Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Anketa: Ekonomika vadne. Co má dělat ČNB?

| 1. 2. 2013

Měla by se Česká národní banka pokusit povzbudit českou ekonomiku oslabením koruny, nebo jsou podobné zásahy spíš kontraproduktivní? Ptali jsme se ekonomů Jana Procházky, Lukáše Kovandy, Tomáše Prouzy a dalších osobností ze světa financí.

Anketa: Ekonomika vadne. Co má dělat ČNB?

České ekonomice se vůbec nedaří. Podle nové makroekonomické predikce ministerstva financí by se měl hrubý domácí produkt meziročně zvýšit jen o 0,1 procenta, což je méně, než se čekalo. Už loňský rok byl přitom totiž ve znamení mírné recese. „Ekonomika bude v roce 2013 nadále tažena přebytkem výkonové bilance, kladný příspěvek čistých vývozů by ale měl být téměř vyvážen záporným příspěvkem hrubých domácích výdajů,“ uvádí tiskový mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Jak ale uvadající ekonomiku nastartovat? Někdo tvrdí, že by měla Česká národní banka intervencí zkusit ovlivnit kurz koruny a ještě víc tím podpořit české exportéry, kteří jako jedni z mála drží ekonomiku nad vodou. Jiní se naopak domnívají, že by v tuto chvíli umělé zásahy ze strany ČNB nepřinesly nic dobrého.

Ekonomika potřebuje dlouhodobé vize

Když už se ekonomové rozpovídají o tom, proč se českému hospodářství nedaří, míří zpravidla drtivá většina výtek směrem k vládě. Té prý chybí jasná ekonomická vize, kterou by měla prosazovat v dlouhodobém horizontu. Svými opatřeními, jako je například zvyšování daní, pak jen hází klacky pod nohy firmám a podnikatelům. To je ve spojení s neefektivní státní správou a nevýhodnými veřejnými zakázkami, kterými se zbytečně vyhazují miliardy z okna, notně demotivující.

Co si o případných intervencích České národní banky myslí odborníci, které jsme oslovili? Měla by se ČNB pokusit podpořit skomírající ekonomiku umělým oslabením kurzu koruny?

Tomáš ProuzaTomáš Prouza

ekonom

Česká národní banka by měla především mnohem aktivněji vládě ukazovat, jak její kroky dusí českou ekonomiku a jak jsou (zejména ve srovnání s okolními zeměmi) zbytečné. Neškodilo by ani, kdyby banka hlasitěji upozorňovala na přehnaně optimistické odhady růstu české ekonomiky, na kterých ministerstvo financí staví příjmovou stránku rozpočtů (a nikdy ji nenaplní). Jednorázová intervence by měla smysl jen v případě, že půjde o součást promyšleného a dlouhodobého plánu na obnovení růstu české ekonomiky – ale u současné vlády příliš nevěřím v to, že by byla něčeho podobného schopna.

Jan TraxlerJan Traxler

ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Myslím, že to by bylo zbytečné. Naše ekonomika nemá problém, že by čeští exportéři nedokázali cenově konkurovat zbytku Evropy. Problém je, že naše ekonomika z velké části závisí na automobilovém průmyslu a německé poptávce po polotovarech, potažmo tedy na tom, jak se Němcům daří vyvážet do Číny. Čínský index PMI indikuje, že výrobní sektor v Číně znovu roste po asi 14 měsících poklesu. To je pro českou ekonomiku důležitější než to, zda je kurz koruny 24, nebo 25 korun za euro.

Jan ProcházkaJan Procházka

generální ředitel společnosti EGAP

Role České národní banky je dobře čitelná, investoři vědí, čeho se od ní mohou dočkat, a já jsem také zastáncem této transparentní a čitelné politiky. Stabilita a čitelnost je důležitější než krátkodobý neuvážený stimul.

Vít SamekVít Samek

vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů

Všechno je lepší než současné spoléhání se na neviditelnou ruku trhu práce, evropské peníze a spoření za každou cenu. Místo neúčinného brzdění je čas zatopit pod kotlem. Je samozřejmě jasné, že možnosti národní banky jsou jen nepřímé, působí se zpožděním a mají své náklady. Povzbudit českou ekonomiku by proto měla svými aktivními kroky především vláda. Možnosti jak, naznačuje Vize ČMKOS představená v loňském roce.

Richard SiudaRichard Siuda

ředitel prodeje Conseq

Myslím, že zkušenosti s intervencemi jsou takové, že přinášejí určité náklady a ve výsledku příliš nepomohou, a když, tak jen krátkodobě. Na druhou stranu, je dobře, že Česká národní banka tuto možnost v zásobě má a že ji využívá na úrovni slovních intervencí. Jak je vidět, i samotné vyjádření guvernéra může k určitému oslabení vést, což má výhodu v tom, že to žádné náklady nestálo.

Jaroslav ŠuraJaroslav Šura

makléř, investor, podnikatel

Oslabení koruny by našim exportérům zcela jistě pomohlo. Domnívám se však, že intervence České národní banky mají krátkodobý efekt a nemají valný význam. Česká národní banka nemá proti „megatiskárnám“ (FED, Evropská centrální banka aj.) žádnou šanci. Při jedné slovní intervenci pana guvernéra (jinak sympaťák a držím mu palce) koruna na několik hodin oslabila – a rychle se vrátila zpět, intervenci na truc…

Aleš TůmaAleš Tůma

analytik Partners

Koruna teď zrovna poměrně slabá je, kurz k euru nemá daleko k ročnímu minimu (pravda, možná zafungovala i pouhá verbální hrozba intervencí). O oslabení vlastní měny se dnes snaží kdekdo. Logicky se to nemůže povést zároveň úplně všem, takže vypuká takový závod ke dnu. Podobně jako různé stimulační balíčky, měnová intervence je jako dávka kokainu: krátkodobě možná ekonomiku nakopne, dlouhodobou konkurenceschopnost nezvýší. Kromě toho nejsem přesvědčen, že centrální banky jsou tu od toho, aby rozhodovaly, že zájem exportérů převažuje nad zájmem importérů. To může vybalancovat jedině trh. Česká národní banka navíc není tak silná jako její švýcarská kolegyně, která kurz franku k euru fakticky zafixovala. Efekt případné intervence by vydržel jen krátce, pak by si kurz zase dělal svoje.

Lukáš KovandaLukáš Kovanda

žurnalista a ekonom

Nemyslím si, že by se o to nyní měla pokoušet. Dobře to vyjádřil kolega ekonom a analytik Jarda Brychta, který připomněl, že znehodnocení měny není ve svém důsledku ničím jiným než umělým zvýhodněným jedné skupiny obyvatelstva, totiž exportérů, na úkor jiné skupiny, totiž domácností. Zatímco vývozci se těší z posílené konkurenceschopnosti na zahraničních trzích, kupní síla domácností klesá. Intervence by stála za vážné zvážení až teprve tehdy, když by příliš silná měna dopadala na vývozce tak fatálně, že by to s sebou stahovalo nejen je, ale i zbytek ekonomiky, včetně domácností. Tak tomu však zatím není.

Petr TeplýPetr Teplý

ekonom

Vůči takovéto intervenci jsem velmi skeptický, pro Českou národní banku by bylo velmi obtížné bojovat proti trhu. Když už vysocí činovníci národní banky chtějí mermomocí intervenovat na devizovém trhu a střílet tak na pohyblivý terč (sami přiznávají, že by si žádný cílový kurz ani neurčili), tak ať to využívají verbální intervence jako doposud, ty jsou totiž zadarmo. Chtěl bych upozornit na sekundární efekt takovéto intervence, tj. že slabší koruna, resp. přecenění devizových rezerv ČNB, by účetně pomohla této instituci umazat část její kumulované ztráty, jež ke konci roku 2011 činila 162 miliard korun (tj. cca 19 procent jejích pasiv). Ale to je pouze taková krátkodobá účetní hříčka, její dlouhodobý efekt může být i negativní.

Jak prohlásil profesor Oldřich Dědek, bývalý viceguvernér ČNB, v rozhovoru pro Respekt v roce 2011: „… Česká národní banka chtěla pomocí intervencí bránit korunu proti znehodnocování, se svými devizovými rezervami by si vystačila asi jen čtvrt hodiny.“Ačkoliv by se v současnosti jednalo o opačnou intervenci (tj. ve prospěch znehodnocení české koruny), ČNB by zřejmě musela intervenovat s vysokým objemem svých devizových rezerv, které v současnosti činí cca 853 miliard korun. Velmi pochybuji o tom, že by ČNB do takového rizika šla, otázka (ne)obezřetného managementu devizových rezerv a související možná manažerská pochybení ČNB v nedávné době jsou totiž veřejným tajemstvím. Proč tedy otevírat další Pandořinu skříňku?

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Jan Altman | 4. 2. 2013 14:04

Představte si, že by šéf Opelu či Škody uspořádal tiskovku, na které by vyhlásil, že plánuje SNÍŽIT kvalitu svých výrobků.

Jak byste reagovali? Poklepali si na čelo, ale bylo by vám to jedno, nijak by se vás to nedotklo, napříště byste se výrobkům této firmy vyhnuli.

Proč? Protože tyto firmy NEMAJÍ ZE ZÁKONA MONOPOL.

Na rozdíl od ČNB. Ta si monopolní výsady usurpuje, ke konkurenci přejít nemůžete, zbývá vám pasivní rezistence, více či méně skrytý odpor, snaha o minimalizaci škod a ztrát, hospodské řeči o defenestraci, ...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Radovan Dell | 1. 2. 2013 11:50

CHF má deflaci? Máte odkaz na článek? Docela by mě to zajímalo. Osobně ve Švýcarsku žiji a nějak tu deflaci kolem sebe nevidím. Cena potravin naštěstí zůstává stejná, ale třeba nemovitosti jdou pořád nahoru a hlavně na každý dům je spousta zájemců.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 1. 2. 2013 14:17
reakce na Radovan Dell | 1. 2. 2013 11:50

Inflace/deflace nezahrnuje ceny assetu - jestli je to spravne nebo spatne je jina otazka (osobne si myslim ze by se k tomu prihlizet melo, ale potom by se melo zacit divat na exogenni a interni soky atd atd.. ).

Dle metodiky SNB (ktera je mimochodem totozka s metodikou EU, jedna z mnoha oblasti, kde Svycari v podstate prebrali EU narizeni presto ze jim to nikdo nediktoval) HCPI neobsahuje ceny bydleni, a pokud so dobre pamatuji tak YoY HCPI ve svycarsku bylo neco kolem -0.4%.

Diskutovat o tom jak merit (nebo jestli vubec merit) inflaci do aleluja, nicmene SNB ma urcity mandat prave ted, podle ted platnych pravidel, takze diskutovat cobykdyby (s ohledem do minulosti) moc nema smysl.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 1. 2. 2013 12:01
reakce na Radovan Dell | 1. 2. 2013 11:50

Je to "deflace" asi jako v Japonsku.
Tedy deflace v oficiální statistice, ne na benzínových pumpách, v supermarketech, účtech za energie a služby, nájmy, atd...

Možná něco kleslo. Ceny aut a televizí vyráběných v Koreji, ceny spotřební elektroniky a průmyslového zboží vyráběného v Číně, atd...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 1. 2. 2013 10:26

Co má ČNB dělat?
No ideálně se rozpustit.
Nebo se alespoň zříct svých monopolistických výsad.

Ona to ale samozřejmě neudělá. Monopolu na padělání peněz, centrálního plánování úrokových měr a orchestrování bankovního kartelu se nikdo dobrovolně nevzdá...

Otázka by tedy spíš měla znít, co máme dělat my, "normální lidi", aby na nás aktivity těchto manipulátorů měly co nejnižší negativní dopad.

Ze všech stran se na nás dnes hrnou informace, že za 20 let buď nebude na penze vůbec, nebo jen na nějaké zcela nuzné (pokud se i příští generaci ovčanů podaří násilím udržet v nevýhodné průběžné pyramidové hře).
Lidé na to reagují logicky - vytvářejí si dostatečné rezervy, aby očekávaný pokles erární almužny kompenzovali. Podporují je v tom politici, ekonomové, marketingoví pracovníci penzijních fondů, atd...
A v tom na scénu nastoupí ČNB a prohlásí, že lidé spoří moc a že je jim to třeba znepříjemnit znehodnocením koruny.
Kdo má tedy pravdu, spoří tedy lidé moc, nebo málo? A není to věc každého, kolik si bude spořit? Co je těm pánům v kravatách do toho?

Přestože demokracie a sociální stát mají obdivuhodnou schopnost lidi motivovat k nezodpovědnosti a krátkozrakosti, lidé přesto jisté racio neztratili. Vyhlídka nuzné penze kombinovaná s neodvratně rostoucí spoluúčastí u lékařské péče (a dalších nákladů) velkou část lidí přiměla si spořit. Pokud se ČNB opravdu bude snažit spoření v CZK znepříjemnit, budou lidé spořit v aktivách denominovaných v jiných měnách a v hmotných aktivech.

Ale pozor. Takového tlačení lidí určitým směrem může vyvolat investiční bubliny. Podle různých průzkumů zdaleka nejpopulárnějším typem investice u nás jsou nemovitosti. Mnoho lidí má několik bytů a k tomu si např. postaví celoročně obyvatelnou chatu. Plánem je na stará kolena ty byty prodat, nebo pronajímat. Ale komu, když polovina populace budou penzisti s příjmem 6000Kč? Zkrátka pokud drtivá většina obyvatel považuje nějakou investici za tu nejlepsí, zřejmě nám tu vzniká bublina.

Jaké jsou alternativy v úprku před útokem ČNB? Předně akcie a dluhopisy denominované v cizích měnách. Jen je třeba správně zvolit, které měny to mají být, protože ECB, FED, BoE a BoJ mohou být v devalvačním souboji ještě úspěšnejší, než ČNB a některé dluhopisy vykazují již dnes známky bubliny (zejména JGB).
Navíc lze čekat, že stát bude stále větší díry v rozpčtu látat pomocí zdaňování těch, kteří ještě něco mají. A tak daně z kapitálových výnosů zřejmě porostou, stejně jako daně z nemovitostí a daně z pronájmů ("eutanázie rentiérů" vyhlašovaná M.Zemanem jistě najde podporu v příští vládě ČSSD+SPO s podporou KSČM).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Vlad Ender | 1. 2. 2013 09:14

@pan Teply (a castecne pan Tuma) - oslabovat menu jde na libovolnou hladinu, na to zadne devizove rezervy nepotrebujete, a silnou CB taky ne. Naopak, intervence pro oslabeni meny devizove rezervy vytvari (a slabym CB viz Zimbabwe, to jde samo). Tratila by na nich spise az by je prodavala (problem SNB). SNB je mimochodem mirne specialni, neb je to jedina centralni banka ktera je akciovka obchodovatelna na burze... A presto je svycarum celkem fuk jake ztraty na devizovych rezervach vytvorila.

Problemem oslabovani meny je samozrejme moznost vyvtvoreni inflace - co byl mimochodem jeden z hlavnich duvodu proc SNB menu oslabovala, nejen "exporteri" ;,efektivni realna urokova sazba CHF byla silene velka v srovnani se zbytekm sveta (tusim ke dvema ci trema procentum) i presto ze SNB zakladni sazba byla nula.

Zasahovani CB do kurzu teda nemusi byt vubec o exportu (i kdyz presto se to lepe prodava verejnosti), ale o tom kde jsou realne urokove sazby - co je v CR spise kolem nuly (pro pujcky), neb CR deflaci rozhodne nema (na rozdil od CHF). Takze z technickeho hlediska (pokud se budeme drzet strikne jejiho mandatu) by CNB zasahovat nemela. Pokud nekdo ma neco delat tak je to vlada pres fiskalni politku.

Je samozrejme otazkou, co ma delat CB (ignorujice mandat) kdyz fiskalni politka vlady je nanic. Zasahovat a riskovat jeste vyssi inflaci (jak udelala nabpr BoE), nebo nedelat nic a posilat ekonomiku do kytek (coz v konecnem dusledku cenove stabilite take moc nepomuze).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ondřej TůmaOndřej Tůma
Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval půlroční studijní pobyt ve Frankfurtu nad Mohanem na Johann Wolfgang Goethe...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!