Články na téma: energie

Střídání letního a zimního času přináší jen zanedbatelnou úsporu elektřiny: jedno posunutí hodin vám neušetří ani padesátikorunu. Stojí to za to?

Budou elektromobily vládnout našim silnicím? Brzy? Měli bychom přechod na technologii nezávislou na nerostných zdrojích z politicky neklidných regionů zkusit uspíšit nějakou státní podporou. Aspoň morální? Ptáme se ministra dopravy Dana Ťoka, viceprezidenta autoklubu ČR Jana Šťovíčka, zástupců automobilek, ekonomů a dalších odborníků.

Oficiálně je inflace právě teď zhruba nulová, dlouhodobě ale neustále užírá z hodnoty našich úspor. Když tedy příšera spí, využijeme toho a podíváme se na ni trochu blíž. Prozkoumáme třeba, z čeho se inflace počítá nebo proč centrální banky pracují s takzvanou jádrovou inflací, očištěnou o jídlo a energie.

Ukrajina, zásadní dovozce ruského zemního plynu, měla vedle zahraničněpolitické nezávislosti nakročeno i k nezávislosti energetické.

Má se dostavět jaderná elektrárna Temelín? Měli bychom se snažit o energetickou soběstačnost? Vytváří dotace obnovitelných zdrojů energie nestabilní prostředí, které nás jednou zle vytrestá? A má vůbec smysl upřednostňovat nějaké zdroje a jiné zcela odmítat? Odborníci se v pravidelné anketě zamýšlí nad stavem a směřováním české energetiky.

Zbaví se Evropa závislosti na ruském plynu? Zatím tomu nic nenasvědčuje. Ani břidlicový boom v Americe.

Jak se pozná, že pro nás něco má skutečnou hodnotu? Podle oběti, kterou jsme ochotni pro tuto hodnotu přinést.

Slovenská Nadace F. A. Hayeka s přispěním německé Friedrich Nauman Stiftung vydala studii Filipa Vačka. Ta odhaluje jednačtyřicet nejrůznějších opatření a nařízení Evropské unie, která se vyznačují vysokou mírou absurdity a nesmyslnosti, a přidává k nim čtyři výrazné příklady plýtvání prostředky. Přinášíme krátký výběr.

Polsko je třetí na světě ve výrobě elektřiny z uhlí. Podle mnoha ekologů kvůli tomu patří na černou listinu největších klimatických škůdců. Co to znamená pro Česko?

Bjørn Lomborg, přední světový environmentální badatel a nově rovněž Pražan, říká: „Znečištění vod a ovzduší usmrtí dvěstěkrát více lidí – přibližně šest milionů každým rok – než globální oteplování. Přitom je vlastně nikdo neřeší.“

Když už Unie jednou zkusí navádět lidi k úsporám energie vcelku chytrým způsobem, české ministerstvo průmyslu a obchodu z toho udělá frašku.

Přednáška Nata Hagense, která vyšla na Finmagu před týdnem, vzbudila rozruch a emoce. Možná byl úvod do biofyzikální ekonomie, která méně zkoumá společenské vztahy a peníze, o to víc ale materiály a energie, poněkud ostrý. Přinášíme tedy ještě rozhovor s Natem Hagensem, mužem, který říká, že naše současné trable pramení z toho, že spotřebujeme víc energie, než si můžeme dovolit.

Elektřina, plyn, teplo. Platby za energie a také vodu jsou jednou z nejvýznamnějších položek rozpočtu každé domácnosti. A to, že za ně platíme rok od roku víc a víc, berou mnozí z nás jako fakt, se kterým se nedá nic dělat. Většinou se dá udělat hodně. Zeptali jsme se odborníků co a jak.

Máte problémy se sestavováním rodinného rozpočtu? Stává se vám až příliš často, že na konci měsíce máte míň, než byste potřebovali? Nechte si poradit od odborníků ze světa financí.

Nabízí se několik velmi pádných důvodů, proč by měla být diskuse o energetice jednou z celospolečensky klíčových debat. Nebyla-li ještě do nedávné doby zjevná úzká provázanost energetiky a ekonomiky, pak s rostoucími cenami energií je čím dál více nabíledni, že i budoucnost hospodářství od nich bude čím dál více odvislá.