Články na téma: penzijní připojištění

Odkládat si na penzi může skoro každý. Jenže odkládání nestačí, protože z peněz stále ukusuje inflace. Úspory je potřeba rozmnožovat – investovat. Pro někoho je to možná smutná pravda, ale je to tak.

Penzijní reforma dokázala jednu velkou věc: nikdo už nemůže říkat, že nevěděl, že penzijní systém má pořádný problém a že se každý musí přičinit, aby ve stáří mohl důstojně žít. Víme tedy, že musíme něco dělat. Teď ještě přijít na to, co by to mělo být. S hledáním odpovědi ovšem reformátoři lidem nepomohli. Možná dokonce naopak.

Jednou z možností, jak se finančně zajistit na stáří, může být i kombinace doplňkového penzijního spoření a pravidelných investic do klasických podílových fondů. Doplňkové spoření je levnější a má státní podporu, peníze z podílového fondu jsou zase v případě nenadálé potřeby rychle k dispozici.

Na začátku loňského roku odstartovalo doplňkové penzijní spoření. Novinka má být náhradou za populární penzijko, které má sjednané přes pět milionů lidí. Nabídky na přestup do nových fondů ale zatím využil jen málokdo. A to přesto, že nový produkt by k zajištění na stáří mohl sloužit o dost lépe.

V pravidelné anketě hledáme spolu s odborníky způsob, jak se vyznat v nepřeberném množství podílových fondů, které má k dispozici drobný investor.

Druhý pilíř penzijního systému je odepsán. Na penzijní připojištění si lidé posílají tak málo, že v důchodu jim to mnoho nepomůže, zaměstnavatelům se nechce příliš přispívat a o nové účastnické fondy doplňkového penzijního spoření není takřka zájem. Vláda tedy chce třetí pilíř zatraktivnit. Ptáme se odborníků, jak by takové zatraktivnění mohlo vypadat.

Deficit důchodového systému je zhruba 1,2 procenta HDP. Podobná úroveň deficitu by díky malé penzijní reformě neměla být překročena ani v demograficky nejhorších letech,“ říká předseda Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk. Pokud se bude dál zvyšovat věk odchodu do důchodu, bude podle něj systém stabilní. Jiná věc ale je, jak v něm budeme fungovat.

Jen těžko byste hledali někoho, kdo by zasvěceněji promluvil o českém důchodovém systému a o změnách, které by mu mohly zajistit dlouhodobou stabilitu. Současný šéf Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk vedl v letech 2004–2005 a 2010 expertní skupiny vlády zabývající se přípravou důchodové reformy, ujalo se pro ně označení „Bezděkovy komise“.

Proč našemu penzijnímu systému začal ujíždět vlak už v devadesátých letech? A proč je dnešní výpočet věku odchodu do důchodu nesmyslný? To se dozvíte v pokračování rozhovoru s šéfem nové komise, která má vymyslet reformu penzijního systému, profesorem Martinem Potůčkem.

Nespoléhejte se na vládu a první, druhý či třetí pilíř penzijního systému. Vláda vám spolehlivě zaručí jediné: v penzi budete třít bídu s nouzí.

„Co je pro člověka důležitější – když má nějaké přilepšení k důchodu, nebo vlastní střechu nad hlavou? Dobrý důchod je samozřejmě taky důležitý, ale v diskuzích o zajišťování na stáří se zapomíná, že základ by měl být ve vlastním bydlení,“ říká v našem rozhovoru nový šéf Asociace českých stavebních spořitelen Vladimír Staňura.

Česká investiční společnost Conseq se loni vydala i na pole penzijních produktů. Spustila program doplňkového penzijního spoření (nástupce populárního penzijka) a koupila penzijní fond Aegon, včetně sta tisíc klientů. Nejen o zajištění na stáří, ale o investicích vůbec hovoříme s Janem Vedralem, předsedou představenstva a hlavním investičním manažerem Conseq Investment Management.

„Investování v České republice možná paradoxně pomůže neúspěch důchodové reformy,“ tvrdí analytik společnosti Partners Aleš Tůma. Investorům radí, aby zbytečně nesázeli vše na Čínu, která má plnou skříň kostlivců.

Druhý penzijní pilíř mohl být slušný nástroj k zajišťování na penzi. Místo toho se stal referendem o oblíbenosti Miroslava Kalouska a Petra Nečase. Jeho případné zrušení ale nebude tragédie, píše ekonom Pavel Kohout.

„Ano, jsou tu lidé, kteří se opravdu na stáří sami zajistit nemůžou, ale je tu mnohem víc lidí, kteří na to mají, a neřeší to. Těm musíme otevřít oči,“ říká výkonný ředitel finančněporadenské společnosti Partners Michal Špaňár v posledním dílu rozhovoru.

Pomáhal s transformací největší brazilské pojišťovny a při tom si navykl sledovat ve zpětném zrcátku, kdo jede za jeho autem. V Jižní Koreji pak měl rozjíždět nový byznys pro ING – jenže zemi zasáhla světová finanční krize, což ho donutilo seznámit se s podivuhodnými kličkami tamějšího pracovního práva, které prakticky neumožňuje dávat výpovědi. Od září je Michal Špaňár výkonným ředitelem finančněporadenské společnosti Partners.

„Lidé se tu do dlouhodobého spoření nehrnou. Znamená to totiž odpírat si dnešní spotřebu a to se nikomu nechce. Naopak si všichni chtějí brát půjčky, aby mohli utrácet ještě víc. Úspěch spořicích produktů je pak postaven pouze na státních příspěvcích,“ říká Richard Siuda, ředitel prodeje investiční společnosti Conseq.

„Skoro všechen byznys má v České republice politický podtext. Ať už jde o banky, pojišťovny, penzijní společnosti, energetické společnosti či stavební firmy. Myslím si, že stát až příliš zasahuje do našich životů. A to není vůbec dobře,“ říká v rozhovoru pro Peníze.cz šéf Penzijní společnosti České pojišťovny.

Prvním lednem roku 2013 vejdou v platnost změny třetího pilíře penzijního systému, dosud tvořeného penzijním připojištěním. To se nyní zakonzervovalo a má dožít vedle nového doplňkového penzijního spoření. Zprostředkovatelé brzy začnou vypočítávat klady nového uspořádání. Zkusíme pro vyváženost najít i zápory, klady přitom nezamlčujíce.

K čemu dojde při transformaci penzijních fondů? Jak vysoké budou příští rok státní příspěvky a možnost daňových úlev? Jak se liší stávající penzijní připojištění od nového doplňkového penzijního spoření? Mapujeme blížící se změny v takzvaném třetím pilíři důchodového systému.

Díky penzijní reformě by na pražskou burzu měly proudit nové peníze. České akcie by tudíž v následujících dvou letech mohly přinést investorům vyšší zhodnocení. Žádné velké terno ale nečekejte.