Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Klub za prázdnou Prahu: Každá změna je změna k horšímu

| 9. 9. 2014 | Vstoupit do diskuze

I kdyby úředníci, kteří sestavují územní plán, ti nejlepší z nás a měli na paměti nakrásně jen naše blaho, stále budou narážet na všechna omezení, která centrální plánování má. Nikdy nedosáhnou efektivity milionu lidí, kteří by novou výstavbu řídili – ať přímo, či nepřímo – svým jednáním.

Klub za prázdnou Prahu: Každá změna je změna k horšímu

Středobodem každé rozsáhlejší přestavby nebo výstavby je dnes územní plán. Tento dokument je důvodem, proč jsou za jedním domem pole plná řepky olejky, zatímco jinde se táhne město kilometry daleko od centra. Mimochodem, věřte mi, než bydlet vedle pole s řepkou, to radši mít za domem deset mrakodrapů. 

Úředníci, kteří nadmíru horlivě stanovují, kde se může co stavět a za jakých podmínek, tak uměle zvyšují vzácnost již postavených budov a zároveň omezují možnost vzniku budov nových. Člověk nemusí být velký ekonom, aby si domyslel, co to udělá s cenou nemovitostí a motivacemi zúčastněných stran. Vysoká cena výstavby v centru města tak dále přispívá k vysidlování na okraj.

Mimo to může změna územního plánu jedním tahem pera měnit hodnoty pozemků i řádově – a to v obou směrech. V takovém prostředí pak není divu, že developeři požadují vyšší marže, aby dokázali pokrýt vlastní riziko podnikání. Územní plán se tak obyvatelům, které má chránit, může nakonec pěkně prodražit.

Ale i kdyby byli úředníci, kteří územní plán sestavují, ti nejlepší z nás a skutečně měli na paměti jen naše blaho, pak stále narážejí na všechna omezení, která takové centrální plánování představuje. Nikdy nebudou schopni vymyslet plán tak dobře, aby dosáhli efektivity milionu lidí, kteří svým jednáním budou novou výstavbu ať přímo, nebo nepřímo řídit.

Navíc, jak už to bývá, nařízení neplatí pro všechny stejně. Velcí hráči, kteří už vědí, jak to chodí, si dokážou s úředním šimlem poradit snáz než člověk, který by si chtěl u domku přistavět jedno patro. Mluvit o politicích a jejich spřízněných osobách je už naprosto zbytečné, pro ty neplatí ani důležitější pravidla. Ani zde bychom však neměli zapomínat, že se nejedná o chybu jednotlivců, ale celého systému. A tak je zase bit obyčejný člověk, který potřebuje pět lejster a dvacet razítek na výměnu oken v postarším činžáku.

Smíchov City

Stalo se již koloritem zmíněných ochráncovských sdružení, že protestují proti jakékoliv stavbě, podle hlesla Každá změna je změnou k horšímu. Jedna nová budova přinese stín, od druhé se bude odrážet slunce. Třetí přivede provoz, čtvrtá vyžene lidi pryč. Vždycky se něco najde. Dům na Václaváku, mrakodrap na Vinohradech, nákupní centrum na Letné, kanceláře v Dejvicích.

Za vrchol ovšem považuji iniciativu, která se snaží zabránit výstavbě kompletní nové čtvrti na území dnešního nákladového nádraží Smíchov. Shodou okolností se v těchto místech pohybuji prakticky denně a tak mohu říct jediné: sláva. Současná podoba místa je tragická a člověk pomalu aby se bál mezi Lihovarem a Andělem vůbec jít. Dlouho jsem si říkal, proč se zde zatím nic neděje, ale plány developera snad konečně nabírají reálnějších obrysů. Pro ty z vás, kteří se do míst běžně nedostanou, doporučuji podívat se na mapu respektive na street view. Nezdá se, že by svět přišel o mnoho, kdyby se to celé zbořilo a zastavělo.

Zároveň je třeba ocenit snahu stavět ve městě, a ne někde v polích, jak je dnes běžné. Anděl se postupně stává druhým centrem města a byla by škoda nevyužít prostor, kde jsou dnes jen zrezlé koleje a pochybné sběrny kovu a výkupy palet. Na místě by nově měly stát obytné domy, kanceláře, nákupní centrum, park a další místa k trávení volného času. Výsledkem může být povedený komplex jako třeba na Brumlovce, který bude snadno dostupný, a tak přispěje k efektivnějšímu využití městského prostoru.

Spolu s rozvojem čtvrti by mělo/mohlo dojít i k přestavbě železničního mostu a jeho rozšíření o most pro automobilovou dopravu. To nepřekvapivě vyvolalo rozhořčení u dalších jedinců, protože… však ty argumenty už znáte. Jistě, můžeme Prahu zakonzervovat a nechat pomalu hnít jen, abychom náhodou nezbořili most a lidi nemohli pohodlněji cestovat z jednoho místa na druhé. A můžeme ji tak dlouho nechat rozrůstat do dáli, až jedno centrum vznikne ve Vinoři a druhé v Průhonicích. Ale v takovém městě už nebude chtít nikdo žít. Město a architektura jsou tu jen a pouze kvůli lidem a pro lidi. Ne naopak.

Jak se mi líbí...

Ještě krátká osobní zpověď, která předem odpoví na „argument“ Jak by se ti líbilo, kdyby…? 

U nás v ulici se právě staví bytový komplex se stovkou bytů. Nešel jsem demonstrovat, nesepisoval jsem petice, i když mi ten dům přijde vyloženě ošklivý, stavba přivede do ulice provoz a tak dál. Víc lidí ale znamená živější město, kde se nemusíte bát jít v noci ven, otevřené obchody o víkendu a v nich širší sortiment a bůhví co ještě. Uvidíme, co všechno to přinese.

A takový už je život. Nemůžeme mít vliv na všechno, co se na světě děje. Mimo to hodnota budov je (stejně jako hodnota čehokoliv jiného) subjektivní a co má hodnotu pro jednoho, ji nemá pro druhého bez ohledu na to, co tvrdí odborníci. O nové výstavbě by tedy neměla rozhodovat především plánovací komise, ale majitel pozemku.

Jakub Skala

Jakub Skala

Jakub Skala je neustále fascinován tím, co se na světě děje. O něčem z toho píše.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK