Články na téma: Evropská unie

Evropská unie kráčí tam, kam směřovalo Rakousko-Uhersko.

Brexit, odchod Velké Británie z Evropské unie, se blíží. Jak bude vypadat a pro koho bude nejbolestivější? Nemůže se stát, že k němu nakonec ještě vůbec nedojde? Ptáme se ekonomů, odborníků na zahraniční politiku i europoslanců.

Příští rok na jaře opustí Británie Evropskou unii. Především proto, že kontinentální stoupenci jednotných evropských šablon nevyslyšeli Margaret Thatcherovou.

Můžou obchodní války, které vyvolává americký prezident Donald Trump, odstartovat globální krizi? A jak se týkají Česka?

Je rozkol ve skupině G7 počátkem demontáže globálního obchodu? Kdo ví. Jasné je ale to, že globalizaci začínají podkopávat technologie.

V rozpočtu Evropské unie na roky 2021–2027 toho bude hodně jinak. Západ má střední Evropy dost, začal myslet sám na sebe a dodatečně nám vrací naše chování v uprchlické krizi.

V alternativním vesmíru Unie deregulovala manipulaci se soukromými informacemi. Firmy a úřady mohou cokoliv, lidé s tím nezmůžou nic. Byli by v něm kritici GDPR šťastní?

Volby v Maďarsku vyhrál Fidesz Viktora Orbána. Ten si v letech 2010–2014, kdy měl v parlamentu pohodlnou ústavní většinu, uzpůsobil volební systém. Zisk 49 procent hlasů voličů mu tak ústavní většinu zaručuje i tentokrát. I příští čtyři roky si v Maďarsku bude moct dělat, co bude chtít.

Všechna čest, Donald Trump dokáže tvrdohlavě prosazovat svá rozhodnutí, i ta nejhorší – teď právě cla na ocel a hliník.

Řada nevládních organizací ve skutečnosti vzala za své ochranářské cíle vlád.

Opakování, že od EU dostáváme víc, než kolik do ní odvádíme, dělá českému členství medvědí službu.

Polsko skutečně předvádí politiku zaměřenou proti svobodě. Ale Evropská unie dělá chybu, když ho kvůli tomu chce šikanovat.

Zvažované rozšiřování Evropské unie o balkánské státy s sebou nese rizika. Větší riziko by ale bylo nechat je stát mimo Unii. Co s tím? Řešení je vícerychlostní Evropa.

Dvě nejchudší země Evropské unie by rády přijaly euro. Eurozóna pak získá hlasovací převahu nad zbytkem Unie.

Předlužený Jih, brexit, odmítání eura, přísné regulace, rebelující Polsko a Maďarsko, nejednotná migrační politika. V Evropské unii to skřípe. Reforma je, zdá se, nevyhnutelná. Jaká ale?

Hranice mezi Západem a Východem v Evropské unii stále existuje; rozdíl určuje úroveň mezd. Ochranářské směrnice, které prosazují západní státy, ji pomůžou udržet. Západ tím ovšem škodí především sám sobě.

Chcete být nezávislí? Připravte se, že to nebude zadarmo, a zeptejte se investorů, jaký vám vystaví účet. To je poučení z Katalánska i Británie.

Katalánci si uspořádali referendum o vyhlášení nezávislosti na Španělsku, vláda v Madridu ho nebere vážně. Co se teď bude dít? Může se druhý největší stát Evropské unie prostě rozpadnout? A když se Kataláncům povede odtrhnout se, nespustí tím lavinu dalších podobných nápadů?

Představa, že nás někdo bude k přijetí eura tlačit, je pomýlená. Eurozóna, která je z nejhoršího venku, nebude nikoho lákat, spíš zvýší laťku a bude uchazečům dávat další podmínky.

„Je na pováženou, jak vášnivé debaty se tady vedou kvůli takové samozřejmosti, jako je EET, a skutečné problémy se přehlížejí,“ říká v pokračování rozhovoru šéfka Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezidentka Hospodářské komory Marta Nováková.

Po Evropské unii chceme, aby se nám co nejméně pletla do životů a starala se jen o nejdůležitější věci. A pak po ní žádáme, aby řešila složení Nutelly.