Články na téma: koruna

Se slabší korunou vás možná nová televize vyjde na jedenáct místo desíti tisíc. Přináší ale vyšší pravděpodobnost, že na ni budete mít z čeho šetřit.

Oficiálně je inflace právě teď zhruba nulová, dlouhodobě ale neustále užírá z hodnoty našich úspor. Když tedy příšera spí, využijeme toho a podíváme se na ni trochu blíž. Prozkoumáme třeba, z čeho se inflace počítá nebo proč centrální banky pracují s takzvanou jádrovou inflací, očištěnou o jídlo a energie.

Zapomeňte na proklamovaný kurz 27 korun za euro. Všechno nasvědčuje tomu, že naše centrální banka posunula svůj cíl a míří nyní na korunu ještě slabší. Jen se o tom jaksi zapomněla zmínit.

Měnová intervence České národní banky má nezpochybnitelné přínosy. Ty ale nevyvažují dlouhodobé náklady na ni.

Po intervencích České národní banky padla česká měna dolů. Moc se jí ale kolem osmadvaceti korun za euro nelíbilo a pilně posilovala. Proč nejspíš znovu dolů jen tak nepůjde?

Česká národní banka by ráda držela korunu při zemi. Prezident by naopak chtěl silnou měnu a centrální banku kritizuje za experimenty s ekonomikou. V pravidelné anketě se tentokrát ptáme, jestli by hlava státu měla slovně intervenovat do měnové politiky a podle čeho by měla vybírat členy bankovní rady národní banky.

Centrální banka si dala za cíl dotlačit inflaci ke dvěma procentům. Po roce a čtvrt od intervencí se inflace líně povaluje kdesi kolem nuly. Nasnadě jsou otázky, jestli se tedy změnil cíl národní banky, nebo jestli snad neměla zbraň dostatečné ráže. Nejprve si ale položme otázku jinou: Podle čeho vlastně banka ty svoje zbraně zaměřuje?

Investoři se obvykle na Vánoce těší. Na konci roku se totiž jezdí takzvaná Santa Claus rally – ceny akcií tou dobou často stoupávají. Letos ale zařadily zpátečku. Americké indexy ztrácely asi pět procent a třeba britské šly dolů až o devět procent. A tak se ke stresu z lovu dárků v přeplněných obchodech přidal strach o výsledek investic. Prosinec zvednul nejednomu investoru tlak.

Ti pošetilci centrální bankéři jsou schopni všeho. Jeden nikdy neví, kdy se čeho chytnou.

„Vhodnější doba pro uvolnění měnových podmínek byla dříve v průběhu roku 2013. Ve chvíli, kdy se k tomu centrální banka rozhodla, už začalo hospodářství samo oživovat,“ upozorňuje na nepříliš šťastné načasování oslabování koruny ekonom Jan Bureš.

Mělo by se Česko snažit o co nejrychlejší vstup do eurozóny? Jaké jsou pro nás klady a zápory společné evropské měny? A neztratili bychom – pokud ji vůbec máme – definitivně hospodářskou suverenitu? Přečtěte si názory ekonomů Oldřicha Rejnuše a Aleše Michla, předsedy Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka a dalších osobností ze světa financí.

Máte strach z eura? Dopalují vás unijní regulace? Tak směle k volbám do Evropského parlamentu, čeští politici vás nedají a evropským byrokratům vytřou zrak.

Hlavní ekonomické mocností bojují své měnové války už dlouho. Nikdo to však radši moc nerozmazává, protože nikdo není bez viny. A co bychom si taky nevystřelili! Bude kořist! Nebo spíš budeme kořist my?

Diskutují ekonomové. Jeden si opakovaně stěžuje, že oponent nemá nastudovanou ani základní literaturu a zdůrazňuje, že je pod jeho úroveň se takové debaty vůbec účastnit. Druhý mu zas po vystoupení řekne (cituji): „Takovou míru arogance jsem ještě nezažil. Všichni, kdo mají jiný názor, jsou podle vás laikové. Nebuďte takový nafoukaný.“ Co myslíte, který z nich je Václav Klaus?

Je hrozba deflace opravdu tak závažná, aby proti ní musela ČNB bojovat měnovou intervencí? Čeká Evropu japonský scénář? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Sobíška, Jana Bureše, Aleše Michla a dalších odborníků ze světa financí.

Máme za sebou první měsíc roku 2014. Armagedon zase nenastal a akciové trhy se nezhroutily, jak předpovídalo plno analytiků, a my mohli sledovat standardní měsíc – chvilku dolů, chvilku nahoru. Co se tedy dělo a jaký vliv to mělo na hodnotu jednotlivých druhů aktiv a vůbec, dalo se na standardních investičních nástrojích vydělat?

Vývoj na měnových trzích v roce 2013 dirigovaly centrální banky. Mezi ekonomy se stále častěji začíná skloňovat pojem měnová válka. Ani Česká národní banka nezůstala jen nečinně přihlížet a rozhodla se pomocí intervencí oslabit českou korunu. V zájmu vyšší inflace.

Diskuze nad nešťastným a mylným krokem České národní banky – míním samozřejmě devalvaci koruny – stále trvají. Protože centrální zřejmě hodlá setrvávat v omylu ještě dlouho, slabá koruna bude mít své investiční důsledky.

„Zajímalo by mne, proč se má obyčejný občan a daňový poplatník radovat z toho, že bude ‚dostatečně vysoká‘ inflace. Velice děkuji za odpověď.“

Co bude oslabení koruny znamenat pro naše peněženky? A nedopustila se Česká národní banka omylu? Přečtěte si názory Karla Havlíčka, Jiřího Rusnoka, Petra Macha a dalších osobností ze světa financí.

Jak obhajuje centrální banka svou intervenci k zeslabení koruny? Přeloženo do lidské řeči asi takto: Občané, vaše úspory budou ztrácet na hodnotě, takže se jich raději zbavte hned než později. Ale nebojte se, když budete utrácet, třeba za nesmysly, které nepotřebujete, kola ekonomiky se roztočí a my všichni budeme bohatší!