Články na téma: mzdy

Když máš málo, snažíš se dostat víc. Postoupit aspoň o schůdek, pak o další. Polepšit si a vystoupat výš. To pohání hospodářství. Ale – co když jsou schody příliš vysoké, co když přestup od chuďasů do ligy bohatých vypadá jako absolutně nemožný? Nerezignuješ? Pátráme po tom, kdy je příjmová nerovnost motorem růstu a kdy už je demotivující.

Bohuslav Sobotka včera vyhlásil zvyšování minimální mzdy. Od ledna bude místo dosavadních 11 000 korun 12 200 korun. Aktuální studie z USA ale ukazují, že prudké zvýšení minimální mzdy vede k propadu příjmů nekvalifikovaných pracovníků, případně k rychlejší automatizaci a robotizaci. Tedy k úplné ztrátě zaměstnání a příjmů z něj.

Daňová přiznání jsou v Norsku veřejná. Tamní kultura otevřenosti by mohla pomoci k vyšším platům i v Česku.

Máme se líp než před dvaceti lety. Z průměrného příjmu si můžeme pořídit víc. Dokonce i důchodci. Nevěříte? Podívejme se, jak se od sametové revoluce vyvíjí naše životní úroveň.

Ne, Češi v pondělí nezačali „pracovat na sebe“, jen si peníze na sebe začali dávat do jiného hrnku. Většina to navíc udělala nebo udělá jindy.

Vinit Trumpa z toho, že jenom snižuje daně svým miliardářským kamarádům, je laciné.

Měl by stát usnadnit firmám přijímání zahraničních pracovníků i navzdory kritice, že tak v Česku snižuje cenu práce?

Od jaké částky může vést minimální mzda k nezaměstnanosti? Ptali jsme se ekonomů na „bod zlomu“.

Čím potěšil a čím naopak nejvíc zklamal letošní rok? Které události byly klíčové a proč? A jaké si z toho vzít ponaučení?

Aby minimální mzda v Česku způsobila růst nezaměstnanosti, musela by být víc než 20 tisíc korun měsíčně, říká šéf odborářů Josef Středula. Znamená to, že při minimální mzdě dvanáct, patnáct nebo třeba sedmnáct tisíc se s trhem práce nic moc nestane?

Od roku 2011 se v celé České republice medián hrubé měsíční mzdy zvýšil o téměř osm procent. V některých oborech byl ale růst několikanásobně vyšší. Polepšili si hlavně špatně placení zaměstnanci, kterým pomohlo zvyšování minimální mzdy, a manažeři. Zároveň je růst výdělků patrný i v technických profesích.

Dlouho očekávaná inflace už není daleko. Přijde. A bude mít hlad. Půjde vám po úsporách. Úroky bankovních vkladů s ní nebudou schopné držet krok. Hledání relativně bezpečného výnosu bude fuška, pravděpodobně dál porostou ceny nemovitostí.

Už tři roky se inflace v Česku potuluje kolem nuly. Rostoucí náklady na mzdy a rostoucí ceny komodit ji ale brzy vyženou nahoru.

Chceme dostat minimální mzdu nad hranici chudoby, tedy na víc než 12 tisíc hrubého měsíčně, říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ta částka je pro něj základ, zákonné minimum by prý pak mělo dál růst – ideálně na 60 procent průměrné mzdy. Pro orientaci, letos by šlo o 16,5 tisíce korun před zdaněním a odvody.

České ekonomice se daří. A přesto vláda přichází s rozpočtem, který má schodek šedesát miliard korun. Tak takhle tedy pan Babiš řídí Agrofert? To asi ne.

Výnosy akcií firem, které jsou nejštědřejší ke svým manažerům, dlouhodobě zaostávají za průměrem. Nejlíp placení ředitelé se často příliš soustředí na krátkodobé finanční cíle a zapomínají na strategické vedení firmy.

Ačkoli firmy hlásí nedostatek pracovníků a některé volají po usnadnění jejich dovozu, jsou profese, kde se na práci pořád stojí fronta.

Minimální mzda se má od ledna 2017 už potřetí ve třech letech zvýšit, tentokrát na 11 tisíc korun. Odbory už rok pod heslem Konec levné práce bojují za vyšší výdělky. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by ale mzdy měly růst až ve chvíli, kdy Česko přestane být montovnou. Pokud budeme „předbíhat“, hrozí podle ní, že firmy přijdou o zakázky a začnou propouštět.

Možná byste takový výkřik čekali od burzovního spekulanta, který sázel na pád akcií. Jenže on by úplně nejlíp slušel německé kancléřce. Zatímco eurozóna se potýká se stagnací, jejímu Německu je líp a líp.

„Nejde jen o větší zdanění vysokopříjmových osob. Musíme zvážit, jestli je ještě důvod pro některé daňové úlevy. Řešit by se měla také daň z příjmu právnických osob, daňové základy, paušály a odpočitatelné položky,“ říká předák Českomoravské konfederace odborových svazů v pokračování našeho rozhovoru.

Proč nám ve mzdách kromě Západu uniká i sousední Slovensko? Jak chtějí odbory skoncovat s levnou prací v Česku? A co přinese čtvrtá průmyslová revoluce? Čtěte si exkluzivní rozhovor s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou.