Články na téma: sociální výdaje

Hospodářské problémy Evropy mají společný kořen v uchvátané snaze o sjednocení. Média se zabývají francouzskými a řeckými volbami. Pozornost veřejnosti se zaměřuje na politické dění a často klouže po povrchu. Pod tím povrchem se však skrývá podstata.

Druhý díl exkluzivní analýzy Pavla Kohouta. „Je nějaký vskutku racionální důvod, proč poslouchat Sarkozyho a Merkelovou, dva certifikované finanční břídily? Ne, není.“

Poválečné Německo, respektive jeho západní část, měla velké štěstí. Hospodářskou politiku od počátku určovali ekonomové jako Ludwig Erhard, Wilhelm Röpke, Walter Eucken a Alexander Rüstow. Věřili v liberální ekonomiku, zároveň však byli stoupenci silné vlády. Jak to jde dohromady?

V současné době probíhá debata, zda se Česká republika má přidat ke „hlavnímu proudu“ evropské integrace a podpořit fiskální unii, anebo zůstat raději stranou. Zastánci první varianty argumentují nebezpečím, že bychom mohli zůstat mimo. Kritici jsou naopak přesvědčeni, že nebezpečím je právě onen „hlavní proud“ sám o sobě.

Itálie, léto 2011. Historická centra měst, galerie, pizzerie, trattorie a osterie lákají turisty jako každý rok. A přece je tu rozdíl: přibyly sprejované nápisy: Noi la crisi non la paghiamo. My tu krizi nezaplatíme. Docela to chápu. Ital, který pracuje a platí pořádně vysoké daně, nemá chuť platit víc. Nezaměstnaný mladý Ital, který nemá peníze na bydlení a založení vlastní rodiny, má ještě menší chuť něco platit.