Pavel Kohout

Pokud by se mělo opakovat něco jako Lehman Brothers, centrální banky začnou zachraňovat. Ačkoli – vlastně už zachraňují. Preventivně.

Z hlediska gramotnosti v zacházení s penězi jsme na tom zhruba stejně jako země západního vyspělého světa

Tématem uplynulého roku může být Řecko, Čína, migrace i kvantitativní uvolňování.

Britský premiér David Cameron se snaží vyjednat s Evropskou unií změnu podmínek, které platí pro evropské občany usídlené ve Velké Británii. Britové jsou totiž v rostoucí míře nespokojeni, jak občané Unie – zejména občané nových členských států – zneužívají britský sociální systém.

Proč by vás mělo zajímat, že si ve Stockholmu stěžují na rostoucí drahotu nájemního bydlení? Vždyť se tam nestěhujete… Jenže ze (zdánlivě) lokálního problému lze odvodit závěry pro investování i pro sociální politiku.

Západ nemusel o politice jednoho dítěte nikdy ani uvažovat. Sociální inženýrství a finanční antikoncepce zde mají za výsledek zcela srovnatelnou demografickou pohromu.

Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2015 obdržel profesor Angus Deaton za své životní dílo. Jeho jméno je relativně méně známé, neboť nikdy nebyl mediální tváří. To však neznamená, že je málo zajímavou osobností.

Kdykoli je řeč o mzdách, nevyhnutelně přijde řeč na rozdíl mezi příjmy Čechů a Němců. Jak je možné, že víc než dvacet let po údajně úspěšně ukončených hospodářských reformách máme ve srovnání s Německem stále třetinové platy?

Světlem na konci labouristického tunelu Jeremyho Corbyna je možná debata o bankách.

Počítačovou simulaci řecké ekonomiky lze naprogramovat, model bude brzy v podobě hry k dispozici veřejnosti. Co z něj vyplývá?

Americké ekonomice se daří. Svědčí o tom prakticky všechny ukazatele, na které si můžete vzpomenout. Přesto úrokové sazby zůstávají poblíž nuly. Proč?

Proč se centrální banky netrefují do terče? Ekonomické předpovědi nejsou fyzikální modely.

Současný propad čínských burz je překvapením jen pro laiky.

Oslabení čínské měny o zdánlivě zanedbatelná procenta ukazuje na starosti vlády v Pekingu. Pokud by měl jüan oslabovat delší dobu, světová ekonomika by to pocítila. A skrze ni i ta naše.

Heslem socialismu bylo dohnat a předehnat vyspělý Západ. S příchodem kapitalismu jsme slevili, už nám stačil slib, že Západ jednou aspoň doženeme. A po pětadvaceti letech? Jen jestli jsme se tenkrát nenechali doběhnout.

Americký ekonom Paul Krugman a britský historik Niall Ferguson vedou hořký intelektuální spor, který by mohl symbolizovat rozdělení západní civilizace.

K dědictví ekonomicky negramotné Angely Merkelové bude patřit i zničené Řecko.

Hlavní problémy země jsou domácího původu: byrokracie, daně a nákladný sociální stát.

Největším rizikem ekonomiky Číny je její závislost na dluhu.

Následující vývoj závisí na tom, zda se vůdcové Evropy nechají vystrašit.

Řecká vláda prohrála na celé čáře. Zbývá už jen minimalizovat vzniklé škody.