Juraj Šabatka

Investování není složitá věc, zejména to dlouhodobé. Navíc jde o „vědu” hodně prozkoumanou, existuje řada pouček, pravidel a souvislostí, které portfolio manažerům, finančním poradcům a investorům pomáhají činit ta správná rozhodnutí.

Globální ekonomika není aktuálně ve své nejlepší kondici, rozvinuté ekonomiky už vůbec ne. Důvody jsou různé, stejně jako možné způsoby opětovného nastartování ekonomického růstu. Gordon Brown při své nedávné přednášce vyzdvihl úlohu vědy. V budoucnosti Velké Británie má (ve spolupráci s USA a EU) sehrát klíčovou roli a navrátit zašlému království jeho lesk a ekonomickou sílu.

V majetkové struktuře finančních domů dochází k velkým změnám a na scénu se dostává nový hráč – stát. Kapitálové injekce na záchranu krachujících bank pro ně nebyly zadarmo, stát je podmínil získáním rozsáhlých podílů na jejich vlastnictví a už nyní je jedním z největších akcionářů v tomto sektoru.

Finanční krize otřásá světem. Na vině jsou nenasytné banky a hypoteční ústavy, které bezhlavě půjčovaly nebo nakupovaly dluhy klientů s nízkými příjmy (sub-prime) v USA. Nenasytní, zlí bankéři teď musí být zachraňováni uvědomělým státním zásahem v podobě miliardových finančních injekcí. Veřejný sektor musí napravovat selhání kapitalismu. Takové je alespoň široce rozšířené mínění.

Zdanění plodů naší práce je skoro tak staré jako práce sama. Už od dávných dob jedinci či firmy odvádí část svého zisku autoritám – panovníkům či státu. Důvody jsou financování veřejných statků, chod státní administrativy a v neposlední řadě společenská spravedlnost.

Finanční krize otřásá světovým hospodářstvím, banky ztrácejí na důvěře a pozornost veřejnosti se upíná na státní pojištění vkladů, jako na pojistku „proti nejhoršímu“.

Světová ekonomika a její velmi rychlý růst v uplynulých desetiletích šli ruku v ruce s rychlým rozvojem finančních trhů, nezbytné součásti každého ekonomického systému. Nedávná hypoteční krize a následná kreditní však ukázala, že se nic nezměnilo na faktu, že veškerá finanční činnost (finanční aktiva) se musí zakládat na činnosti hmotné (skutečná aktiva).

Za uplynulé roky se v ČR vyvinul fenomén kvality finančního produktu, který říká: Tento produkt je státem podporovaný. Když státu tolik odvádíme, proč si ho neuzavřít a nedostat peníze zpět? Nechybí v té úvaze něco?

Největší potenciál pro vzdělávání lidí v oblasti investování a efektivní správy úspor mají finanční poradci. Od bank, pojišťoven a dokonce ani od investičních společností větší podporu finanční gramotnosti nečekejme.