Články na téma: podílové fondy

Ekonomové, analytici, investoři a portfolio manažeři radí, kterým investicím se vyhnout, abyste se nespálili.

„Z finanční krize strach nemám. Spousta lidí s ní straší už roky. Naše síla se navíc naplno projeví v době, kdy se trhům nebude tolik dařit,“ říká předseda správní rady investičního fondu Quant Lukáš Foral.

Fondy peněžních trhů po pěti letech bídy začínají opět generovat kladné výnosy. Ty ale budou určitě ještě aspoň rok nebo dva zaostávat za inflací.

Období růstu a nízké volatility skončilo. Strach začíná převládat nad chamtivostí. Ceny akcií a ropy padají. Koruna oslabuje. Ceny nemovitostí kulminují. A dluhopisy čeká další rok mizivých výnosů.

Úspory domácností rostou rychleji než dluhy. Na běžných účtech leží dnes českým domácnostem 1,3 bilionu korun z celkového finančního majetku ve výši 3,4 bilionů. Jednu desetinu úspor máme na stavebním spoření. Čtvrtina připadá na penzijní a investiční fondy.

Jak dětem spořit nebo zhodnocovat peníze, aby měly na startu samostatného života nějaké palivo? Vyplatí se sázet na specializované produkty, nebo je lepší investovat na vlastní pěst? Nebo slamník? Ptáme se odborníků.

Hlavní výhoda ETF: nízké náklady na správu. Zásadní nevýhoda: měnové riziko a v některých případech i skryté riziko kreditní. ETF jsou vhodné spíš pro krátkodobé až střednědobé spekulace, podílové fondy pro dlouhodobé investice, speciálně pak pro pravidelné investování.

Předplacené poplatky jsou u podílových fondů logicky nižší než ty placené průběžně. Na třicetiletém a delším investičním horizontu s sebou ale přinášejí rizika.

Nová opatření mají pomoci v boji proti změnám klimatu. Klienti si podle úředníků neuvědomují, že má volba investičního produktu podobný ekologický rozměr jako volba elektrických spotřebičů.

Mám investovat do akciových fondů a jak velkou část majetku? Nebo bych se měl raději držet konzervativních investic či rovnou nechat peníze na spořicím účtu? Jednoduchý návod pro úplné začátečníky.

Akcie jsou dnes drahé a během pár let můžou spadnout na polovinu. Čekat s nákupem na propad je ale také riskantní: můžu nakoupit příliš brzy, pozdě – nebo vůbec. Řešením je nákupy rozložit v čase a při poklesech investovat víc.

Málokterý z nejznámějších dluhopisových fondů v příštích několika letech překoná inflaci. Většina fondů bude ráda, když neupadne do ztráty.

Ten trik je vlastně jednoduchý: díky tomu, že za cenné papíry utrácíte pořád stejně, koupíte jich víc, když jsou levné. Strategie stejně primitivní jako účinná.

Lucie Simpartlová si pamatuje, jaké to bylo, když přišla krize a fondy se začaly propadat bez ohledu na to, jak dobře byly spravované.„Je smutné, že čím dál od poslední krize jsme, tím víc sílí volání po něčem novém. Novináři, klienti, poradci… Pořád dokola. Paměť lidí je příliš krátká,“ říká ředitelka Partners investiční společnosti

Albert Einstein prý složený úrok označil za osmý div světa a největší matematický objev všech dob. Asi to bude tím, že žádné jiné matematické kouzlo nedokáže vydělat tolik peněz. Pokud má ovšem dostatečně dlouhý čas.

Inflace se vrací. Znamená to, že by se některé věci měly vracet k normálu. Hypotéky už zase například nebudou pro každého, spořicím účtům pomalu vyšplhají úroky z desetinek na procenta. Problémy výhledově čekají toho, kdo má plnou kapsu státních dluhopisů – což jsou například vaše fondy penzijního připojištění.

Nemovitostní fondy jsou velmi zajímavá konzervativní investice s potenciálem stabilního výnosu kolem dvou až čtyř procent ročně. Do některých bych ovšem nedal ani korunu.

Nejlépe velkým renomovaným správcům s dlouhou a úspěšnou historií. Existují i fondy s téměř devadesátiletou historií a s výnosy deset až dvanáct procent ročně

Dlouho očekávaná inflace už není daleko. Přijde. A bude mít hlad. Půjde vám po úsporách. Úroky bankovních vkladů s ní nebudou schopné držet krok. Hledání relativně bezpečného výnosu bude fuška, pravděpodobně dál porostou ceny nemovitostí.

Poradenská společnost Ertrag und Sicherheit, před jejímiž praktikami jsme opakovaně varovali od roku 2011, se hroutí pod náporem žalob klientů. Tedy její rakouská odnož. Kdy domelou boží mlýny v Česku?

Spořicí účty nespoří a s úroky na termínovaných vkladech je to taky bída. Klasické spořicí produkty dnes nabízejí jen nepatrně víc než ten pověstný slamník. Ptáme se investorů, ekonomů, analytiků i lidí z bank na radu: Kam s penězi, které jsme byli zvyklí schovávat na spořicí účty a termínované vklady?