Články na téma: úrokové sazby

Koruna v roce 2017 posílila ke všem světovým měnám. K euru by měla posilovat dál. Co bude dělat dolar, to je ve hvězdách. Klientům doporučuji držet se koruny

Přestože loni začly růst úroky hypoték, pořád jsou nenormálně laciné. Co je ale normálně drahé, to jsou nemovitosti, které bychom si za ty hypotéky rádi koupili. Ptáme se odborníků, co přinese letošek trhu s realitami.

Rok 2017 nebyl pro dluhopisy příznivý. Rok 2018 nebude příznivější. Rostoucí úrokové sazby se promítnou do dalšího růstu úrokových výnosů dluhopisů: tržní cena dluhopisů bude klesat.

Půjdou už akcie dolů? Čeká dluhopisy velký comeback? Jsou kryptoměny jen nafouknutá bublina? Osobnosti ze světa financí radí, kam se letos vyplatí zainvestovat.

Zkusme si útržkovitě shrnout, co přinesl právě končící rok na finančních trzích v České republice i ve světě.

Je osm měsíců od ukončení intervencí proti koruně. Česká měna výrazně posílila, inflace stoupla ke třem procentům, úrokové sazby rostou a ceny dluhopisů padají dolů.

Inflace v Česku je nejvýš za posledních pět let. Je důvod k obavám?

Houbaři se konečně dočkali, vracejí se z lesů s plnými koši. Ekonomové a investoři minulý týden čekali, jestli na zasedání bankovní rady ČNB sprchne a porostou taky úrokové sazby. Česká národní banka zatím ponechala sazby beze změny, ale předpověď je jasná: budou růst. Brzy.

Co nastane po zvýšení úrokových sazeb České národní banky? Jde o správný krok? Jak se to dotkne peněženek českých domácností? Ptáme se ekonomů.

Andrej Babiš má problém s korunovými dluhopisy své firmy. Nechme na jiných, jestli je to problém skutečný, právní, nebo jen virtuální, politický. Z nadhledu je to totiž problém nakonec malicherný. Podstatnější průšvih, který má sílu reálně (a negativně) ovlivnit životy lidí v zemi, vidím ve státních dluhopisech. S jejich splácením bude mít brzy problém republika.

Inflace se vrací. Znamená to, že by se některé věci měly vracet k normálu. Hypotéky už zase například nebudou pro každého, spořicím účtům pomalu vyšplhají úroky z desetinek na procenta. Problémy výhledově čekají toho, kdo má plnou kapsu státních dluhopisů – což jsou například vaše fondy penzijního připojištění.

Jednou z nejpodstatnějších věcí, které dostávají ke správě centrální banky, je měnová politika. Pro naši Českou národní banku je ale právě měnová politika posledních pár roků Achillova pata.

Dlouho očekávaná inflace už není daleko. Přijde. A bude mít hlad. Půjde vám po úsporách. Úroky bankovních vkladů s ní nebudou schopné držet krok. Hledání relativně bezpečného výnosu bude fuška, pravděpodobně dál porostou ceny nemovitostí.

České ekonomice se daří. A přesto vláda přichází s rozpočtem, který má schodek šedesát miliard korun. Tak takhle tedy pan Babiš řídí Agrofert? To asi ne.

Nejlepší zprávy jsou žádné zprávy. Letošní srpen byl pro vyznavače tohoto hesla příznivý. O moc víc než nic se nedělo.

Kdo by platil za běžný účet, když účtů zadarmo je dvanáct do tuctu? Z různých důvodů se takoví lidé najdou. A ti ostatní se kvůli záporným úrokovým sazbám, ordinovaným centrálními bankami, s účty bez poplatků možná také brzo budou muset rozloučit.

Od října by mělo zpřísnit poskytování hypoték. Česká národní banka navíc usiluje o změnu legislativy, aby mohla půjčky na bydlení snadněji regulovat.

Česká národní banka si jistě uvědomuje, že je spoluodpovědná za prudký růst cen nemovitostí – nebývale levné hypotéky jsou důsledkem toho, co provádí s úrokovými sazbami. Na druhou stranu si také uvědomuje, jaké nebezpečí rozdávání hypoték skoro zadarmo představuje. Jenže místo aby regulací ubrala, snaží se údernicky regulovat na dvou frontách.

Centrální banky jdou na ruku politikům. Záporné úrokové sazby ale ničemu nepomůžou, jen kupují Evropě pár let navíc.

Se znehodnocováním peněz si věděli rady antičtí Římané i sovětští bolševici. Dnes jejich praktiky přebírají ekonomové v centrálních bankách. Ideologie se změnila, cíl zůstává stejný – naše úspory.

Svět bankovnictví se mění. Jedno ale zůstává stejné – vítězí ten, kdo dokáže získat důvěru klientů. Zkušený italský bankéř, který posledních šest let působí v Česku, by mohl vyprávět. A taky že vypráví…