Články na téma: schodek státního rozpočtu

Podaří se Španělsku zažehnat hrozící bankrot, nebo se vydá stejnou cestou jako Řecko? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta, Petra Teplého, Tomáše Prouzy a dalších osobností ze světa financí a byznysu.

Vláda škrtá a ždímá, seč jí stačí síly. Máme to ale zapotřebí? Neudusíme tím hospodářský růst? Loni jsme s překvapením zjistili, že jsme schodek rozpočtu snížili podstatně víc, než bylo naplánováno. Z čeho vláda – která se loni o tolik sekla – vychází, když ordinuje další škrty a další zvyšování daní? V tomto duchu se v Hospodářských novinách ptá Jan Macháček předních ekonomů. Nabízíme odpověď Pavla Kohouta.

Má smysl, aby vládní koalice pokračovala až do roku 2014, nebo jsou předčasné volby přijatelnější varianta? Ptali jsme se ekonomů Tomáše Prouzy a Lukáše Kovandy, podnikatele Tomia Okamury, advokáta Tomáše Sokola a dalších osobností.

Došlo k selhání kapitalismu? O těchto a dalších věcech jsme mluvili s ekonomem Pavlem Kohoutem (44), který tvrdí, že trh je to jediné, co ještě funguje, i když česká ekonomika není příliš vhodným prostředím pro podnikání.

Maďarsko ve svých rozpočtových statistikách podvádělo v rozměrech podobných řeckým podfukům. Z Evropské unie nyní přišel bezprecedentní trest: pozastavení výplaty miliard z evropských fondů. Postup Bruselu je zcela na místě.

Merkelová a Sarkozy vůbec netuší, jak z krize ven. Česká republika má dobré důvody odmítat unijní pakt o rozpočtové odpovědnosti.

„Když Itálie, Řecko nebo kdokoli další vyhlásí bankrot, bude mít Evropská centrální banka dostatek kapitálu, aby ty následné ztráty pokryla? Odpověď je ne,“ říká italský ekonom Enrico Colombatto.

Maďarský premiér Viktor Orbán možná dokáže využít dvoutřetinovou většinu v parlamentu k upevňování své moci. Ekonomice se však daří stále hůř.

Od navýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty uběhlo jen několik dní a už se otevřeně mluví o tom, že pro letošek nebude konečné! Voliče je totiž uprostřed volebního období třeba sedřít z kůže – možná do příštích voleb zapomenou, jaké kejkle „pravicová vláda“ prováděla za uplynulé čtyři roky.

Itálie dnes platí za další černou ovci. Přitom tato bohatá země s obdivuhodnou kulturou zažila doby, kdy byla vzorem rozpočtové střídmosti. Přinejmenším některé vyspělé italské státy by mohly být inspirací i dnes.

Minulý týden všichni slavili konec eurokrize. Skončila ale doopravdy, nebo jsme ji jen odložili?

Ať už si voliči v poslední dekádě vybrali, že chtějí jezdit levnou dacií nebo luxusním volvem, všechny reformy připomínaly lepení dílů z těchto aut na starého favorita. Státní správa drandí ve dvacet let starém modelu a chybí odvaha definitivně ho poslat do šrotu.

Poslední týdny plní média jeden článek o zadlužených ekonomikách za druhým. Příběh o snaze rychleji omezit zadlužování české ekonomiky dokonce nedávno vyvolal další koaliční bouři ve sklenici vody. Škoda, že jde jen o řečnická cvičení.

„Čím víc je v Unii dokumentů, které se tématem konkurenceschopnosti na papíře zabývají, tím víc je konkrétních rozhodnutí a opatření, která konkurenceschopnost fakticky podkopávají,“ říká Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky a nejmladší člen její rady. A dodává „Pokud někdo čeká, že populární nápady na všemožné dodatečné zdanění bank pomohou konkurenceschopnosti reálné ekonomiky, je na omylu.“

Víkend přinesl zajímavou debatu o tom, kdo všechno z ministrů odstoupí, když… Neměly by tyto výkřiky následovat až poté, co všechno ostatní selhalo?