Diskuze: Zlatý standard? Eurostandard!

Martin Kovář|20. 6. 2012 12:15

Nedávno jsem měl podobnou myšlenku. Když se zavádělo Euro, bylo určitě možné vytvořit takový systém, kdy by si jednotlivé státy mohly ponechat svou měnu a Euro mohlo být další paralelní měnou, kterou by se mohlo platit ve všech státech EU (nebo alespoň nějakého typu eurozóny). Připomínalo by to tak přechodná období při přechodu na Euro. Jen by to byl setrvalý stav. Samozřejmě jsem přemýšlel na možnými negativy. Jako první mě napadlo to, že by to bylo celkem dost nákladné. Jako další problém jsem viděl určitou umělost takové měny. Co by např. určovalo kurz takového Eura vůči USD? Nebylo by něco takového náchylné na spekulace? A tak by se asi dalo pokračovat. Možná by se tyto problémy daly vyřešit, možná ne. Nejsem v této oblasti odborník.
Žel, i když se taková myšlenka může někomu zdát přitažlivá, není v dnešní situaci moc reálná. Euro je poněkud zprofanované a důvěra v to, co Pavel Kohout nazývá Eurostandardem, by nebyla moc vysoká. A pak by jsme viděli moc a sílu trhu. Navíc, ani politicky dnes není něco takového průchodné. Takže, musíme si nechat zajít chuť.

Jan Altman|20. 6. 2012 11:49| reakce na Tomáš Hudeček - 20. 6. 2012 09:06

Díky ˘

A ano, přesně - monopol na emisi měny je obrovský zdroj bohatství a moci a nikdo se ho dobrovolně nevzdá.

Tzn. změna nastane až tehdy, až systém bude prostě neudržitelný (jako se to přihodilo tomu minulému).

› Proto já reformuluji "čím hůř tím líp" na "čím hůř tím dřív".

??l??

Jan Altman|20. 6. 2012 11:37| reakce na Pavel Janouškovec - 20. 6. 2012 10:39

Díky!

Jan Altman|20. 6. 2012 11:36| reakce na Tomáš Fürst - 20. 6. 2012 08:29

Pokud Německo přejde na marku, tak:

1) Pohledávky jeho a jeho bank zůstanou v jižním euru a ztratí alespoň polovinu hodnoty. Tzn. německo přijde o záchranné půjčky a banky o úvěry (budou splaceny měnou s poloviční hodnotou).

2) Stáu vzroste dluh (o odepsané části záchranných úvěrů), banky bude třeba zachraňovat. Přitom státní dluh Německa je již dnes vyšší než ten Španělský (!) a tímto by nadále skokově vzrostl.

3) Dost možná by Německu vzrostly úroky, což za situace dluhu v řádu sta procent je velký problmém.

4) Exportní síla Německa by ochabla díky absenci uměle měkké měny

Takže je otázka, jestli by se Něměcko nedostalo do vážných problémů, kvůli nimž se nyní na PIIGS dívá z patra.

Dále: u nekryté měny je tím hlavním důvěra. Kdo by věřil novému centrálně rezervnímu euru, když euro jako společná měna po krátkém experimentu selhalo? Nemysleli by si národní centrální bankéři, národní politické reprezentace, bankéři, firmy i lidi, že eurostandard je jen další nevěřený riskantní experiment, který může za pár let selhat?

Jan Altman|20. 6. 2012 11:26| reakce na Ondřej Palkovský - 20. 6. 2012 08:54

Pevně věřím, že kurz této stokoruny ke zlatu byl stále stejný:
http://www.zlate-ci hly.cz/ZRAK1915_100Cor.htm

Ato z principu tento: 100 korun = 30.5 gramu ryzího zlata.

http://commons.w ikimedia.org/wiki/Category:Coi ns_of_Austria,_corona_(1892-19 18)?uselang=cs

Aleco je možná ještě důležitější je to, že tyto koruny si udržely svou kupní sílu dlouho potom, co oficiálně přestaly platit, resp. do současnosti.

Takový stříbrný tolar Marie Terezie se i po rozpadu císařství v mnoha částech světa (např. Blízký východ či Afrika) normálě používal v běžném obchodu. A i dnes je spousta lidí ráda, že ho má. Dokonce dnes mnoho lidí rádo vymění své nekryté oficiální peníze za nově vyražené (bez historické hodnoty) tolary Marie Terezie (viz i Popis zde):
http://www.abros.cz/? p=item&id=1085

Jan Altman|20. 6. 2012 11:10

A ještě jedna reakce:
___________________ __

Podle mne národní měny navázané na euro by byl velmi "odvážný" experiment.
Co by bylo toto euro? Jaká by byla jeho hodnota? Jak by bylo definované? Jaký by národní banky měly důvod vázat se právě pouze a jen na euro a právě jen v euru držet rezervy, atd? Jak by byla zaručena jeho budoucí hodnota a akceptace?

Do roku 1971 se všichni vázali na USD, protože (mylně) věřili, že USD je vázán na zlato v poměru 35 USD za unci zlata (dnes po "pár" letech to je 1600USD za 1 Oz Au).

Dnes se na USD v pevném kurzu prakticky nikdo neváže. USD se bere jako benchmark, jako rezervní a transakční měna, ovšem z velké části z důvodů, které euro na své straně nikdy mít nebude:

- Setrvačnost / historické důvody

- Přítomnost US Army tuším ve 150ti zemích světa

- Z toho plynoucí víceméně povinnost pro země, jejichž režimy jen díky USA existují (např. Saudská arábie) výhradně USD a USBonds držet jako rezervy a výhradně za USD prodávat ropu

- Díky tomu, že se v USD realizuje ten největší obchod (ropa), je USD akceptován i při jiných obchodech a je držen jako rezerva (neb za něj snad v budoucnu půjde koupit ropa/energie).

EU a euro nic z toho nemá a mít nebude. Euro je experiment, který trvá deset let. A pokud by se šlo cestou návrhu p.Kohouta, tak by se světu řeklo cca toto: "Tento experiment už po 10ti letech selhal, tak jdeme zkusit jiný experiment". Vzbudilo by to ve vás důvěru? Chtěli byste na něco takového vázat své měny a držet v tom rezervy?

To by EU musela přijít s větším trumfem - např. toto rezervní euro alespoň z části navázat na něco hmatatelného - zlato, ropu, stříbro, ocel, kilowatthodinu elektřiny - ta bude díky odporu k jádru a preferenci obnovitelných zdrojů opravdu brzy silným podkladovým aktivem.
Nebo se rovnou dohodnout s MMF na nějaké nové globální měně ala SDR či Bancor založené částečně na Au/Ag a částečně na koši národních měn EU a BRICS.
Ne že by cokoli z toho bylo skutečným řešením (natož dobrým, funkčním a respektujícím svobodu), ale mohlo by to prodloužit existenci současného politického a finančního systému o několik desetiletí. Co více si politici a bankéři mohou přát...

Pavel Janouškovec|20. 6. 2012 10:39| reakce na Jan Altman - 20. 6. 2012 08:33

Dobrý příspěvek. Zejména poslední odstavec.

Tomáš Hudeček|20. 6. 2012 09:06| reakce na Jan Altman - 20. 6. 2012 08:33

Tesat do kamene! Nicméně zrušení měnového monopolu by zároveň znamenalo ztrátupolitické moci, protože (ač se neustále opakuje, jak jsou cetntrální banky nezávislé) měny jsoou ovlivňovány zejména politickými kroky. No a protože si v rámci zachování "jistot" volíme stéle tutéž partičku (v Evropě teď socialisty nebo převlečené socialisty), která má silnou úlohu státu v programu, nemůže jakákoliv změna směrem ke svobodnému trhu projít.

Ondřej Palkovský|20. 6. 2012 08:54

Není někde přehled toho, jak (a jak často) jednotlivé státy prováděly onu měnovou politiku (devalvace/revalvace)? Většinou to bývá vysvětlováno spíše tak, že odliv peněz ze země způsobil deflaci - a příliv inflaci a tím došlo k vyrovnání, proto mě toto poněkud překvapuje. Stejně tak problémy Británie ve 20.letech bývají svalovány na to, že si Británie při 1. světové válce natiskla moc peněz a pak se rozhodla to řešit deflací, nikoliv devalvací.

Jak se lišily kurzy evropských měn oproti zlatu v roce 1870 a v roce 1910?

Jan Altman|20. 6. 2012 08:33

Na jednu zlatou rakouskouherskou STOKORUNU se právě koukám.
Její dnešní cena (jen za materiál) je nad 30.000 CZK.
Když si uvědomíte, že to je stále tatáž měna, je to na pováženou. Po rozpadu monarchie se koruny jen okolkovaly, část bankovek se dokonce zlikvidovalo, aby se omezila inflace. Po válce se opět peníze deflačně likvidovaly a v roce 1953 jakbysmet. Přesto za rovných 100 let je ze stokoruny třicet tisíc.
Zjevně měna vhodná k dlouhodobému spoření na penzi...
Typický "uchovatel hodnoty".

Pře stosouhlasím, že období klasického zlatého standardu mělo mnoho vad. To proto, že šlo o shora nadirigivaný, státem centrálně plánovaný, rigidní systém.
Stejnými neduhy by trpěl navrhovaný "eurostandard&q uot;a navíc by přidal neduhy nekryté měny (inflaci, manipulaci úrokových měr, morální hazard států i bank, atd...).

Jediným řešením je svobodný trh a konkurence, tedy freebanking.
Není potřeba nic vymýšlet, plánovat, zavádět. Stačí zrušit zákonem vynucovaná monopolistická privilegia oficiálních měn a centrálních bank (jakým právem je vůbec mají???). Trh sám přijde s řešením, uživatelé (firmy, lidé) sami rozhodnou, co je pro ně nejlepsím prostředkem směny a uchovatelem hodnoty. A komerční finanční instituce toto přání s radostí podpoří svou infrastrukturou, svými produkty a službami.

Tomáš Fürst|20. 6. 2012 08:29

Přátelé,

jsem rád, že Pavel Kohout konečně navrhl nějaké řešení.
Eurostandard je rozhodně dobrý nápad.
Jen mi není jasné, kdo a s jakým mandátem bude pečovat o stabilitu Eura,
pokud se všechny země vrátí ke svým národním měnám.
Zlato o sebe pečuje jaksi samo, Euro potřebuje nějakou finanční infrastrukturu.
Stejně by to nakonec dopadlo tak, že Eurem se bude platit jen v Německu
(a blízkém ideovém okolí) a ostatní země se vrátí ke svým původním měnám.
To povede zase k napětí, protože zatímco Němci budou mít zájem na stabilitě Eura,
ostatní země budou tlačit na jeho devalvaci. Pokud bude Euro v rukou Bruselu
(a ne Berlína) skončí to zase špatně. Proto si myslím, že by bylo rozumnější
celý postup otočit. Nechť se napřed Němci vrátí k marce (můžeme ji říkat NeueMark)
a ostatní země potom můžou kursy svých staro-nových měn vázat k nové marce.
Se stabilitou ani silou nové marky tedy nebude problém.
Navíc odchod Německa z eurozony je alespoň trochu představitelný bez
totálního kolapsu německého bankovního sektoru a tím i celé ekonomiky.
Odchod Španělska si bez kolapsu tamního bankovního sektoru moc představit neumím,
ale rád se nechám příjemné překvapit.