Články na téma: euro

S eurem na věčné časy a nikdy jinak. Pod tímto heslem dovedl řecký premiér a komunista Alexis Tsipras svou zemi ke kapitulaci.

Řekové v referendu odmítli podmínky věřitelů a přiblížili tím svůj konec v eurozóně. Jak si máme řecké NE vykládat? A jaký další vývoj může nyní Evropa očekávat? Odpovídá premiér Sobotka, ministr financí Babiš, ekonomové Petr Robejšek, Aleš Michl, Petr Mach, Naďa Johanisová a další osobnosti.

Následující vývoj závisí na tom, zda se vůdcové Evropy nechají vystrašit.

Je dovolená v krachující zemi riskantní, nebo spíš bude klid a volnější pláže k tomu? Hrozí nějaké komplikace, a pokud ano, jak se na ně připravit? Ptáme se odborníků.

Řecká dluhová zápletka se konečně začíná rozplétat. Máme se bát další finanční krize? Přežije euro? Spadnou ceny akcií? Vyjde zítra slunce?

Řecká vláda prohrála na celé čáře. Zbývá už jen minimalizovat vzniklé škody.

Se slabší korunou vás možná nová televize vyjde na jedenáct místo desíti tisíc. Přináší ale vyšší pravděpodobnost, že na ni budete mít z čeho šetřit.

Zapomeňte na proklamovaný kurz 27 korun za euro. Všechno nasvědčuje tomu, že naše centrální banka posunula svůj cíl a míří nyní na korunu ještě slabší. Jen se o tom jaksi zapomněla zmínit.

Budou Řekové ještě příští rok platit eurem? Jak by mohl v praxi vypadat odchod Řecka z eurozóny? Ptáme se předních českých ekonomů.

Ve srovnání s loňským dubnem je euro proti dolaru levné. A levná měna by přece měla pomoci vývozu. Jenže největší exportér kontinentu, podle čerstvých čísel, prakticky neroste. Čím to?

Měnová intervence České národní banky má nezpochybnitelné přínosy. Ty ale nevyvažují dlouhodobé náklady na ni.

Po intervencích České národní banky padla česká měna dolů. Moc se jí ale kolem osmadvaceti korun za euro nelíbilo a pilně posilovala. Proč nejspíš znovu dolů jen tak nepůjde?

Česká národní banka by ráda držela korunu při zemi. Prezident by naopak chtěl silnou měnu a centrální banku kritizuje za experimenty s ekonomikou. V pravidelné anketě se tentokrát ptáme, jestli by hlava státu měla slovně intervenovat do měnové politiky a podle čeho by měla vybírat členy bankovní rady národní banky.

Za poslední rok oslabilo euro k dolaru o pětadvacet procent. Za nedlouho možná dostaneme za dolar víc korun než za euro, tak jako na začátku tisíciletí.

Centrální banka si dala za cíl dotlačit inflaci ke dvěma procentům. Po roce a čtvrt od intervencí se inflace líně povaluje kdesi kolem nuly. Nasnadě jsou otázky, jestli se tedy změnil cíl národní banky, nebo jestli snad neměla zbraň dostatečné ráže. Nejprve si ale položme otázku jinou: Podle čeho vlastně banka ty svoje zbraně zaměřuje?

Kvantitativní uvolňování zafungovalo, alespoň podle reakce akciových trhů. Kurz eura klesá a ceny akcií napříč Evropou rostou, v Německu zvláště.

Přes dva miliony Poláků si před lety vzaly hypotéku ve švýcarských francích. Po rozhodnutí Švýcarské centrální banky ponechat kurz franku víceméně osudu jim jde o střechu nad hlavou.

Řecké parlamentní volby skončily vítězstvím radikální levice. Ta chce skoncovat s přísnými úspornými opatřeními, které zemi naordinovala Evropská unie. Stane se Řecko prvním odpadlíkem eurozóny? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta, Aleše Michla, Petra Macha a dalších lidí ze světa financí.

„Prostě jsme chtěli dát šanci někomu, kdo ještě nevládl,“ vysvětluje mi jeden athénský mladík, kterého místo právničiny živí v čase krize taxikaření.

Měly by nás znepokojovat výkyvy kurzu české koruny? Co to znamená pro naši ekonomiku? A jak by na stávající situaci měla reagovat Česká národní banka? Zeptali jsme se ekonomů, investorů a lidí z byznysu.

Investoři se obvykle na Vánoce těší. Na konci roku se totiž jezdí takzvaná Santa Claus rally – ceny akcií tou dobou často stoupávají. Letos ale zařadily zpátečku. Americké indexy ztrácely asi pět procent a třeba britské šly dolů až o devět procent. A tak se ke stresu z lovu dárků v přeplněných obchodech přidal strach o výsledek investic. Prosinec zvednul nejednomu investoru tlak.