Diskuze: Dluhopisy: Konec mejdanu

Josef Fraj|28. 5. 2015 22:52| reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 15:43

Nash mluví o penězích a nikoliv o fuldoměně. Peníze mají více funkcí, kromě jiného u funkci uchovatele hodnot. To, že jste degradoval peníze na jedinou funkci, je zřejmě základní problém všech vašich úvah. Lidé chtějí peníze, které plní všehny svoje funkce. To je hlavní důvod, proč dávají přednost jiným prostředkům, než je fuldoměna a proč fuldoměny musí být vnuceny brutálním násilím. Výše zmiňovaný příklad Zimbabwe, jasně ukazuje proč.

Znehodnocování měny není kompenzováno úrokem. Nebo, abyste mně zase nechytal za slovíčka, jenom z nepatrné části.

Josef Fraj|28. 5. 2015 22:13| reakce na Jan Altman - 28. 5. 2015 19:25

Pokud to čtete, tak úspory jsou ve fuldosvětě hlavní příčinou poklesu kupní síly a vůbec všech problémů a je třeba je zlikvidovat. Ve fuldosvětě je Zimbabwe ideální stát. Tím, že byly úspory zlikvidovány byla měna zachráněna a naplněn hlavní úkol měnové politiky států.
Teprve kdyby byla výroba nových peněz omezena, kdyby nedejkeynesi v Z. platily bitcoiny, tak by Z. zkrachovala. Současný stav v Zimbabwe je tzv. Fuldovo optimum.

Jiří Suchý|28. 5. 2015 21:35| reakce na Jan Altman - 28. 5. 2015 20:01

Jen technická. FIAT měna je měna s nuceným oběhem, nic víc nic méně. I tvrdá měna krytá zlatem může být FIAT. Proto předpokládám, že pravý libertarián je vždy proti FIAT. Předpokládám, že by Vám nevadila inflační měna, pokud by byla tržní, nevadilo by Vám bankovnictví částečných rezerv a peníze, které generuje, pokud by to bylo tržní, ...

On totiž pan Fuld chybně považuje FIAT měnu za měnu inflační a flexibilní a tady Vás myslím strhnul s sebou.

Jan Krejčí|28. 5. 2015 20:22| reakce na Jan Altman - 28. 5. 2015 19:25

vniknutí od Keynese :-)

Jan Altman|28. 5. 2015 20:01| reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 17:25

"právě proto potřebujeme FIAT měnu"?
Kdo MY? Já ne. A jsem připraven dodat dlouhý seznam lidí se stejným názorem.
Kdybychom ji MY (lidi, trh) potřebovali, tak ji trh zavede.
Jelikož ji nepotřebujeme, násilím ji zavedou vládcové.

Pravý libertarián nakonec není proti FIATu, dokonce ani proti částečnému krytí. Je jen proti násilím vynucenému monopolu.
Pokud je FIAT užitečný, lidi/trh by si ho zavedli sami. Nakonec BTC je v podstatě FIAT a třeba by i vznikl nějaký jiný, kde by nějakým rozumným tempem měnová zásoba rostla kontinuálně. Názory může mít každý jaký chce, ale pokud je začne násilím vnucovat ostatním, není to ani morální, ani legitimní - legitimní je naopak obrana před takovou agresí.

Jan Altman|28. 5. 2015 19:38| reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 17:19

Kdyby mělo Řecko svou měnou, je zřejmě věcí vlády, jak moc se zadluží. Pokud má měnu společnou, je to věcí všech.
Ale i to "věcí vlády" je sporné: pokud by vládní měna neměla žádné speciální zákonné výhody, pak by bylo možné tolerovat, že si s ní vláda dělá, co uzná za vhodné. Pokud měnu lidem násilím vnucuje, měla by mít určité ohledy. Ale logicky nemá - právě proto, že lidé nemají plnohodnotnou alternativu. Každá monopolní výsada nutně svádí k zneužití.

Co se týče irelevance výše dluhu, tak opět nesouhlasím.
Proč ho dávat do relace k úsporám obyvatel? V Řecku snad takové úspory existují? A oni snad obyvatelé musí spořit jen do vládních dluhopisů, nebo ve vládní měně? Když všichni Češi budou mít úspory v CHF a amerických bondech, tak co to říká o tom, kolik se CZ vláda může "v pohodě" zadlužit?
A když vláda bude mít dluh 1000% HDP, opravdu myslíte, že to je udržitelné, bez ohledu na výši úspor? Pokud ten dluh má v podstatné míře v cizí měně, tak jednoznačně udržitelný není. A pokud ho má ve vlastní měně, tak také ne, i když se to nevyjeví tak rychle a přímočaře. Při takovém dluhu trh vládě nebude ochoten půjčovat za nízký úrok, ale za velmi (neudržitelně) vysoký. Vláda může zareagovat brutálně: nařídí (údajně nezávislé) CB, aby dluh kupovala ona (monetizovala deficity). Tím ale zvýší inflační očekávání, takže trh by chtěl úrok ještě vyšší. Na to vláda nemá, nutně to skončí tak, že CB bude vykupovat/monetizovat veškerý dluh. Ani občané (pokud je k tomu vláda nedonutí legislativou např. v penzijním spoření) dluhopisy kupovat nebudou, protože budou mít výnos zjevně pod inflací. Celé to následně směřuje k Zimbabwskému scénáři, který byl obdobný.

Tomáš Potůček|28. 5. 2015 19:26| reakce na Zavacký - 28. 5. 2015 15:00

Doporučuji přečíst něco o duracích. V zásadě vyjadřují změnu vnitřní hodnoty dluhopisu v závislosti na pohybu tržních úrokových měr. Cena dluhopisu se samozřejmě ne vždy musí rovnat jeho vnitřní hodnotě, ale má tendenci k ní směřovat. S růstem úrokových měr skutečně klesá vnitřní hodnota dluhopisu, což bude tlačit na pokles cen.

Jan Altman|28. 5. 2015 19:25| reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 16:51

To je myslím trochu nefér. Zimbabwe byla jedna z nejbohatších zemí Afriky, (převážně bělošské) farmy tam velmi dobře prosperovaly, ale pak přišel rasisticko-socialisticko-popul istickýMugabeho experiment, znárodnění farem a monetární "stimulace".
Myslím, že nejen farmáři, ale i obchodníci či zaměstnanci tam měli úspory docela solidní. A stát předvedl jejich znárodnění prostřednictvím inflace. Což je pravý účel existence státního monopolu na emisi peněz - skryté inflační zdanění. Nebo si opravdu myslíte, že panovníci již od starověku násilím prosazovali svůj monopol na emisi peněz, z toho důvodu, že měli nějaké futuristické vniknutí od Keynesse? Ne, ospravedlňující ideologie si vždy vyvíjeli až dodatečně.

Richard Fuld|28. 5. 2015 17:25| reakce na Jan Altman - 28. 5. 2015 17:07

Greshamovo pravidlo samozřejmě platí a právě proto potřebujeme FIAT měnu, kterou budou všichni používat ke směně a hodnotu uchovávat např. ve zlatu. Problém je, že lidi to neřeší a používají FIAT měnu k oběma účelům.

Nash byl možná genius v matematice, ale jeho názor na peníze je mírně řečeno neúplný a proto i špatný.

Kompenzace inflace úrokem nemůže být dokonalá, protože každý má ten svůj spotřební koš. V principu to ale funguje. Pro zhodnocení účinnosti této kompenzace by bylo třeba vyhledat nějaké dlouhodobé statistiky a ne opírat se o nějakou aktuální jednotlivou skutečnost. Zrovna teď se svět nachází ve velmi nestandardní situaci.

Richard Fuld|28. 5. 2015 17:19| reakce na Jan Altman - 28. 5. 2015 16:59

Jak velký bude státní dluh je ale přece věc výhradně toho daného státu. Až toto bude respektováno, spousta "problémů" zanikne. V tomto ohledu lze maximálně souhlasit s tím, že státy by měly své dluhy "používat" k legálním a smysluplným účelů a ne k financování zlodějin.

Určitě by mělo Řecko brát ohled i na to, že je součástí eurozóny a že přistoupilo na určitá pravidla. V tomto ohledu ale měla být ona pravidla nějakým způsobem vymáhána, popřípadě oficiálně modifikována. Víme ale na druhé straně, že v nedodržování těch pravidel mělo Řecko své "vzory".

Zcela nepřiměřené je ale to, co v Řecku provádí Trojka. To je prostě terorismus, který jen boří a nikomu neprospěje.

Německý poplatník ale nijak objemem řeckého dluhu netrpěl. Naopak němečtí producenti z řeckého dluhu výhradně profitovali (nákupy zbraní např.). Německý poplatník ale bude skutečně trpět, až to Trojka dotáhne tak daleko, že řecké dluhy bude z eurozóny schopné spláce právě jen Německo. A pak teprve Němci přijdou na to jak nesmyslné je splácení státních dluhů. Až se to bude týkat jich samotných.

Výše dluhu ve vztahu k HDP je zcela irelevantní. Důležitá je pouze relace k úsporám domácností. Obavy z dluhu ve výši 180% HDP jsou zcela iracionální. Je to jen strach z velkého čísla. Nikoho nevyděsí, když budou úspory domácností ve výši 180% HDP. Ale jakmile namísto úspor dosadím dluh, nastane panika. Na absolutní ani relativní velikosti státního dluhu skutečně nezáleží. Nesplatitelné jsou i dluhy ve výši 50% HDP a budou úplně stejně nesplatitelné, jako dluhy ve výši 100000000000000% HDP. Je to fuk. Je to bezvýznamný údaj. Splácení státních dluhů je masochistický nesmysl, který nikomu nic nepřinese. Je to o tom, že jsme si jako hloupá zvířátka ve volné přírodě sami proti sobě postavili plot na nějaké iracionální hranici poměru dluhu k HDP, za který už nesmíme a současně jsme si již všechny pastviny před tím plotem spásli. Ten plot tam ale ve skutečnosti není. Ten tam máme jen mentálně v podobě současné absurdity zvané "fiskální odpovědnost".

Lidé jednoduše nechápou prostředí, které si sami vytvořili a v němž se pohybují.

Jan Altman|28. 5. 2015 17:07| reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 15:43

Ano, díky Greshamově pravidlu se lidé zbavují té méně kvalitní měny a ta obíhá jak horký brambor či černý Petr (a obíhat musí vynuceně, protože je na to zákon a řada dalších opatření). A syslí kvalitní měnu, např. zlaťáky. Kdyby ta méně kvalitní měna přestala existovat (resp. stačilo by, aby přestala být vynucována násilím), začnou obíhat ty kvalitnější měny, protože lidi prostě potřebují chleba, televize, nová auta, byty, ...

To, že funkce prostředku směny je nadřazena jiným funkcím peněz, je jen vaše tvrzení. Nash byl zřejmě hlupák a vy jste génius.

Znehodnocování měny je kompenzováno úrokem? Jste si jist? Jak velký úrok jste v posledních 25ti letech v bance měl?? Ti, kteří si dlouhodobě evidují své výdaje, mluví v průměru o 10ti procentní inflaci. Nebo v USA snad mají úroky vyšší, než inflace dle shadowstats.com?

Jan Altman|28. 5. 2015 16:59| reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 16:31

Jestli není jednodušší si ten 180%HDP dluh nepořizovat, pak se na vás nikdo nemůže dopustit "ekonomického terorismu".

ECB je centrální bankou všech zemí EZ a ti, kteří mají dluhy menší, logicky nesouhlasí s tím, aby Řecko vydávalo dluhopisy třeba za trilion ročně, ECB je všechny vykupovala a ještě udržovala výnosy na nule, takže to Řecko by se bez problému refinancovalo při LIBOVOLNÉ výši dluhu (třeba 10000000000%HDP), každý řecký státní zaměstnanec (klidně třičtvrtě populace) by měl RollRoyce a jachtu. A německý poplatník by se na to díval a mlčel? To těžko. Angela musí být alespoň trochu tvrdá, protože kdyby se Řecku povolilo to, co navrhujete, tak by z EZ vystoupilo Německo (AfD či ještě něco radikálnějšího by vyhrálo volby).

Richard Fuld|28. 5. 2015 16:51| reakce na Jan Altman - 28. 5. 2015 16:49

Kdybyste něco věděl o Zimbabwe, tak byste neříkal, že tam měl někdo úspory, důchody, nebo že tam bylo něco, co by se dalo rozvrátit. To je jako byste chtěl rozvrátit cikánské gheto.

Jan Altman|28. 5. 2015 16:49| reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 16:05

No samozřejmě že ty denominované v domácí měně BYLY splaceny.
Akorát že v době toho splacení ta měna měla o několik řádů nižší hodnotu (kupní sílu). Pokud to podle vás není problém, pak pevně doufám, že si v těchto bezpečných dluhopisech spoříte na penzi (např. v těch US s výnosem nula při reálné inflaci tak 5%).

A také zcela zásadně nesouhlasím s tím, že ta inflace nijak nezasáhla ekonomiku ("Pokud ročně vyprodukovali 10 tun kokosů, pak je úplně jedno, jestli stály 200 tis. zimbabwský dolarů nebo 20 trilionů zimbabwských dolarů").
Nejen že lidi připravila o úspory (a tak vymazala kupní sílu např. penzistů), ale hospodářství zcela rozvrátila, rozvrátila úvěrový trh, zastřela všechny investiční plány, demotivovala od produkce. HDP (jakkoli je to pochybný a umělý indikátor) během inflace výrazně klesal.

Richard Fuld|28. 5. 2015 16:31| reakce na Jiří Suchý - 28. 5. 2015 15:50

V ohledu rizika, že reálný výnos dluhopisu bude při jeho splatnosti záporný se nepřu.

Skutečnost, že některé státy v minulosti selhali při splácení emitovaných dluhopisů nedokládá, že pravidlo bezrizikovosti státních dluhopisů neplatí. Mohlo se jednat o dluhopisy vydané v cizí měně, nebo mohlo jít o státy, které neměly vlastní měnu a na tyto případy se vztahuje coutry risk, jehož existenci nepopírám. A rovněž v případě, že k selhání státu došlo v zemi s vlastní měnou a dluhopisy byly vydány ve vlastní měně, toto mohlo být projevem toho, že šlo o záměr vlády, nebo zneužití moci bankami nebo jiné příčiny.

Kreditní bezrizikovost státních dluhopisů je dána samotnou podstatou peněžního systému.
Představme si stát, který je podle současných měřítek předlužený a banky mu již nechtějí půjčovat na další refinancování státního dluhu, přičemž tyto banky už mají ve svých aktivech nezanedbatelné množství oněch státních dluhopisů (maximum je stanoveno okolo 15% celkových aktiv), které odmítají refinancovat. Pokud v takové situaci stát přestane splácet státní dluhopisy, které mají banky v jejich bilancích, pak se tyto banky ocitnou v insolvenci. Stát v této chvíli může znárodnit tyto bezcenné banky a následně obnovit refinancování státního dluhu a tím zajistit, aby aktiva bank byla zase v pořádku. Následně by pak stát mohl takto zachráněné banky privatizovat. Nakonec by z tohoto souboje vyšel stát se ziskem pro daňové poplatníky, a to na úkor akcionářů banky, které nebyly ochotny respektovat kreditní bezrizikovost státních dluhopisů.

V dané situaci existuje i druhá možnost, která by se nedotkla bankéřů ale zase by ani nenadchla daňové poplatníky. Stát by totiž za účelem splacení státních dluhů mohl zdanit vklady v bankách a výnosem z těchto daní by mohl splatit státní dluh.

Třetí možnost, nejméně drastická spočívá v tom, že centrální banka "uklidní" panikáře z obchodních bank tím, že deklaruje, že je připravena kdykoliv intervenovat na trhu státních dluhopisů a že k tomuto disponuje doslova nekonečnými prostředky. Tohle bylo ECB vyzkoušeno v praxi a celkem to funguje. Škoda, že takto nepostupovala ECB i v případě Řecka a místo toho se uchýlila v rámci Trojky k ekonomickému terorismu.

Čtvrtá možnost, je obrátit se na mezinárodní instituce, které Vás "zachrání" tím, že Vám přikážou zlikvidovat vlastní ekonomiku a státní dluh učiní ještě nesplatitelnějším, než byl před jejich "pomocí". Ano výmluvný příklad je právě Řecko.

Pokud tedy něco nahlodává jistotu o absenci kreditního rizika státních dluhopisů, pak je to právě čtvrtý scénář, který je ale pouze projevem totálního diletantismu současných kapitánů EU a bankovního kartelu.

Richard Fuld|28. 5. 2015 16:05| reakce na Mugabe - 28. 5. 2015 15:19

Troufám si tvrdit, že Zimbabwe z pohledu jeho obyvatel prakticky nezkrachovalo. Asi to bude složité vysvětlit, ale pokusím se polopaticky. Zimbabwe před hyperinflací i po ní bylo pořád stejné Zimbabwe. Bohatství Zimbabwanů před i po hyperinflaci se odvíjelo pouze od toho, kolik vytvořili nebo vlastnili reálných hodnot. Pokud ročně vyprodukovali 10 tun kokosů, pak je úplně jedno, jestli stály 200 tis. zimbabwský dolarů nebo 20 trilionů zimbabwských dolarů. Pořád to bylo 10 tun kokosů. Hyperinflace v Zimbabwe pouze znemožnila používat měnu jako prostředek směny, když jako uchovatel hodnoty nebyl použitelný v podstatě nikdy. Stále ale v rámci onoho státu platí, že zimbabwské dluhopisy byly kryty objemem zimbabwských dolarů, které byly v oběhu a tedy byly pro jejich držitele zcela bezrizikové. To neplatí pro cizince, kteří zimbabwské dluhopisy nakupovali jako investici. Těch se však týkal toliko country risk, nikoliv kreditní riziko jako takové. Neznám podrobnosti, takže to co jsem napsal berte s rezervou. Nicméně je jasné, že sebelepší systém nemůže zabránit záměrné destrukci ze strany těch, kteří by tento systém měli chránit, takže příklad Zimbabwe neberu jako platný argument, který by měl vyvrátit skutečnost, že státní dluhopisy jsou bezrizikové.

Ostatně je někde ověřitelná informace, že zimbabwské státní dluhopisy nebyly splaceny? A jak se celá situace nakonec vyřešila?

Jiří Suchý|28. 5. 2015 15:50| reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 15:12

To vy zavádíte pravidlo, že státní dluhopis je bezrizikový. Já jsem Vám pouze podotknul, že historie zná řadu případů, kdy to pravidlo neplatilo. A pravidlo, které platí jen občas, stojí za ....


"Ve vztahu k bezrizikovosti státních dluhopisů mluvím především o tom, že dluhopis jako investiční instrument zaručuje že budoucí příjmy z dané investice jsou předem dané..."

Pouze nominálně, ale investora pochopně zajímá příjem reálný. Pokud čachry s úrokovými měrami a překotná tvorba nových peněz na záchranu bank, nutně zvýší inflaci, to vše v režii státu, nevím, kde tu bezrizikovost hledat.

Nejdřív mi stát prodá dluhopis, sníží úrokové míry, aby pomohl bankám a začne zvedat inflaci, která mi postupně, nezastavitelně užírá výnos dluhopisu. Nebo můžu dluhopis prodat za nižší cenu se ztrátou a utržené prostředky reinvestovat jinak, aby mi alespoň výnos zakryl minulou ztrátu. Aby CB zabránila propadu cen, bude muset nakupovat víc a víc a bude pouštět do světa víc a víc nových peněz a o to víc a víc poroste inflace.

Richard Fuld|28. 5. 2015 15:43| reakce na Jan Altman - 28. 5. 2015 09:21

Typické klišé, které řeší, zda jsou peníze dobré nebo špatné, podle toho, jak dobře uchovávají hodnotu. Pro kvalitu peněz je ale rozhodují funkce prostředku směny, která je u FIAT měny kritizované v článku nepřekonatelná. Takže ano, Nash sice učinil zdánlivě správný a celkem triviální závěr, že FIAT měna není dobrým uchovatelem hodnoty, neboť podléhá inflaci. Nicméně, tento závěr ale přehlíží velmi významnou skutečnost, že znehodnocování měny inflací je kompenzováno úrokem a současně přehlíží, že hlavní funkcí peněz je umožnit hladkou směnu. Jeho hodnocení FIAT měny je tak v tomto ohledu zcela nesprávné. Údajný nedostatečnou schopnost FIAT měny uchovávat hodnotu nelze považovat za nedostatek FIAT měny. Spíše je to přednost, neboť alespoň teoreticky by mělo platit, že lidé nebudou hromadit měnu, která špatně uchovává hodnotu a budou se této měny zbavovat tím, že za ni budou nakupovat reálné statky, čímž zajistí dostatečný oběh peněz v ekonomice, což je pro prosperitu ekonomiky naprosto klíčové. Na rozdíl do peněz, které by dobře uchovávaly hodnotu a tím přímo motivovali lidi k jejich hromadění, což by má za následek vždy negativní dopady na prosperitu ekonomiky.

Na čem prý nezáleží|28. 5. 2015 15:43| reakce na Robert - 28. 5. 2015 15:22

http://zo.trimbroker.com/financne-spravy/Nowotny-ECB-repatriacia-zlata-nie-je-o-Brexite-150528-1400

Robert|28. 5. 2015 15:22| reakce na Mugabe - 28. 5. 2015 15:19

Dnes je jiná doba.
V historii se to možná dělo docela často:
http://en.wikipedia.org/wiki/Hyperinflation

... nebo se i udály měnové reformy, bankovní prázdniny, ....

Ale ode dneška (3-2-1-TEĎ!) se to už nestane.

Mugabe|28. 5. 2015 15:19| reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 12:39

Zimbabwe nemohlo zkrachovat, vydávalo dluhopisy ve vlastní měně a vždy tak mělo na jejich splacení:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3e/Zimbabwe_%24100_trillion_2009_Obverse.jpg

Zimbabwské dluhopisy byly zcela bezpečným aktivem a stát nemohl nikdy zkrachovat. Jestli ale byli držitelé jeho dluhopisů spokojeni se svou investicí, to je otázka.

Richard Fuld|28. 5. 2015 15:19| reakce na Zavacký - 28. 5. 2015 10:54

Chyba Keynessiánců spočívá v tom, že své zásahy do ekonomiky koncipovali jen jako záchranu ekonomiky v cyklicky se vyskytujících krizích, namísto toho, aby tyto zásahy koncipovali jako permanentní s cílem příchodu krize předcházet a udržovat ekonomiku ve stabilním stavu.

Richard Fuld|28. 5. 2015 15:15| reakce na Petr Síla - 28. 5. 2015 13:34

Máte pravdu. To je druhý aspekt bezrizikovosti státních dluhopisů, tedy že jsou spojeny s nulovým kreditním rizikem.

Richard Fuld|28. 5. 2015 15:12| reakce na Jiří Suchý - 28. 5. 2015 14:32

Váš názor je samozřejmě vadný, neboť z nepočetných incidentů děláte pravidlo. :-)
Nikde netvrdím, že držení státního dluhopisu není vystaveno riziku většího inflačního znehodnocení, než je výnos z dluhopisu. Ostatně s tímto rizikem je samozřejmě spojena i příležitost, že inflace bude nižší, než výnos dluhopisu, o čemž už jaksi nepíšete.

Ve vztahu k bezrizikovosti státních dluhopisů mluvím především o tom, že dluhopis jako investiční instrument zaručuje že budoucí příjmy z dané investice jsou předem dané, na rozdíl od mnoha jiných investičních instrumentů.

Klíčová je ale bezrizikovost státního dluhopisu z hlediska kreditního rizika. Zde vycházím mimo jiné i z toho, že pravidla pro kapitálovou přiměřenost stanovují ve vztahu ke kreditnímu riziku státních dluhopisů nulovou rizikovou váhu. Takže celý finanční systém, jehož infrastrukturu tvoří bankovní systém stojí a padá s tím, že kreditní bezrizikovost státních dluhopisů bude všemi účastníky finančního trhu respektována. Nebezpečnost nerespektování tohoto základního pravidla současného peněžního systému můžeme pozorovat právě u současné dluhové "krize", která by nikdy nemohla nastat, pokud by banky také v souladu s pravidly pro kapitálovou přiměřenost bank respektovaly kreditní bezrizikovost státních dluhopisů.

V tomto ohledu se jeví rating kreditního rizika vládních závazků kterékoliv země jako zcela nesmyslný, resp. nerespektující základní pravidlo současného peněžního systému, když v tomto ohledu dává smysl rating toliko country risku.

Bohužel hledáte příčiny problému, který je ve skutečnosti pseudoproblémem a příčinou výskytu daného pseudoproblému v podobě pochyb o kredibilitě státních dluhopisů některých zemí, není nic jiného, než právě nerespektování skutečnosti, že státní dluhopisy jsou vždy spojeny s nulovým kreditním rizikem.

Zavacký|28. 5. 2015 15:00

"Pokud by se například zmíněný německý desetiletý dluhopis měl vrátit ke svému výnosu z května 2007 (předkrizové období), znamenalo by to pokles jeho ceny o více než 30 procent."
.
Pavel Kohout má výborné postrehy, ale niektoré jeho rezultáty sú keynesiánske nezmysly. Ak sa výnos dlhopisu zvýši, vonkoncom to neznamená pokles jeho ceny. Vektor úmery (nepriamej) je nemenný len v smere od ceny k výnosu !! Naopak to neplatí !! Výnosy dlhopisov sa môžu zvýšiť aj v dôsledku rozhodnutie CB o úrokových sadzbách !! Ich zvýšenie môže viesť aj k zvýšeniu dopytu po konkrétnych dlhopisoch a zvýšeniu ich ceny !!
V prípade vysokých úrokových sadzieb by dnes naopak cena dlhopisov zväčša spadla na nulu, pretože väčšina vlád by musela vyhlásiť bankrot.
Hľadať koreláciu medzi výnosmi a cenami z roku 2007, 1997,1987 a napr. 2017 je keynesiánsky nezmysel.

Jiří Suchý|28. 5. 2015 14:32| reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 12:39

Člověk nemusí být investiční guru, aby věděl, že historie je plná případů, kdy státy nesplatily svoje závazky. Takže už samotné spojení bezrizikový státní dluhopis je čirá zhovadilost.

Jinak pokud se rozhodnete bezrizikově čekat do splatnosti a stát skutečně dostojí svým závazkům, pořád Vám to bude houby platné, když během té doby poroste inflace vyšším tempem. Pak to můžete zkusit prodat, ovšem za tržní cenu. Ta je logicky nižší, protože je do ní započítaná očekávaná inflace.

Takže ať tak nebo tak, přijdete v důsledku čáryfuků z CB o majetek. A to jen proto, že banky mají svůj kšeft založený na částečných rezervách. Tam je příčina všech problémů.

Petr Síla|28. 5. 2015 13:34| reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 12:39

"nominální hodnota budoucích plateb plynoucích z této investice je předem zcela konkrétně dána" - to se ale týká všech dluhopisů s pevným kupónem. Znamená to tedy, že jsou všechny takovéto dluhopisy bezpečné? Neměla by spíš bezrizikovost spočívat v pravděpodobnosti toho, že ty kupony reálně obdržíte?

Richard Fuld|28. 5. 2015 12:39

Úděsné. Autor článku zpochybňuje bezrizikovost státního dluhopisu poukazem na to, že se jeho cena mění v období do jeho splatnosti. To jsem od takové "investičního gurua" opravdu nečekal. Státní dluhopis je označován za bezrizikový především právě z toho důvodu, že nominální hodnota budoucích plateb plynoucích z této investice je předem zcela konkrétně dána již v okamžiku pořízení onoho dluhopisu a tím je předem dán i konstantní minimální výnos z takové investice. Předmětná bezrizikovost státního dluhopisu je tak založena na předpokladu možnosti jeho držení až do splatnosti.
Pro případné puntíčkáře doplňuji, že výše napsané se týká pouze dluhopisů s pevným kupónem a diskontované dluhopisy.

Jan Altman|28. 5. 2015 11:20| reakce na Petr - 28. 5. 2015 09:58

Jen jestli "my nesmíme ani naznačovat" není jen krycí legenda k "nemáme ani páru" :-)

Zavacký|28. 5. 2015 10:54| reakce na Jan Altman - 28. 5. 2015 09:10

Ja by som len doplnil, že centrálni plánovači inú možnosť ani nemajú. Oni musia akútne zachraňovať každý negatívny prejav v inflačnej ekonomike. Ak by to nerobili, tak v terminálnej fáze inflačného vývoja prepukne hlboká kríza a takmer nikto nepochopí, že oni to nedokážu riešiť a sú len dočasnou úľavou a súčasne príčinou problémov. Celý proces tak musí pokračovať do štádia, keď už ani zosilnená inflácia nedokáže zabrániť prehlbovaniu ekonomického úpadku. Už nič nezaberie. Vtedy už netreba nič vysvetľovať a vychutnať si krízu naplno.