Marek Hudema

Pád Afghánistánu pod vládu Tálibánu vypadá jako žalostný konec „války proti teroru“ po útocích z 11. září 2001. Vždyť právě porážka tohoto radikálního islamistického hnutí byla prvním krokem. Ve skutečnosti ale válka pokračuje, jen s jinými aktéry. A vrací se zpátky do Afghánistánu, kde se hraje o to, zda za pár let z téhle oblasti nepřijde útok na USA či Evropu znovu.

V Izraeli nedávno sesadili z křesla premiéra Benjamina Netanjahua, odpůrce vzniku plnokrevného izraelského státu a nejdéle sloužícího izraelského premiéra v historii. Změnil díky tomu svou zemi i celý Blízký východ. Jeho odchod ale očekávané usmíření s Palestinci nepřinese. Na definitivní odepsání Netanjahua je navíc ještě příliš brzy.

Výběr prezidenta Íránu, mocnosti vyrábějící rakety s doletem na hranice Evropy a asi i schopné vyrobit jadernou bombu, sleduje celý svět. Hlava státu přece určuje íránskou politiku. Jenže to je jen zdání. Volby jsou z velké části divadlo a prezident loutkou jiných. Byť někdy je jeho volba důležitá.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan nedávno hlasitě obvinil Izrael z „terorismu“ v Palestině, vyzval mezinárodní společenství aby Izraeli udělilo „lekci“ a Ankara podporuje teroristické hnutí Hamás. Proč to Erdoğan dělá a jak je možné, že se takhle chová Turecko, které je členem NATO a stále formálně aspiruje na členství v Evropské unii?

Bojkot západních módních ikon v Číně ukazuje nebezpečnost nátlakové kampaně v rukou totalitní zvůle. Zatímco jinde slouží k prosazování lidských práv, zde spíš k jejich pošlapání. Současně však narážejí na základní principy kapitalismu.

Kdo jsou ruští agenti, kteří mají dle závěrů vyšetřování na svědomí výbuchy muničních skladů v Česku? Jednoduše řečeno členové speciální jednotky tajné služby s jediným úkolem: znepříjemnit život ruským nepřátelům. A hlavně rozložit Evropu.

Ani deset let od začátku občanské války v Sýrii není jasno. Je tu sice několik vítězů v čele s diktátorem Bašárem Asadem i pár poražených, ale válka pokračuje. Jak to? A proč to nakonec dopadlo úplně jinak, než si většina odborníků představovala?

Když první únorový den převzali barmští vojáci moc v zemi a uvěznili Aun Schan Su Ťij, bylo to pro většinu lidí překvapením. Přes zastřené výhrůžky armády málokdo čekal, že si vojáci zopakují státní převrat jako v roce 1990. A že – stejně jako tehdy – uvězní barmskou ikonu boje za demokracii.

Nový americký prezident Joe Biden mění americkou politiku vůči Blízkému východu. Klíčem může být chudý Jemen, kde probíhá největší humanitární krize současného světa.

Co je české, nemusí být hezké, chtělo by se říct. Zákon o povinných kvótách na potraviny původem z Česka je toho důkazem. Nejenže může zvýšit ceny, ale i zhoršit postavení Česka v Evropské unii. Navíc řeší problémy, které neexistují.

Libanon se označuje jako arabský stát. Kdo ale doopravdy jsou Libanonci? Někteří se ve shodě s panarabskou ideologií skutečně cítí být Araby. Jiní při hledání identity – tak jak to známe z historie evropských probuzení a obrození – loví hluboko v historii a identifikují se s dávnými Féničany. Kteří paradoxně jako národ možná nikdy neexistovali.

Schránky západních muzeí, zejména v metropolích někdejších koloniálních říší, plní žádosti o vrácení artefaktů. Od oštěpů přes sochy až po pradědečkovu čelist. Přichází velká restituce? A poradí si restituenti s navráceným dědictvím?

Podle životopisu maršála Chalífy Haftara by se dal napsat thriller. Jsou v něm převraty, zrada, tajné služby, atentáty. Je v něm i okamžik, kdy nikým nechtěný vysloužilý voják odchází užívat si vnoučat... Až jednou vlast zavolá: Potřebujeme spasitele, kde jsi?

Pavel Kohout na začátku roku oznámil svůj odchod z protikorupční skupiny Národní ekonomické rady vlády (NERV). "Různí ministři a různí úředníci pracující na úrovni náměstků mají různé zkušenosti a různé představy, pokud jde o finance, kolektivní investování a související obory důležité pro důchodovou reformu. Někdy ty zkušenosti nejsou moc velké. Proto je nutné pracovat s některými představami, které jsou, zdvořile řečeno, ne úplně ideální," tvrdí ekonom. Rozhovor volně navazuje na ten, který na Finmagu vyšel včera.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhuje změnit systém veřejných zakázek. Ušetří se tak miliardy a navíc už nebude nutné řešit problém, zda práci pro stát dělají firmy s konkrétním vlastníkem nebo podniky registrované anonymně na Bahamách. "Stačí na to několik relativně jednoduchých opatření," říká člen NERVu Pavel Kohout. Jestli budou návrhy NERV uskutečněny, ale záleží na politicích.