dosti přesný obrázek o způsobu uvažování pana Fuldy.

Pokud byste snad nahlédl, že pro vás není až tak zábavné opakovat celou diskusi po zhruba roce znovu, tak byste nás, co jsme tu déle, ušetřil opětovného zamořování diskuse příspěvky o teorii fuldopeněz, zabírající často i několik obrazovek. Nijak na vás netlačím. Máte právo diskutovat jak chcete. Jenom vám to nabízím ke zvážení.

Richard Fuld|9. 6. 2016 12:03| reakce na Jan Kopecký - 9. 6. 2016 11:17

Předně, když nějaká banka od jiné banky koupí státní dluhopis (či cokoliv jiného), pak v takovém případě žádné peníze nevznikají. V takových případech vzniká likvidita, což jsou "peníze", které má na vkladovém účtu jedna banka v jiné bance (např. centrální) a mohou být použity pouze k vyrovnávání vzájemných závazků mezi bankami. Změny objemu této likvidity mají nulový vliv na změny objemu peněžní zásoby. A pouze změny v objemu peněžní zásoby (nikoliv objemu likvidity) mohou mít vliv na vývoj inflace. Toto platí obecně pro všechny banky, bez ohledu na to, jestli jednou ze stran daného kontraktu je, či není centrální banka. Jinými slovy likvidita jsou "peníze", které se nemohou dostat do oběhu v reálné ekonomice, protože jediný způsob, jak se tam mohou dostat je v případě kontraktu, kde na jedné straně je banka a na druhé nebankovní subjekt.

Skutečné peníze (nikoliv likvidita) zaniknou v okamžiku, kdy bude státní dluhopis, který je držen bankou (lhostejno zda centrální), splacen státem penězi, obvykle vybranými od daňových poplatníků. V takovém případě na straně aktiv banky zanikne aktivum v podobě právě splaceného státního dluhopisu a současně na straně pasiv banky zaniknou peníze státu, jež byly určeny ke splacení státního dluhopisu. V žádném případě ale v takovém případě nedojde k zániku nově vytvořené likvidity, která byla použita na nákup onoho státního dluhopisu centrální bankou.

Bylo by přece krajně nespravedlivé, pokud byste dostal zaplaceno za dluhopis a pak by mohly obdržené peníze (likvidita) v nějakém okamžiku a bez vašeho vlivu jaksi zaniknout. Takto to samozřejmě fungovat nemůže. Vždy zanikají ty peníze (či likvidita), kterými byl dluh bance splacen. Nikoliv peníze, které obdržel prodejce dluhopisu. Tyto peníze (likvidita) budou existovat do té doby, dokud nebudou použity ke splacení dluhu, který má u banky prodejce dluhopisu.

Richard Fuld|9. 6. 2016 11:35| reakce na Radek Zelený - 9. 6. 2016 09:22

Vaše úvaha o ředění peněz vychází z předpotopní a dávno neplatné představy peněz, které mely být krytých zlatem ale nejsou. Ano v rámci komoditou krytými penězi lze mluvit o ředění.

Současné peníze jsou ale založeny na dluhu a "komoditní" krytí nahradilo krytí peněz zastaveným majetkem a povinností dlužníka splatit svůj dluh v předem daném termínu splatnosti. Každou existující současnou peněžní jednotku někdo vlastní (v hotovostní nebo bezhotovostní formě) a někdo jiný ji bance dluží.

Centrální banky peníze nevytváří. To je taky již dávná prehistorie. Peníze vytváří pouze komerční banky a to tak, že nově vytvořené peníze někomu půjčí. V tom okamžiku může(!) dojít k navýšení objemu peněžní zásoby (nelze totiž vyloučit, že někdo jiný zrovna současně splatil bance svůj dluh a daný objem peněžní zásoby v tentýž okamžik zase poklesl). A pokud zde bude najednou více peněz, než před daným okamžikem, pak kupní síla těchto peněz samozřejmě může vyvolat novou produkci čehokoliv, co bude oním dlužníkem poptáváno a nabídka se této zvýšené poptávce velmi ráda přizpůsobí. Ostatně právě tímto způsobem často vzniká onen toužebně očekávaný růst HDP. Teprve až růst produkčních kapacit nestačí růstu poptávky, mohou začít růst ceny a objeví se inflace.

Takže ano, za inflaci, pokud vůbec nastane může výhradně poptávka po nových úvěrech a většinu z nich má na svědomí soukromý sektor. Tedy především investiční, spotřební a hypotéční úvěry.

ČNB pouze reguluje výši úrokové sazby. Dnes máme 0.05% p.a. již nějakou dobu a inflace nějak stále nechce a nechce přijít. Takže je zřejmé, že teprve až se sami producenti a spotřebitelé rozhodnou, že si v bance půjčí více peněz, než jich bude bankám vráceno (tedy až se tržní síly probudí), teprve pak může nastat růst peněžní zásoby, který se může (nemusí) projevit růstem cen.

Stejně tak tržní síly stojí za dnešními deflačními tlaky, s kterými centrální banky nepohnou, kdyby se rozkrájely.

Podle Vás na inflaci vydělává stát skupováním státních dluhů? Velmi nerealistická představa v prostředí, kde nominální hodnota státních dluhů drtivé většiny vyspělých zemí neustále již po dlouhá desetiletí roste. O jakém splácení státních dluhů zde mluvíte? A nezapomeňte, že stát to jsou občané státu, takže i pokud by stát tímto způsobem vydělával, sníží se tak břemeno občanů v podobě státního dluhu, který může stát splatit pouze tak, že na toto vybere dost peněz na daních od svých občanů. Pokud tedy občané doplácí na inflaci a stát z tohoto profituje, pak lze na toto pohlížet tak, že občané touto formou část státního dluhu splácí.

Dlužníci samozřejmě inflací zvýhodňováni nejsou. Nějak jste zapomněl, že dlužníci musí platit v době, kdy by měli podle Vás vydělávat na růstu cen způsobeném inflací, nemalé úroky bance, které samozřejmě v podstatě vždy převyšují inflaci (jinak by to byla právě banka, kdo prodělává). Vaše představa, jak lze vydělat na inflaci, je tak zjevně zcela neúplná. Bere v úvahu pouze teoretické výnosy a ignoruje skutečné náklady (úroky).

Takže radši se do podobného podnikání s inflací nepouštějte, i kdyby Vám banka možnost půjčky nabízela. :-) Nejspíše byste s tím svým podnikatelským plánem, jak vydělat na inflaci, prodělal kalhoty. :-)

To že jste přesvědčen, že už jste byl někým přechytračen, je pouze Vaše utkvělá představa, kterou jsem Vám doufám vyvrátil.

Jan Kopecký|9. 6. 2016 11:17| reakce na Richard Fuld - 8. 6. 2016 22:50

Pane Fuld,
prosím, kdy zaniknou peníze, za které centrální banka nakoupí státní dluhopisy?

Radek Zelený|9. 6. 2016 09:22

Definici falešných peněz tyto nové peníze dle mého názoru splňují dokonale. Když se tyto peníze natisknou, tak se množství zboží a služeb na trhu nezvýší. Pouze je naředěna již existující peněžní zásoba. Nebo mi chcete říct, že když centrální banka uvaří z ničeho nějaký objem peněz, tak se najednou na trhu objeví víc brambor nebo čehokoliv jiného? V komentu, na který jsem původně reagoval, píšete, že za inflaci můžou tržní síly. Kdyby to tak bylo, tak s tím asi nikdo nic neuďelá, ale to, že se instituce, která má monopol na pokřivování trhu (ČNB) manipuluje s majetkem svých občanu, to má s tržními sílami pramálo společného. A to je těžiště celého problému. Na inflaci za prvé vydělává stát, skupováním svého dluhu za peníze z ničeho, takže to vlastně platíme všichni. Máte pravdu, že si můžu peníze pujčit, ale jsou lidé, kteří si buď pujčit nemohou nebo z nějakého důvodu nechtějí. Dlužníci jsou zvýhodněni a věřitelé okradeni rozhodnutím několika lidí v centrální bance. To je podle vás v pořádku? A hlavně, já rozhodně nikoho nechci přechytračit, problém je, že už nás všechny někdo přechytračil, ale to Vy z nějakého důvodu nechcete vidět:)

Richard Fuld|8. 6. 2016 22:50| reakce na Radek Zelený - 8. 6. 2016 15:25

Teorie to je pěkná, ale z praktického hlediska poněkud pofidérní.
Nově "natištěné" (podle Vás falešné) peníze vznikají tak, že si je někdo půjčí v bance. Každý může tvořit peníze, tak že si je v bance půjčí a použije je dříve, než ostatní. :-) Jestli si myslíte, že je to skvělý a jednoduchý způsob, jak přechytračit ostatní, tak směle do toho. :-)

A taky je třeba si uvědomit, že tyto peníze zase zaniknou v okamžiku, jakmile je dlužník bance zase vrátí. Peníze jsou emitovány pouze na dobu určitou, a to do splatnosti dluhu, díky jehož poskytnutí dříve v bance vznikly.

Radek Zelený|8. 6. 2016 15:53

Radek Zelený|8. 6. 2016 15:25

Při inflaci zapříčiněné tiskem falešných peněz se samozřejmě ceny ustálí na nových hodnotách, ale v průběhu přizpůsobování cen peněžní nabídce, se určitá skupina lidí dostane k těmto novým falešným penězům jako první a právě v té době dochází k novému přerozdělení majetku. Kdo má tyto "peníze" jako první, má peníze navíc, ale nakupuje ještě za původní ceny, protože inflační peníze ještě neprosákly celou ekonomikou a ceny se ještě nestihly ustálit na nových hodnotách. Čím později se nějaká skupina obyvatelstva dostane k novým penězům, tím víc je okradena. Nejvíc se samozřejmě nažera stát:) Dále mi nějak uniká, kde vidíte ten volný trh, v prostředí, kde centrální banky mají monopol na tisk peněz...

Jan Altman|8. 6. 2016 14:54

Několik jmen ze zdejších diskusí mi tam chybělo:
http://echo24.cz/a/w2CGZ/kdo-preje-stalinistickym-novinam-zeman-hasek-sebrle-ci-michal-david

Jan Altman|8. 6. 2016 09:52

"Je-li tato politika úrokových sazeb rozumná, daří se vyrovnávat výkyvy oběma směry. Ekonomika netrpí ani inflací, ani krizemi. Nelze sice úplně odstranit hospodářský cyklus, ale je možné jeho výkyvy citelně tlumit."

Centrální banka nemůže úplně odstranit hospodářský cyklus......
......, který sama vytváří? Tautologie někoho, kdo netuší nic o ABCT?


Mimochodem centrální banky cyklus boom-bust odstranit mohou (a také k tomu zjevně spějí) - a to tím, že přivodí permanentní bust, např. vleklou stagflaci, či hyperinflační kolaps měny a ekonomiky.

Případně tím, že zavedou (spolu s vládami) socialismus/fašismus:
- velký bratr v podobě bezhotovostní ekonomiky
- zruinování střední třídy inflací a regulací
- likvidace posledních zbytků zodpovědnosti a prozíravosti zápornými úroky (kazícími se penězi) a inflací v kombinaci např. s garantovaným nepodmíněným příjmem - z lidí se stanou ovce závislé na státní almužně. Ta bude nivelizovaná/jednotná, pravidelně valorizovaná o inflaci a soukromý výdělek (natož znehodnocované úspory) vedle ní bude čím dál marginálnější (kvůli daním i inflaci). Stejně tak čím dál intenzivněji zdaňované výnosy z kapitálu (zemanova eutanázie třídy rentiérů) budou čím dál tím zanedbatelnější oproti kontinuálně navyšovanému základnímu příjmu financovanému přímo z tiskáren centrální banky.

Jan Pozner|8. 6. 2016 09:37

Česko v žádném případě nepotřebuje ani manipulace s kurzem, natož úrokovou mírou. Naopak politika nulových sazeb nás rychleji přivádí k těm dramaticky předluženým zemím (dluhem jak státním, tak soukromým), které už nevidí jinou možnost než zlikvidovat svoji měnu. K těm zemím dnes máme ještě dost daleko. Místo kapitalismu se tu pomalu, ale jistě buduje dluhismus. Na řeči, že když to dělají ostatní musíme taky, nedám. Rašín udělal pravý opak toho, co vesměs všichni kolem, a neměli snad naši dědkové co žrát?
Když se ostatní rozhodnou zničit si měnu je to pro nás úžasná příležitost jak zbohatnout na jejich blbosti a dluzích. Je to příležitost vyvážet nejen výrobky a služby, ale i kvalitní měnu, což posílí kurz a my budeme znatelně bohatší. Taková šance chodí jednou za století.

Jenže to bychom nesměli mít v ČNB úřednické sraby a guvernéra soudruha ze Státní plánovací komise...
Ti hoši šlápli do intervenčního lejna a teď jsou rozklepaní ho z tý podrážky setřít, protože se to jaksi nedá udělat hladce, bez ekonomickýho otřesu, na což oni nemaj odvahu, protože budou zcela správně označeni za viníky.

Richard Fuld|8. 6. 2016 09:34| reakce na Jan Pozner - 8. 6. 2016 09:24

No a QE, řeší dodávky chybějící likvidity a nelze do něj zařadit subjekty, které mají problém se solventností.

Jan Pozner|8. 6. 2016 09:24| reakce na Luděk Zdražil - 8. 6. 2016 06:54

Jo, vzpomínám si, že tu autor o krizi mluvil jako o krizi likvidity, nikoli solventnosti.

Richard Fuld|8. 6. 2016 09:14

Podle pana Kohouta nastala v roce 2007 krize, která podle teorie hospodářského cyklu neměla nastat. Ano, tato teorie nepočítala s existencí nenasytných, chamtivých prodavačů hypoték chudým nezaměstnaným afroameričanům v důchodovém věku. Tato krize není selháním teorie hospodářského cyklu. Tato krize je důsledkem neomalených banksterských praktik a dohledu nad finančním trhem, který tyto praktiky v podstatě podporoval. Je to důsledek diletantismu a nezodpovědnosti špiček bankovního sektoru a dohledu.Je to výsledek tržního principu: urvi, co můžeš a po nás potopa.

Druhý závěr, že mnohé evropské země se ukázaly být naprosto překvapivě, jako přehřáté už je k popukání. Ani slovo o nákaze v důsledku americké hypotéční krize, kdy banksteři přeprodávali ve velkém to jejich hypotéční harampádí oceněné agenturou S&P na AAA evropským banksterským kolegům.

Skutečné příčiny pan Kohout zcela přehlíží (nebude si přece kálet do vlastního hnízda) a píše zde o jakémsi zvratu hospodářského cyklu, který podle dané teorie neměl vůbec nastat a o neschopnosti centrálních bank na něj adekvátně reagovat. A nakonec se diví, že tato absurdní situace (jen těsně odvrácený bankrot amerického bankovního systému) vyústila v na první pohled absurdní záporné úrokové sazby a v zcela nesmyslné QE. Absurdní situace bohužel plodí další absurdní situace.

Richard Fuld|8. 6. 2016 08:58

Zase jen zbytečné lamentování nad inflací. Inflace, stejně jako deflace není nic jiného, než růst., popř. pokles cen. Pokud chcete mít měnu se 100% stabilní kupní silou, pak vám nezbude, než zavést pevné úředně stanovené ceny a zavést 100% socialistické plánování. Pokud necháte ceny vystaveny působení volného trhu, smiřte se s tím, že ceny budou kolísat. Ano inflace může být při značném zjednodušení považována za daň. Daň, kterou platíme za existenci tržního prostředí. :-)

foxy|8. 6. 2016 07:47| reakce na Luděk Zdražil - 8. 6. 2016 06:54

Protože léčba byla horší než nemoc. Krize byla v EU dokonale zakonzervována.

foxy|8. 6. 2016 07:37

Makroekonomové pořád zapomínají, že makroekonomika je jenom součtem mikroekonomik a že když dole v mikroekonomice dusíte podnikatele nesmyslnými regulacemi, tak s tím nahoře v makroekonomice už změnou sazeb nic nenaděláte.

Luděk Zdražil|8. 6. 2016 06:54

Ještě že máme ten internet:

Pavel Kohout 2008:
Psychologicky lidé vnímají současný stav jako krizi. Ve skutečnosti jde jen o drobnou nepříjemnost, na kterou svět zanedlouho zapomene.

Zdroj: http://finmag.penize.cz/ekonomika/261929-psychologie-a-realita