Články na téma: důchody

Penzijní systém funguje relativně dobře a není ho potřeba radikálně reformovat. Takový je závěr studie, kterou minulý týden zveřejnil Úřad vlády. Ekonomové ale její tvůrce kritizují. Opravdu je náš důchodový systém dlouhodobě udržitelný?

Máme se líp než před dvaceti lety. Z průměrného příjmu si můžeme pořídit víc. Dokonce i důchodci. Nevěříte? Podívejme se, jak se od sametové revoluce vyvíjí naše životní úroveň.

Kdo chce do penze, musí mít jednak věk, jednak odpracovaná léta. Pětatřicet let. Je tahle podmínka nutná? A co s lidmi, kteří mají problém ji splnit? Proč by se vlastně nedalo do penze jít po čtyřiatřiceti nebo po dvacíti letech, jen s patřičně nižším důchodem?

Co je největší problém našeho důchodového systému? Potřebujeme zásadní reformu penzí? Ptáme se ekonomů, politiků, zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Obecně se doporučuje spořit si na důchod minimálně deset procent příjmů. A začít hned od první výplaty. Ukažme si na modelovém příkladu, jak dosáhnout renty deset tisíc korun měsíčně. Jakou částku si musím odkládat, když začnu ve 30 letech, ve 40 letech, nebo v 50 letech?

Vymíráme? Skutečně nebude na důchody? Demograf a člen důchodové komise Tomáš Fiala uvádí v rozhovoru všechno na pravou míru.

Jeden by v sedmdesáti zastal práci za dva, druhý sotva v šedesátce přestal stíhat tempo. Pokud se ale narodili ve stejném roce, věk odchodu do penze mají stejný. Nebylo by lepší, kdyby mohli do důchodu odejít, kdy se jim zachce – s penzí vysokou podle toho, kolik stačili odvést na důchodovém pojištění?

„Nejde jen o větší zdanění vysokopříjmových osob. Musíme zvážit, jestli je ještě důvod pro některé daňové úlevy. Řešit by se měla také daň z příjmu právnických osob, daňové základy, paušály a odpočitatelné položky,“ říká předák Českomoravské konfederace odborových svazů v pokračování našeho rozhovoru.

Tématem uplynulého roku může být Řecko, Čína, migrace i kvantitativní uvolňování.

Poslanci na návrh vlády nadělili důchodcům pěkný dárek: k únorovému důchodu se každému připíše 1200 korun. Jak se na takové jednorázové mimořádné přilepšování dívají odborníci? A co říkají tomu, že by o něm příště nemusel rozhodovat Parlament, ale mohlo by stačit nařízení vlády?

Za měsíc a rok se možná bude platit sociální pojištění podle toho, kolik kdo státu vychovává budoucích poplatníků. Rodičům s více dětmi sociální pojištění klesne, bezdětní a lidé, kteří už mají děti odrostlé, budou naopak platit víc. Je to fér? A bude se rodit víc dětí, jak předpokládá důchodová komise, která návrh iniciovala?

Ve třetím pilíři důchodového systému si spoří zhruba 4,8 milionu Čechů. Jejich počet ale v posledních letech klesá. Jak trend zastavit? A jak lidi motivovat, aby si na stáří odkládali víc peněz? Ptali jsme se prezidenta Asociace penzijních společností a ředitele ČS penzijní společnosti Aleše Poklopa.

Řecká vláda prohrála na celé čáře. Zbývá už jen minimalizovat vzniklé škody.

Demografický vývoj v Česku není příliš pozitivní. Máme se bát, že za pár desítek let nebude dost peněz na vyplácení důchodů? Zeptali jsme se šéfa důchodové komise Martina Potůčka, zástupce penzijních společností Aleše Poklopa, demografa Tomáše Fialy, Jiřího Rusnoka z ČNB a dalších osobností.

Ekonomické zákonitosti nakonec zlomí i houževnatý odpor Německa. Země stárne a brzy začne i chudnout, vysajou ji daně na financování důchodového systému. A seniory už nikdo nepřehlasuje.

Dřív kvóty pro ženy odmítala. Dnes je jako eurokomisařka pro spravedlnost a rovnost pohlaví prosazuje po celé Evropě. Není to jen berlička, která ponižuje schopné ženy? A už Věra Jourová o prospěšnosti kvót pro ženy ve vedení firem přesvědčila stranického šéfa Andreje Babiše?

Tým, který řídí, má v důchodové komisi na starost systémové analýzy, zásluhovost a převody peněz mezi státem a rodinami. S Otakarem Hamplem jsme mluvili především o tom, koho důchodový systém znevýhodňuje a co by se proti tomu dalo dělat.

„Nízká nezaměstnanost v Česku je daná i tím, že je tady 1,2 milionu podniků a živnostníků. Zajímalo by mě, jak by se politici tvářili, kdyby si třetina OSVČ šla stoupnout na úřad práce,“ říká v rozhovoru šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček.

Lidé, kteří vstoupili, přestoupili nebo uvažují o vstupu do doplňkového penzijního spoření, nástupce populárního penzijka, myslí na budoucnost. Mysleli už ale tak daleko, aby věděli, jak si nashromážděné peníze jednou budou vybírat?

V posledních letech zaplatíme na důchodech ročně o desítky miliard víc, než vybereme. Co s tím?

Ve druhé části rozhovoru s Vítem Samkem, místopředsedou ČMKOS a vedoucím pracovního týmu důchodové komise, který má na starosti úpravy třetího pilíře, bude řeč především o výpočtu státní podpory a větším zapojení zaměstnavatelů do spoření na stáří.