Články na téma: státní dluh

Ten seriál už běží pětadvacet let. Pokus o rozpumpování japonské ekonomiky, selhání, nárůst státního dluhu. A znovu. Taková krize, trvající třeba i desítky let, ovšem může postihnout i Evropu.

Historie není spravedlivá. Často vyzdvihuje spíš ty, kteří převracejí zaběhané pořádky, přestavují a ničí. Na ty, kteří dávají věci do pořádku nebo jen rozumně spravují svěřené, se zapomíná. Takovou postavou je i Calvin Coolidge, třicátý prezident Spojených států amerických.

Polská vláda vzala ze soukromých penzijních fondů polovinu prostředků, které v nich lidé nashromáždili a přelila je zpět do systému státních penzí. Zároveň fondům přikázala investovat ze tří čtvrtin do akcií, čímž z nich udělala agresivní a rizikový investiční nástroj. A pak dala jejich klientům čtyři měsíce na to, aby se rozhodli, jestli u nich zůstanou.

V Iráku je černá díra. Zhltla biliony amerických dolarů a chce víc. Každý dolar je do ní vtažen tak silnou gravitací, že ji nemůže opustit.

Velká Británie překvapuje Evropu. Prožívá ekonomický boom, logický a tvrdě zasloužený.

Zájem o řecké, španělské, italské i portugalské dluhopisy je veliký. Úrokové výnosy klesly na předkrizové hodnoty, jako by ani žádná krize nebyla. Přitom zadlužení neustále roste až strašidelným tempem. Dluhopisová bomba potichu tiká… ale nikdo to neslyší.

Co je dovolené akademickému ekonomovi, není dovoleno Andreji Babišovi?

Mnoho z toho, co se v těchto dnech děje na Ukrajině, jako by nedávalo smysl. Dokud si nesrovnáme ekonomické zájmy hlavních aktérů, hospodářskou situaci země, ale také postoje obyčejných lidí, kterým jde nejen o svobody a demokracii, ale i o to, jestli budou mít ještě zítra práci a z čeho zaplatí účty za nájem a plyn.

Inflace bohatým bere a chudým dává. Nebo přesněji: bere těm, kteří jsou v plusu. A ti, kteří mají dluhy, ji rádi poplácají po ramenou. Možná proto, jak ve svém dnešním textu vysvětluje Pavel Kohout, panují takové obavy z deflace, tedy inflace naruby.

Vývoj na měnových trzích v roce 2013 dirigovaly centrální banky. Mezi ekonomy se stále častěji začíná skloňovat pojem měnová válka. Ani Česká národní banka nezůstala jen nečinně přihlížet a rozhodla se pomocí intervencí oslabit českou korunu. V zájmu vyšší inflace.

Rusko postaví nové dva bloky maďarské jaderné elektrárny Paks. Na většinu kontraktu v hodnotě 400 miliard korun dají Rusové Maďarům úvěr. Jde nepřímo i o ruskou podporu Viktoru Orbánovi, který už pět let buduje těsné vztahy s Vladimirem Putinem. A možná i o nástin budoucí dostavby Temelína.

Jak se za ekonomickými a politickými událostmi roku 2013 ohlížejí analytici Aleš Michl a Pavel Sobíšek, ekonom a žurnalista Lukáš Kovanda, advokát Tomáš Sokol, zástupce odborových svazů Vít Samek a řada dalších osobností, se dozvíte v posledním letošním vydání naší pravidelné rubriky Očima expertů.

Situace na Ukrajině vypadá jako boj „dobrých“ prozápadních opozičních demonstrantů proti „špatnému“ provýchodnímu prezidentu Viktoru Janukovyčovi. Skutečnost je mnohem složitější a ve hře je finanční bankrot a ekonomický kolaps této pětačtyřicetimililionové země.

V říjnu se Obamově administrativě podařilo po urputných politických bojích opět zvýšit strop pro maximální možné zadlužení federální vlády. Dle některých výhra rozumu nad emocemi – bankrot největší ekonomiky světa byl odvrácen. Není však skutečnost spíše taková, že bankrot Spojených států byl pouze odsunut, a až jednou přijde, bude o to bolestivější?

Pozornost ekonomů upoutala nedávná kritika Spojených států na adresu Německa a jeho hospodářské politiky. Ta je prý zaměřena příliš úzce a merkantilisticky na podporu německého exportního průmyslu, bez ohledu na potřeby zbytku eurozóny a zbytku světa. Němci reagovali předvídatelně: Američané nám závidí, také by chtěli tak silný exportní průmysl jako my, ale nemají na to. A navíc mají dluh přes sto procent HDP, kiš, kiš.

Je stávající podoba eurozóny udržitelná, nebo by měl někdo jít z kola ven? Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a řada dalších evropských ekonomů se přiklání k druhé variantě. Přečtěte si, jak se tenhle nápad zamlouvá Pavlu Kohoutovi, Aleši Michlovi, Oldřichu Rejnušovi a dalším osobnostem.

Cesta k prostředí, které přeje ekonomice? Bez seriózní vlády to půjde těžko.

Jaký vliv budou mít výsledky voleb na české hospodářství a na naše peněženky? Které strany by měly být ve vládě, aby byla ekonomika co nejstabilnější? Ptáme se ekonomů Pavla Kohouta a Lukáš Kovandy, politologů Michaela Romancova a Pavla Šaradína a dalších osobností.

Jaký je hlavní a podstatný výsledek voleb? Stará levice nemá většinu ve Sněmovně. Velká úleva. Není jisté, co bude. Jisté je, že mohlo být hůř.

Nová kniha o dějinách úsporných opatření nabourává některé mýty o líných národech a rozpočtové zodpovědnosti.

S Markem Dąbrowským, polským ekonomem a expertem na finanční krize, jsme rozmlouvali o situaci středoevropských ekonomik. Profesor Dąbrowski do Prahy zavítal jako účastník konference Fórum 2000, která se tento rok věnovala společenské transformaci.