Články na téma: restrukturalizace dluhu

„Dostává se Česká republika kvůli tomu, že premiér Nečas odmítá podepsat smlouvu o fiskální odpovědnosti, v Evropě do izolace?“ ptá se komentátor Jan Macháček. Pavel Kohout odpovídá:

Pavel Kohout exkluzivně: Evropští lídři schválili ve čtvrtek další definitivní záchranu Řecka. Během posledních osmnácti měsíců již šestou v pořadí. Bude tento pokus účinnější než pět předchozích?

„Půjčka Řecku je to samé, jako kdyby si Česká republika vzala na tři roky úvěr ve výši 1,8 bilionu korun – to znamená úvěr, který je větší než celý český veřejný dluh,“ říká Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky.

Evropa se finančně hroutí. Její vedoucí představitelé nevědí, co si počít. Jejich aktivity spíše vyvolávají paniku. Ta se již dotkla Itálie, což je příliš velká ekonomika, než aby bylo možné ji zachránit tradičním způsobem: vsypem velkého objemu peněz. Co tedy přichází v úvahu?

„Čím víc je v Unii dokumentů, které se tématem konkurenceschopnosti na papíře zabývají, tím víc je konkrétních rozhodnutí a opatření, která konkurenceschopnost fakticky podkopávají,“ říká Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky a nejmladší člen její rady. A dodává „Pokud někdo čeká, že populární nápady na všemožné dodatečné zdanění bank pomohou konkurenceschopnosti reálné ekonomiky, je na omylu.“

Minulý týden plnilo stránky novin opět Řecko. Evropská unie, respektive eurozóna, mu hodila další záchranný kruh, i když tonoucího proudy unášejí stále dál na otevřené moře. Pokud nepadne rozhodující slovo (ať už v eufemistické formě „restrukturalizace dluhu“, nebo ve formě lidové „bankrot“), bude se řecká agónie prodlužovat.

Problémy zadluženého Řecka vstupují do nové fáze. Trhy se začínají shodovat na nutnosti jeho pádu a následné restrukturalizaci řeckého dluhu. Na povrch tak opět vyplouvá vzpomínka na Bradyho dluhopisy. Otázka ale je, jestli ty jsou tím pravým řešením.