Diskuze: Dušan Tříska: Vyčítat Klausovi, že nezabránil tunelování, je nesmysl

Jan Altman|29. 12. 2014 01:14| reakce na Luděk Zdražil - 28. 12. 2014 22:06

Já opravdu nemám tušení. A k tomu trpím silnou podezřívavostí vůči každému, kdo tvrdí, že to tušení má :-)

Systém má bezpochyby plno neodstranitelných a kumulujících se defektů. A plno posilujících se pozitivních zpětných vazeb (např. státem způsobené rozevírání nůžek vyvolává poptávku po zesílení regulací a přerozdělování, které je ovšem příčinou onoho rozevírání).

Systém je evidentně neschopný provést alespoň základní reformy, které by mu mohly prodloužit životnost - např. penzijní reforma, která by učinila sociální systém o něco déle udržitelnějším se nepovedla prosadit snad nikde a to se již snad 20 let říká, že je pět minut po dvanácté (jak u nás, tak na "vyspělém Západě").

Je zde mnoho pro systém smrtelných hrozeb, např.:

- Rostoucí státní dluh a jeho jakž takž udržitelnost pouze za podmínek prakticky nulových úrokových sazeb. Ale půjde je (bez zničujících konsekvencí) udržovat dostatečně dlouho, resp. napořád? V Japonsku kdyby stát měl platit historicky nikterak vysokých 5% ze svého gigantického dluhu, tak je brzy konec. To samé v USA - a při tom v 80.letech neměli daleko k 15% výnosu z dluhopisů, čili dnešní ZIRP těžko může být považován za trvalý normál.

- Demografický vývoj neúprosně spěje k situaci, kdy penzistů bude stejně jako lidí v produktivním věku (z nichž však část bude "pracovat" ve státním sektoru, část v neziskovkách a dotovaných odvětvích a část bude nezaměstnaná - v jižních zemích je polovina mladých bez práce dlouhodobě, čili ani nezískají pracovní návyky). Kdo bude splácet dluhy a živit penzisty? Smíří se český penzista s penzí, na kterou budou zdroje (např. 6000 Kč), nebo zvolí stranu, která mu slíbí "důstojnou" penzi bez ohledu na ekonomickou realitu? Tak jako tak, důsledky budou velmi negativní, protože i ten realistický důchod (pokud by ho penzisti přijali) bude znamenat, že zmizí polovina koupěschopné populace - se všemi důsledky na poptávku po zboží a službách, s dopady na realitní trh, atd...

Takových katastrof se rýsuje více, plus zde jsou vnější vlivy (v globalizovaném světě stejně závažné, jako ty vnitřní) a nepředvídatelné černé labutě, kterých se však v horizontu 10ti či 20ti let vyjeví několik a budou mít potenciál stále křehčí status quo rozvrátit.

A proti tomu působí faktory jako:

- technologický pokrok a vynalézavost podnikatelů (byť stále více sešněrovaných regulacemi), která může pomoci ekonomice a může způsobit, že tenčící se vrstva produktivních bude lépe schopna živit rostoucí vrstvu příživných

- úporná snaha establishmentu udržet status quo za každou cenu (sice již máme kameru na každém rohu a policie či finančák nás fízlují na každém kroku, ale ještě nemáme koncentráky a minová pole na hranicích - tedy stále je jak přitvrzovat)

Tyto faktory působí různorodě - tu proti sobě, tu synergicky - je tedy opravdu těžké předpovědět, kdy to praskne. Nikdo neví, zda jsme v 1973, nebo 1987. Stejně jako to tehdy také nikdo nevěděl (a to ani informované vnější zdroje, politologové specializovaní na východní blok, analytici CIA, ...).

Je ale podle mne možné předpovědět, že dnešní třicátník a čtyřicátník od státu již nedostane žádnou (nebo zcela marginální) penzi, tedy že zcela zbytečně háže prostředky do průběžné penzijní pyramidové hry (toto ostatně dnes přiznávají i mainstreamoví a systémově konformní ekonomové). A že si i zbytečně platí zdravotní pojištění, protože až tu péči na stará kolena bude opravdu potřebovat, tak ta bude dostupná již jen za komerčních podmínek (vysoká až úplná spoluúčast).

Tzn. dnešní třicátník a čtyřicátník (a tuplem dvacátník) sice nemůže operativně přizpůsobovat své portfolio nějakému předpověditelnému konkrétnímu datu kolapsu, ale jistě může přizpůsobovat veškeré své jednání tomu, co jsem popsal v minulém odstavci.

Luděk Zdražil|28. 12. 2014 22:06| reakce na Jan Altman - 28. 12. 2014 16:17

OK, můžete to "dříve či později" posadit na nějakou časovou osu v míře délky lidského života ? Např. "stabilitu", postavenou ne ekonomicko-politickém nesmyslu jsme tu měli nějakých 40 let. Nechci malovat čerta na zeď, ale jak říkal klasik Werich: No doufejme, doufejme .......

Myslíte si, že jsme na počátku epochy státního kapitalizmu nebo spíše již na jeho konci ?

Jan Altman|28. 12. 2014 18:47| reakce na Tomáš Macháček - 27. 12. 2014 02:12

"Socialistický stát získal své prostředky za pomoci loupeže a vraždy."
To jistě ano, jenže ta následující forma státu na toto plynule navázala a loupilo se dál (pod eufemismy jako "vyvlastnění ve veřejném zájmu" či "zdanění"). Takže od takového zřízení očekávat cokoli lepšího, než co se nám formou kupónovky a malé/velké privatizace dostalo, by asi bylo příliš optimistické.

Tomáš Macháček|28. 12. 2014 18:45

Rád bych řekl, že všude jinde to proběhlo lépe a tady u nás to bylo fiasko. Svět by byl hned hezčí. Obávám se ale, že přes veškeré problémy to ČR a Estonsko zvládly nejlépe a všude jinde to bylo horší až katastrofální.
Tehdejší stát byl skutečně obecně uznán vinným z loupeže a vraždy a jako takový byl nelegitimním vlastníkem. Nemohl tedy majetek legitimně prodat - přímé prodeje tudíž neměly být přijaty, též kupóny neměly být zpoplatněny. Prvním krokem je bezpochyby restituce. Ale co s prostředky, které vznikly z uloupených prostředků (silnice, přehrady, továrny....tedy vše, co nebylo přímo znárodněno, ale postaveno z lupu)? Proč by měl kupóny, co já vím, mladoboleslavské škodovky dostat třeba brňák, co kolem Boleslavi nikdy ani nejel? Získat by je měl někdo, kdo se na tvorbě daných aktiv podílel - tedy zaměstnanci. Dalo by se říct: Půdu rolníkům a továrny dělníkům! :-) Takový by byl princip. Vlastníky by se stali všichni od ředitele po uklízečku. Množství akcií by bylo vhodné určit podle doby odpracované v daném podniku. Tyto akcie by byly volně obchodovatelné a nepochybuji, že velká část by byla velmi brzy prodána. Nicméně, prodat či neprodat by bylo rozhodnutím legitimních vlastníků a tito by nesli možné výnosy či náklady svých rozhodnutí. Nikoho by nemuselo trápit, že "nás Zápaďáci vykupují", protože svůj vlastní majetek by prodávat nemusel. Toto mělo být spojeno s naprostým koncem či alespoň brutálním snížením činnosti státu. Bez různorodé invaze na soukromý majetek, jenž ho jen ničí, bychom skutečně mohli dohnat Rakousko za pár let. My však zvolili cestu tzv. "sociálního státu". Na Západě poznali, že s kontrolou výrobních prostředků je spojena nepříjemná odpovědnost a příliš starostí. Lepší je ukrást konečný produkt a všechny starosti nechat na kapitalistech a jejich zaměstnancích. DPH, vysoké a progresivní daně, státní povinné zdravotnictví, státní povinný sociální systém, monopol na falšování peněz, monopol na soudní a policejní služby atd atd. Jakákoliv hospodářská obnova po roce 1989 byla hned zadušena.
Dnes, když už máme jakž takž tržní ceny, by měl majetek pod správou státu být předán daňovým poplatníkům jakožto náhrada za jejich oloupení do výše jimi zaplacených daní (včetně tzv. "pojištění). Teprve poté, vedeni vlastnickými právy, by mohli lidé žít v harmonii a věnovat se libovolným činnostem, omezeným pouze vlastnictvím ostatních.

Tomáš Macháček|28. 12. 2014 17:50

Něco málo ke studiu

http://www.mises.cz/clanky/jak-odstatnovat-a-jak-neodstatnovat-795.aspx

http://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/desocializace-ve-sjednocenem-nemecku-od-hanse-hermanna-hoppeho.html

Jan Altman|28. 12. 2014 16:17| reakce na Luděk Zdražil - 28. 12. 2014 05:01

Stability se nedočkáme (naštěstí).
Socialismus je ekonomicky nefunkční a ke kolapsu odsouzený v každé formě. Ať minulý "reálný socialismus", tak současný korporativismus, demokratický socialismus a státní intervencionismus, směřují neodvratně ke svému "1989".
Perverze, kterou ve svém komentu popisujete, má hluboké konsekvence a dříve či později se proti statu quo obrátí jako bumerang.
Můžeme dumat, zda to dříve pukne v Rusku či v EU, v Číně či v USA, případně v Japonsku. Vzhledem ke komplexitě a provázanosti globálního světa to je ale polemika zcela zbytečná - je irelevantní, kde se bude nacházet ten první kamínek z hráze vypadlý...

Tom tomas|28. 12. 2014 14:29| reakce na Jan Altman - 27. 12. 2014 14:59

nevím no, mě například to nepřijde složité, nicméně pokud se podíváte na nulovou komunikaci státních aparátů směrem k občanům (o 25let pozdeji a v klidovém stavu nejsou schopni vysvětlit ani kde a jak spořit na důchod a kdy schoděj úspory obyvatel lusknutím prstu o 8.3%) plus jejich nekompetentnost v oblasti znalostí a v neposlední řadě vlastní zájmy...
nejen z těchto důvodů se domnívám že jakoukoliv myšlenku směrem stát naplánuje a připraví smyslupnnou větší akci/transformaci/reformu + informuje,vzdělá a připraví obyvatelstvo za silně utopistickou.
za nás mladší generaci podotku že čekáme až vymřou a doufáme že naše generace již bude alespoň z poloviny v politice kvůli práci a se vzděláním.

Jan Capouch|28. 12. 2014 10:31| reakce na Jan Altman - 27. 12. 2014 14:59

Ovšem pro mnoho lidí je to neregulovaný, "dickensovský" kapitalismus.

Luděk Zdražil|28. 12. 2014 05:01

Je zajímavé jak se, svým způsobem původně politicky povinná a výhodná, byť kapitalisticky nefunkční kupónová privatizace, pomalu přerodila na postupně sílící státní kapitalizmus s podporou již existujícího, a dříve chybějícího sic, právního rámce. Čínský nebo ruský státní kapitalizmus nemá nic společného s trhem, ani s demokracií a už vůbec ne se sociálním státem.

Přesto je to cesta, kterou podporuje náš prezident, současná, ale i předchozí vládní garnitura a prostřednictvím voleb i většina našeho lidu. Státní (nikoli soukromé) investice, veřejné zakázky, granty a dotace, legislativní podpora politicko-ekonomické oligarchie - to jsou reálie, kterých jsme se dočkali. Soukromá invence, férová konkurence, ekonomické efektivita je stále více podřízena nesmyslným regulacím, trh deformujícím dotacím. Místo výrobních či služby nabízející firem zde vznikají jako houby po dešti agentury nabízející "nevyčerpatelné" čerpání fondů na cokoli nesmyslného. Mantrou a krédem politického úspěchu je procento čerpání evropských dotací nikoli procento ekonomicky svobodných a na státu nezávislých občanů. Ministr financí, sám angažovaný v tomto dotačním kapitalizmu zavede další byrokracii pro malé a střední podnikání aby legálně, protože dle zákonů, vyhlášek a dotačních titulů mohl vzkvétat státem a daňovými poplatníky financovaný státní kapitalizmus. Neděláme dobře, ale asi brzy dosáhneme kýžené stability, kterou se na východ jezdíme učit.

Jan Altman|27. 12. 2014 14:59

Mělo se zprivatizovat úplně vše: Lesy, Dráhy, Pošta, školy, nemocnice, Budvar, EuroOil, ČSA, zkrátka vše. A lidem mělo být řečeno, že to je jednorázové vyrovnání se státem a že již nikdy nic nedostanou - žádnou dávku, žádnou dotaci, žádný grant, žádnou penzi, žádné přídavky. Vyčištění stolu. Lidem mělo být řečeno, že si tento jednorázový příjem mají odložit na penzi, či dát do penzijního fondu.
Místo toho jsme si zde zavedli skorosocialismus, kde stát přerozděluje polovinu HDP a celou ekonomiku dusí regulacemi (tedy vlastnické právo je jen formální, protože rozhoduje stát, případně odbory a nátlakové neziskovky). Od přespříštího roku administrativní buzerace překoná všechny rekordy ustanovené CaK císařem i generálním tajemníkem. Skoro každý živnostník aby měl svého účetního i IT specialistu. Bude po klientech chodit s počítačem permanentně připojeným na internet, daňové přiznání k DPH bude dělat každý měsíc, bude online odesílat veškeré paragony/tržby a měsíčně faktury, erár mu bude online čučet přes rameno na jeho bankovní účet a jedou nohou bude buď v kriminále, nebo alespoň v riziku finanční likvidace sebe i rodiny. Dříve či později to vzdá.

Tomáš Macháček|27. 12. 2014 02:12

Zajímavý rozhovor. Mám k němu pár poznámek.

Plně souhlasím s tím, že v podstatě neexistovaly (až na pár výjimek, které hodlám zmínit) jakékoliv spisy rozebírající přechod ze socialistického způsobu výroby na kapitalistický. A vzhledem k množství marxistů a marxoidů uhnízděných na západních univerzitách, pro které takový přechod znamená změnu z údajně "vyššího", socialistického způsobu výroby na "nižší" kapitalistický, se není čemu divit. I nemarxističtí autoři psali takové ostudné bludy, které by jim kterýkoliv obyvatel Ostbloku omlátil o hlavu. Samuelson ještě v roce 1989 chválil hospodářský výkon SSSR...

Pro některé z velmi mála vyjímek viz - Hoppe a jeho pojednání o NDR

http://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/desocializace-ve-sjednocenem-nemecku-od-hanse-hermanna-hoppeho.html

či Rothbardův kratší obecný článek

http://www.mises.cz/clanky/jak-odstatnovat-a-jak-neodstatnovat-795.aspx

Chápu, že v té době (navíc bez internetu, který dnes výrazně zvyšuje šance nalezení relevantních informací), kdy měly i relevantní osoby přístup tak možná k ekonomům z IMF či Světové banky apod., pro které byl Milton Friedman ten nejvíc hardcore "free marketeer", by to bylo hledání jehly v kupce sena. Nicméně, je třeba zmínit, že tyto zdroje existovaly a lidé, kteří je napsali rozuměli svému řemeslu jako málokdo.

Česká kuponová privatizace NEBYLA tím nejhorším z návrhů. Obecně, česká transformace (připomínám, že nešlo jen o kuponovou privatizaci. Použity byly i jiné způsoby) se ukázala být, spolu s estonskou, tou nejlépe (či nejméně špatně) provedenou. Rád bych řekl, že všude jinde to udělali lépe, jen my pitomci to podělali, protože svět by byl hned lepším místem. Ale při pohledu už na takové Polsko nebo Maďarsko (o nějakém Rumunsku nebo Sojuzu nemluvě), musím chtě nechtě připustit, že u nás to byl ve srovnání s jinými zeměmi relativně hladký přechod.

Nebyl to však ani nejlepší způsob. Hlavně filozoficky. Socialistický stát získal své prostředky za pomoci loupeže a vraždy. Nebyl tedy legitimním vlastníkem a nemohl jej prodávat a ani "darovat". Mohl jej pouze navrátit. Což tedy znamená restituce (některým reformátorům moc nevoněly). Ale co se strukturami, jež nebyly přímo znárodněny, ale vystavěny za ukradené prostředky? Dnes se díky jakž takž tržním cenám můžeme orientovat v ohodnocení jednotlivých aktiv a šlo by je třeba převést na soukromníky jako odškodnění ve výši zaplacených daní. Tenkrát ale nic takového nebylo. Jediní lidé, o kterých se dalo tvrdit, že by měli mít na takový majetek legitimní nárok byli ti, jenž na něm pracovali. Čili pole rolníkům a továrny dělníkům (a uklizečkám, "managementu" apod). :-) A BEZÚPLATNĚ, prosím pěkně. Podíly cca podle toho jak dlouho v "podniku" pracovali. Kupónovka umožnila lidem vlastnit majetek na jehož tvorbě se nijak nepodíleli a ani k němu neměli vztah.
Nepochybuji o tom, že by noví vlastníci houfně prodávali (zřejmě hlavně zahraničním zájemcům), aby financovali svou spotřebu. Hospodářství by získalo potřebný kapitál. No a kdyby náhodou legitimní vlastníci trpěli předsudky a nechtěli se nechat "koupit cizáky", bylo by to JEJICH rozhodnutí (a z něj plynoucí náklady či výnosy), nikoliv rozhodnutí politické pakáže. Jsou tu i různé vedlejší otázky jako např. zda-li by se měli tohoto přivlastnění účastnit komunističtí pohlaváři atd. To je již otázka přesahující čistou ekonomii. Nicméně nevidím důvod proč by zločinci (tedy ti vinni vraždou, mučením apod. NE "vinni" účastí na nepovoleném koncertě) neměli být trestně stíháni a jejich případné podíly z produktivní činnosti neměly být užity jako náhrada za provedený zločin.

Ve smyslu vlastnictví výrobních prostředků jsme se skutečně proměnili ze socialistické společnosti na kapitalistickou (s významnými vyjímkami). JENŽE! Socialismus má více podob a na Západě už tou dobou dlouho věděli, že s výrobními prostředky je moc starostí a problémů, že je lepší znárodnit konečný produkt. I ČR se vydala stejnou cestou - tzv. "stát blahobytu" každoročně loupící cca 40% vyprodukovaného bohaství v myriádě daní, poplatků a čert ví čeho všeho ještě. Plně socialistické zdravotnictví a školství, sociální zabezpečení, dotace, regulace, zmonopolizované soudnictví a bezpečnostní služby, zmonopolizovaný finanční systém a zkartelizované bankovnictví...Socialismus získal novou podobu a byl označován za tržní kapitalismus samotnými reformátory!