Články na téma: měnové intervence

Konec umělého oslabování kurzu koruny ze strany České národní banky se prý pomalu blíží. Jak to zahýbe s naší ekonomikou? A jaká rizika jsou s ukončením intervencí spojená? Zeptali jsme se odborníků ze světa peněz a financí.

Šok vyvolaný britským referendem o vystoupení z Evropské unie, je za námi. Prudký propad akcií z konce června se částečně vstřebal už několik dnů po referendu. Analytici a investoři se na brexit konečně podívali s odstupem a zjistili, že to není zas tak horké. Ztráty sice budou, ale spíš na straně Británie, ale ani tam, natož jinde se zatím nic strašného neděje.

Na ty nejmocnější čaroděje americká centrální banka ještě nemá. Nechat vás zkamenět neumí. Ale přesto – stačí jí pár slov a kurz dolaru se otočí. Kdo z vás to má?

Hrátky s korunou pokračují. Česká národní banka oznámila, že bude kurz domácí měny tlačit dolů minimálně do konce roku. Ptáme se, co si o tom myslí nejen ekonomové, ale také lidé, kterých se denní pohyby kurzů týkají nejvíc, tedy exportéři i obchodníci závislí na dovozu.

Které měny v uplynulém roce nejvíce posílily a které nejvíce oslabily? Jaké trendy na měnových trzích můžeme očekávat v roce 2016? Co čeká korunu po ukončení intervencí?

Výnosový potenciál akcií i dluhopisů je už velmi nízký, upřednostnil bych dnes nemovitosti. Spekulativně sázím příští rok na zemědělské komodity. U všech investic doporučuji řešit měnové zajištění do korun.

V srpnu se ceny akcií propadly asi o patnáct procent. Nikdo moc nevěděl, jestli se trhy vydají ještě níž, nebo naopak zas otočí nahoru. Nejistotu ukončily centrální banky – vydaly ústy šéfů svá prohlášení, že bude krásně.

Akciové trhy se v září chovaly přímo vzorně, učebnicově. V srpnu se propadly, a jestli někdo čekal rychlý návrat na předchozí hodnoty, mýlil se. Přesně podle pouček hledají nový rovnovážný stav, vychylují se denně plus minus o tři procenta.

Česká národní banka pokračuje v měnových intervencích. Za rok do ní ale prezident dosadí své lidi, intervence pravděpodobně skončí a koruna skokově posílí. Proto dnes raději vybírejte fondy, které zajišťují měnové riziko do korun.

Kdepak okurková sezóna! To máte řecké turbulence, nevídané věci na čínských burzách – a ani na domácí frontě nevládnul tak docela klid.

Centrální bankéři stojí za svým: Koruna vůči euru neposílí! Má ale umělé oslabování kurzu naší měny ještě nějaký smysl? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta, Aleše Michla, Petra Macha, zástupce malých a středních podniků Karla Havlíčka a dalších lidí ze světa peněz.

Se slabší korunou vás možná nová televize vyjde na jedenáct místo desíti tisíc. Přináší ale vyšší pravděpodobnost, že na ni budete mít z čeho šetřit.

Zapomeňte na proklamovaný kurz 27 korun za euro. Všechno nasvědčuje tomu, že naše centrální banka posunula svůj cíl a míří nyní na korunu ještě slabší. Jen se o tom jaksi zapomněla zmínit.

Měnová intervence České národní banky má nezpochybnitelné přínosy. Ty ale nevyvažují dlouhodobé náklady na ni.

Česká národní banka by ráda držela korunu při zemi. Prezident by naopak chtěl silnou měnu a centrální banku kritizuje za experimenty s ekonomikou. V pravidelné anketě se tentokrát ptáme, jestli by hlava státu měla slovně intervenovat do měnové politiky a podle čeho by měla vybírat členy bankovní rady národní banky.

Za poslední rok oslabilo euro k dolaru o pětadvacet procent. Za nedlouho možná dostaneme za dolar víc korun než za euro, tak jako na začátku tisíciletí.

Centrální banka si dala za cíl dotlačit inflaci ke dvěma procentům. Po roce a čtvrt od intervencí se inflace líně povaluje kdesi kolem nuly. Nasnadě jsou otázky, jestli se tedy změnil cíl národní banky, nebo jestli snad neměla zbraň dostatečné ráže. Nejprve si ale položme otázku jinou: Podle čeho vlastně banka ty svoje zbraně zaměřuje?

Kvantitativní uvolňování zafungovalo, alespoň podle reakce akciových trhů. Kurz eura klesá a ceny akcií napříč Evropou rostou, v Německu zvláště.

Švýcarská národní banka ve čtvrtek šokovala finanční trhy: Konec měnových intervencí, volný kurz měny a záporná úroková sazba – 0,75 procenta.

Deprese je potvora. Takzvaná velká deprese, jak se někdy říká světové krizi z první poloviny dvacátého století, přivolává vrásky na tváře ekonomů ještě dnes. Jenže co když teoretická pravidla, která z ní zhusta vyvozují, nejsou obecně platná? Co když velká deprese byla velká výjimka, ze které by se pravidla vyvozovat neměla? Guvernér naší centrální banky má jasno. Jinde vládnou pochyby.

„Vhodnější doba pro uvolnění měnových podmínek byla dříve v průběhu roku 2013. Ve chvíli, kdy se k tomu centrální banka rozhodla, už začalo hospodářství samo oživovat,“ upozorňuje na nepříliš šťastné načasování oslabování koruny ekonom Jan Bureš.