Články na téma: zaměstnavatel

V Česku se nedodržuje pracovní doba a někteří zaměstnanci musí být neustále na příjmu, kritizuje poměry šéf odborů. Zvlášť se to podle něj týká lidí, kteří pracují z domova. Znamená to, že mají všichni, kdo vyřizují maily o víkendu, bezohledné šéfy?

Prodlužte zákonnou délku dovolené týden, prosazují odboráři. Firmám to prý neublíží a zaměstnanci „doženou“ kolegy ze státního sektoru. Svaz průmyslu a dopravy ale varuje, že některé podniky by změna vyšla draho – na mzdy by dávaly o čtyři procenta víc než teď. Průzkum navíc ukazuje, že tři ze čtyř zaměstnanců nestíhají čerpat ani čtyři týdny, na které mají nárok nyní.

Proč nám ve mzdách kromě Západu uniká i sousední Slovensko? Jak chtějí odbory skoncovat s levnou prací v Česku? A co přinese čtvrtá průmyslová revoluce? Čtěte si exkluzivní rozhovor s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou.

Je česká minimální mzda příliš nízká? Jak by pracovní trh ovlivnilo její navýšení, o kterém se teď zase mluví? Zeptali jsme se předáka odborů Josefa Středuly, šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, ekonoma Pavla Kohouta, sociologa Jana Kellera a dalších osobností.

„Byznys pro mě nikdy nebyl na prvním místě. Musím vidět, že to má nějaký smysl. Že naše práce lidem skutečně pomáhá,“ říká v našem rozhovoru zakladatel vzdělávacího institutu GrowJob a autor bestselleru Konec prokrastinace Petr Ludwig.

Kdo bude chtít dál využívat daňové výhody u investičního životního pojištění, přijde o možnost vybírat z něj volně peníze. Zůstane pak příspěvek na pojištění oblíbeným zaměstnaneckým benefitem? Nevezmou (nebo neberou už) někteří zprostředkovatelé změnu za záminku ke zbytečnému rušení pojistek a nucení pojistek nových? Nebudou změny mít nějaké jiné, nechtěné důsledky?

Proč našemu penzijnímu systému začal ujíždět vlak už v devadesátých letech? A proč je dnešní výpočet věku odchodu do důchodu nesmyslný? To se dozvíte v pokračování rozhovoru s šéfem nové komise, která má vymyslet reformu penzijního systému, profesorem Martinem Potůčkem.

Není to zas tak dávno, co se do práce chodilo šest dnů v týdnu. Dočkáme se v dohledné době zkrácení pracovního týdne na čtyři dny? Může něco takového pomoci boji s nezaměstnaností? Zeptali jsme se sociologa Jana Kellera, ekonomů Aleše Michla a Lukáše Kovandy, zástupce odborů Víta Samka a dalších zajímavých osobností.

„Při výběru zaměstnanců se držíme zmrd-free kultury. Cíleně vybíráme lidi, kteří nejsou zmrdi. Takoví lidí by měli být féroví hlavně k sobě navzájem. Všechno začíná u slušných lidí,“ říká Martin Palička šéf firmy Etnetera o tom, jak to ve firmě, která uplatňuje koncept svoboda v práci, dělají, aby se kolegové nesežrali navzájem.

Hasit sociální konflikty a pomáhat obcím řešit problém „sociálně vyloučených“ lidí. To má v popisu práce Agentura pro sociální začleňování. Potřebují obce její experty? Nedokážou si nejlíp poradit samy? A jaké léky ohroženým regionům pracovníci Agentury ordinují? O tom všem v druhém díle rozhovoru s Alenou Zieglerovou.

Řadu let pracovala jako vedoucí na Úřadu práce v Mostě. Chanov i problémy lidí „na okraji“ zná z blízka. Teď se věnuje řešení nezaměstnanosti v Agentuře pro sociální začleňování. V úřadě, který má na starosti nepopulární úkol – pomáhat zapojovat „sociálně vyloučené“ lidi „zpět do společnosti“. Ožehavá je už tahle formulace – a to jsme ještě ani nezačali. „Začlenit do společnosti? A kde žili předtím?“ ptá se Alena Zieglerová.

Nejdiskutovanější otázkou týkající se tabáku je kouření v restauracích. Podle posledního průzkumu je osmdesát procent Čechů pro úplný zákaz. Problém je však komplexnější a netýká se jen restaurací. Restaurace není pouze „zařízení společného stravování“, ale současně pracoviště svých zaměstnanců. Smí se kouřit na pracovišti?

Nejlepší přítel člověka dávno není pes, ale Google. Jenže všechny informace světa jsou k ničemu, když nemáte kontakty. Případně když vás někdo neupozorní, co mezi těmi všemi informacemi taky můžete najít. Kluby konceptu Business for Breakfast, jehož českou ředitelkou je Kamila Zárychtová, nabízejí podnikatelům možnost síť kontaktů a sdílených informací budovat.

Polemizovali jsme na našich stránkách o tom, jak těžké je podnikat a zaměstnávat lidi. Psali jsme o nákladech, které si žádá podnikání samo, ale především o nákladech, které si nárokuje stát. Druhým dílem zprávy z budoucnosti, kterou pro naše čtenáře sepsal Rando Kabaj, který se právě v těchto dnech vydává na neúspěšnou podnikatelskou dráhu, polemickou sérii ukončujeme. Mír. Až do příští války.

Andor Jakab nechce doma v Maďarsku zaměstnávat lidi, protože státu musí za každého zaměstnaného občana vyplatit nájemné vyšší, než bude činit mzda onoho občana. Jeho rozhodnutí vzbudilo vášně i v Česku. A to nám po Maďarech nic není. Co potom vzbudí zpráva o nákladech na zaměstnávání v Česku?

Musím se omluvit. Nedávno jsem zveřejnil článek s názvem Proč vás nezaměstnám. Byl to velmi hulvátský článek. Něco tak obhroublého zkrátka do slušné společnosti nepatří. A jako by to nestačilo, vykřikoval jsem navíc, že „bych nikdy nezaměstnal ženu“.

Mohl bych zaměstnat dvanáct lidí za 760 eur čistého, ale neudělám to. Řeknu vám proč. Mohli byste pracovat v pěkné kanceláři mé firmy, která působí v sektoru služeb. Žádný telemarketing, ani nic podobně pochybného. Dělali byste seriozní, náročnou práci, osm hodin denně, víkendy volné...

Slovensko pracuje na přilákání zahraničních investorů: Restriktivní opatření nového zákoníku práce mají za cíl snížit oproti okolním zemím cenu pracovní síly. Pozitivním důsledkem mají být podle vlády Ivety Radičové desítky tisíc pracovních míst.

Představte si, že by řidiči s poznávací značkou končící sudou číslicí mohli dle zákona jezdit na dálnici sto šedesát, beztrestně si dát před jízdou dvě piva, a ještě by jim stát posílal příspěvky na servis. „Liší“ by ale měli smolíka: za stošedesátku tři trestné body, za pivo půl roku bez papírů a servis hezky ze svého.