Diskuze: Chce to víc Musků

Martin Kovář|27. 10. 2015 14:05| reakce na Robert Antonio - 27. 10. 2015 11:09

Jestliže podle vás šlo vyvinout komunikační družice, GPS, atd za zlomek ceny, tak proč to žádný ze soukromých subjektů už někdy v 60-tých nebo 70-tých letech toto nerealizoval?
Co se týče letů na Měsíc, nešlo jen o propagandu, ale mělo to i vojenský význam (z tehdejšího pohledu). Mělo to i věděcký význam, kdy analýza odebraných vzorků vedla k upřesnění představ formování ranné Země a Měsíce.

K Hubblovi a jiným sondám - výzkum Vesmíru jako celku, Velkého třesku, atd, atd, nám už ukázal, že když tyto znalosti spojíme se nynější znalostí kvantové teorie pole, zjistíme, že nám v našich teoriích něco podstatného schází. Vyřešeních nynějších teoretických problémů nás pak může nakopnout k technologiím, o kterých se nám zatím ani nezdá a nebo je vnímáme jako součást sci-fi. Bohužel, k nasměrování, jakým způsobem toto řešit, potřebujeme cosi, čemu se říká experiment - třeba na LHC, IceCube, aLIGO, atd. atd. O budoucím potenciálu těchto experimentů zatím moc nevíme, jedinné, co mě napadá, je energetika. Ale třeba nám to také může umožnit cesty ke hvězdám.

Co se týče objevů, k jejichž využití došlo za více než 50 let - 1915 uveřejnil Einstein OTR. K jejímu využití došlo až u GPS, kde je třeba provádět korekce při výpočtu času. Dále, už od 30-tých let víme z kvantové mechaniky, že může existovat cosi jako entanglované páry. K jejich využití došlo relativně nedávno - v kvantové kryptografii.

Jan Altman|27. 10. 2015 14:00

Argumenty to jsou pěkné.
Ale důležitější je toto: i kdyby státní věda fungovala lépe, než soukromá.... i kdyby byrokrat zajistil prosperitu spíše než podnikatel.... i kdyby škromachové inovovali více, než Baťa a Edison dohromady .... tak zkrátka KRÁST SE NEMÁ.

Až budou lidé na akademie věd, Cermaty, Výzkumné ústavy okrasného zahradnictví, Škromachy, Zaorálky, atd... platit dobrovolně, pak budu mlčet.

Jan Altman|27. 10. 2015 13:51| reakce na Sight - 27. 10. 2015 11:37

A teď druhá strna mince:

Co všechno mohlo vzniknout, kdyby stát lidem a firmám neukradl a nepromrhal BILIONY.

Petr|27. 10. 2015 13:19| reakce na Robert Antonio - 27. 10. 2015 10:43

Tak věda v SSR fungovala, to co enfungovalo bylo svobodne vlastnictví, trh, podnikatelé, ... Těžko z toho soudit, že státem řízená věda nevede k ekonomickému zlepšení, když ta Americká je byla taky státem řízena.

K druhému bodu. Protože se to neděje. Těžko budete ve firmě zaměstnávat borce, co studuje řešení všech možných soustav diferenciálních rovnic, když ani nevíte, které a jestli vůbec budete potřebovat. Ale když už je třeba někdy třeba, tak můžete najít na MATFYZu doktoranda, který pod vedením toho borce váš problém vyřeší a popř. po zkončení třeba ve firmě i nastoupí.

To je jako s dálnicema, těžko postavíte průmyslovou zónu, když nebude v blízkosti dálnice. Průmysl roste v okolí dálnic a né naopak.

Sight|27. 10. 2015 11:37

Bez bezmála pěti miliard dolarů podpory z veřejných peněz by Musk už dávno zkrachoval.
http://www.latimes.com/business/la-fi-hy-musk-subsidies-20150531-story.html

Volat "Chce to víc Musků" je jako volat cca v roce 2010 "Chce to víc Babišů".

Zdeněk Gardelka|27. 10. 2015 11:26| reakce na Robert Antonio - 27. 10. 2015 11:09

Souhlas...

podle mě přijde doba kdy podobné věci získají svůj význam, nicméně tohle přišlo zbytečně brzo, stálo to zbytečně moc a kvůli tomu doba kdy to k něčemu bude přijde později než by mohla...

K technologii s návratností více než 50 let: Podle mě to byly mechanické strojky s ozubenými kolečky apod, jejichž smysluplné využití se konalo nějakých 1500 po té co byly objeveny a sestrojeny první... i když zapomenutá a znovuobjevená technologie se asi nepočítá, co?

Robert Antonio|27. 10. 2015 11:09| reakce na Martin Kovář - 27. 10. 2015 10:11

Proč byl kosmický program doménou státního sektoru? Protože sloužil v první řadě jako politická reklama obou hlavních aktérů studené války. Těch opravdu prakticky použitelných technologií – komunikační družice, GPS, teflon – šlo vyvinout za zlomek celkových nákladů na kosmický program. Lety na Měsíc – propagandistická monstrakce, za miliardy dolarů dokázali Amíci zapíchnout vlajku na Měsíci a soudruzi z Kremlu jen závistivě koukali. Praktické důsledky se jaksi nedostavily, proto také po roce 1972 se už žádná výprava na Měsíc nekonala. Kosmické sondy – přinášejí sice vědecké výsledky, opět jsem však skeptický k jejich ekonomickému významu. Je super, že za miliardu dolarů máme podrobný přehled o povrchu Marsu, je krásné, že za dalších 700 milionů máme detailní snímky Pluta. Díky Hubblovu teleskopu máme za 10 mld $ zodpovězeno spoustu otázek o minulosti i budoucnosti vzdáleného vesmíru. Ale opět se musím ptát: stojí to za ty peníze? Jediný způsob, jak se dobrat odpovědi je, nechat financovat tyto mise ze soukromých zdrojů, ve stylu Kickstarteru a Hithitu. Jenže přesně toto je ta vaše „tendenční“ adorace trhu, příp. Sataiův „divoký západ“.
PS: mohl byste uvést příklad technologie, jejíž návratnost byla delší než 50 let?

Robert Antonio|27. 10. 2015 10:43| reakce na Petr - 27. 10. 2015 10:23

Za prvé, vlamujete se do otevřených dveří. Sovětská věda fungovala, ale nedokázala zlepšit výkonnost sovětského hospodářství ani životní úroveň sovětských občanů. Proč? Protože jim chyběli podnikatelé, kteří vědecké výsledky promění v prakticky použitelné statky.
Za druhé, z čeho soudíte, že „kupa inženýrů a návrhářů“ se musí učit pouze ve státních institucích? Proč by si Musk a další nemohl vychovat a vzdělat vlastní vědce? Baťa pro své lidi také vybudoval školu ze svého a nepotřeboval na to státní peníze.

Petr|27. 10. 2015 10:23

Tak nestává se mi to často u Lukáše Kovandy, ale tento článek se mi nelíbí. Argumet o vědě v sovětském svazu je naprosto mimo, protože sověti chtěli do vesmíru a chtěli stavět letadla a rakety a to se jim dost dobře povedlo. Takže zrovna věda nefungovala ai špatně. To co fungovalo špatně byl komunismus jako takový. Spousta rusů vychovaných v těchto podmínkách nakonec skončila ve výzkumácích v západní Evropě a v USA. Dokazovat, co by kdyby je obtížné.

Lidé jako Musk, Jobs, Baťa, jsou často velmi vyjímeční, pokud tedy neměli jen hromadu štěstí. Jenže k tomu potřebujete kupu dalších inženýrů, návrhářů, vědeckých asistentů, kteří už nejsou schopni mít ty vize, ale musí udělat tu černou práci. Tito lidé se musejí někde naučit pracovat ve výzkumu. Z těchto lidí si potom můžou Muskové vybírat tým, který vytvoří něco co má smysl. NElze to od sebe oddělovat.


Podobný příkladem je třeba fotbal. Pokud chcete mít kvalitní národní tým ve fotbale, je třeba zainvestovat spoustu peněz do fotbalových škol, vytvořit centra pro talentovanou mládež a výsledkem bude, že naleznete dalšího Nedvěda, Poborského, atp. Neobhajuju to, sport by si měl na sebe vydělat sám. Ale ve vědě takový Nedvěd vymyslel třeba modrou diodu nebo převratný léčebný postup, který lidstvo posune o krok dál. Modrou diodu už máme a všichni na světe ji mohou používat ve svých přehrávačích.

PS: Nicméně, česká věda je ovšem totálně v hajzlu až na pár vyjímek v porovnání se Holandskem nebo USA.

Martin Kovář|27. 10. 2015 10:21| reakce na foxy - 27. 10. 2015 09:04

Tak třeba Čína se poslední dobou mění. Když to vezmu třeba z pohledu fyziky, o kterou se tak trochu zajímám, tak Evropa tak nějak drží tempo, USA upadá a tím, kdo se progresivně rozvíjí, je právě Čína.

Martin Kovář|27. 10. 2015 10:11

Článek mě přijde tendečně zaměřený. Je to takové buď a nebo. Podle mého názoru je důležitá určitá rovnováha mezi státem financovaným výzkumem a výzkumem financovaným privátní sférou.
Co se týče státního výzkumu, není nutná ekonomická návratnost (i když se zadaří ....). To se týká hlavně fundamentální výzkummu. Zde se s možnou návratností počítá v horizontu několika desítek let, někdy i více. Jde o to, vydat se do oblastí, kam se zatím nikdo nevydal a "prošlapat cestičky".
U privátní sféry je dobré to, že dokáže dovést věci k dokonalosti a vytvářet inovace. A hlavně je zde důležité zacílení na ekonomickou návratnost. To je bohužel ale i určitým omezením. Nikdo nebude investovat do něčeho s návratností 50, 100, či více let.
Celkem hezkou ukázkou je kosmický program. Dlouhou dobu bylo toto doménou státního sektoru. Až v posledních letech se tomuto začaly věnovat i soukromé společnosti - viz Space X. S jakým jménem je tato společnost spojena?

foxy|27. 10. 2015 09:29| reakce na Satai - 27. 10. 2015 09:21

Vždycky můžete přidat další regulaci, která vyštve dalších pár lidí do vnějšího nebo vnitřního podnikatelského exilu. V Evropě by Apple nevznikl, protože by živnostenský úřad nebo hygienik Jobsovi jeho garážovou manufakturu zavřel a napařil mu pokutu. V Evropě mají rádi velké firmy, které dokážou vyrábět a vylepšovat do zblbnutí, ale nikdy nic nového nevymyslí.

Satai|27. 10. 2015 09:21

Zkusit pripomenout, ze to neni bud/anebo, ale mezi SSSR a "divoky zapad" je celkem siroky prostor, ve kterem se da pohybovat, to asi nebude popularni prispevek do cernobile diskuse, co?

foxy|27. 10. 2015 09:04

Socialismus se bude snažit vždy jen dohánět a dotahovat. Protože v socialismu vám z principu nemůže seshora přijít rozkaz "vymyslete něco nového". Může přijít jen příkaz "okopírujte to". Nikdy vám soudruzi nenařídili, abyste vymyslel, automatickou pračku, mikrovlnku, počítač. Protože něco takového neexistovalo. Vynalézt něco nového může jen jedinec s vizí, žádný kolektiv, tím méně kolektiv placený státem.

Proto má třeba i Čína problémy s inovativností, jsou v zajetí konfuciánství, kdy má ten starší vždycky pravdu a staršího se musí poslouchat. Od vynálezu střelného prachy Číňané s ničím novým nepřišli. Dokážou vyrábět věci menší, lehčí a levnější, ale nic nového nevymyslí.

Gomoku|27. 10. 2015 07:52

Pár nepochybných úspěchů typu vyslání prvního člověka do vesmíru představuje spíš výjimku potvrzující pravidlo – byrokracie hospodářský rozkvět nepodnítí. Pokud ano, Sovětský svaz by dnes byl nejbohatším hospodářstvím světa.

Přesně, nechápu, že obhajovači byrokracie a věční etatisti nedokážou pochopit neefektivitu centrálního řízení a státní byrokracie. Kde se vyvíjí a zkoumá podle norem a plánů na politickou objednávku, ale vývoj a výzkum je krativní činnost která nejde přece nalalinkovat a vpravit do paragrafů a vyhlášek. Kdyby to tak bylo, byla by EU velkou sestrou stále existujícího SSSR, ale tak tomu není a jak vidíme dnes na socialismu kontinentálního formátu verze 2,0 (EU) ani nikdy nebude. Kdy to ti zpropadení etatisti a proletariát konečně pochopí? Doufejme, že dříve nežli bude pozdě, jen jestli už není.