Články na téma: Jan Keller

Jednadvacet. Tolik poslanců vybíráme už za pár dní do Evropského parlamentu. Představujeme v krátkém dotazníku leadery dvanácti z celkem osmatřiceti podaných kandidátních listin. A začínáme zostra – sociologem Janem Kellerem, jedničkou na kandidátce sociální demokracie.

Máte strach z eura? Dopalují vás unijní regulace? Tak směle k volbám do Evropského parlamentu, čeští politici vás nedají a evropským byrokratům vytřou zrak.

Když platíte kartou, zadarmo je to jen zdánlivě. Banka za každou platbu inkasuje od obchodníka. Evropská unie nutí banky tyto poplatky snížit. Jak se se ztrátou vypořádají? Nebude ji nakonec zase platit zákazník?

Odboráři i levice neférově zobecňují negativní jednorázové či dílčí ekonomické aspekty.

Není to zas tak dávno, co se do práce chodilo šest dnů v týdnu. Dočkáme se v dohledné době zkrácení pracovního týdne na čtyři dny? Může něco takového pomoci boji s nezaměstnaností? Zeptali jsme se sociologa Jana Kellera, ekonomů Aleše Michla a Lukáše Kovandy, zástupce odborů Víta Samka a dalších zajímavých osobností.

Jistota, že na pracovitého člověka nečeká spaní pod mostem, podle Jana Kellera postupně zaniká. V Posvícení bezdomovců sociolog nečekaně kritizuje i levicové liberály.

Jan Keller se diví, že mezi českými studenty nejsou socialisté islandského střihu. Ivo Možný je překvapený, že se na fakultu, kterou zakládal, nehlásí dříči Made in USA. Kde by se tu asi tak jedni i druzí vzali?

Jak se bude za sto let pohlížet na ekonomickou a hospodářskou situaci začátku 21. století? Zeptali jsme se ekonomů Tomáše Prouzy a Petra Macha, sociologů Jana Kellera a Petra Hampla, analytika Aleše Michla a dalších zajímavých osobností.

Ze spolku blízkého ČSSD přišel nezvyklý návrh na povinné rozdělení rodičovské dovolené mezi oba rodiče. Co si o něm myslí ekonomka Markéta Šichtařová, analytik Aleš Michl, sociolog Jan Keller a další osobnosti?

Desetileté působení Václava Klause na Hradě je u konce. Jaký byl prezident? Na to jsme se zeptali sociologů Petra Hampla a Jana Kellera, ekonomů Lukáše Kovandy a Petra Macha, politologa Jiřího Pehe, šéfa Transparency International Davida Ondráčky a mnoha dalších osobností.

Nezaměstnanost je rekordně vysoko a vláda s tím není schopná nic udělat. Co radí ekonomové Petr Mach a Tomáš Prouza, protikladní sociologové Jan Keller a Petr Hampl a další zajímavé osobnosti?

Za rokem 2012 se spolu s námi ohlédli Cyril Höschl, Petr Mach, Jan Keller, Klára Samková a další výrazné osobnosti. Přečtěte si, co jim loni udělalo radost a co je nejvíc naštvalo.

Už zakrátko budeme v první přímé prezidentské volbě rozhodovat o příští hlavě státu. Koho bude volit psycholog Cyril Höschl, sociolog Jan Keller, ekonom Petr Mach a další osobnosti?

Milovníky konspiračních teorií najdete všude. Jednou z nejoblíbenějších pohádek je ta o pohádkově bohaté rodině židovských bankéřů, která odkudsi z pozadí diriguje svět. Pavel Kohout v exkluzivním textu ukazuje, že to s tím pohádkovým jměním nebude takové. Konspirátory tělem i duší asi nepřesvědčí, třeba se mu podaří přesvědčit aspoň jednoho profesora.

Lukáš Kovanda, Jan Keller, Petr Hampl a další. Den před 17. listopadem žádáme několik výrazných osobností, aby se ohlédly a ve zkratce popsaly, co se od revoluce podařilo, co ne. Lovili jsme „napříč názorovým spektrem“ – a můžeme konstatovat, že hodnocení zprava i zleva mají někdy výrazné společné rysy.

Politoložka Vladimíra Dvořáková napsala objevnou knihu o zemi, ve které politický účel světí i smradlavé prostředky a kde státu nevěří ani sami státníci.

Co pro Českou republiku znamenají výsledky krajských a prvního kola senátních voleb? Přečtěte si názor politologa Jiřího Pehe, ekonoma Lukáše Kovandy, sociologa Jana Kellera či miliardáře a bojovníka proti korupci Karla Janečka.

V myšlenkově podnětném filmovém dokumentu o práci a nezaměstnanosti se potkává pravicový kýč – že cesta z krize vede jen přes utrpení – s tím levicovým: že stroje a globalizace připraví lidi o práci.

Je mnoho důvodů domnívat se, že se podařilo vybudovat bezrůstovou společnost. Její reálná podoba se však od původního ideálu ekologů a humanistů liší stejně radikálně, jako se socialismus sovětského typu lišil od představ utopických socialistů, píše Petr Hampl v prvním dílu eseje o mechanismech, podle kterých funguje naše společenské, politické a hospodářské uspořádání.