Diskuze: Krach rozpočtové odpovědnosti

ste bar|18. 3. 2013 13:06

...

Martin Risik|12. 2. 2013 17:43| reakce na Petr Molik - 12. 2. 2013 07:56

Ad Peter Molik
"hned vytahujete indoktrinaci, mediální manimulaci, nevzdělanost atd. Vaše teorie jsou dokonalé, jenom ti lidé Vám to kazí."
Prosim precitat Lex Schwarzenberg, tu na finmagu, krasny priklad medialnej manipulacie vo volbach.
"Je to stejné jako v novinách označovat voliče pravice jako moudré a voliče levice jako zmanipulované. Pokud je člověk demokrat, nemůže si vybírat jenom ty hrozinky co se mu hodí do krámu"
Ja som sa nikde neodvolaval na pravicu,lavicu, alebo demokraciu. A nerozumiem, preco by si clovek nemohol vyberat, co je prenho dobre. Ak ho niekto demokraticky posle na takmer istu smrt do vojny, to ma bez rozmyslania posluchnut? Nema absolute ziadne pravo na odpor?

Martin Risik|12. 2. 2013 17:33| reakce na Petr Holub - 12. 2. 2013 01:40

Ad LordBexr
Budem hovorit za Slovensko, neviem ako to je v Cechach. Nazvat slobodnym trhom situaciu, ked na jednej strane je verejnopravna televizia a rozhlas s politicky nominovanymi riaditelmi,pricom na tieto institucie sa musia danovi poplatnici "skladat" ci chcu alebo nie, a na strane druhej sukromne media, ktore si na seba musia samy zarobit, je trochu trufale. A este aj tie sukromne za vela nestoja, pretoze su lahko ovplyvnitelne politickymi spickami. Vacsina moderatorov politickych diskusii su absolutne neskodni, davaju politikom tie spravne otazky a ti, ktori sa pytali tie nespravne, uz v mainstreamovych mediach nepracuju.
Ano, mate pravdu, policia si kampan neplati. Ale pozrite si hlavne televizne spravy ktorejkolvek slovenskej televizie. Priklad: po strajku lekarov sa clovek mohol dozvediet zaujimave skutocnosti pri reportazi o dopravnej nehode. K pripadu bola privolana policajna hliadka, rozhovor s prislusnikom policie. Boli privolani hasici, rozhovor s hasicom, coby hrdinom dna. Ale rozlamanu obet dopravnej nehody, cuduj sa svete, zachranila sanitka.Nie clovek, sanitka. Ani zmienka o zdravotnickom personale, alebo o lekaroch. Skratka bolo lepsie o nich v tom case mlcat.
Mate pravdu,policia si kampan neplati. Ani nemusi, dostane ju bezplatne.

Tom Novak|12. 2. 2013 10:46| reakce na Michal Jeřábek - 12. 2. 2013 09:56

Naprostý souhlas, to si evidentně spousta obhájců pouze stání bezpečnosti neuvědomuje.

Tom Novak|12. 2. 2013 10:41| reakce na Petr Holub - 11. 2. 2013 20:55

„Já si právě tu podobu u těchto tří institucí nedovedu představit..“ Ale to je v pořádku, ani já si ji zatím nepředstavím. Je to tím, že každý je specializován v jiném oboru. Pokud jsme si to zvolil svobodně, je to v pořádku :-). K Vašim obavám bych Vám jen doporučil text Leonarda Reada, Já tužka. Vsadil bych se, že tak jednoduchou věc jako tužka, by jste taky nedokázal vyrobit, ale to ještě nedokazuje, že tužky nemůžou existovat.. I ta, všemi uctívaná, božská instituce jménem stát se skládá pouze z lidí..

Michal Jeřábek|12. 2. 2013 09:56| reakce na Michal Jeřábek - 12. 2. 2013 09:54

Zisk je spíše myšlenkový konstrukt něž fyzikální záležitost.

Michal Jeřábek|12. 2. 2013 09:54| reakce na Ferdinand Mácha - 12. 2. 2013 09:22

"Fyzikálně jsme omezení svou Zemí."

- Zatím.

Chtěl jsem jen upozornit na to, že existují zdroje obnovitelné nebo i recyklovatelné. Když se vrátím k zemědělství: Není důvod, proč by se měla zvířata přestat rozmnožovat a znemožnit tak generování zisku. (Velikost Země samozřejmě limituje možnosti růstu.) Stejně tak lidé nikdy nepřijdou o schopnost pracovat...

Ferdinand Mácha|12. 2. 2013 09:22| reakce na Michal Jeřábek - 12. 2. 2013 08:38

Fyzikálně jsme omezení svou Zemí. Pokud věříte, že Země obsahuje nekonečné množství přírodních surovin pro generování nekonečného zisku, pak já tuto víru nesdílím. A proto tvrdím, že zisk nelze geerovat do nekonečna.

Zmínka o nekonečném dluhu byla míněna jako ilustrace nekonečně generovaného zisku - zisku financí. Virtuálně si lze posnovat hranice a tisknout peníze téměř do nekonečna.

Michal Jeřábek|12. 2. 2013 08:38| reakce na Ferdinand Mácha - 11. 2. 2013 16:12

To je škoda, že mi to nevysvětlíte, protože třeba zemědělství produkuje zisk už přes deset tisíc let (pravda není to nekonečno) a nezdá se, že by to v nejbližší době mělo skončit. Tak bych se rád poučil.

Petr Molik|12. 2. 2013 07:56| reakce na Petr Holub - 12. 2. 2013 01:40

Ad Martin Risik

Myslím, že jste nechtěně narazil na jeden z problémů odpůrců státu. Všude píšete, že ve svobodné společnsti by racionální občané dělali racionální rozhodnutí, která by maximalizovala celospolečenský užitek.

Ale pokud dáte takový návrh do konkurenční soutěže idejí (viz volby) a dostanete 0,5% hlasů, hned vytahujete indoktrinaci, mediální manimulaci, nevzdělanost atd. Vaše teorie jsou dokonalé, jenom ti lidé Vám to kazí.

Je to stejné jako v novinách označovat voliče pravice jako moudré a voliče levice jako zmanipulované. Pokud je člověk demokrat, nemůže si vybírat jenom ty hrozinky co se mu hodí do krámu.

Abych nebyl opět pranýřován za něco co jsem neřekl - Nikdy a nikde netvrdím, že většina (i ta absolutní) má vždycky pravdu. Nemá. Ale ustavili jsme takový systém jako demokracie s periodickou možností korektivu, protože alternativou je nějaká vládnoucí třída (nebo jednotlivec) což historicky většinou končívá revolucí.

A k té racionalitě - proč si myslíte, že preferovat státní univerzální spravedlnost (byť s případy jako Berka, Pitr a podobné) před systémem mafiánských soukromých exekutorů (kteří se samoregulují tak dokonale, až proti těm největším excesům musel zase zasáhnout stát, není pro většinu z nás vysoce racionální volba? Při stížnosti na zvůli státu existuje alespoň něco jako správní nebo ústavní soud. Stížnost na komoru exekutorů (třeba na odškodnění pro neoprávněně zabavený a prodaný majetek) prý má podobnou účinnost jako podání na lampárně.

Petr Holub|12. 2. 2013 01:40| reakce na Martin Risik - 12. 2. 2013 01:09

Myslím si, že tu máme nezávislá média. Policie si v nich žádnou kampaň neplatí a tak předkládají lidem ke čtení a sledování pouze to, co lidé sami chtějí. Neříká se tomuhle náhodou ten svobodný trh?

Jinak použít výraz "neregulovaná&q uot;ekonomika není úplně přesné. Těch regulací byla a je samozřejmě celá řada, ale chápu co tím myslíte. Proti svobodnému trhu samozřejmě nic nemám a jsem jeho zastáncem. Ten můj argument s babičkou je myšlený tak, že armáda, policie i soudy jsou značně složité instituce a drtivá většina občanů zdaleka nerozumí tomu, jak fungují a už jen proto si myslím, že by nebyl dobrý nápad, aby o financování těchto složek rozhodoval každý občan zvlášť. Když někdo něčemu nerozumí, neměl by o tom rozhodovat a raději by měl přenechat rozhodování odborníkovi, kterého si zvolí a tím "zaměstná" .

Martin Risik|12. 2. 2013 01:09| reakce na Petr Holub - 11. 2. 2013 20:55

"Neumím si představit, jak by například moje babička, která má nulové zkušenosti s válčením, vybírala kterou armádu si pronajme a kterou ne"

Ono s tym "valcenim" ma dost malo skusenosti aj samotna armada, ako ukazuje historia. Takmer vsetky dolezite bitky 2 svetovej vojny boli rozhodnute malou nahodou, ktora presmerovala misky vah na tu "spravnu" stranu. Ako priklad: bitka o Midway, alebo bitka o Britaniu. V oboch pripadoch male nahody obratili priebeh bojov. Ono to skor vyzera, ze v konecnom dosledku rozhodlo to, ake boli ekonomiky: vzdy vyhrala slobodna, neregulovana ekonomika nad centralizovanou,pokial hovorime o WW 2. Aj sovieti, coby centralizovana ekonomika, vyhrali s podporou tych necentralizovanych.

quot;Určitouvolbu občanů spatřuji v tom, že téměř sto procent populace volí takové strany, které slibují zachování armády, policie i soudů ve státním sektoru v péči odborníků"
V podstate od utleho detstva je clovek masirovany skolou a mediami o tom, aka prospesna a potrebna je armada alebo policia pre fungovanie statu. Prezidentov portret, ako vrchneho velitela armady visi v kazdej triede. Ako stredoskolakovi mi prisiel obciansky preukaz odovzdat prislusnik policie,aj prislusnym komentarom. Denne pocuvame v mediach spravy o "uspechoch" ;policie v boji proti zlocinu. V mainstream mediach neexistuje alternativa k tymto spravam. Jedine o skorumpovanych sudoch sa nieco dostane medzi ludi.
A potom sa divite, ze takmer 100 percent ludi podporuje armadu a policiu?

Petr Holub|11. 2. 2013 20:55| reakce na Tom Novak - 11. 2. 2013 14:22

Já si právě tu podobu u těchto tří institucí nedovedu představit, poněvadž u nich považuji za důležité, aby si zachovaly maximální nezávislost, což mi nepasuje s tím, že by měly být tyto instituce někým soukromě vlastněny.
Osobně se domnívám, že kdybychom tu měli více různých policií, armád a soudů, že by to bylo ekonomicky neefektivní, přineslo by to více byrokracie a zvětšil by se prostor pro korupci.
Neumím si představit, jak by například moje babička, která má nulové zkušenosti s válčením, vybírala kterou armádu si pronajme a kterou ne. Jak by se rozhodovala v otázce volby policie a soudů, když tomu nerozumí a nedokáže zjistit, kdo by ji nabídl ty nejlepší služby za rozumný peníz. Ani já tomu nerozumím a nevím co všechnno armáda a policie potřebuje a jak má fungovat a zda by ta levnější byla vždy tou skutečně nejlepší volbou. Nevím, k čemu například slouží oddělení pobytového režimu cizinců. Potřebuju takovou skupinu policistů? Měl bych na ní poslat víc peněz nebo méně? A takových složek a podsložek je v armádě i v policii celá řada. Dokáže řadový občan objektvně zhodnotit, které z nich potřebuje více a které méně?
Určitou volbu občanů spatřuji v tom, že téměř sto procent populace volí takové strany, které slibují zachování armády, policie i soudů ve státním sektoru v péči odborníků. Skupinu, která tento názor nesdílí tvoří dle mého názoru jen několik stovek jednotlivců rozmístěných různě po republice a zcela jistě by nevytvořili dostatečnou poptávku, která by mohla zapříčinit vznik nějaké další armády, policie nebo soudu. Neboť provoz armády, policie a soudů je velmi nákladnou záležitostí. Osobně se domnívám, že je to nemožné i technicky, aby tu koexistovalo několik armád, policií a soudů.

Ferdinand Mácha|11. 2. 2013 16:12| reakce na Michal Jeřábek - 11. 2. 2013 15:33

Tak to vám jistě vysvětlí lépe pan Altman. Napsal už mnoho pravdivých analýz ohledně generování nekonečného dluhu...

Michal Jeřábek|11. 2. 2013 15:33| reakce na Ferdinand Mácha - 8. 2. 2013 14:51

Jakto že nelze zisk generovat do nekonečna?

Tom Novak|11. 2. 2013 14:22| reakce na Petr Holub - 11. 2. 2013 09:41

To je jen vrcholek ledovce, zlomek toho co prosákne na veřejnost, na 99 % procent plýtvání se nikdy nepřijde. Díky za video, přidám ještě další interaktivní informace o vývoji rozpočtu ČR (částečný přehled už od roku 1993). http://debtville.cz/cs/2012/ Ano, klíčem je nepouštět lidi k cizím penězům, ale to se nedá prakticky provést bez demonopolizace uvedených odvětví a přiznání si určité odpovědnosti. Nevidím žádný důvod proč by nemohla armáda, policie i soudy existovat nezávisle na státu, samozřejmě že ne ve stejné podobě jako nyní. Souhlasím s panem Altmanem a pokud se někdo bojí koncentrace moci, ať fungují oba systémy paralelně a uvidíme kdo přežije déle. Zda svobodný systém ala internet nebo ten stávající zkostnatělý. Jako příklad z IT lze uvést rozšíření operačních systému na bázi Unixu (Linux a další volně šiřitelé OS) a jejich zastoupení v serverových aplikacích, které představuje cca. 80 % ve světě na úkor OS od Microsoftu (zastoupení se pohybuje od 10 do 13 %) a u superpočítačů je procento využívající Linux ještě o deset větší. To mimo jiné dokazuje, že ne všechno za co jsme ochotni platit je automaticky lepší.

Petr Molik|11. 2. 2013 14:06| reakce na Jan Altman - 11. 2. 2013 10:22

Jenom jedna poznámka a jeden dotaz.

Myslím, že Vámi zmiňovaná éra práva na divokém západě demonstruje spíše rozdíl mezi kontinentálním právem dle Napoleonského kodexu (stát jako garant univerzálního systému, soudci jako státem dosazení vykonavatelé) a anglosaské tradice(spravedlnost "zdola" člověk je souzen porotou svých spoluobčanů v obci, lze mít různé tresty za stejné činy dle místa soudu a soudce pouze jako úředník). Troufám si ale tvrdit, že i na divokém západě existoval princip donucení, byť pouze lokální autoritou. Pokud si osadníci v nově založené obci zvolili šerifa a dohodli se na nějakých lokálních pravidlech, která šerif hlídal (třeba nenošení koltů do banky), pak to platilo pro všechny - ti co šerifa nevolili neměli "opt-out" z jeho jurisdikce, takže když přijeli bandité vyloupit banku, nemohli používat argument, že oni šerifa neuznávají a ti místní co volili jeho protikandidáta se po dobu šerifova mandátu museli podřídit taky.

Dotaz: Jak Váš systém soukromých pojišťoven řeší problém Habeas corpus, nedotknutelnosti majetku a odnětí svobody, pokud nikdo nemá právo toto omezovat?

V dnešní době nadáváme na stát, ale lidí oprávněných vstoupit k Vám do bytu není mnoho a omezit Vaši svobodu může pouze policie (armáda v případě vyjimečného stavu). Proto třeba i ti revizoři v metru musí chodit s policií, protože je relativně přesně určeno, kdo vás může zatknout/omezit (ve veřejném prostoru nebo u Vás doma, ať se tu nebavíme o ochrance v supermarketu).

Jak to bude fungovat u soukromníka? Pan Novák zabije pana Horáčka a jsou u toho svědci. Pan Horáček byl pojištěn. Za Novákem přijde pan X a prohlásí: "Já jsem zástupce pojišťovny Kooperativa a jdu vás zatknout" A Novák ho pošle někam, protože Habeas Corpus. A co když těch pojišťoven bude padesát (nebo víc jako soukromých exekutorů) a budou se samoregulovat a podnikat za účelem zisku - pokud nebudou mít právo Vás zadržet, vstoupit na Váš pozemek nebo zabavit majetek k odškodnění, celý Váš systém se sesype jako domeček z karet. A nikdo soudný by soukromému subjektu (nebo desítkám subjektů) souhlas k něčemu takovému nedal. I ti soukromí exekutoři můžou do domu jen proto, že jim to státumožnil - dlužník by sám dobrovolně exekutora nikdy přes práh nepustil.

Na závěr rada jak v takovém systému třeba beztrestně zabít manželku - prostě zapomenete obnovit/zaplatit její bezpečnostní pojistku a pak ji můžete klidně shodit z balkónu - byla přece nepojištěná, tak koho to zajímá :-)

Ferdinand Mácha|11. 2. 2013 13:54| reakce na Jan Altman - 11. 2. 2013 10:22

3) A proč by to mělo být proti něčí vůli? Vždyť už dnes fungují armády na bázi dobrovolnosti. A po Mnichovské dohodě se stal pravý opak. Mužům, kteří byli ochotní se stát otroky a potravou pro kanóny, to nebylo umožněno.

Ferdinand Mácha|11. 2. 2013 13:48| reakce na Jan Altman - 10. 2. 2013 15:01

Ne. To podle vás je to správné. Vy tvrdíte, že trh volí jenom správně.

A samozřejmě že nic nevylučuje další vývoj. Ale vývoj není nějaký naivní restart, jako když hráč počítačové hry "zemře" a pro pokračování se musí vrátit na začátek nebo na úroveň, kterou si uložil.

A pokud budete číst pozorně, určitě v mém textu neuvidíte snahu o legitimizaci násilí. Právě naokpak.

Petr Holub|11. 2. 2013 13:35| reakce na Jan Altman - 11. 2. 2013 10:22

3) Branná povinnost byla zrušena.
2) Nemám důkaz, že decentralizovaná forma funguje :-) NATO již několik akcí úspěšně absolvovalo. Jinak důkaz nelze mít nikdy, lze se jen opírat o dohodu, která je uzavřena. Myslím, že historie již ukázala, že život v míru je výhodný pro všechny zůčastněné, a tudíž se nedomnívám, že by se některý z členů aliance rozhodl tento fakt nerespektovat a dohodu porušit. Historie ukázala, kam takovýto přístup vede a že v konečném důsledku na něj doplatili všichni. Někteří více, jiní méně. Je zkrátka výhodnější se společně bránit, než někoho obětovat a tím oslabit sebe, kdežto nepřítel se stal díky absorbci nové armády silnějším.
1) Nemyslím si, že by bylo výhodnější tu mít místo jedné armády, armád deset, které by si konkurovaly na trhu. Jednoduše proto, že 10 armád stojí víc peněz, než armáda jedna, přičemž více než jednu armádu nepotřebujeme. A i když se v té armádě provozované státem skutečně plýtvá, nelze říci, že by byla předražená více, než třeba desetinásobně.
To nemluvím o tom, že jediný dostatečně silný investor na provoz armády je tu stát a způsob jak za armádu ušetřit není ten, aby si jednotlivé armády konkurovaly. Je tomu přesně naopak. Členství v alianci umožnilo českou armádu podstatně zmenšit a zrušit např. i tu brannou povinnost.

Jinak bych se vyvaroval toho, škatulkovat mě mezi přívržence průběžného systému penzí apod. Ten tady neobhajuji.
Nedomnívám se, že se tu placení peněz na provoz armády musí vymáhat násilím. Jednak se nikde neozývají žádné protesty za snížení daní a zrušení armády a druhak, ve volbách není patrná nějaká přízeň voličů stranám, které by něco takového prosazovaly. Z této statistiky usuzuji, že se skutečně jedná o veřejný zájem. Snad až na několik jednotlivců, kteří ale mají díky svobodnému systému o své pravdě možnost přesvědčit ostatní a alespoň nějakou cestou se té své spravedlnosti domoci.

Možná by ke spokojenosti všech mohl být užitečný systém, který by umožnoval každému občanovi přesměrovat svůj příspěvek placený do rozpočtu na armádu, na jakoukoli jinou armádu, která by tu na našem území fungovala a byla by zavázaná k obraně naší země. Tím by se vytvořilo konkurenční prostředí a vytvořil by se prostor pro vznik nových a efektivnějších armád. Naše současná armáda by mohla být nadále členem aliance a občané by si sami rozhodli, která verze obrany je pro ně výhodnější. Zda ta centralizovaná, či decentralizovaná.

Petr Molik|11. 2. 2013 13:22| reakce na Petr Holub - 11. 2. 2013 09:41

Píšete: "Řešení (korupce) ale nevidím v kompletním zrušení státní moci, nýbrž v ořezání všech složek, které si může soukromý sektor vykonávat sám."

S tím bych si dovolil nesouhlasit. Jak už jsem psal v jedné reakci, velikost redistribuce není přímo úměrná korupci v systému. Jako typický příklad prosím vezměte skandinávské státy, kde se přerozděluje hodně a korupce je tam jedna z nejnižších a na druhé straně různé banánové republiky nebo chudé africké země, kde stát neplní ani ty základní funkce (bezpečnost, soudnictví) a pár potentátů tam v pohodě rozkrádá i z toho mála co se vybere.

Aby to pochopili i ti nejradikálnější antietatisté: Výše uvedený výrok neznamená, že preferuji větší nebo menší přerozdělování nebo nějaký konkrétní veřejný statek, ale opravdu jenom to, že korupce by neměla být argumentem pro zrušení toho nebo onoho programu - je ale potřeba bojovat proti té korupci.

To přece platí jak ve státním, tak privátním sektoru. Pokud jste podnikatel s hospodou nebo obchodem, který generuje příjmy ale je ve ztrátě, protože zaměstnanci Vám rozkrádají potraviny nebo zboží, není přece hned nutné to podnikání ukončit - třeba to chce jenom poctivější zaměstnance.

Petr Holub|11. 2. 2013 11:08| reakce na Jan Altman - 11. 2. 2013 10:22

3) Branná povinnost byla zrušena.
2) Nemám důkaz, že decentralizovaná forma funguje :-) NATO již několik akcí úspěšně absolvovalo. Jinak důkaz nelze mít nikdy, lze se jen opírat o dohodu, která je uzavřena. Myslím, že historie již ukázala, že život v míru je výhodný pro všechny zůčastněné, a tudíž se nedomnívám, že by se některý z členů aliance rozhodl tento fakt nerespektovat a dohodu porušit. Historie ukázala, kam takovýto přístup vede a že v konečném důsledku na něj doplatili všichni. Někteří více, jiní méně. Je zkrátka výhodnější se společně bránit, než někoho obětovat a tím oslabit sebe, kdežto nepřítel se stal díky absorbci nové armády silnějším.
1) Nemyslím si, že by bylo výhodnější tu mít místo jedné armády, armád deset, které by si konkurovaly na trhu. Jednoduše proto, že 10 armád stojí víc peněz, než armáda jedna, přičemž více než jednu armádu nepotřebujeme. A i když se v té armádě provozované státem skutečně plýtvá, nelze říci, že by byla předražená více, než třeba desetinásobně.
To nemluvím o tom, že jediný dostatečně silný investor na provoz armády je tu stát a způsob jak za armádu ušetřit není ten, aby si jednotlivé armády konkurovaly. Je tomu přesně naopak. Členství v alianci umožnilo českou armádu podstatně zmenšit a zrušit např. i tu brannou povinnost.

Jinak bych se vyvaroval toho, škatulkovat mě mezi přívržence průběžného systému penzí apod. Ten tady neobhajuji.
Nedomnívám se, že se tu placení peněz na provoz armády musí vymáhat násilím. Jednak se nikde neozývají žádné protesty za snížení daní a zrušení armády a druhak, ve volbách není patrná nějaká přízeň voličů stranám, které by něco takového prosazovaly. Z této statistiky usuzuji, že se skutečně jedná o veřejný zájem. Snad až na několik jednotlivců, kteří ale mají díky svobodnému systému o své pravdě možnost přesvědčit ostatní a alespoň nějakou cestou se té své spravedlnosti domoci.

Možná by ke spokojenosti všech mohl být užitečný systém, který by umožnoval každému občanovi přesměrovat svůj příspěvek placený do rozpočtu na armádu, na jakoukoli jinou armádu, která by tu na našem území fungovala a byla by zavázaná k obraně naší země. Tím by se vytvořilo konkurenční prostředí a vytvořil by se prostor pro vznik nových a efektivnějších armád. Naše současná armáda by mohla být nadále členem aliance a občané by si sami rozhodli, která verze obrany je pro ně výhodnější. Zda ta centralizovaná, či decentralizovaná.

Jan Altman|11. 2. 2013 10:22| reakce na Petr Holub - 10. 2. 2013 21:01

I před válkou mělo ČSR spojenecké smlouvy a byly evidentně k ničemu.
A i v tržním pojetí obrany bychom byli členy nadnárodních organizací. Pokud by obranu majetku zajišťovaly pojišťovny, s velkou pravděpodobností by šlo o nadnárodní megapojišťovny, které by měly jednak dostatečnou ekonomckou sílu obranu úspěšně realizovat, měly by ale i silný vliv, který by mohly uplatňovat při předchzázení konfliktům.

Pokud podle vás centralizovaná armáda má takové výhody a přináší nejvíce bezpečí za nejméně peněz, pak by se nemusela bát konkurence a platby na ni by nemusely být vynucovány násilím. Ale mně logika naopak říká, že násilím lidí musí být nuceni pouze do věcí, které jsou zjevně nevýhodné. Jako je sociální "pojištění" ;,průběžné penze, atd... Těch by se dobrovolně asi také účastnil málokdo a v mém pojetí to znamená, že by se tedy holt lidi neúčastnili, museli by se zajistit jinak, ale ten jednotný systém by zřejmě přestal existovat. A ve vašem pojetí to znamená to, že je "potřeba" lidi k účasti přinutit násilím. S tím já nikdy nebudu souhlasit a vždy to budu považovat za nelegitimní násilí, zločin.

Také když říkáte A, musíte říci i B. Váš systém, kde stát má právo násilím lidi donutit k účasti na průběžné penzijní pyramidové hře, platbě na financování Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví, k platbě za armádu, atd... má své jasné důsledky:
1) Neefektivita a plýtvání (CASA, ...)
2) Nemáte žádný důkaz, že to funguje a že pokud se opět ukáže reálné nebezpeční, spojenci nás opět nenechají na holičkách a naše armáda se zase neukáže jako impotentní (historie ukazuje spíše to, že váš systém nefunguje a plácání se po zádech v době, kdy se nic neděje, není žádným důkazem)
3) Pokud souhlasíte se státním monopolem na násilí, souhlasíte tedy i s tím, že stát má právo v momentě, kdy se cítí ohrožen, vás uvrhnout do otroctví? Povolat vás proti vaší vůli do zbraně a poslt vás někam proti vaší vůli chcípnout? Opravdu s tímto souhlasíte? Protože ze zákona máte povinnost uposlechnout! Naopak já cítím morání povinnost trvat na tom, že nesme ovce, majetek státu, nevnolníci pěstovaní na daně a jako případná potrava pro kanóny.

Petr Holub|11. 2. 2013 09:41| reakce na Tom Novak - 11. 2. 2013 07:08

Já bych spíš napsal, že pachatel je lidmi dosazený, mající dvě tváře. Lidé ale mají možnost pachatele ke svým penězům nepouštět, zvolí-li si k vládě nějakou liberálně zaměřenou stranu, například "svobodné" .Jak je ale zřejmé z volebních průzkumů, je společnost zcela spokojena s nastavením toho systému a lidé budou opět volit strany prosazující větší centralizaci ve státě. Já vím, smutné. Nutno podotknout, že ani natolik pravicová strana, jako jsou svobodní by nerušila policii, armádu a soudy a to mají podporu jen nějaké 2,5 procenta. Tato malá statistika by nám již skutečně mohla napovědět, že provoz těchto tří institucí státem je skutečným veřejným zájmem, neboť podpora názoru na jejich zrušení je prakticky nulová.

Děkuji za odkaz, jsou to zajímavé informace. To, že se ve státě krade je stará známá věc. Řešení ale nevidím v kompletním zrušení státní moci, nýbrž v ořezání všech složek, které si může soukromý sektor vykonávat sám. A to jsou všechny, až na tři které jsem jmenoval.

Přidám odkaz na video, ve kterém je rozebráno, jaká velikost státu je ekonomicky nejvýhodnější a proč.
http://www.youtube.co m/watch?v=Ptc82u_8ULY

Tom Novak|11. 2. 2013 07:08| reakce na Petr Holub - 8. 2. 2013 17:23

Příklad z 90-let je možná odstrašující, ale proto je tak důležitá důvěra a dobrá pověst. V tomto případě je alespoň pachatel znám a pokud je na útěku, stále mu hrozí soud. Také přidám příklad s krádeží: http://www.plytvanistatu.cz/ Tady je pachatel pro účely vyšetřování „neznámý“ a s náhradou škody se nikdo netrápí.. Opravdu nevidíte žádný rozdíl (a to nemyslím pouze výši škod)?

Petr Holub|10. 2. 2013 21:01| reakce na Jan Altman - 10. 2. 2013 14:59

Myslím si, že tu máme formu obrany, která využívá výhod jak centralizovaného, tak decentralizovaného uspořádání a tou je členství v NATO. "Centralizovanáquot;výhoda spočívá v tom, že naše potencionální obranná síla je násobně vyšší, než tomu bylo před vstupem do tohoto spolku. A "decentralizovanáquot;výhoda tohoto členství spočívá v tom, že každý stát v tomto spolku je stále suveréní jednotka a případné zastrašení jakési hlavy státu by se muselo provést ve všech 28 členských zemích, včetně USA nebo Velké Británie. Členem NATO může být pouze stát, nikoliv soukromý subjekt. Osobně si myslím, že je pro nás daleko bezpečnější být členem takovéto nadnárodní síly s největší armádou na světě, než si svůj dvorek hlídat sám s klackem v ruce. Myslím si, že takovéto centralizované řešení armády je i úsporné a výhodné pro každého,neboť žádný z těchto subjektů by ze svých prostředků nebyl schopen takto velkou armádu postavit a dál ji financovat. Takže nám tato forma centralizované obrany přináší více bezpečí za méně peněz. Toť k ekonomické a bezpečnostní výhodnosti.

Zbývá nám otázka filozofická, zda je správné aby na tuto armádu přispíval opravdu každý i ten, kdo třeba nemá o žadnou obranu svého majetku zájem. Jistě by bylo technicky proveditelné, aby občan v daňovém přiznání vyplnil, že nechce platit na armádu a peníze by mu byly vráceny. Ostatní by tím pádem museli platit o to více a došlo-li by k napadení státu, armáda NATO by po té jistě bránila na daném území každého bez vyjímky. Otázka je, zda je toto řešení spravedlivé pro všechny? Já si myslím, že ne a připomíná mi to něco na způsob toho, kdy jedna část občanů pracuje a odvádí daně a jiné části občanů jsou z těchto daní nakoupeny nové byty, které pak zdevastují. A ano, lze je nazvat černými..pasažéry. Také si myslím, že by to těm, kteří na armádu nepřispívají přineslo konkurenční výhodu a že by to v konečném důsledku vedlo k tomu, že by na armádu nechtěl přispívat nikdo, čímž by se celé naše území stalo nehlídané, připravené na další vpád vojsk cizích mocností. Ač se to zdá být v dnešní době jakkoli nereálné. Doufám, že jednoho dne tu nebude žádné armády třeba a nikdo nebude tuto naši otázku muset vůbec řešit.

Jan Altman|10. 2. 2013 15:01| reakce na Ferdinand Mácha - 8. 2. 2013 15:00

Podle vás jsme nutně došli ke zřízení jaké máme a proto je to zřízení správné či alespoň jediné možné.
Ale stejně tak šlo v určitý čas hájit nevolnictví či komunismus. K tomu jsme také došli historickým vývojem.
Ale jestli to ty režimy legitimizuje a ospravedlňuje, jestli to nějak dokazuje, že jsou jediné možné, o tom vážně pochybuji. Ale vy asi ne.

Jan Altman|10. 2. 2013 14:59| reakce na Petr Holub - 8. 2. 2013 16:48

Ale jak se popasujete s tím, že to co vy považujete za "skutečný veřejný zájem", jiní vidí jinak? A nejen já, takových je víc. Pak zcela jistě nejde o nějakou uneverzální pravdu, ale o názor váš a vám podobných proti názoru mému a mně podobných. A nevidím důvod, proč by jedni měli mít právo zvůj názor natlačit těm druhým.

Armáda: a kdy naše armáda splnila své poslání? 38? 68? A nebyla by tehdy účinnější nějaká decentralizovaná obrana, ozbrojené, vycvičené a motivované obyvatelstvo, pojišťovany hájící pojištěný majetek, fabriky s vlastní protileteckou obranou, atd...? Těžko by to mohlo být horší, než to bylo tehdy... (takže si uvědomte, co tady hájíte - něco co se prokazatelně neosvědčilo).
U centralizované moci stačí uplatit či zastrašit hlavu (Beneš, či Dubček unesený do Moskvy) a lidem není nic platné odhodlání se bránit. Proč asi internet byl navržen právě tak, že nemá jedno centrum a nelze tak jednou bombou vyřadit celou síť?

Proč vyhrály USA studenou válku? Z vyšší míry ekonomické svobody plyne větší prosperita a inovace. Stačilo jim na obranu dávat procentuálně podstatně méně, než CCCP a přesto to bylo více. A stejný rozdíl by byl mezi svobodnou společností a okolními státy demokratického socialismu. Území ještě svobodnější než Tchajwan by mělo dost financí a technologií na obranu proti impotentním byrokratickým molochům.

Problém černých pasažérů byl již diskutován mnohokrát a nemá cenu to tady znovu rozebírat. Hasila by pojišťovna dům nepojištěného souseda? No minimálně tehdy, pokud by hrozilo, že oheň přeskočí na pojištěný dům....
Ochrana majetku je služba jako každá jiná. Neexistuje legitimní právo někoho nutit platit za jiného. Ovšem může se ukázat, že to dotyčný z mnoha dobrých důvodů udělá dobrovlně, případně že to budou dělat určité spolky a nadace.

Fery Marra|9. 2. 2013 08:32

Větší, či menší stát? Zajímavá diskuze.

Na zastánce většího státu by měl dotaz. Většina z vás jistě kupuje zboží a služby dle kvality a toto vyjadřuje ochotou za to zaplatit. Neboli jsou pro vás rozhodující dva ukazatele. Kvalita a cena. Jak toto dokážete řešit například v případě bezpečnosti, když neznáte cenu, povrchně jen kvalitu, ale nemáte možnost jiné volby?

Nebo-li si dovedu představit společnou obranu, nebo alespoň koordinovanou z centra, společnou zahraniční politiku. Co se týče bezpečnosti, tak zde by byla možná a přínosná větší konkurence. Hlavně co se týče bezpečnosti v ulicích. Centrálně a společně bych připustil specialisty s finanční a protiteroristickou odborností.Rozhodující je prevence - více zástupců bezpečnosti v ulicích a tím i větší pocit bezpečnosti obyvatel.

Petr Holub|8. 2. 2013 17:23| reakce na Tom Novak - 8. 2. 2013 14:09

Právě jsem to popsal kolegovi Altmanovi výše.
Souvisí to tak, že si nedovedu představit fungující svobodnou společnost, ve které policie, soudy a armáda fungují pouze pro někoho. Pro někoho kdo si tyto instituce platí nebo je dokonce sám vlastní. Jsem ochoten přijmout názor, že dokonalý systém k výkonu práva neznáme a že i když tyto instituce provozuje stát, přesto se jednotlivci snaží i skrze něj prosazovat své osobní zájmy na úkor ostatních. Ale mají to ztížené a jejich snažení lze nějakým způsobem minimalizovat. Jak by ale dopadla spravedlnost, kdyby se ambicím těchto lidí dal volný průchod? Představme si takového majitele armády. Co by mu bránilo v tom, aby nepoužil veškeré své lidi a vybavení k vykořisťování všech ostatních lidí ve státě? Kam by se potom poděla svoboda všech lidí, kteří žádnou armádu nevlastní?

Ale myslím, že otázek jsem již vznesl dost. Snad se mi i podařilo trochu osvětit můj názor na věc a pokud ne, tak se nejspíše shodneme v tom, že se v něktěrých otázkách neshodneme. :-)

Ještě mě zaujala větička, že svobodný trh korupci trestá...tak jsem si vzpomněl na raná 90tá léta, kdy jsme tu ten svobodný trh bez regulací chvíli měli a nikdo nikomu nebránil např. od lidí vybrat peníze na různé investiční účely a po té s těmi penězi utéci pryč a ty lidi okrást. To je podle mě také jeden z důkazů, že absolutní anarchie nefunguje, popřípadě není nejlépe fungujícím systémem, zrovna tak jako absolutní diktatura. Respektive se domnívám, že anarchie nakonec stejně skončí diktaturou, neboť ten, kdo získá v tomto neregulovaném systému největší moc, začne ovládat všechny ostatní. Tak jak se říká na vesnici, že nejsilnější pes .... :-) Proto je podle mého názoru lepší, když je tento nejsilnější pes demokraticky volen lidmi a spravuje policii, armádu, soudy pouze po určitou dobu, nemá neomezenou moc nad svěřeným majetkem a pokud se při správě veřejných prostředků neosvědčí, tak je v příštích volbách vyměněn za jiného. Přičemž každý má šanci stát se tímto psem, pokud přesvědčí veřejnost, že právě on bude tím nejlepší správcem jimi svěřených prostředků. Ale to už odbpčuji, volební systémy apod. se mi probírat nechce :-)