Články na téma: Ukrajina

Říká se, že z pytláka je nejlepší hajný. Jaký europoslanec může asi být z euroskeptika, který by rád dobrovolné euro a možnost vystoupit z Unie? Fanouškem Bruselu se ekonom a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach, jak se zdá, nestal ani po půlroce v europarlamentu.

Nedokážeme se shodnout, co se na Ukrajině děje, natož abychom se dokázali shodnout, co s tím můžeme dělat. Politikové se ale nějak rozhodnout musí. Můžou se ale jako my zeptat odborníků – na ekonomiku, politiku, na Rusko. Jak tvrdé by měly být sankce proti Rusku? A měly by vůbec být?

Jen tak si sedíte doma, Zeman něco plácne v televizi a někde jinde už se chystají vás vybombardovat. Jste přece Češi, ne?

Ukrajina, zásadní dovozce ruského zemního plynu, měla vedle zahraničněpolitické nezávislosti nakročeno i k nezávislosti energetické.

Má se dostavět jaderná elektrárna Temelín? Měli bychom se snažit o energetickou soběstačnost? Vytváří dotace obnovitelných zdrojů energie nestabilní prostředí, které nás jednou zle vytrestá? A má vůbec smysl upřednostňovat nějaké zdroje a jiné zcela odmítat? Odborníci se v pravidelné anketě zamýšlí nad stavem a směřováním české energetiky.

V květnu nerozkvétaly jen šeříky, ale také úsměvy na tvářích investorů. Když pomineme zlato a některá méně podstatná nebo sledovaná investiční aktiva, zhodnocovalo se skoro všechno, akcie od vyspělých států po rozvíjející se ekonomiky, dluhopisy státní i tzv. high-yield dluhopisy. Zkrátka, kdo v květnu nebyl na kapitálových trzích, trhá si vlasy, pokud mu ještě nějaké zbývají.

Evropa se musí přestat dívat na ruské dodávky plynu jako na obchodní záležitost a respektovat ruskou optiku: dodávky energetických surovin jsou především mocenský nástroj. Plynovod South Stream měl k Rusku nejen uvázat Balkán, ale také připravit Ukrajinu o jednu z mála pák, které na Rusko má.

Neklid na východní Ukrajině otřásl sociální stabilitou centra ukrajinského průmyslu. Stabilitou roky kupovanou za miliardové dotace. Rytmus průmyslového srdce Ukrajiny může klopýtnout každou chvíli.

Moldavsko, nejchudší země Evropy, se stane během pár týdnů novým přidruženým členem Evropské unie. Velká část Moldavanů je ale díky rumunským pasům občany Unie už dnes.

Přerušení tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín je jen dočasným ústupem mohutné ruské lobby. Krok ČEZu zabránil, aby v něm vyhráli Američané.

Stále častěji se nám fanoušci Evropské unie a lidé vydělávající na „zelené energetice“ snaží namluvit, že žádný zákaz žárovek vlastně neexistuje. Jejich argumenty se ale soustředí zejména na to, že neexistující zákaz je správný a nezbytný.

Zbaví se Evropa závislosti na ruském plynu? Zatím tomu nic nenasvědčuje. Ani břidlicový boom v Americe.

Výjimečná nová kniha připomíná čtrnáct milionů obětí holodomoru, Velkého teroru, okupace Polska, bojů na východní frontě a holocaustu.

Jak se pozná, že pro nás něco má skutečnou hodnotu? Podle oběti, kterou jsme ochotni pro tuto hodnotu přinést.

Z určitého pohledu se spor o Ukrajinu jeví jako klasický imperiální spor o území. U šachovnice sedí dva hráči, dvě impéria. Brusel a Moskva. Předmětem hry je území a moc. Jako vždy v historii.

Reálně Američané proti Rusku vystupují tvrději než Evropská unie, ani oni však nehodlají pouštět dál než k víceméně bezvýznamným gestům. Rusku se možná jeho postup vůči Ukrajině opravdu nevyplatí, jak ale naznačuje sloupkař Washington Examineru, pokud se tak stane, ekonomické sankce na tom budou mít podíl pramalý.

Rusko je velké, největší na světě. Saje ropu i plyn a roste. Nejnověji se rozšířilo jak na Krym, tak do oblasti severozápadního Tichomoří. Jeho dalším cílem je Arktida.

Na rozdíl od řady internetových vševědů jsem ještě nenapsal nic k dění na Ukrajině respektive na Krymu. V zásadě o tom vůbec nic nevím. Jediné kusé informace jsem získal z novin a takové je třeba řádně filtrovat. Jenže ono i o té nevědomosti se vyplatí psát.

Západní politikové se jezdili ukazovat na kyjevské demonstrace. Dalo by se čekat, že jsou si vědomi, co činí, a že budou připraveni. Jenže jak ukazují jejich reakce na obsazení Krymu, neměli potuchy, co se jim před očima odehrává a k čemu to může vést.

Jak se zdá, Západ by radši další „restart“ vztahů s Ruskem než jakýkoli razantnější krok.

Jak může vývoj událostí na Krymu ovlivnit českou ekonomiku? Zeptali jsme se státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy, politologa Michaela Romancova, ekonoma Oldřicha Rejnuše, analytika Aleše Michla a dalších osobností.