Články na téma: prognostika

Politika může ekonomice prospívat, anebo škodit. Jak to bude v roce 2017?

Předpovědí, co se stane s Británií a co se stane s Evropou, se po zveřejnění výsledků britského referenda o odchodu z Evropské unie urodilo tolik, že by se daly přehazovat vidlemi. Je ale čas nalít si čistého vína: že totiž nevíme.

Česká národní banka permanentně míří na dvouprocentní inflaci. A permanentně je o jeden a půl procentního bodu mimo. V předpovídání prostě centrální banka není moc dobrá. Přesto svým modelům, které k těmto „úspěchům“ vedou, věří natolik, že na jejich základě dál a ještě usilovněji pro nás pro všechny vytváří lepší budoucnost.

Podle vizionáře Arthura C. Clarka bude v roce 2050 na světě pěkná otrava. Miliony lidí se nechají zmrazit v naději, že někde dál v budoucnosti je čeká aspoň trocha dobrodružství. A jak vidí za pětatřicet let účastníci naší ankety? Ukoušeme se nudou, nebo bude vzrušení až moc?

Centrální banka si dala za cíl dotlačit inflaci ke dvěma procentům. Po roce a čtvrt od intervencí se inflace líně povaluje kdesi kolem nuly. Nasnadě jsou otázky, jestli se tedy změnil cíl národní banky, nebo jestli snad neměla zbraň dostatečné ráže. Nejprve si ale položme otázku jinou: Podle čeho vlastně banka ty svoje zbraně zaměřuje?

Prognózy ekonomického vývoje nedokážou zohlednit nepředvídatelné okolnosti.

Na rozdíl od řady internetových vševědů jsem ještě nenapsal nic k dění na Ukrajině respektive na Krymu. V zásadě o tom vůbec nic nevím. Jediné kusé informace jsem získal z novin a takové je třeba řádně filtrovat. Jenže ono i o té nevědomosti se vyplatí psát.

Slovo „proroctví“ používám z preventivních důvodů: když se spletu v proroctví, nebude to tak velký průšvih, jako kdybych se mýlil v prognóze.

V minulých týdnech se na stůl nebo alespoň na stránky médií vrátila debata o přijetí eura. Z části jde samozřejmě o reakci na pochybnou kurzovou intervenci ČNB, musíme ale počítat s tím, že se těma bude vracet častěji – a měli bychom se na ně pořádně připravit.

Napadlo vás někdy, že by sluneční erupce mohla z hodiny na hodinu paralyzovat civilizaci nebo že vaše vnoučata můžou být jen podržtašky laboratorně vyšlechtěných Číňanů?

Jak se bude za sto let pohlížet na ekonomickou a hospodářskou situaci začátku 21. století? Zeptali jsme se ekonomů Tomáše Prouzy a Petra Macha, sociologů Jana Kellera a Petra Hampla, analytika Aleše Michla a dalších zajímavých osobností.

Hladomory předpovídané přemnoženému lidstvu zhruba před padesáti lety nenastaly. Populační exploze se totiž zastavila nejen v Evropě, ale i v Latinské Americe a Asii. Přispěl k tomu i dříve nepředstavitelný technologický rozvoj – například rozšíření kabelovky do chudých venkovských oblastí.