Diskuze: Očima expertů: Čtyřdenní pracovní týden. Sci-fi, nebo blízká budoucnost?

Dan Dan|17. 3. 2014 23:17

PRACE NIET a BUDE JEJ STALE MENEJ !

http://openiazoch.zoznam.sk/cl/143217/Bill-Gates-Ludia-si-neuvedomuju-ze-nas-nahradia-roboti

citujem " ...až 47 percent pracovných pozícií dokážu v priebehu dvadsiatich rokov nahradiť stroje. "

B. Gates je technologicky insider ... vidi co na nas chysta Google a dalsi ... obsluhu pokladni nam netreba uz dnes a do 6 rokov ani vodicov aut ...

Ak sa v kratkom case nezavedie medzinarodna norma 6 hodin (norma 8 hodin je stara !!! 132 !!! rokov = 1.maj 1882) a medzinarodny dohlad nad jej dodrziavanim ... tak bude tretia svetova vojna pretoze :

a) vsetky naozaj vsetky staty su nutene fingovat zamestanost uz desiatky rokov vymyslanim statom platenych miest (ucitelia, vojaci, kontrolori atd) inak by v demokratických volbach vyhravali diktatori (LePen, Haider, Meciar a podobne) ktory generuju vojny a technologicky pokrok sposobuje ze budu musiet fingovat zda sa stale viac a viac

b) nie su uz ale na to prachy pretoze doterajsie fingovanie (jeden jamu vykope a druhy ju zahrabe = 2 platy a uzitok 0) vygenerovalo dlhy vyssie ako HDP

EU uz sa zbavila textilu a obuvnictva ... teraz sa zbavuje ocele a aut ... co budeme exportovat o par rokov ??? 3. svetovu ???

Stale sa roztvarajuce noznice medzi technologickym pokrokom a 132 rokov nezmenou normou 8 hodin ... vedu k vojne alebo medzinárodnému dohladu nad dodrziavanim 6 hodin/ denne kde bude sankcionovany neposlusny stat 30% clom za "pracovny dumping" !!!

Jan Pozner|17. 3. 2014 12:35| reakce na Martin Brezina - 16. 3. 2014 18:40

Nadávka tam není ani jedna.
ad a) Vysoké míry nezaměstnanosti jsou v evropských zemích standard po desetiletí. Taková Francie měla míň než pět procent naposledy před ropnou krizí tj. polovina sedmdesátých let.
ad b) Můj předchozí argument jste zjevně nepochopil. I kdyby nejvyšší nezaměstnanost v historii byla způsobená nečím jiným než stupidní regulací ekonomiky, tak to tvrzení, že za současnou nezaměstnaností stojí stupidní regulace nevyvrací.
ad c) Ani eso s mým rozmyslem netvrdí, že na nezaměstnanost mají vliv jen a pouze tyto tři příčiny. A opět odkazuju na předchozí, proč by stejný jev způsobený jednou příčinou A a jindy B měl mít "významnější faktory" de facto spojující obě příčiny do jedné? Váš předpoklad je obecně nesmysl.

Robert Kvin|17. 3. 2014 00:43

Já teda chápu, co se zde řeší. Většina lidí nemá to štěstí, že si může domluvit se zaměstnavatelem práci na dva dny v týdnu a ještě za to dostat tolik peněz, aby se uživila. Nicméně trend je podle mého jasný, s přibývající automatizací lze uspokojit základní životní potřeby stále více lidí se stále méně nároky na lidskou pracovní sílu.
Problémů je více. Jako jeden ze základních vidím rozdílně požadavky na život ze strany různých kultur a zemí. Např. problém Ukrajinců pracujících u nás. Není vyjímkou, že průměrná Ukrajinka v počtu hodin zastane klidně práci tří "čechů", ( restaurace, velkovýrobny, pekárny...). Ty prostě jedou na hodiny, čím víc, tím líp. Jenže, člověk, co chce žít normální rodinný život na takové podmínky nepřistoupí. Takže tady máme dva - tři nezaměstnané na jednoho cizince, který navíc ve většině případů nechává dítě ve své rodné zemi a vidí ho 1x, 2x ročně, což není také pro budoucí generace nejlepší, že. Kuchaři jedoucí i ve velmi výdělečných podnicích krátky dlouhý často o 15 hodinových směnách v podstatě taky pokrývají navíc jednu pracovní pozici, A tady to není o tom, že by na dalšího člověka nebyli peníze. Ale proč se obtěžovat, když mi na to lidé přistoupí. Tady už je potřeba začít u vzdělání. Lidé by si mohli pěstovat nějaké koníčky a ne trávit všechen čas, často i zbytečně v práci. Koníčky totiž mimo rozvoje osobnosti také tvoří další pracovní místa. Vzdělanější člověk má vyšší nároky na život a chce také více času pro své zájmy a nakonec není ochoten trávit v práci 10 hodin denně. Ale je to o prioritách, které jsou často podřízené touze vydělat, co nejvíc.
Dále by mě zajímalo, kde se tady vzala ta myšlenka, která je považována za samozřejmou, že množství práce je rovné množství lidí? Máme nezaměstnanou třetinu jihu Evropy a přitom jejich supermarkety jsou stále narvané jídlem a vším dalším. Klidně by si mohli hodit šlofíka na další tři roky a pořád budou mít co jíst. = Tohle jsou pro mě přebyteční lidé ve smyslu - i když nepracují, společnost přežívá a je soběstačná. Akorát má na krku milióny lidí, se kterýma by bylo dobré něco udělat. A to koncepčně, socio-inženýrsky jak to máte rádi. Neb tihle lidé vyrostli v nějaké kultuře a podmínkách a mají své zvyky a myslím, že si navzájem nezačnou tapetovat byty.....

Martin Brezina|16. 3. 2014 18:40| reakce na Jan Pozner - 16. 3. 2014 12:46

Tak - nadávek ve vašem příspěvku je dost, ale moc racionality v něm nevidím.

Podstata mého příspěvku je v tom, že ani odvody, ani minimální mzda ani byrokracie nemusejí být zdaleka příčinou současných vysökých měr nezaměstnanosti, protože:

a) všechny tři faktory jsou součástí sociálně-ekonomických podmínek vyspělých zemí již řadu desetiletí. Dlouhou dobu k tak masivním mírám nezaměstnanosti nevedly, je tedy podivuhodné, že by jimi najednou byly.
b) naopak nejvyšší míry nezaměstnanosti, které evropské ekonomiky zaznamenaly, jsou spojeny s podmínkami, v nichž se ani ani odvody, ani minimální mzda ani nějaká velká míra byrokracie nevyskytovaly.
c) ergo, jako pitomý sociální vědec, který nedisponuje rozmyslem pana Poznera, bych předpokládal, že jsou zde podstatně významnější faktory nezaměstnanosti, než ty tři, údajně řešící, a bylo by dobré se zaměřit především na ty jiné.

Když si odpustíte poněkud slabomyslné nadávky, a napíšete něco konkrétního proti této úvaze, budu vám vřele vděčen.

Jan Pozner|16. 3. 2014 12:46| reakce na Martin Brezina - 14. 3. 2014 09:55

Taková standardní "logika" sociálního vědce v akci.
Existuje jev C a jev A je jeho příčinou. Což ovšem neznamená, že neexistuje jev B, nezávislý na A, který také může být příčinou C.
Pro méně bystré - C je třeba rozbitý talíř, A úder kladivem, B hození talíře na zem.
Co je co v případě "odvody, min, mzda a byrokracie", nezaměstnanost a "příčiny krize v 30. letech" máte za domácí úkol.

Jan Pozner|16. 3. 2014 12:40| reakce na Ondřej Palkovský - 14. 3. 2014 20:05

https://www.destatis.de/DE/ZahlenFakten/GesamtwirtschaftUmwelt/VerdiensteArbeitskosten/Mindestloehne/Tabellen/MindestlohnDeutschland.html
Od pohledu se to týká jen pár specifických prací.

František Marek|16. 3. 2014 06:56

Je to vcelku jednoduché. Až "soudruzi" zruší Zákoník práce, tak bude možné dělat třeba i jen jeden den v týdnu. Pokud to bude výhodné pro zaměstnavatele a zaměstnance.

Ondřej Palkovský|14. 3. 2014 21:02| reakce na Martin Brezina - 14. 3. 2014 19:20

Přesně ti Hitlerovy investiční programy jsem měl na mysli! Hitler zlikvidoval odborové vyjednávání (obdory typicky jednají o mzdách, že?), zakázal zvyšování mezd. Co jsem někde našel, reálná průměrná mzda za dob Hitlera klesla o cca. 25%. Doporučuji knížku "Vampire economics", moc hezká. Tak normálně by člověk čekal, že víceméně dost násilné snížení mezd o 25% se projeví v docela výrazném snížení nezaměstnanosti. V Německu se docela dost snížila nezměstnanost. no jo, ale stejně to byly ty investiční programy co zabraly, že....

"to by měly nízkou nezaměstnanost všechny země, kde min. mzda není"

.. tak přemýšlím, kdy pochopíte, že fakt, že min.mzda je jedním z významných faktorů neznamená, že je to faktor jediný.... no jo. V Evropě nemají minimální mzdu (nicméně často ji mají stanovenou sektorově - takže bohužel tohle nenabízí jednoduché srovnání): Rakousko, Kypr, Dánsko, Finsko, Německo, Island, Itálie, Lichtenštejsnko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko. Kromě Itálie to nejsou zrovna země, které by plnily stránky novin problémy s vysokou nezaměstnaností...

"Vysoké míry nezaměstnanosti trvaly, mj. také v ČR, řadu let"

Jojo. Ono bohužel když odříznete malou ekonomiku typu ČR od zahraničního obchodu, tak to může dopadnout i dlouhodobě dost mizerně...

Ondřej Palkovský|14. 3. 2014 20:05| reakce na Michal Brož - 14. 3. 2014 19:27

To jsem si myslel také, nicméně pak jsem to pochopil tak, že se jedná o oborovou mzdu, která se ale netýká všech oborů, resp. že pořád existuje docela dost oborů, různých prací pro studenty apod., kterých se minimální mzda netýká. Nevím - je to tak nebo ne?

Michal Brož|14. 3. 2014 19:27| reakce na Ondřej Palkovský - 14. 3. 2014 18:37

Fakta nebo Vase domnenky? V Nemecku je minimalni hodinova sazba dle oboru. Takze uklizecka ma jinou minimalni mzdu nez treba zamecnik ale de facto tam zkrátka minimalni mzda je. Navic se jeste lisi podle spolkove zeme, takze Saska uklizecka je na tom hur nez Bavorska, neboli to reflektuje trh ale zaroven poskytuje zakladni ochranu zamestnancu at uz pred vykoristovateli :) nebo gastarbeitery.

Martin Brezina|14. 3. 2014 19:20| reakce na Ondřej Palkovský - 14. 3. 2014 18:37

No hlavně nějaká, která mají hlavu a patu.
"Máte na mysli třeba Německo se svojí velmi nízkou nezaměstnaností ve 30. letech?"
Ale kdepak, dostudovat. Německo mělo vysokou nezaměstnanost (asi 6 milionů lidí) až do té doby, než zabraly Hitlerovy investiční programy. To byly rozhodující, ne ta vaše mzdová regulace.
A o nějaké krátkodobé vysoké nezaměstnanosti ve 30. letech v Evropě, to jste úplně mimo. Vysoké míry nezaměstnanosti trvaly, mj. také v ČR, řadu let.
V současnosti Německo a Rakousko mají nikoliv nízkou nezaměstnanost kvůli absenci minimální mzdy (to by měly nízkou nezaměstnanost všechny země, kde min. mzda není), ale prostě proto, že jejich ekonomiky šlapou. Míra nezaměstnanosti u nás je už dávno nejasné numero, protože se počítají pouze nezaměstnaní registrovaní na úřadech práce. Každý měsíc je vyřazeno 10-20 tisíc nezaměstnaných, kteří ovšem do práce nenastoupili.

Ondřej Palkovský|14. 3. 2014 18:48

Není nad to použít google - scholar.google.com. Dozvíme se mimo jiné:

... it shows no significant difference in employment with the rest of France, which casts doubt on effectiveness of this regulation....
...Inequalities between workers are revealed: between those employed in sheltered economic sectors and ‘family-friendly’ companies, and those who have to accept unsocial or flexible hours of work in exchange of a reduction of their working time.The article concludes that the 35-hours law has widened the gap between these two groups of workers irrespective of gender and professional status....
...Most 35-hour employees cite quality-of-life improvements despite the fact that wage moderation, greater variability in schedules, and intensification of work negatively impacted some—mostly lower-paid and less-skilled—workers...
... provides evidence of increasing inequalities between employees, in terms of financial compensation, organizational constraints and ability to control time off...

Je zvláštní, že toto prosazují lidé, kteří si přejí snížení nerovnosti...

Ondřej Palkovský|14. 3. 2014 18:37| reakce na Martin Brezina - 14. 3. 2014 09:55

Konkrétně ve 30. letech? Máte na mysli třeba Německo se svojí velmi nízkou nezaměstnaností ve 30. letech? Víte co tam udělali? Naprosto drsným způsobem snižovali mzdy. Zakazovali firmám přebírat zaměstnance nabídkou vyššího platu. A práce tam byl nedostatek.
V Evropě (a celém světě) se bohužel tehdy zavedla poměrně vysoká cla, která celkem slušně likvidovala zahraniční obchod. Že to krátkodobě povede k vysoké nezaměstnanosti nikdo nepopírá - jenom tohle tady momentálně trošku provádí EU, naštěstí na výrazně nižší úrovni. Co třeba nezaměstnanost ve 30. letech v USA? Hoover a následně Roosevelt horovali za vyšší mzdy, zavedení min. mzdy, zavedení minimálních cen. Nezaměstnanost zůstala dost vysoká.

A co teď? Země s nejnižší nezaměstnaností v EU jsou: Německo, Rakousku, ČR. Německo nemá minimální mzdu, Rakousko také ne, ČR ji má velmi nízkou.

Takže jaká fakta chcete slyšet?

Jan Altman|14. 3. 2014 16:27

Já nechápu, co tady kdo řeší. Osobně znám plno lidí, kteří pracují den dva v týdnu a stačí jim to :-)
A bohužel znám i dost lidí (úředníků, politiků), kteří bohužel pracují 5 dní v týdnu a kdyby pracovali méně, napáchali by méně škod.

Podle mne je neuvěřitelné, že už jsme tak zblblí, že pracujeme tolik hodin, kolik nám určí nějaký byrokrat. Jsme už tak zovcovaní, že si změnu počtu pracovních hodin v týdnu bez befelu centrálního plánovače neumíme představit. Nevidíme již pracovní poměr jako svobodnou a dobrovolnou (a tudíž logicky oboustranně výhodnou) dohodu dvou stran.

Zrušme omezující legislativu a nechme si lidi podmínky dohodnout svobodně a individuálně - včetně délky pracovní doby. Kdo má pochyby o svých vyjednávacích schopnostech, klidně se za účelem kolektivního vyjednávání může s dalšími podobnými sdružit - a to sdružení nazvat třeba Odbory (pokud po tom někdo touží a pokud takové sdružení nebude mít žádná extra uzákoněná privilegia) - jsem i ochoten přimhouřit oko a nekřičet, že se pak jedná o kartelovou dohodu (jako že jedná!).

Tuto volnost již dnes mají "švardsystémáci", bohužel mnoha odpůrcům svobody to je trnem v oku.

Ale teď prakticky:

- Pokud by zaměstnavatel seznal, že odpočatější personál mu přinese vyšší produkci i při menším počtu hodin, již by pracovní dobu zkrátil (ale asi spíše zkrácením pracovní doby na 6 hodin a zachování 5ti dnů, tam by efekt byl markantnější).

- Pokud to zaměstnavatelé nedělají, zřejmě mají důvod. Komu se to nelíbí, ať si založí firmu vlastní a tam pracovní dobu zkrátí třeba na nulu

- Pokud ke zkrácení pracovní doby firmy donutíme násilím, budou muset na tyto zvýšené náklady reagovat. Při nejlepším to všichni zapatíme ve vyšších cenách zboží, ale daleko pravděpodobněji dojde k přesunu firem do liberálnějších destinací.

- Nezaměstnanost vzroste, ale to je pro politiky vlastně dobře, aspoň budou mít co "řešit" a čím (před hlupáky) ospravedlňovat svou existenci, moc a prebendy. Zajištěný, nezávislý, samostatný a produktivní jedinec, to je jejich černá můra.

Robert Antonio|14. 3. 2014 14:54| reakce na Petr Bárta - 14. 3. 2014 12:57

Díky za připomenutí, že kromě stavovské cti a pýchy tu je ještě třetí zádrhel. Neochota pracovat za peníze na ruku, protože to je načerno a tedy špatně. Jde o čistě morální problém, protože kde není žalobce, není soudce. Nezbývá než osvětou apelovat na "přebytečné lidi", aby přestali mít výčitky svědomí nad tím, že člověk A pracuje, člověk B mu za to platí a úředník C z toho nic nemá :-)
Nutno dodat, že Keller svojí obhajobou tvrdého postihu daňových úniků dělá přebytečným lidem medvědí službu.

Petr Bárta|14. 3. 2014 12:57| reakce na Martin Brezina - 14. 3. 2014 12:43

Ale jistě, slyšel. Jenže ani jednu z těch dvou nemůžete použít pokud nejste zaměstnavatel - a to já nejsem. Nechci si kvůli možnosti úklidu u mně doma zřizovat živnostenský list, být nucen kvůli tomu vést účetnictví, evidenci pracovní doby "zaměstnance" apod. Chci jen nechat vydělat nějaké peníze někomu, kdo je v současnosti bez práce, a mít doma uklizeno aniž bych se o to staral sám. Pokud bych místo toho úklidu musel věnovat čas evidencím, komunikaci s ČSSZ, zdravotními pojišťovnami, FÚ apod, okamžitě pro mne přestává taková věc být zajímavá... No a právě kvůli téhle byrokracii nenechám nikoho tímhle způsobem vydělat, sám jsme při uklízení otrávený, a nemám doma tak uklizeno jak bych mohl mít kdyby tahle buzerace neexistovala...

Martin Brezina|14. 3. 2014 12:43| reakce na Petr Bárta - 14. 3. 2014 12:13

Vy jste nikdy neslyšel o dohodě o provedení práce nebo o pracovní činnosti?

Petr Bárta|14. 3. 2014 12:13| reakce na Robert Antonio - 14. 3. 2014 11:44

Absolutně souhlasím. Taky bych nějakému tomu podle pana Březiny "přebytečnému člověku" nechal pravidelně vydělat peníze za úklid, kdybychom se mohli dohodnout na rozumné ceně za rozumnou kvalitu. Jenže v tom abychom se prostě dohodli nám brání několik věcí:
- Předpis minimální mzdy a sociální a zdravotní odvody, takže se mi nevyplatí ho zaměstnat přímo.
- Povinnost odvádět výše uvedené sociální a zdravotní odvody i při pravidelné práci v rámci několika málo hodin na týden, takže se ani tomu "přebytečnému" nevyplatí nechat se ode mne zaměstnat
- Úklidové agentury o zakázku na několik málo hodin týdně nemají zájem, nebo požadují (z výše uvedených důvodů a samozřejmě i pro svůj zisk) naprosto nesmyslné peníze
- Zaměstnávat někoho "na černo" opravdu nechci
- Sousedská vzájemná výpomoc pokud ještě není zakázaná, tak podle plánů současné koalice asi brzo bude, takže ani tohle není rozumná cesta...

Robert Antonio|14. 3. 2014 11:44| reakce na Martin Brezina - 14. 3. 2014 05:57

„Přebytečný člověk“ je velmi vzácný úkaz, to může být nanejvýš nějaký vážně tělesně či duševně postižený chudák (tomu ovšem čtyřdenní pracovní týden nijak nepomůže) anebo velmi přesvědčený lenoch (toho řešit netřeba, dobře mu tak).
Myslím že vy i Keller máte na mysli spíše člověka, který nějak pracuje, ale o jeho práci není zájem. Snížíte-li pracovní týden, pak jediným výsledkem bude, že tito lidé sice nepřijdou o práci, ale dostanou za ní čtyřpětinovou mzdu (či spíše ještě nižší, bo fixní náklady, viz Hamplova odpověď), což při už tak nízkých mzdách v nepoptávaných oborech jistě ocení :-)
Vy se však ptáte, co s nimi. Já odpovídám – motivovat je a naučit je pracovat v jiném oboru. Kellerova představa, že práce tu „není pro všecky“ je nesmyslná – práce tu je habaděj, jen v některých oborech je jí přebytek a v jiných nedostatek. Třeba teď potřebuji vytapetovat dvě zdi v domě, je to jen drobná práce, a většina řemeslníků je buď vytížená něčím jiným anebo za to chce zbytečně moc peněz. Takže to vypadá, že stejně nakonec budeme lepit sami s manželkou.
Tapetování není nic zásadně složitého, co by se průměrná absolventka džendrstadýs nebo propuštěný dělník od soustruhu nemohli naučit. Problémem je hlavně falešná stavovská čest (já jsem celý život dělal svíčky, a proto budu vyrábět svíčky, jen ta zlá a nevděčná společnost si kupuje žárovky!) a pyšné pohrdání „nízkou prací“ (já jsem vysokoškolák a nebudu se přece živit rukama jak nějaký dělňas!).
Takže kdybyste věděl o nějakém takzvaném přebytečném člověku z Brna a okolí, dejte mi na něj kontakt (robert@antonio.cz). Nabídku myslím zcela vážně. Kromě tapetování budu mít pro něj i pravidelný úklid a čištění domu a s 150-200 Kč/h na ruku si měsíčně přijde na více nežli mnoho odborných asistentů a docentů na humanitních fakultách :-)

Tomas Hruby|14. 3. 2014 10:31| reakce na Martin Brezina - 14. 3. 2014 05:57

Čtyřdenní pracovní týden samozřejmě blbost není, ovšem za podmínky, že bychom zajistili patřičnou ochranu domácí (či spíše celoevropské) ekonomiky před vlivy zemí, které by takto nepostupovaly a tím by jaksi výrazně zvedly svou konkurenceschopnost.
Tohle je zásadní bod, u kterého se každá úvaha nutně musí zaseknout - pokud jsme ochotni rozjet vlnu ochranářství, zvýášení cel, atd., tak proč ne. Ono by to možná i fungovalo, ale rizika by nebyla malá. Ovšem pokud si na tato rizika netroufneme, tak pak jsou úvahy o "4denním týdnu" úplně mimo...

Martin Brezina|14. 3. 2014 09:55| reakce na Pat Bateman - 14. 3. 2014 08:32

To mi napište, které z vámi uvedených opatření by řešilo nejvyšší historickou nezaměstnanost v Evropě, tedy ve 30. letech. Tehdy nebyly žádné odvody, žádná minimální mzda a byrokracie kolem zaměstnávání byla naprosto minimální. Přesto byly miliony lidí bez práce. Čili, ono to bude z větší části zřejmě něčím jiným, než těmi regulacemi a odvody.

Ale já chápu, že pro jednodušší hlavy je nejlepší opakovat jednoduchá řešení, která navrhují všichni "experti" od rána do večera. Pro začátek bych třeba zkusil komparaci zemí s vysokými odvody a regulacemi s těmi, které mají v Evropě tyty parametry nižší, a kupodivu ty druhé mají někdy vyšší nezaměstnanost, než ty první. Ale opět, já chápu, že fakta jsou proti učebnicovým poučkám zbytečná,

Jan Kopecký|14. 3. 2014 09:50

Bylo by to jen úsměvné, kdyby to nebylo k pláči - stát, který omezuje zaměstnanost nadměrným zdaněním práce (čímž vzniká spousta práce, která není vykonána, neb se nevyplatí, na jedné straně, a armáda nezaměstnaných na druhé straně), se snaží vyřešit nezaměstnanost snížením práce vykonané 1 zaměstnancem? Naprosto v protikladu k základu lidského konání, které je ve zvyšování produktivity? Problém není v tom, že by nebyla práce - práce je všude kolem spousta, ale v tom, že je lidem právě státem v práci bráněno (a deklarován opak)!

Pat Bateman|14. 3. 2014 08:32| reakce na Martin Brezina - 14. 3. 2014 05:57

Oni se nám někde hromadí přebyteční lidé? Vy máte fabriku na lidi a oni se vám tam hromadí ve skladu? Hmmm, tak to bych zkusil omezit výrobu nebo přehodnotit podnikatelský záměr. (pardon, ale tu idiotskou socialisticko-plánovací formulaci jsem nemohl jen tak přejít ...)

A teď k věci. Mohl byste namísto planého mudrování uvést nějaký argument, proč je omezení pracovní doby povinně všem dobré. Víte, před cca 60 lety bylo něco jako měnová reforma (někteří tomu říkají nejnestydatější a největší krádež v dějinách této oblasti) a přesto spousta lidí dneska tvrdí, že je to blbý nápad - zkuste to navrhnout a uvidíte.

Pokud jste tím hromaděním lidí myslel rostoucí nezaměstnanost, tak s tím se určitě něco dá dělat. Třeba omezit už zmíněné nahrazování práce kapitálem snížením odvodů za zaměstnance (ono je to způsobeno i technologickým pokrokem a degresivními odpisy), zrušením minimální mzdy, snižením byrokracie kolem zaměstnávání lidí atp. Řešení je spousta a jedním z nich by mělo být rozšíření smluvní volnosti ohledně pracovních smluv - prostě si lidé dohodnou ve smlouvě takovou pracovní dobu, jaká jim vyhovuje - v neudušení rostoucí ekonomice si nemohou zaměstnavatelé dovolit "vykořišťovat" zaměstnance, protože konkurence!
Ale toho já se už asi v tomhle socialistickém marastu nedožiju...

foxy|14. 3. 2014 07:34| reakce na Martin Brezina - 14. 3. 2014 05:57

Ad 1. V době před 50 nebo 120 lety konkurenceschopnost západu stoupala, v Číně vládli komunisti nebo císař a v Malaisii byla jen džungle. Dneska konkurenceschopnost západu klesá, výsledkem by bylo stěhovaní výroby na východ.

Ad 2. Co s přebytečnými lidmi? Neexistují přebyteční lidé, existují pouze přeražení lidé. Možná, kdyby se prodloužila pracovní doba za stejnou mzdu, zase by se vyplatilo je zaměstnat.

Martin Brezina|14. 3. 2014 05:57

To mne docela pobavila, ta jednomyslnost oslovených ekonomů, kteří jsou si jisti, že čtyřdenní pracovní týden je blbost.

1. A tak jsem si představil, jak před cca 50 lety vycházejí články s názvem "Pětidenní pracovní týden. Sci-fi, nebo blízká budoucnost?" a před nějakými 120 lety obdobné texty, vysmívající se myšlence osmihodinové pracovní doby... A oslovení tehdejší experti vysvětlují, proč jsou podobné ideje nesmyslné a škodlivé pro ekonomiku. Jen mne mate, že ti naši předkové byli takoví hlupáci a zkomplikovali nám tak možnost v současnosti dělat 12 hodin denně šest dní v týdnu, což by - soudě podle názoru expertů výše - byla zřejme zdravá a rozumná věc.

2. A už vůbec se pánové experti vyhnuli zcela kruciální otázce: co budeme dělat s přebytečnými lidmi, kteří se hromadí stále více a více? Ale jistě, to je naprosto podružná věc:-)