Články na téma: ropa

Ekonomů, finančních analytiků, podnikatelů a investorů se v pokračování pravidelné ankety ptáme, kam by v letošním roce vložili své peníze. Přečtěte si jejich investiční tipy.

Islámský stát je dobře promazaný stroj na svatou válku, do kterého denně proudí miliony dolarů.

Má se dostavět jaderná elektrárna Temelín? Měli bychom se snažit o energetickou soběstačnost? Vytváří dotace obnovitelných zdrojů energie nestabilní prostředí, které nás jednou zle vytrestá? A má vůbec smysl upřednostňovat nějaké zdroje a jiné zcela odmítat? Odborníci se v pravidelné anketě zamýšlí nad stavem a směřováním české energetiky.

V reakci na krizi na Ukrajině navrhl polský premiér Donald Tusk „energetickou unii“, tedy integraci Evropské unie v oblasti energetické bezpečnosti. Prosazovat ji ale bude jen velmi těžko: některé země Unie, včetně některých klíčových, se závislost na ruských energetických surovinách netýká

Stále častěji se nám fanoušci Evropské unie a lidé vydělávající na „zelené energetice“ snaží namluvit, že žádný zákaz žárovek vlastně neexistuje. Jejich argumenty se ale soustředí zejména na to, že neexistující zákaz je správný a nezbytný.

Jak se pozná, že pro nás něco má skutečnou hodnotu? Podle oběti, kterou jsme ochotni pro tuto hodnotu přinést.

Rusko je velké, největší na světě. Saje ropu i plyn a roste. Nejnověji se rozšířilo jak na Krym, tak do oblasti severozápadního Tichomoří. Jeho dalším cílem je Arktida.

Jak se zdá, Západ by radši další „restart“ vztahů s Ruskem než jakýkoli razantnější krok.

Jak může vývoj událostí na Krymu ovlivnit českou ekonomiku? Zeptali jsme se státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy, politologa Michaela Romancova, ekonoma Oldřicha Rejnuše, analytika Aleše Michla a dalších osobností.

Od samodura musíte potřebovat co nejmíň, kalkulovat s tím, co všechno potřebuje on od vás, a taky se nesmíte bát ukázat svou sílu.

Západní státy se chystají přimět Vladimira Putina, aby stáhl ruské vojáky z Krymu do kasáren a uznal nezávislost i celistvost Ukrajiny. Jenže čím? Obchodními sankcemi by vytrestaly samy sebe.

Rusko zatím za invazi na Krym a okupaci tohoto ukrajinského poloostrova nezaplatilo téměř nic. V případě, že by se Západ rozhodl Rusko zastavit obchodním embargem a ekonomickou izolací, Putinův režim by se s velkou pravděpodobností rychle zhroutil.

Opožděné vítězství prozápadních sil na Ukrajině znamená pro Evropskou unii a Spojené státy závazek zachránit tuto zemi před ekonomickou katastrofou. Jinak o Ukrajinu – nebo o její část – zase přijdou. Je to ovšem podobně obtížný a finančně náročný úkol, jako bylo připojení východního Německa k Spolkové republice.

Vývoj kolem nové měny bitcoin může mít převratné geopolitické důsledky.

Svět nehodlá stát stranou a jen nečinně přihlížet, jak šílený syrský diktátor Bašár Asad masakruje vlastní občany, včetně dětí, nervovým plynem. Tak nedávno pravil Barack Obama. Jedním dechem dodal, že Spojené státy Asada potrestají několika dobře mířenými raketami, které zchromí jeho chemický arzenál a názorně mu předvedou, že čeho je moc, toho je příliš.

Masové pouliční protesty jsou projevem toho, že model Mezinárodního měnového fondu je tváří v tvář ekologickým a energetickým výzvám neudržitelný.

Stačilo vyslovit pár slov a akciové indexy padaly. Ben Bernanke a pár vět, které dokážou během okamžiku přivodit miliardové ztráty – o čem to svědčí?

Spojeným státům a Evropské unii se povedlo ostřihnout Írán od pohádkových ropných příjmů. O to víc ale musejí platit zemím jako je Rusko či Venezuela. Kdo je tedy nakonec vítěz a kdo poražený?

Těžba břidlicových plynů a břidlicové ropy výrazně pomůže rychlejšímu růstu americké ekonomiky. Nevěříte?

Rok 2013 nebude, pokud jde o globální ekonomický vývoj, žádná slast – světová finanční válka o nové nastavení globálního finančního systému pokračuje. Jaký bude další vývoj na bojišti? Spojené státy se postupně budou dostávat do izolace.

Komodity si v poslední dekádě získaly velké sympatie řady investorů. Zatímco v roce 2002 spravovaly komoditní fondy přibližně deset miliard dolarů, o deset let později přesáhla aktiva těchto fondů 320 miliard. Motivy investorů se přitom liší. Někteří se snaží nákupem komodit diverzifikovat portfolio, jiní se zajišťují proti inflaci, další spekulují na růst či pokles jejich cen.