Články na téma: Pavel Kohout

Opravdu se pomalu dostáváme z recese? A dá se něco aktivně dělat pro to, aby naše ekonomika, která v poslední době dostávala jednu ránu za druhou, mohla konečně nastartovat? Ptali jsme se Pavla Kohouta, Petra Macha, Lukáše Kovandy a dalších osobností ze světa financí a byznysu.

Ekonom Pavel Kohout se nechal inspirovat naší páteční anketou na téma hypotéza efektivních trhů. A podrobil hypotézu zdrcující kritice.

Každý investor má svoji metodu. Někdo jednoduše nechá nákupy i prodeje na někom jiném, jiný naopak dny a noci zkoumá fundamenty, aby odhadl, jak se trh zachová. A asi každý by chtěl dlouhodobě nad trhem vítězit, kupovat podhodnocené akcie a prodávat je, když jejich cena bude převyšovat hodnotu. Teorie efektivních trhů ale říká, že to není možné. Ptali jsme se, co si o ní myslí ekonom Pavel Kohout, analytik Aleš Michl, investor Jaroslav Šura a další osobnosti ze světa financí.

Před časem napsal jeden čtenář pod můj text příspěvek zhruba v tomto smyslu: „Pan Kohout určitě ví a chápe, jak je všechno v pytli, jak světová ekonomika směřuje do úplného úpadku a zmaru, a přesto píše takové nesmyslně optimistické články, není to divné?!“

Dobrý den, pane Kohoute, dovolil jsem si Vám napsat mail s námětem na komentář. Protože v posledních měsících nečtu jiné zprávy a komentáře k současnému dění na trzích, než že se bude pravděpodobně opakovat pád v roce 2007. Zvlášť teď po prohlášení FEDu, že se blíží konec kvantitativního uvolňování, a reakci trhů na toto prohlášení, bych rád slyšel Váš názor.

Různí ekonomové a analytici již řadu let varovali před recesí a bankovní krizí v Číně. Zatím neměli nikdy pravdu, což optimisty svádí k myšlence, že Čína je nezranitelná. Varování před recesí a bankovní krizí v Číně se ale jednoho dne naplní.

Když dluhy nemají kam růst, ani ekonomika neroste. V České republice prostor pro růst dluhů stále je.

Valtr Komárek byl mimořádnou osobností.Jeho význam byl mnohem větší, než odpovídalo jeho politickým aktivitám po roce 1990.

„Lidé se tu do dlouhodobého spoření nehrnou. Znamená to totiž odpírat si dnešní spotřebu a to se nikomu nechce. Naopak si všichni chtějí brát půjčky, aby mohli utrácet ještě víc. Úspěch spořicích produktů je pak postaven pouze na státních příspěvcích,“ říká Richard Siuda, ředitel prodeje investiční společnosti Conseq.

Společná měna není v krizi, ale mnozí její uživatelé ano. Prohrává většina eurozóny.

Pohádce o chudých Němcích se už ve svém článku věnoval Michal Kašpárek. Podobně zajímavá je ale i pohádka o opičkách a burzovních indexech a další zkazky.

Státní dluh působí jako krátkodobý stimulant, dlouhodobě však přináší škodlivé účinky

Podílové a penzijní fondy mohou být bezpečnější než banky

Bič na rozhazovačné choutky správců veřejných peněz: Návrh takzvané fiskální ústavy počítá se vznikem Národní rozpočtové rady, která se jim má dívat na prsty. Má takový úřad smysl? Zeptali jsme se Aleše Michla, Pavla Kohouta, Tomáše Prouzy a dalších osobností ze světa financí a byznysu.

Ministerstvo financí se nedávno připomnělo zmínkou o zvláštní sektorové daní uvalené na pojišťovny. Přečtěte si, jak to komentují ekonomové Aleš Michl a Pavel Kohout, náměstek ministra financí Radek Urban, generální ředitel České pojišťovny Pavel Řehák a další osobnosti ze světa financí.

Mohlo by ke zdanění bankovních vkladů dojít i v Česku? Kdy? Zeptali jsme se ekonomů Aleše Michla a Pavla Kohouta. Náměstka ministra financí Radka Urbana, zástupce ČNB Lubomíra Lízala a dalších osobností ze světa financí.

Finančním skupinám přináší penzijní reforma starosti, náklady a rizika. Klientům příležitost.

Skutečné evropské peníze představují méně než 40 procent veškerých nákladů na projekty financované takzvaně z dotací. Více než 60 procent představují peníze, které přímo nebo oklikou jdou z českého státního rozpočtu. Podíl je tedy mnohem méně výhodný než 1:1.

Jakou perspektivu pro investory mají české dluhopisy nebo dluhopisové fondy? Analytik Pavel Kohout je má za poněkud předražené. Zde přinášíme jeho stručnou analýzu.

Následující text jsem napsal pro MF Dnes téměř přesně před osmi lety. Bylo to v době, kdy se již stačily projevit důsledky změn z období Zemanovy vlády (červenec 1998 až červenec 2002). Předkládám jej dnes beze změny, pouze s komentářem. Ale nejprve článek samotný.

Nemám ve zvyku řečnit na politických shromážděních. Ale nedávno jsem udělal výjimku. Přijal jsem pozvání prezentovat svoji nedávno vydanou knihu. Knihu, která je v rámci mé produkce rovněž výjimečná.