Články na téma: Řecko

Pozítří začíná v Polsku a na Ukrajině mistrovství Evropy ve fotbale, jedna z největších událostí ve sportovním světě a současně také jedna z nejdražších. Zvláště pro země, které musí velkou část nutné infrastruktury budovat, což je právě případ Polska a Ukrajiny.

V Evropě se debatuje o možné bankovní krizi na jihu Unie a všichni přemýšlejí nad tím, jak nastartovat růst. Česko strká hlavu do oprátky kvůli evropským dotacím a utkvělé snaze řídit se číslem, které nic neznamená.

„Krize? Žádná krize ani v USA, ani v Evropské unii není a nebyla,“ říká v pokračování exkluzivního rozhovoru ekonom Aleš Michl. V pokračování se taky dozvíte, co mají společného McDonald’s a komunisté a proč si česká pravice kope vlastní hrob.

Jaká témata se v ekonomických médiích neobjevují, i když by si to zasloužila? A proč je vlastně média ignorují? Na to jsme se zeptali ekonomů Pavla Kohouta, Petra Macha, Tomáše Prouzy a dalších osobností ze světa financí.

Pomohl by eurozóně odchod Řecka? V čem se Česká republika podobá Španělsku? A proč by měli evropští lídři radši jezdit na chatu než do Bruselu? Exkluzivní rozhovor s ekonomem Alešem Michlem, který si vážně nebere servítky.

Poslali řečtí a francouzští voliči eurozónu ke dnu? Zeptali jsme se Pavla Kohouta, Petra Macha, Jana Procházky, Pavla Sobíška a dalších českých ekonomů.

Chcete se ubránit „informační obezitě“? Mediální půst nepomůže, důležitá je pestrá strava a ověřování informací přímo u zdrojů, píše Clay A. Johnson.

Hospodářské problémy Evropy mají společný kořen v uchvátané snaze o sjednocení. Média se zabývají francouzskými a řeckými volbami. Pozornost veřejnosti se zaměřuje na politické dění a často klouže po povrchu. Pod tím povrchem se však skrývá podstata.

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropskou unii vždy příznačného. K tomu všemu se přidává ještě spor o hospodářskou nezávislost zemí starého kontinentu.

Podaří se Španělsku zažehnat hrozící bankrot, nebo se vydá stejnou cestou jako Řecko? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta, Petra Teplého, Tomáše Prouzy a dalších osobností ze světa financí a byznysu.

Bývaly doby, kdy ta či ona země nesla přezdívku „nemocný muž Evropy“. Dnes je náš kontinent daleko pokročilejší. Máme nyní v Evropě nemocnici, která sahá od mysu Finisterre až po Finský záliv, od ostrova Rhodos až po jezero Termoncarragh (asi uhádnete, že je to někde v Irsku). Proveďme nyní krátkou vizitu a podívejme se na několik zajímavých případů.

Že finanční svět není v klidu, o tom netřeba pochybovat, jinak by bankéři houfně neopouštěli svá místa ve vrcholovém vedení největších světových bank. V klidu není ani eurozóna, o Řecku a situaci v něm se mluví prakticky nepřetržitě. Jaké jsou kroky bankéřů, hlavně německých? Jsou opravdu bezvýhradně pro záchranu eurozóny, nebo vysílají jiné signály?

„Dostává se Česká republika kvůli tomu, že premiér Nečas odmítá podepsat smlouvu o fiskální odpovědnosti, v Evropě do izolace?“ ptá se komentátor Jan Macháček. Pavel Kohout odpovídá:

Dne 9. března 2012 vyhlásilo Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA), že nedávná restrukturalizace řeckých státních dluhopisů představuje kreditní událost. Tedy bankrot. Stalo se, co se muselo stát. Otázka je, kdo další je na řadě.

Maďarsko ve svých rozpočtových statistikách podvádělo v rozměrech podobných řeckým podfukům. Z Evropské unie nyní přišel bezprecedentní trest: pozastavení výplaty miliard z evropských fondů. Postup Bruselu je zcela na místě.

Diskuze kolem Řecka vytěsnily z veřejné pozornosti podstatnější záležitosti. Na Řecko jen k jeho smůle připadla role obětního beránka. Záchrana tohoto státu je ve skutečnosti veřejnou ekonomickou popravou. Propaganda se snaží přesvědčit Evropany, že jejich kontinent stojí a padá s rozpočtovou zodpovědností. Kdo neposlechne, bude popraven.

Nakupujte, když je krev v ulicích, řekl prý kdysi baron Rotschild. V roce 2007 žili západní investoři v nebývale klidné době, tedy v době, která investicím – podle barona – nepřeje. Co se od té doby změnilo? Ekonom Pavel Kohout exkluzivně pro Partners media reviduje a doplňuje svůj pět let starý text.

Řecko bylo opět jednou zachráněno Evropskou unií. Záchrana má spočívat v poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši 130 miliard eur. Politici se tváří nadšeně, trhy nejsou přesvědčeny. Kladou si otázku, kam povede ono „překlenutí“ – jakou má Řecko budoucnost.

Uprostřed rámusu kolem Řecka jdou stranou významnější zprávy. Kdo například ví, že Evropská centrální banka od počátku krize napustila do evropského bankovnictví téměř bilion eur? A kdo si povšiml, že francouzská obchodní bilance padá do minusu jako kámen?

Když jste pozadu se splátkami hypotéky nebo spotřebitelského úvěru, exekutoři drahoty nedělají a na pokrytí půjčky vám zabaví klidně i psí boudu s vaším miláčkem uvnitř. Když je se splácením dluhu pozadu stát, může na věřitele dělat dlouhý nos: nenajde se exekutor, který by mu sáhl majetek. A že majetek by byl...

V současné době probíhá debata, zda se Česká republika má přidat ke „hlavnímu proudu“ evropské integrace a podpořit fiskální unii, anebo zůstat raději stranou. Zastánci první varianty argumentují nebezpečím, že bychom mohli zůstat mimo. Kritici jsou naopak přesvědčeni, že nebezpečím je právě onen „hlavní proud“ sám o sobě.