Články na téma: zákon o spořitelních a úvěrních družstvech

Kampeličky zažily zlé časy: některé padly, celý sektor pak byl podroben drobnohlednému zkoumání ČNB. A pak loni v červenci začal platit zákon, který družstevní záložny znevýhodňuje oproti bankám: střadatel totiž ke svému úročenému vkladu musí přidat ještě peníze navíc, ty se ale neúročí. ANO spořitelní družstvo se přesto loni dostalo ze ztráty a letos už chce počítat zisky.

Družstevní záložny čekají ještě krušnější krušné časy. Novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech jim výrazně komplikuje život. Nebo i zkrátí. Je přísnější metr správný, nebo jde o diskriminaci? Ptáme se odborníků na bankovnictví, na právo, zástupců kampeliček, ekonomů.

„O tom, že družstevní záložny můžou dlouhodobě a zdravě fungovat, se můžete přesvědčit v Německu a Rakousku. Tam ale fungují na trochu jiném principu a jsou také pod přísnějším dohledem,“ říká ředitelka Fondu pojištění vkladů Renáta Kadlecová.

Vklady v českých bankách, záložnách a stavebních spořitelnách jsou do limitu 100 000 eur stoprocentně pojištěné. Nebylo to tak vždycky, do roku 2008 se vyplácelo jen 90 procent (a z jiné sumy). Ptali jsme se odborníků: Měla by v případě krachu banky či kampeličky existovat spoluúčast klientů? Naučilo by to lidi vybírat si odpovědněji, kam ukládají peníze?

„Světlo na konci tunelu v případě družstevních záložen nevidím. Spíš tam čeká další tunel,“ říká v rozhovoru pro Finmag a Peníze.cz ekonom Petr Teplý.