Diskuze: Dluhopisy: Konec mejdanu

Bedřich Spencer|1. 7. 2015 15:38| reakce na Richard Fuld - 31. 5. 2015 16:30

Prakticky doslovný marxismus

Brdundt|1. 7. 2015 15:35| reakce na Richard Fuld - 29. 5. 2015 11:39

Spořit si v důsledku do státního dluhopisu je demence.
Půjčím entitě, které ty peníze prošustruje, rozkrade, uplatí nefachačenky, pořídí si na mne dohledové kamery. Tzn. nikde žádná reálná úspora není, protože se ty peníze prošustrují.
Úspora je, když si koupím ingot mědi (protože ta bude v budoucnu užitečná), nebo podíl na firmě, která za dané peníze rozšíří výrobu a vyroste, zhodnotí se.

Navíc státní dluhopis je i amorální: za účelem zisku (výnosu) si pořídím papír, který v podstatě říká, že stát za X let okrade dnešní děti, aby mi mohl zaplatit.

Je to jako koupit si dlužní úpis zločinecké organizace, která mí slíbí výnos z toho, že za 10 let pochytá děti a rozprodá jejich ledviny (přeháním, ale princip je shodný).

Axl|9. 6. 2015 12:05| reakce na Na čem prý nezáleží - 28. 5. 2015 15:43

Jasně, na zlatě nezáleží!
FED, PBoC, SNB, BoE, všechno to jsou idioti.
Jen zastánci čím dál rychlejšího nafukování objemu papírků a číslíček tomu rozumí.

Axl|9. 6. 2015 12:03| reakce na Jan Capouch - 31. 5. 2015 11:01

Takže když si natisku nové peníze, ale neutratím je, ale půjčím za úrok, tak už je vše v pořádku? Klidně si na to povedu i účetnictví a ze zisku klidně zaplatím berně.
Sakra, proč to vlastně už všichni ti lichváři a houmkredťáci nedělají?

Richard Fuld|1. 6. 2015 08:52| reakce na Jan Capouch - 31. 5. 2015 11:01

Státní dluh se refinancuje a neměl by se splácet dokud ekonomika není v takové kondici, že splácení státního dluhu umožní, což nemusí nastat nikdy.

Od padělání se státní dluh liší také tím, že dlužníkem jsou všichni o občané, takž takové "padělání" je společné (státní), nikoliv individuální, takže při něm z vlastní vůle nezbohatne.

Richard Fuld|31. 5. 2015 16:30| reakce na Jiří Suchý - 30. 5. 2015 11:00

Předně bankovnictví částečných rezerv vychází z teorie multiplikace vkladů (peněžní báze), což je vadná a pro praxi zcela zbytečná a matoucí teorie. Tato teorie je možná tím, proč nejste schopen pochopit, jak funguje bankovní systém v peněžním systému účetní měny. To jen pro upřesnění.

A nyní k věci. Současný peněžní systém samozřejmě není příčinou krizí. Periodické krize jsou zakódovány přímo v DNA kapitalistického systému. Příčinou periodických krizí je tzv. tržní přerozdělování, které způsobuje, bohatnutí zaměstnavatelů a stagnování kupní síly zaměstnanců, které končí nadbytkem produkčních kapacit (investice zaměstnavatelů), které produkují více zboží a služeb, než kolik dokáží zaměstnanci v roli zákazníků se svojí slabou kupní silou koupit. A krize je na světě. Pokud by tržní přerozdělování bylo doplněno adekvátním posilováním kupní síly zaměstnanců ze strany státu. Optimálně pouze prostřednictvím přerozdělením vybraných daní. V případě, že daně nebudou stačit, pak i prostřednictvím zadlužování státu. A právě účetní měna umožňuje státu realizaci takovéhoto systému, který by permanentně posiloval kupní sílu poptávky, čímž by předešel krizi způsobené právě zaostáváním kupní síly zaměstnanců.

Jan Capouch|31. 5. 2015 11:01| reakce na Richard Fuld - 31. 5. 2015 09:45

Ale státní dluh se přece nesplácí?

Richard Fuld|31. 5. 2015 09:45| reakce na Jan Capouch - 31. 5. 2015 01:18

No to je jednoduché. Když vznikají legálně nové peníze, tak pouze tak, že si je někdo půjčí na určitou dobu, za kterou je musí vrátit, což u padělaných peněz jaksi absentuje.

Jan Capouch|31. 5. 2015 01:18

Rád bych se pana Fulda zeptal, jaký má názor na padělání peněz? Ve sklepě si natisknu 100 000, nakoupím různé radosti života, produkce stoupá, obchod se točí, všichni jsou šťastní...
Nikdo nebyl poškozen, prostředek směny byl využit, jak měl být.

Tak proč to stát trestá tolika lety natvrdo?

Jiří Suchý|30. 5. 2015 11:00| reakce na Richard Fuld - 29. 5. 2015 16:32

Tak v tomto se shodneme, bohužel bankovnictví částečných rezerv nic jiného než krizi přivodit nemůže, protože přináší úvěrovou expanzi a následnou kontrakci. Na tom se ale jak vím neshodneme :)

Richard Fuld|29. 5. 2015 20:12| reakce na Zavacký - 29. 5. 2015 19:14

Píšete: "Peniaze vznikli preto, lebo nebolo možné ich slobodne nafukovať." To je blbost. Primárně peníze vznikly proto, aby se usnadnila směna a pokud objem peněz, které jsou zároveň něčím dluhem vzroste, tak to této funkci nijak neškodí.

Píšete: "Potreba inflácie je pri nich objektívne negatívna" Opět. Peníze nejsou někdo, kdo by hodnotil, co je pro ně dobré. To hodnocení musí udělat uživatel peněz, tedy především ten, kdo je používá hlavně jako prostředek směny, nikoliv ten, kdo je vidí jako prostředek hromadění majetku.

Píšete: "Inflácia meny musí byť raz postavená mimo zákon." Opakuji, že inflace i deflace ve smyslu pohybu cen je zcela přirozeným projevem chodu ekonomiky a snahy eliminovat přirozené chování trhu je přece i proti Vaší "víře". :-)

Jsem rád, že se zde objevil někdo, kdo nezavrhuje regulaci kategoricky :-)

Richard Fuld|29. 5. 2015 20:03| reakce na Zavacký - 29. 5. 2015 18:54

Samozřejmě, že bankrot není nutný k životu. :-)

Zavacký|29. 5. 2015 19:22| reakce na Richard Fuld - 29. 5. 2015 17:10

Trvám na tom. Nekompromisne. Ak chceme niečo regulovať, tak len v duchu účelu daného javu, alebo predmetu. Peniaze vznikli preto, lebo nebolo možné ich slobodne nafukovať. Potreba inflácie je pri nich objektívne negatívna (subjektívne vládca takú potrebu mal ...). Vznik a algoritmus BC je reguláciou. Jeho slobodné používanie už slobodným výberom trhu. Regulácia BC smeruje k jeho pevnosti - je v súlade s podstatou trhovej meny. Zlato bolo všeobecne nízko inflačnou menou. Občas a lokálne došlo ale k jeho vysokej inflácii. Nikdy to nedopadlo pre príslušnú ekonomiku dobre. Inflácia meny musí byť raz postavená mimo zákon. Bola by to regulácia v súlade s podstatou a poslaním meny. Používam zreteľne pojem regulácia, lebo ním sa odlišujem od libertariánov. Reguláciu považujem za evolučnú entitu kultúro-sféry človeka. Má rovnaký význam, ako spontánne javy.
Záverom: Inflácia niektorých tovarov je škodlivá. Okrem peňazí by som spomenul napríklad DDT.

Zavacký|29. 5. 2015 19:16| reakce na Richard Fuld - 29. 5. 2015 17:10

Neviem, či som správne zaradil príspevok, alebo to samo porušilo poradie. Dúfam, že sa zorientujete.

Zavacký|29. 5. 2015 19:14| reakce na Zavacký - 29. 5. 2015 16:43

Trvám na tom. Nekompromisne. Ak chceme niečo regulovať, tak len v duchu účelu daného javu, alebo predmetu. Peniaze vznikli preto, lebo nebolo možné ich slobodne nafukovať. Potreba inflácie je pri nich objektívne negatívna (subjektívne vládca takú potrebu mal ...). Vznik a algoritmus BC je reguláciou. Jeho slobodné používanie už slobodným výberom trhu. Regulácia BC smeruje k jeho pevnosti - je v súlade s podstatou trhovej meny. Zlato bolo všeobecne nízko inflačnou menou. Občas a lokálne došlo ale k jeho vysokej inflácii. Nikdy to nedopadlo pre príslušnú ekonomiku dobre. Inflácia meny musí byť raz postavená mimo zákon. Bola by to regulácia v súlade s podstatou a poslaním meny. Používam zreteľne pojem regulácia, lebo ním sa odlišujem od libertariánov. Reguláciu považujem za evolučnú entitu kultúro-sféry človeka. Má rovnaký význam, ako spontánne javy.
Záverom: Inflácia niektorých tovarov je škodlivá. Okrem peňazí by som spomenul napríklad DDT.

Zavacký|29. 5. 2015 18:54| reakce na Richard Fuld - 29. 5. 2015 16:32

V tom prípade je masochizmus aj osobný bankrot, bankrot živnostníka, bankrot podniku. Nikto by teda nemal skrachovať. Všetci by museli byť zachraňovaní. Dobrovoľný komunizmus je reálny, ale v žiadnom prípade nie ekonomicky konkurencieschopný.

Richard Fuld|29. 5. 2015 17:10| reakce na Zavacký - 29. 5. 2015 16:43

Bohužel názor, že něčeho musí být dosaženo za každou cenu, velmi vážně zavání fanatismem.
Odsuzování inflační měny je založeno na presumpci, že inflace je špatná. Tato presumpce ale nemá žádné racionální opodstatnění. Inflace je zcela přirozeným projevem poptávky, která převyšuje produkční kapacity a tento stav je pro prosperitu ekonomiky zdravý a vedlejším efektem je právě inflace.

Doplním ještě malý bonmotek: pokud existuje něco, čemu je třeba zabránit za každou cenu, pak je to fanatismus.

Zavacký|29. 5. 2015 16:43| reakce na Jiří Suchý - 28. 5. 2015 21:35

To je dobrá poznámka s tou fiat menou. Splýva to s "inflačnou menou" preto, lebo prakticky vždy sa stáva "vysoko inflačnou". Potrebuje len čas na zvrhnutie sa.
Inflačná (vysoko inflačná) mena je pre trh vždy pohromou. To isté platí aj o frakčných rezervách. Aj trh môže vygenerovať vysoko inflačnú menu. Správny libertarián by to mal rozpoznať a navrhovať náhradu. V stredoveku libertariáni de facto neboli a keby aj, čo by navrhli namiesto vysoko inflačného zlata (ukoristeného, vymáhaného apod.) .... Riešenie je teoreticky jednoduché - mena má byť pevná za každú cenu.

Richard Fuld|29. 5. 2015 16:32| reakce na Zavacký - 29. 5. 2015 16:27

Nemyslím si, že dlouhodobě prosperující stabilní ekonomika musí nutně skončit "hyperkrizí". Současně mám za to, periodické absolvování krizí je úplně zbytečný masochismus, který nepřináší nikomu nic dobrého.

Zavacký|29. 5. 2015 16:27| reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 15:19

V praxi keynesiánci trvale zachraňujú ekonomiku od kríz. V protiklade so svojou pôvodnou koncepciou aj preventívne. V skutočnosti politici ale myslia len na svoje bezprostredné výhody a nie na prevenciu. Lenže tie krízy sú nutné. Ich odstránením sa speje k hyperkríze.

VR|29. 5. 2015 13:36

Doporučuji k přečtení román Černý obelisk

„Vládě to zřejmě také vyhovuje, protože se tak zbavuje všech vnitřních dluhů. Tato politika žene do záhuby lidi, kteří nemohou kupovat na směnky, ty, co mají nějaký ten majeteček a musejí ho prodat, vlastníky malých obchodů, dělníky, důchodce, kteří vidí, jak se jejich vklady a bankovní pohledávky rozplývají jako sníh, a zřízence a úředníky, kteří živoří od jednoho platu k druhému a přitom si nemohou dovolit ani pár nových bot. A vydělává-li někdo, pak to jsou šmelináři, vládci nad směnkami, cizinci, kteří si mohou koupit za pár dolarů, korun nebo zlotých, co chtějí, a velcí podnikatelé, továrníci a burzovní spekulanti, jimž roste majetek a akcie jako houby po dešti. Ti mají všecko skoro zadarmo. Je to velký výprodej střádalů, počestných příjmů a slušnosti. Ze všech stran se slétají supové a hladce z toho vyklouzne jen ten, kdo může dělat dluhy. Neboť ty zmizí samy od sebe.“

Read more: http://www.investujeme.cz/jak-mohou-byt-uspory-legalne-odcizeny/#ixzz3bWiCrJb4

Richard Fuld|29. 5. 2015 13:17| reakce na Josef Fraj - 29. 5. 2015 12:40

Na rozdíl od Vašeho úporného tvrzení, jsem logicky vysvětlil (nesčetněkrát), proč úspory snižují kupní sílu poptávky (nikdy jsem nepsal o koupěschopnosti, kterou považuji za něco jiného, než je kupní síla poptávky).

To že hlavním úkolem peněz je především usnadnění směny zboží je natolik zřejmé, že nepovažuji za nutné tuto skutečnost nějak obšírněji obhajovat. Na to nemůže změnit nic ani vaše demagogické přirovnání k autu a jeho brzdám.

Přiléhavější by bylo srovnávat pojízdné nově masově vyráběné auto (FIAT money), které je jako uchovatel hodnoty velmi nevhodným majetkem, za to ale dobře slouží k jeho hlavnímu účelu (jízda) a velmi vzácného veteránu (zlato), který je jako auto využíván velmi sporadicky, přičemž úloha dopravního prostředku ve srovnání se současnými auty mu příliš dobře nepůjde, za to ale vedlejší úloha auta ve formě uchování hodnoty zde bude na jedničku. Podle Vašeho názoru by tedy všichni měli začít používat jako auto veterány, protože takové auto, přestože jako auto nebude ideální, ale hlavně, že nebude ztrácet na hodnotě, když lze předpokládat naopak růst hodnoty toho veteránu v čase (pokud ho nezlikvidujete ježděním).

Tvrdím, že z dlouhodobého hlediska je inflace kompenzována úrokem avšak nedal jsem si tu práci, abych to doložil nějakými daty. Vy tvrdíte opak a také jste do nijak nedoložil. Takže, kdo ví jak to je ve skutečnosti? Nicméně z hlediska principu toho, jak se mění úrokové sazby v závislosti na vývoji inflace, je tvrzení, že ke kompenzaci dopadů inflace dochází, správné. Jde jen o to, jestli je ta kompenzace na 100%, 80% nebo např. 140% :-)

Zavacký|29. 5. 2015 12:42| reakce na Tomáš Potůček - 28. 5. 2015 19:26

"trhová úroková miera" - máte na mysli trhovo určenú centrálnou bankou ?? ..... "vnútorná hodnota" .... máte na mysli hodnotu určenú akademicky ??? To sú keynesiánske pojmy, odtrhnuté od života. Nič z toho sa nenapĺňa.

Josef Fraj|29. 5. 2015 12:40| reakce na Richard Fuld - 28. 5. 2015 23:01

Ničím nepodložená tvrzení lez vyvrátit pouhým tvrzením opaku, takže:

Úspory v tržním prostředí nesnižují koupěschopnost.
Inflace není kompeznována úroky.
Být prostředkem směny není jedinou funkcí. Asi jakobyste říkal, že hlavní funkcí automobilu je pohyb dopředu a zlikvidoval volant a brzdy, protože pohybu dopředu brání.

Jiří Suchý|29. 5. 2015 12:27| reakce na Josef Fraj - 28. 5. 2015 23:29

Nemáte pravdu. FIAT měny nevznikly z ničeho, vyvinuly se z komoditních měn. Začaly se používat papírové a účetní peníze, které měly být kryty komoditou, jenže komodita se rozkutálela a zbyl papír a zápisy na účtech. Aby to všechno neskolabovalo, nařídil stát používání těchto peněz, výraz fiat pak v latině znamená budíž tak.
I dolar byl fiat a přitom byl do 72 krytý zlatem, i když čím dál tím méně. FIAT je označení pro měnu s nuceným oběhem, neříká nic o její vniřní hodnotě, vzniku atd.

Richard Fuld|29. 5. 2015 11:39| reakce na Jan Altman - 28. 5. 2015 19:38

Cituji: "Co se týče irelevance výše dluhu, tak opět nesouhlasím.
Proč ho dávat do relace k úsporám obyvatel? V Řecku snad takové úspory existují? A oni snad obyvatelé musí spořit jen do vládních dluhopisů, nebo ve vládní měně?"

V Řecku samozřejmě v době vypuknutí krize i poté byly a jsou úspory řeckých domácností, které vždy plně kryly výši řeckého státního dluhu. Samozřejmě, že obyvatelé nemusí spořit ve státních dluhopisech a taky se to neděje. Kdyby Řeci měli své úspory v řeckých dluhopisech, neexistovali by tzv. věřitelské banky. Věřiteli státu by byli sami Řekové. Ve skutečnosti Řeci drží své úspory převážně v bankách a proti jejich úsporám leží v aktivech těch bank ony řecké dluhopisy. Obě situace se v podstatě liší jen velmi nevýznamně. Nicméně pokud své úspory svěříte bankám (namísto jejich umístění do státních dluhopisů) a vládu nad vládním dluhem tím pádem svěříte také svěříte bankám, pak se může stát, že banky zdivočí a vytvoří něco, čemu se říkalo panika na trhu s řeckými dluhopisy a problém (byť umělý a uměle vyvolaný) je na světě. Když se do toho pak připlete ECB a MMF katastrofa je zcela nevyhnutelná.

Richard Fuld|29. 5. 2015 11:29| reakce na Jan Altman - 28. 5. 2015 19:25

Přesně. Mugabe nejprve zemi zlikvidoval a pak už ji jen dorazil hyperinflací. Před hyperinflací a po ní už pak nebyly významnější rozdíly. Takto to vypadá, když o osudu země rozhoduje psychopatický diktátor. Katastrofě v takové případě nezabráníte.

Josef Fraj|28. 5. 2015 23:29| reakce na Jiří Suchý - 28. 5. 2015 21:35

Technická. Fiat money vzniklo jako analogie k biblickému Fiat Lux - budiž světlo. Bůh stvořil svět z ničeho, jenom svým rozhodnutím. Také fiat money vznikly z ničeho, jenom rozhodnutím vlád nebo CB. Jejich znakem je, ze nemají hodnotu o sobě. Měna krytá zlatem teda podle mne není fiat money z definice.
Pokud jde o to co vadí libertatiánům, tak je to hlavně násilné vnucení jakékoliv měny. Vadí jim to násilí. Libertarián, zejména ten pravý :-), není proti fiat měně, pokud se ji nějaká skupina, říkejme jim třeba fuldiáni, rozhodně dobrovolně používat.

Richard Fuld|28. 5. 2015 23:01| reakce na Josef Fraj - 28. 5. 2015 22:52

Že základní funkcí peněz je usnadně směny je jasné úplně každému. Funkce uchovatele hodnot je pouze bonus navíc, který není nezbytně nutný a který naopak může zhoršovat funkci prostředku směny. To je můj názor. Vaš sklon k zesměšňování názorů jiných používáním pojmů jako je fuldoměna o Vás vypovídá mnohem více, než jste si možná přál veřejně sdělit. Absence seriozních argumentů se projevuje i tímto primitivním způsobem.

Richard Fuld|28. 5. 2015 22:56| reakce na Josef Fraj - 28. 5. 2015 22:13

Nesmyslné demagogické bláboly.