Články na téma: úspory

Škrty a úspory potápějí evropskou ekonomiku. Konečně se prokázalo, že zastánci stimulačních opatření měli pravdu, naopak zastánci škrtů se historicky znemožnili. Nebo je to trochu jinak?

Jednou přijatý plán bývá radno dodržovat i tehdy, jsou-li okolnosti právě nepříznivé.

Nejvtipnějším oznámením minulého týdne bylo premiérovo odvolání boje proti švarcsystému. Nejsmutnějším pak přiznání ministerstva financí, že návrh státního rozpočtu stál na uměle nafouknutých číslech.

Ve skladbě úspor českých domácností zoufale chybí akciový kapitál. Kdyby se česká vláda chystala prodat ČEZ, ani bychom nebyli ochotni si jej koupit. Místo toho bychom se spokojili s jistotou jednoprocentního výnosu na spořicím účtu a nechali bychom zahraniční investory užívat si sedmi- až desetiprocentní zhodnocení jejich kapitálu.

Elektřina, plyn, teplo. Platby za energie a také vodu jsou jednou z nejvýznamnějších položek rozpočtu každé domácnosti. A to, že za ně platíme rok od roku víc a víc, berou mnozí z nás jako fakt, se kterým se nedá nic dělat. Většinou se dá udělat hodně. Zeptali jsme se odborníků co a jak.

Došlo k selhání kapitalismu? O těchto a dalších věcech jsme mluvili s ekonomem Pavlem Kohoutem (44), který tvrdí, že trh je to jediné, co ještě funguje, i když česká ekonomika není příliš vhodným prostředím pro podnikání.

„Když Itálie, Řecko nebo kdokoli další vyhlásí bankrot, bude mít Evropská centrální banka dostatek kapitálu, aby ty následné ztráty pokryla? Odpověď je ne,“ říká italský ekonom Enrico Colombatto.

Módou posledních dvou let se staly debaty o úsporách. Nejde přitom jen o Českou republiku, kde se hesla o potřebě úspor a zabránění řeckému scénáři stala hitem voleb v roce 2010 a měla překvapivý dopad na volební výsledek.

Slováci teprve v posledních pěti letech okusili „středoevropskou životní úroveň“. Předseda liberální strany Svoboda a solidarita Richard Sulík však varuje, že Slováci projídají svoji budoucnost.

Vrcholní evropští politici v čele s Angelou Merkelovou a Nicolasem Sarkozym přešlapují na místě. Dluhová krize se tím jen stupňuje. Zeptali jsme se předních českých ekonomů, proč se politici neodhodlají k razantnímu řešení situace.

Že si nechcete vyvést tři procenta sociálního pojištění do fondu? A kdo si myslíte, že vás v stáří bude živit? Jen si pěkně naspořte… Co je pro našince v oblasti zabezpečení na důchod novota, to je pro obyvatele západních zemí záležitost stará přes 30 let. A za těchto 30 let se v penzijních fondech po celém světě uložilo nepředstavitelné množství peněz, za které se nakoupily státní dluhopisy. Proto se hodí podívat se na dnešní evropské dluhové patálie i z druhé strany barikády, z pohledu lidí, kteří problémovým zemím půjčili.

Utrácejte, jinak se nevyhnete nové hluboké recesi, varuje vlády šéfka MMF Christine Lagardeová. Přidali se k ní i ekonomové pracující pro OSN. Opakují tak starou známou písničku - stačí stavět hladové zdi a prosperita je zaručena. Snad i J. M. Keynes se z toho musí obracet v hrobě.

Poslední týdny přinášejí jednu negativní ekonomickou zprávu za druhou a zdá se, že se svět řítí do další recese. Většina odhadů dnes pracuje s nižšími předpoklady růstu než před létem a důvěra v budoucnost jako by se v letním vedru vypařila.

Kdo nemá doma cihličku zlata, jako by vůbec nebyl. Aspoň takový dojem vytváří většina českých médií – a pomáhají tak vytvářet horečku, na které vydělají jen překupníci.

Poslední týdny plní média jeden článek o zadlužených ekonomikách za druhým. Příběh o snaze rychleji omezit zadlužování české ekonomiky dokonce nedávno vyvolal další koaliční bouři ve sklenici vody. Škoda, že jde jen o řečnická cvičení.

V souvislosti s plánovanou penzijní reformou se často objevuje otázka: kde máme jistotu, že nám fondy za pár let někdo neznárodní, neprovede „měnovou reformu“ a podobně. Existuje vůbec na světě nějaký fond, který přežil třeba sto let?