Články na téma: ekologie

Podnikatelé platí za auta silniční daň. A proč jen podnikatelé? Jak se na možnost zavést silniční daň pro všechny automobily dívá ministr dopravy Dan Ťok, viceprezident Autoklubu ČR Jan Štovíček, ekonom Aleš Michl, předseda Asociace pro elektromobilitu Jaromír Vegr a další osobnosti?

Není správné, aby chudí majitelé ojetin přispívali na drahé vozy bohatým. Elektromobil navíc není o moc zelenější než běžné auto: k destrukci měst a krajiny přispívá přinejmenším stejně.

Budou elektromobily vládnout našim silnicím? Brzy? Měli bychom přechod na technologii nezávislou na nerostných zdrojích z politicky neklidných regionů zkusit uspíšit nějakou státní podporou. Aspoň morální? Ptáme se ministra dopravy Dana Ťoka, viceprezidenta autoklubu ČR Jana Šťovíčka, zástupců automobilek, ekonomů a dalších odborníků.

Polsko je třetí na světě ve výrobě elektřiny z uhlí. Podle mnoha ekologů kvůli tomu patří na černou listinu největších klimatických škůdců. Co to znamená pro Česko?

Nová kniha zkoumá, čím byli bohatí neandrtálci, indiáni i čeští venkované.

Bjørn Lomborg, přední světový environmentální badatel a nově rovněž Pražan, říká: „Znečištění vod a ovzduší usmrtí dvěstěkrát více lidí – přibližně šest milionů každým rok – než globální oteplování. Přitom je vlastně nikdo neřeší.“

S břidlicovým plynem se pojí mnoho nadějí – například Spojené státy se z dovozce zemního plynu staly exportérem, ale také obav – nedokážeme odhadnout, co dokáže dlouhodobě způsobit lámání obrovského množství horniny pod povrchem země, může dojít ke znečištění podzemních vod. Nepojí se s ním, aspoň ne v Česku, rozumná a fundovaná diskuze, při které bychom mohli všechna pro a proti racionálně uvážit.

Evropská unie zakázala klasické žárovky. Od září 2012 již i ty malé o příkonu 40 wattů. O čem to svědčí?

Proč západní státy v čele s Evropou a Japonskem tolik brojí proti změnám klimatu, když nás ve světě trápí mnohem větší problémy? Protože se nám to vyplatí!

V knize Serge Latouche se míchají sžíravé poznámky k naší nablblé posedlosti růstem s návrhy na brutální osekání svobod v zájmu nejistých výsledků. A protože ve čtvrtek je svátek, její recenzi přinášíme na Finmagu s předstihem

Kdyby vám někdo nabídl dodávky plynu za čtvrtinu, váhali byste? Těžba zemního plynu z břidlic v Česku tuto možnost reálně nabízí.

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropskou unii vždy příznačného. K tomu všemu se přidává ještě spor o hospodářskou nezávislost zemí starého kontinentu.

V pohádce Boženy Němcové o dvanácti měsíčkách se kromě povinného morálního ponaučení, že zlo bude potrestáno, což se koneckonců dozvíme v každé pohádce, skrývá ve skutečnosti poselství o důležitosti mezinárodního obchodu.

Německo v praxi předvedlo způsob, jak lacině ukládat energii z obnovitelných zdrojů. Do vodíku.

Katastrofická sucha ve východní Africe většina světových médií dává do souvislosti s klimatickými změnami. Úmrtí laureátky Nobelovy ceny míru Wangari Maathaiové znovu připomnělo, jak důležitou roli v této otázce sehrávají stromy a proč by se na ně ani v budoucnu nemělo zapomínat.

Já to mám! Já na to mám! Nikoli nevýznamnou složkou poptávky po řadě produktů je snaha lidí ukázat ostatním svoji zámožnost. Šperky, značkové oblečení, sportovní vozy tedy lidé mnohdy pořizují v prvé řadě proto, aby světu signalizovali své společenské postavení. Ekonomové mají už od dob Thorsteina Veblena takové jednání za okázalou spotřebu.